28 září, 2022

C. G. Jung: Psychologie a národní problémy

(čtenáři litterate.cz si píší…)

Vážený a milý pane Hosmane,

děkuji Vám za zaslání článku C.G. Junga „Psychológia a národné problémy“, který v pořádku dorazil. Děkuji, že jste si dal tu práci a článek jste ofotil, když byl ve formátu A3. Já jsem se k němu zachovala poněkud macešsky: „předpřipravila“ jsem si formát, ve kterém vycházejí Jungovy sebrané spisy, článek jsem vícekrát ofotila a do předpřipraveného formátu rozstříhala a vlepila, aby článek bylo možno zařadit do příslušné knihovní poličky. Takto „upravený“ Vám jej též posílám nascannovaný pro případné další použití.

Samozřejmě jsem si článek podrobně přečetla a zejména mne zaujal následující odstavec (v mém specifickém grafickém pojetí str. 6):

„Národy ve stavu kolektivní bídy se chovají jako neurotičtí anebo dokonce psychotičtí jednotlivci. Nejprve disociují nebo dokonce dezintegrují a potom upadají do stavu zmatku a dezorientace. Pokud jde o psychotickou dezintegraci v individuálním případě, zmatek zasahuje hlavně vědomé a podvědomé vrstvy, ale nedotýká se fundamentální instinktivní struktury mysli, kolektivního nevědomí. Naopak zmatek ve vrchních vrstvách produkuje v kolektivním nevědomí kompenzační reakci, která se skládá ze zvláštního osobnostního surogátu (náhražky, napodobeniny), archaické osobnosti, vybavené svrchovanými instinktivními silami. Tato nová konstelace je zpočátku úplně nevědomá, jestliže se však aktivizuje, stává se zřejmou ve formě projekce.“ (Zde bychom mohli pokračovat Winnicottem a jeho přenosy a protipřenosy.)

Ačkoliv jsem tento článek C. G. Junga neznala a mám jisté podezření, že Vámi „odlovený“ v „Kultúrnom živote“ z 25. 7. 1990 je jeho jediným českým či slovenským vydáním (prohrabala jsem se nejrůznějšími vydáními Jungových „sebraných“ i „vybraných“ spisů a fakt jsem jej nikde nenašla), dospěla jsem ve své knížce „Romská otázka – psychologické důvody sociálního vyloučení Romů“ ke zcela stejným závěrům. Totiž, že otázka neintegrace a svým způsobem neintegrovatelnosti Romů do (nejen) české, ale obecně evropské společnosti není dána jejich sociálním postavením, ale jejich psychologickým nastavením, které je poznamenáno jak individuálními, tak generačně přenášenými traumaty. Z toho ovšem plyne, že „řešení“ romské otázky jako otázky sociální nemůže být úspěšné, protože léčí jeden z důsledků (je jich samozřejmě více), nikoliv příčinu.

Tento svůj názor mám podepřen i znalostmi o obdobně neúspěšných projektech po celém světě: v Kanadě vystříleli v 60. letech Inuitům (Eskymákům) tažné psy, aby je přinutili přestat kočovat, děti jim sebrali do internátních škol a přinutili je přestat používat jejich rodné jazyky. Výsledek je totální katastrofa, a to bez ohledu na ustanovení „Nunaviku“, obrovského severního teritoria, přiznanému původním obyvatelům, coby pozdější snahy kanadské vlády tyto své zločiny napravit. Zpráva federální vlády USA „Alaska 1996“, která se zabývala postavením aljašských indiánů, hovoří o tomtéž: totiž o úplné devastaci těchto národů „sociálními programy“. Naprosto stejně to dopadlo i s Aboriginci v Austrálii. V roce 1992 jsem se opakovaně setkala ve Washingtonu D.C. se sociologem Chrlesem Murrayem, autorem knžky „Loosingground“, ve které poukazoval mimo jiné na devastující vlivy „sociálních programů“ na afroamerické obyvatelstvo, přičemž míra rozvoje „sociálních programů“, například podpora matek – samoživitelek, významně korelovala s rozvojem kriminality v rámci dané etnicko-sociální vrstvy obyvatel. Tuto knížku jsem, mimochodem, přivezla a více než nepatrným nátlakem přiměla sociologické nakladatelství SLON, by ji přeložilo a vydalo, v Čechách pod názvem „Příliš mnoho dobra“. Pokud mi je známo, tato kniha se stala doslova Biblí Svobodných, ovšem aby se jim podařilo na jejím základě postavit program skutečného řešení romské otázky, to ani omylem…

Tento program jsem měla a mám celou dobu připravený já – a to k velké nenávisti všech neziskovek, které se kdy okolo Romů jenom mihly. No bodejť by mě milovali, když bych jim realizací programu, postaveném na kolektivní psychoterapii a budování zodpovědné a sebereflektující komunity, sebrala „klienty“! Čím by se ti ubožáci živili, že? Podle mého nejhlubšího přesvědčení pakliže bychom skutečně mohli integraci Romů vyřešit, nešlo by o nic jiného než – v naprostém souladu s Jungovým článkem – o přestavbu jejich traumatického a traumatizovaného kolektivního nevědomí, a to za užití principů kolektivní/skupinové psychoterapie…

Samozřejmě, že s těmito „nápady“ mě vyhodili úplně všichni: Václav Klaus st., Pavel Bratinka (ten se alespoň snažil) a o Petrovi Uhlovi nehovoře. Následovaly populistické nicky, které se profilovaly k „řešení“ romské otázky přespáváním ve vyloučených lokalitách, zřejmě na důkaz své osobní statečnosti. Se stejným úžasným výsledkem mohli Kocáb i Džamila Stehlíková přespávat v tajemném hradu v Karpatech…

Po celou dobu třiceti let, kdy přemýšlím, kudy na věc, jsem zůstala osamocená a nenáviděná z obou respektive ze všech stran. Jak jsem na tom s „neziskovkami“ (k nimž jsem paradoxně a zcela absurdně majoritní společností přiřazována) jsem popsala výše. Češi mě pak svorně nenávidí za to, že „nadržuju Cikánům“ a v dnešní době konec konců není možno si být jist ani podporou Romů samotných, protože ty sociální dávky, které nestačí ani na přežívání (o tom někdy jindy), jsou v podstatě jediné, co mají. Což ovšem nikomu nebrání v tom, aby se nepokračovalo v projektech a koncepcích, které jsou evidentně… které nevedou a nemohou vést k cíli.

Až do dnešního dne jsem byla ve své argumentaci osamocená. Nyní mám podporu v C.G. Jungovi, v článku, který evidentně neznal ani prof. MUDr. Höschl, který mi psal ke knížce předmluvu a při diskusích s ním mi řekl, že romskou otázku „psychiatrizuji“. Řekl by to Jungovi?

V každém případě, moje vděčnost Vám za zaslání tohoto článku je převeliká. A protože o něj a o danou problematiku projevilo zájem vícero diskutujících pod Vaším blogem na litterate, doufám, že se nebudete hněvat, když mnou „graficky upravený“ článek od Vás, jakož i tento list, čtenářům litterate poskytnu. Třeba společnými silami (spolu s C.G. Jungem) se nám přece jen podaří docílit toho, že mne nezasypou jen shnilá rajčata, brambory, vajíčka a nadávky, ale začne alespoň nějaká část p.t. čtenářů přemýšlet o tom, že setrvávat v nefunkčních řešeních je pošetilé, a jestliže se nefunkčnost navrhovaného řešení projeví, je zcela legitimní hledat řešení jiné, byť se zdá i velmi neotřelé.

Za vše Vám proto náleží můj dík, srdečně, Klára
P.S. Protože nascannovaný text pdf. neumím přiložit, dovolím si kontaktovat Otce zakladatele e-mailem, aby tak učinil za mne. Pokud se to nepovede/není to možné, kdo bude mít o úplný text zájem, nechť se mi ozve na klara.samkova@lawers.cz


Jung_-_Psychologia_a_narodne_problemy

111 thoughts on “C. G. Jung: Psychologie a národní problémy

  1. Jungův text jsem si vytiskl, osm stánek formátu A4, doporučuji zvětšwní na 130%, pro počítačové poloanalfabety mého typu upozorňuji, že po najetí kurzorem na naskenovaný dokument se vlevo dole objeví šipčičky, pomocí nichž můžete obracet stránky.
    —-
    Přečetl s barevnou propiskou v ruce, podumal…
    Jako dokument doby zajímavé, jako další doklad opakování starých problémů po bezmála století deprimující.
    Že by mne to nadchlo či že by mi spadly šupiny z vočí říct nemůžu.
    Zajímavíé mj. tím, že Jung jednoznačně odsuzuje demokracii, komunizmus, sociální demokratizmus, německý nacizmus , italský fašizmus, křesťanství ,moderní stát jako takový jakož i diktaturu starořímského typu.
    Poněkud jsem nepochopil,jaké uspořádání společnosti by preferoval či jen připouštěl.. Napadlo, mne, že snad globální judaistickou teokracii – ale to byl jen prchavý okamžitý nápad.

    Jsou tam bystré postřehy a šlehy, jakož i bezmála postmoderní myšlenkové koláže.
    (Pokud snad někdo zaostalejší dosud nevíte, co je to postmodernizmus, najděte si na internetutu text písně českých prepostmodernistických vizionářů Kolo, hovno rovno, jak se to rýmuje – a budete mít vcelku jasnou představu).

    Za ty tři hodiny času mi to stálo, nelituji. Jungián nejsem, ale už jsem od něj četl lepší texty, (či chcete-li, všechny dosud přečtené byly ještě lepší než tento.) Asi jsem toho za posledních šedesát let nezdravě moc načetl.

    Proč zrovna tímhle potřebuje Klára Samková podšprajcnout své brilantní úvahy prozatím netuším, ale o to víc jsem nedočkavý.

  2. Dexxi,
    zatím pro mne byly největším přínosem Vaše dnešní/včerejší příspěvky.
    Mám silný dojem, že jste už na toto téma něco publikoval.
    Rád bych si od vás přečetl něco víc.

  3. Věcná poznámka k diskursu: Když jsem v litterate nedávno publikoval blog Národní potíže psychologicky, motivací mi bylo nabídnout čtenářům k přemýšlení staronové společenské záležitosti (to, na čem záleží) viděné psychologicky: reagování lidí na stav bídy (jednotlivě – davově), otrokář Stát, jaká je možnost změny… Všimli jste si, že historie se neopakuje, spíše rýmuje? Když, tak Ládik!!! to píše stručně i trefně.
    Jungova přednáška Psychologie a národní problémy, z níž jsem vycházel, nabízí různé možnosti čtení a rozumění. Nikde v ní není zmínka o cikánech / Romech. Proč se pod mým zmíněným blogem stočila debata k tomu, co v textu není. Prosím čtenáře, držme se vždy tématu a směru, ne odboček od něj. Děkuji.

    1. Pane Hosmane,
      srdečný dík za upozornění na Jungův text i za vaše názory.

      Rád bych se však zastal i nás – odbočujících!

      Odbočky jsou darem i prokletím Vidlákových Kydů i Litteráte.
      Některé skvrny nelze vyčistit bez porušení podstaty materiálu, stávalo na lístku z chemické čistírny.

      Na zdejší Zakladatelovu/Vidlákovu platformu pohlížejte jako na multifunkční prostor, v němž se mísí vzděláváníní, brainstorming, hodnotná (Ládikova)poezie, úsporný exhibicionizmus polepšených tajných grafomanů (např.já), tanec na palubě potápějícího se Titaniku, snaha udržet si víru v možnost smysluplné, byť minimální možnosti pozitivního ovlivnění věcí veřejných, mesianistické záchvaty , odreagování frustrací z bezmocnosti pomocí upuštění páry …. a mohl bych pokračovat a postupně naštvat širší okruh přispěvatelů.
      —–
      Moc se (opravdu nekecám!) těším na další články Kláry Samkové.
      Pokusím se do nich příliš nevsupovat, abych nepopudil.
      Je vždy rozkoš přečíst si text člověka jednoznačně chytřejšíhho, než jsem kdy byl já, byť by i tu a tam obsahoval některé drobné voloviny.

  4. Nejsem žádný specialista na romy. Nemám ani mnoho osobních zkušeností. Ale znám jeden textík, který považuji za nejlepší z toho, co jsem o té problematice kdy četl.

    Nevím, jestli tam uvedená diagnostika a terapie je kompletní (podmínky postačující), ale jsem přesvědčen, že jsou tam uvedená fakta a návody podmínkami nutnými. Tedy že bez jejich respektování musí jakákoli interakce mezi romy a bílou majoritou havarovat.

    http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/konflikty_romove.htm

    1. KuJi,
      díky za Klimešův text!!

      Na rozdíl od Vás mám pravděpodobně nejrozsáhlejší osobní zkušenosti s Romy ze všech, co zde píší.

      Použijme obdobu výrazu „počet člověkohodin“, – tj. počet hodin potřebných k nějaké práci za předpokladu, že by ji vykonal jeden člověk (třeba pro vyvinutí a realizaci pokročilého čipu, stavbu pyramidy či Karlštejna to vyžaduje opravdu hodně dlouhověkého jedince, v případě pyramid navíc vybaveného značně dokonalým kladkostrojem s převodem do pomala).

      Pokud zavedeme termín romohodina/cikánohodina pro součin hodin strávených interakcemi pod jedním stropem s Romy, násobeno počtem Romů pod stropem se nacházejícím, jsem king, s vysokou(nikoli stoprocentní!) pravděpodobností překonávající i JuDr Kláru . (Pravda, mám vážné osobní mezery v oblasti praktických interakcí sexuálních, nicméně kompenzované desítkami či stovkami hodin barvitého líčení ze strany romských aktérek, jakož i ze strany pozdějších produktů a produktek těchto aktů.)
      ————————————————-

      Klimešův text představuje jakousi příručku první pomoci, geniálně zkrácenou propedeutiku cikánologie všedního dne! Nedokázal bych to takto zhustit. Mj. i proto, že problematiku vidím mnohem šířeji a trpím ostýchavou skromností.

  5. O konflikt s cikánem nikdo nestojí. Nikoho nebaví řvaní a cikán to ví. Co potřebuje, to si vyřve. Prostor, peníze. Moc toho nechce.

  6. S O S – Zakladateli:

    nevídaný … takže další rubrika? Co sem komu, kurva, udělal? To snad né, proboha, r o z m l u v t e jí to!=

    …“romský problém jsem si sama soukromě „odkonstelovala“. Pokusím se v následujících dnech po částech představit některé aspekty svých myšlenek, kudy na to…“

    Tak naposledy a polopaticky:
    N E S T O J Í V Á M O T O, natož o ty Vaše „aspekty“ (a ještě k tomu na pokračování!) … Jim jde akorát „jen“ o to, na co maj právo a buďte si jista, že přesně do puntíku ho taky využívaj.

    P.S.
    Sedmej křížek za hrbem, celej život sem na ty všelijaký „aspekty“ nedobrovolně přispíval, nikomu tudíž nic nedlužím a výsledek? Každej tu současnou spoušť může vidět není-li retardovanej. Jako svatý na Orloji během mýho života defilovali různý věrozvěsti s těma svejma „aspektama“, co to s cikánama/Rómama mysleli samozřejmě ze všech úplně nejlíp. Dejte mi s tím konečně pokoj, jako by nestačilo, že se sem cpou další, kterým de o jediný, přisát se na ten náš neskutečně hloupej soc. systém!

    P.P.S.
    a zkuste na mě jít s nějakým rasismem a nesnášenlivostí. Trpělivost už došla, aby bylo jasno i tomu retardovanýmu!

    1. Což ovšem vaše naštvanost nepřináší řešení problému, jen zAse naštvání. Jasně – vždyť
      Cikáni jsou nepodstatný problém, takže who cares… nepodstatný už 30 let, před tím 40 let a před tím… pevný bod ve vesmíru. Když
      Vás to nezajímá, tak to nečtěte, prskání je zbytečné.

      1. Paní Kláro, problém to sice je, ale ne fatální.
        Co chcete dělat s rodinkou, která má 5 dětiček a rostou jako dříví v lese.
        Konkrétně první souvislá věta roztomilého dvouletého romčete zněla “ Zavri pyču”.
        Přitom šlo o relativně slušnou rodinu. Všichni na dávkách, ale paní si přivydělávala nejde jako uklízečka.
        Mnozí z nich prostě uvažují úplně jinak. Je to pékně vidět i na jejich pohádkách. Hrdina je ten, který šikovně napálí hloupého gádžu.
        Nenapadá mě vůbec nic, co by jim pomohlo vylepšit si reputaci u majority.
        Provozování webu jako je Romea jim určité nepomůže. Jenom je ti potrhlí aktivisté utvrděj v tom, že by měli požadovat z erární kasy ještě víc oběživa.
        Obyčejný Rom má z toho hloupého pindání jenom škodu.

        1. Třeba paní Klára přijde s něčím novým. Jsem jedno velké ucho. Ale už jsem vícekrát psala,lidstvo se nepoučí,tak jak by měli jednotliví lidé?

    2. Blbíši 3:18,
      jen vy a pánbu víte, že mám pro vás slabost .
      Mimo jiné plynoucí z pocitu sonáležitosti s druhem, jemuž německý doktor tajně uhlodává kognitivní funkce.
      Já se teď pracně zberchávám z čerstvého kovidu a děsím se toho, kolik nervových synapsí jsem během dvou týdnů vysmrkal a vychrchlal do toho kýblu kapesníků, co mám pod postelí.

      Klára vám radí dobře – nečtěte ji. Já budu, já jsem otrlý a otužilý tím, že si občas přečtu dokonce něco i sám po sobě.
      Mám tedy stoprocentní jistotu, že její články budou mnohem inteligentnější (byť i možná nikoli moudřejší)než cokoli, co bych napsal já.

      Nezbývá mi než zopakovat varování: IQ je dobrý sluha, ale zlý pán!

        1. … co k tomu tak asi říct, Ládiku?
          Snad jen to, že není moc osvěžující pozorovat lidi, který si neuměj dát dohromady, co ve skutečnosti pod jhem jiných vlastně sou. Třeba já to na rozdíl od mnohých z vás vím docela přesně … a už děsně dlouho!

    3. S Váma Samková je to těžký. Ve vší úctě, pokud rozumíte psanýmu textu, psal sem o už došlý trpělivosti (to je u nás starců, bohužel, docela běžná záležitost, jednou to sama poznáte, uvidíte) a Vy hned o naštvanosti a prskání = což je těsně vedle tý mý předem předvídavě avizovaný nesnášenlivosti. To je pak fakt těžký. Docela silný kafe s takovejma, co furt a furt něco hodlaj řešit, ale VŽDYCKY na tom ÚPLNĚ NEJBLBĚJŠÍM MÍSTĚ. Nechejte si to „řešení problémů“ do partlamentu a tak podobně, tady Vám s tím opravdu nikdo nepomůže, pochopte to konečně.

      Kam, Asfalťáku/Ládiku mám tedy před nima furt a furt utíkat, to byste mi neporadil, žejo? A to to tady bylo takový až lyrický, jen s jedinou malou vadou na kráse, to když „mě“ oslovoval Alef/Zakladatel přes ten svůj deníček. Jinak naprostá pohoda. Takže když ste holt vod tý slabosti, poraďte blbíšovi, kam tedy před nima má furt prchat. Udělám to ZASE, co mi holt zbejvá. Hlavně, aby se tam UŽ NIC NEŘEŠILO!!!

      Asi jo, Sibylo, dyť sem to snad jasně napsal = ZASE jeden(a) z nekonečný řady během mýho života defilujících apoštolů,kterej pro tu cikánorómologii přináší nekonečný oběti!

    1. „Kolektivni bida“.
      To neni vsecko.
      „Takova konstelace je zpocatku uplne nevedoma ,jestlize se zaktivizuje ,stava se zrejmou ve forme projekce“..
      Prelozeno z kolektivni bidy akademiku a jejich akademicke hantyrky , vy idioti ani nevite co delate , jste uplne a beznadejne blbi a tupi jenom ja, ja , ja a zase ja a jedinej a ,ze vsech nejchytrejsi , germanskej nadclovek a nadakademik / z ucebnic opakovaneho „vedeni“ jinych , taky davno mrtvych /, ja Mesias vim nejlip a jeste vsecko,vo vsech vasich projekcich …A jeste vas poucim.
      Vy co nectete ty ucebnice mnoho let a stale dokola, jste blbi. Nectete moje knihy a poucujici spisky.Nikdy nebudete a nemuzete bejt dochtori ,jako ja.
      My dochtori ,co se na nic nezmuzeme ,pak ukoristime vse co jste vytvorili a pouzivame proti vam..!!! A zdeformujeme vase deti co nejvic do poslusnosti..
      Stavite nam a pro nas university /za penize a bohatstvi,ktere jsme z vas vydreli/,nove katedraly, jako stavi biskupove ve Vatikanu , aby jste se vy ponizeni ,nam pedagogickym ,vsevedoucim nadakademikum ,klaneli.
      A naleteli. Nasim kazanim.
      Meneceny,vy jste tak ,ze stavite obydli , pro jine, pestujete potravu pro jine , pomahate jinym a nesedite v kancelari nebo v pracovne..Jako my.
      Branite sebe a cele narody , kdyz na vas nelidske zrudy zautoci..Jako ty rusove..
      /To my vzdy samozrejme ignorujeme , pac musime vzdy najit na vas to nejhorsi/.
      A jsou jen dalsi nekteri podobni , dalsi ,aby nase poucky masochisticky obdivovali a otrocky neustale omilali dokola.
      A vycpavali si zoufalou vnitrni beznadejnou,tupou prazdnotu ,nasima nesmyslama ..
      A svoje komplexy ukajeli..
      A vycpavaji se jimi ,nenasytne..Integracemi kdekoliv ,treba v loznicich..
      Premrsteny vzdelani /co je moc to je prilis/,je neco podobneho , jako kdyz invalida potrebuje podeprit berlemi a nebo vozikem na svezeni , akorat berle“ vzdelani“ pro dusevni invalidy ,nejsou videt na prvni pohled .. /…Az.
      Vono je to furt dokola ..Co ses to za vola , ze je z tebe mrtvola..la, la ,..
      A tak to vzdycky konci , at to zacne jak chce..
      Ale nejdriv , na to obyc clovek je jedine blbej a dobrej, aby jsme z nej a jeho rodiny vydreli, vsecko ,vsecko a vsecko…
      Abys vedel jediny ,ze my nemame nikdy ,nikdy nebudeme mit dost.!!!!
      Nase komplexy menecenosti a nedostatecnosti , ktery si my ukajime neustalym studiem /na zakryti nasi nedostatecnosti, ubohosti a neschopnosti neco vubec udelat …
      , vytvorit…!!! Totiz.
      Kdo neumi posluhuje a uci a zase posluhuje / vzdy jako vyssi sluha ovsem/, kdo umi dela…!!! A vi predevsim , co dela..
      Prave ty komplexy tohle vzdy zarucuji…Nikdy , nikdy dost.
      Kdy nekteri tezce zakomplexovani nenasytne touzi /zase znovu ,mania a obsessions , jako psychiatric disorders/ ,ze kazdej z nich musi bejt nejvyssi inteligent , papez vsi neschopnosti, treba ekonomiky .
      Aby pro zmenu jejich dogma zavladly a ovladly. Nahradily ty minule.
      To dokazuji a opakuji tim co si ve dne v noci precetli vod jinejch /jako knezi predtim/, a predevsim nekonecnym poucovanim jinych…
      Aby tak pronikli do vlad narodu . Aby vse potom vyslo najevo.
      Tak a ted to vsechno vidime.
      Uplne vsechno..
      Psanim knih, prednaskami, na symposiich, kde se dari viditelne opakovany koncentraci veskerych hysterickych a zbytecnych pitomosti..
      Ktere nikdy nic nevyresi ani nevyresily.
      Obdareni dale komplexy ojedinelych,vyjimecnych a hysterickych nadlidskych geniu , Mesiasu sveta s pouzitim deformaci jejich vrozene psychopathologie , ktera se casto kombinuje s nadprumernou chamtivosti …
      Dohromady s komplexy persekucnimi , svet ma jistotu, ze nikdy nic takovi nevyresi a naopak. Vyreseni niceho a nikdy vzdy zarucuji..
      Neschopni tupi parasiti nevi ,nechteji vedet a nic ani nemohou , o tvurcim usili narodnich spolecnosti.
      A samozrejme vseobecna destrukce po tisicileti ,z jejich zdeformovanych neschopnosti logicky a nekonecne nasleduje..

      1. Taky si myslím,že problém nevyřeší nesrozumitelné kydy nějakého Junga,kterému nerozumím ani já,rozená intelektualka. A vím,že je těžké něco změnit na sobě natož na druhých. A být chudý není žádná ostuda,natož aby se za to musel stydět ještě někdo jiný,chudák,který se pinoží,aby přežil má pomáhat těm nepinožícím?
        Akorát se modlil,aby mu Cikán neřekl tu nejhroznější větu,co může říci. Jsem tvůj nový soused.

      2. Chtěla bych se trochu zastat psychologů-psychiatrů-terapeutů. Ne všichni jsou tak sebestřední jak píšete. Je to jen a jen o lidech a o slovech, která používají. Například ty zmíněné rodinné konstelace a vůbec terapie, které souvisí s nevědomím jsou neobyčejně silným a zajímavým zážitkem a znám dost lidí, kterým skutečně pomohly. Vaše věta v úvodu: „Takova konstelace je zpocatku uplne nevedoma ,jestlize se zaktivizuje ,stava se zrejmou ve forme projekce“, by se dala říci jinak. Nebo spíše vysvětlit. Třeba takto: „Ze začátku vám to nepřijde, ale najednou slova z vašeho vlastního příběhu, který terapeut tak nějak přepravuje, ve ve vás nečekaně vyvolají velké emoce (pláč, smích, máte husí kůži). Do vašeho vědomí se dostává další rovina osobnosti, která byla někde hluboko ve vás a jen mlhavě jste tušili, že vůbec existuje. Nechápete jak je možné, že je to tak moc skutečné a že o tom terapeut ví.“

  7. Víte já si myslím že se s Romy bohužel udělala nenapravitelná chyba. Bohužel s dřívějších lidí na okraji společnosti se jim dnes snaží společnost hodně ty věci kompenzovat ale to je dostalo do začarovaného kruhu .Děti od mala vidí že pro peníze se chodí na poštu a sociálku. Většina nemá pracovní návyky. Samozřejmě že dost často to mají o moc těší sehnat práci, ale je to začarovaný kruh. Veškerá pomoc je spíše kontraproduktivní ,zatím nikdo nedokázal vyvážit pomoc ale i povinnosti a tak dost často je to, že se propast prohlubuje. Podle mě jediná možnost je důsledně se zaměřit na děti bez vzdělání se s toho kruhu nedostanou ovšem jak to provést to babo rad.

    1. S těma holkama dost brzo začnou lomcovat hormony, to se třeba ještě v osmičce celkem dobře učí a lup,v devítce přijde jaro a ona už těhotná a sotva to dochodí. Jako ta atletka na Slovensku. A obdoba na mé škole,několikrát jak přes kopírák. A v 19 už 3 děti běžná norma. S tím nic neudělá ani teorie alá Jung.

      1. Jediné, co s tím něco udělá, je přestat vyplácet peníze na děti.
        Místo dávek na dětí vyšší odpočet z daní za každé dítě.
        Kdo nepracuje má smůlu. Ano, budou všichni řvát, vytahovat příklady svobodných matek, studentek…, ale za pár let se projeví výsledky.
        Dle statistik z první republiky se průměrný počet dětí v cikánských rodinách byl přibližně stejný jako celorepublikový.

          1. Přesně. Stačí ukázat v TV hladová odrbaná děcka. Lidská práva, zahraniční angažmá, neziskovky a vláda sklapne podpatky.

          2. To „druhá strana“ by s pobavením sledovala utrpení Vaše, nebo vůbec lapálie gádžů – vysoce pravděpodobně by si ten Vámi zmíněný „fešák“ s dalšími podobně nadanými hodili finanční tipovačku, koho to položí jako prvního a kdy… Máte ohledy vůči entitě, která si něčím podobným nikdy život nekomplikovals, nekomplikuje, a komplikovat ani nebude. Jooo, genetika…

    2. To je největší tragédie.
      Že dorůstá už třetí generace dětiček, které nikdy neviděly rodiče, jak si na ráno natahují budíka.
      Jeden urostlý deváťák ze školy Na Cejlu to řekl i na kameru. Že se po ZŠ bude živit šukáním. 😀
      Věřím, že byl úspěšný a že dneska už pobírá dávky na tucet dětiček. ( Byl to fešák. )😀

  8. Když si člověk pročte životopisy těch slavných psychiatrů, psychologů a psychoanalytiků, nemůže nedojít k závěru, že jde o partu deprivantů, kteří do svých teorií projikovali svoje vlastní děsy a běsy. A pak se pokusili narvat zbytek lidstva do škatulek těch svých děsů a běsů.
    Pár zdatných obchodníků se potom chopilo příležitosti a celé to nadělení zobchodovali.

    I mne by však zajímalo, jak by paní Samková chtěla zrealizovat kolektivní psychoterapii u skupiny, která o nic takového a) nestojí a b) nikdo neví, kolik má vlastně příslušníků.

    1. Také si myslím, že psychologii jdou studovat ti, co si chtějí vyřešit své vlastní problémy. Co si myslím o psychiatrech raději ani nenapíši.

      1. Poněkud potrhlý JXD, byvší hvězda plátku Reflex , je sociální psycholog.
        Nikdy se mu nepodařilo navázat dlouhodobější partnerský vztah. Nicméně sdělil, že pokud by z nějakých důvodů opustil novinařinu, tak se hodlá živit jako manželský poradce. 😀
        Mohli by si otevřít společnou ordinaci s psychiatryní Džamilou z Jurty. 😀
        Možná by v sobě našli zalíbení a věnujíc se sexu opustili by politickou scénu…

            1. Otázka vkusu.
              Mně se výraz projikovat líbí.
              Projikaci si představuji jako intelektuální ejakulaci středního doletu.
              Takovej, jak by řekli kucí u nás v hospodě, surogát.

            2. Odvozeno od projekce. Chápu, že se vám to nelíbí, ale podle mne je daleko horší pro tyto účely používat sloveso odvozené od slova projekt (projektovat).

                1. Projikovat se skutečně odvozuje od slova projekce. Můžete s tím nesouhlasit, ale to je všechno, co s tím můžete dělat.

                  1. Já slovo projikovat léta používám naprosto bezostyšně a nestydím se za to. Dokonce i vím co znamená!
                    My intoši to fakt nemáme mezi prostým lidem lehké .

        1. katango,
          vy jste psycholožka, psychiatrička – nebo dokonce, s odpuštěním, pánbu nás netrestej, Džamila?
          Já abych nenarazil…

            1. Díky!
              Před DOBRÝMI dětskými psychiatry a psychology smekám.

              Ale přestože jsem jich poznal několik málo desítek nebo si alespoň přečetl výsledek jejich posudků a měl posléze možnost je dlouhodobě porovnávat s realitou, moc ohmatanou čepici nemám.
              Ale párkrát se mi stalo, že jsemse po prostudování psychiatrického posudku dítěte, které jsem znal déle než rok, neubránil sprostým nadávkám na svou adresu a údivu, co všechno jsem přehlédl. Moc mi to prospělo, míval jsem v mládí občas záchvaty přílišného sebevědomí.
              ———-
              Celkově si ale troufnu tvrdit, že procento neschopných psycholožeka psychiatrů je přece jen o něco vyšší než procento neschopných (či spíše antischopných, škodících) příslušnic jiných povolání (snad s výjimkou učitelek).

              Před pár desíkami let si povzdechl jistý akademik:
              Každému potravináři se dělá výtěr z rekta. Nikoho nenapadne udělat učitelům a učitelkám před nástupem do zaměstnání výtěr z duše.

              Já bych doplnil – před přijetím na VŠ. A neomezil bych se na pedagogy.

  9. Toto je zajímavý článek. To, že zasahování zvenčí, z naší technické civilizace, do struktury přírodních národů, je destruktivní, o tom žádná. Přičemž, čím je ten národ primitivnější, politicky korektně je blíže přírodě či jeho „ekonomika“ je jedna z nejméně komplexních, tím je tento zásah destruktivnější.

    Jsou přírodní národy, které se množí pomalu, K stratégové, jako Křováci, Andamánci, s výhradami Austrálci, Pygmejové ( ti přišli už před staletími o svůj jazyk po styku s Niloty), na Sibiři Ketové, Jukagiři, Nivchové (Giljaci) skupiny v jižní Asii, včetně Negritů, Amazonii a snad třeba i v Kalifornii, nyní vymřelí, atd… Tito, i po odeznění nepříznivých vlivů (v Kanadě, Austrálii a jinde je chtěli asimilovat) a místy i plné ochraně, početně stagnují až vymírají, se zjednodušenou až rozvrácenou, původní sociální strukturou. Jedná se vesměs o lovce a sběrače.

    Ovšem jsou skupiny další. Po odeznění nepříznivých vlivů následuje prudký populační růst, daný výdobytky technické civilizace, hlavně dostupností potravin. Tyto skupiny přitom byly původně předtím málo početné, protože jejich
    populace držel na uzdě hlad, nemoci a války. Naprostá většina kmenů na jih od Sahary, arabský zábor v severní Africe, Arábii, přední Asii, dále jiní ve střední Asii přes Írán a Turecko až k hranicím Indie. Krásný příklad jsou ostrovy jihovýchodní Asie, od Velkých Sund až po Timor, včetně Filipín. Jakutsko ( dnešní stav je 100 x větší od doby jejich objevení kozáky) Kavkaz. Eskymáci, Čukčové, některé indiánské kmeny, nejmarkantněji Navajové a další. Smíšená populace v Mexiku a jinde ve střední Americe a na Antilách, nejmarkantněji na beznadějně přelidněném Haiti. V současnosti mají strategii r. S výhradami Polynésané, případně Melanésané. Tam byla populace početně na hraně už v době Magalhãese, před hladem a početně aspoň trochu snesitelných mezích, ji držel kanibalismus. Početní pád zapříčinily hlavně nemoci. Dnes se tedy vrací k původnímu početnímu stavu. Ale jako smíšená populace, protože “ dívky přitahovalo bohatství bílých mužů, tak se stěhovaly do velkých měst a chlapci je následovali, aby nepřišli zkrátka. “ Z původní kultury pouze fragmenty.

    Cikáni, politicky korektně Romové ( když se to zavádělo, anglická překladatelka se, při nějakém pořadu, 3x spletla a řekla Římané) se z tohoto úplně vymykají.

    1. 1. Je to jediná etnická skupina v historii lidstva, která dokázala, ve větším množství, osídlit území jiné civilizace s rozvinutější kulturou ( a žila z ní, viz. bod 3.), aniž by jejich armáda původní obyvatele porazila.
      (Dnešní migrace Afričanů na jih od Sahary a muslimů ze severní Afriky a přilehlých oblastí Asie, netrvá život desítek generací a je organizovaná a jinak materiálně zajištěna.)
      2. Při styku s jinými kulturami dokázala být naprosto kulturně rezistentní. Tohle je nanejvýše obdivuhodné!
      Způsob života, od migrace přes Persii až po Irsko, zůstával víceméně stejný. Kroniky doby Karla IV. popisují, jak je lidé v Evropě zezačátku materiálně podporovali, protože je provázela pověst o muslimy vyhnaném křesťanském kmeni z Izraele či Blízkého Východu a jak toho po několika desetiletích nechali, protože jim na jejich způsobu života, vadilo přesně to, co nám vadí i dnes.
      Podivuhodná, dlouhá staletí trvající, kulturní stálost!!

      Už jen tyto 2 body staví Cikány do zcela jiného postavení než další etnické skupiny!

      3. Zezačátku se živili drobnými pracemi pro původní obyvatele, krádežemi, děti byly posílány žebrat a činnostmi na černo. Jako překupnictvím, pašováním a podobně.
      Dnes i sociálními dávkami.

      4. Neměli jedno centrum moci, organizovanou strukturu. Jejich struktura byla rozptýlená s více centry moci.

      V porovnání s jinými lidskými skupinami, naprosto ojedinělé (!)

      _ Z bodu 3. vyplývá, že jsou na vyšším stupni trofické pyramidy, než původní obyvatelstvo.
      Dalo by se to přirovnat třeba ke kolonii mořských ptáků, kteří si shání potravu a ptáků zvanému chaluha, který si občas loví potravu sám, ale nevynechá příležitost potravu, za fyzického napadání, i v přesile, druhým ptákům potravu ukrást.
      _ Jsou evolučně úspěšnější než původní populace.
      Nesmí nás zmást, že i se sociálními dávkami (existují i zámožní baroni), mají v průměru méně prostředků, než majorita. Úspěšnost jednotlivých populací, můžeme porovnat na rychlosti reprodukce. To, co mají, jim stačí na to, aby dospělosti dosáhlo více jejich dětí, než původních obyvatel. Jejich geny se tedy šíří rychleji.
      (Zde je velký problém do budoucna. Populace na vyšším trofickém stupni pyramidy, žijící z populace pod ní, nesmí přesáhnout určitý počet. (Existují autoregulační mechanismy, ale ten v Evropě chybí. Tento mechanismus může být např. občanská válka.) Pokud se to, ve velmi řídkých případech stane, znamená to destrukci nižšího trofického stupně a hned na to stupně vyššího. Poté vznikne zase nějaká rovnováha.)

      Během svého putování, jistě ještě v Asii, protože v Evropě jsou již plně adaptováni, se cikánská populace adaptovala na určitý způsob života.
      Pokud by, tyto adaptace, byly pouze kulturní, bylo by to dobré. Ovšem se zdá, podle adopcí kojenců, že cikánský způsob života, je do jisté míry, dán geneticky. Tyto děti se chovají (v průměru!) jinak, než jejich majoritní vrstevníci. Bylo zjištěno nutkání uspokojit své potřeby hned, neschopnost plánovat budoucnost, impulsivita, sklon ke lhaní, krádežím, agresivita. Z čehož vyplývá špatný školní prospěch a sklony do školy nechodit. Tyto děti se často nevyučí a v pubertě najdou cestu k cikánské komunitě. Boučková o tom natočila film „Smradi“. V pubertě často nachází cestu do cikánské komunity a zůstává tam.
      Je nejvýš znepokojivé, že u dětí Indiánů v Kanadě, předaných k adopci k majoritě, to v mnoha případech bylo přesně tak.
      I na základě adopce jednovaječných dvojčat po válce, se zdá, že způsob života je dán, do značné míry, geneticky…

      Souhlas s autorkou, že neziskovky tento problém nevyřeší, jen zhoršují.
      Ale Cikáni ani nemají důvod se nějak integrovat. Jsou evolučně úspěšnější než my, kteří jim platíme. Tak proč by se někam integrovali??

      Oni jsou perfektně přizpůsobeni. A
      evolučně úspěšní. Jsou vyselektovaní (během putování byly podmínky místy extrémní) na svůj způsob života. S tímto prizmatem je třeba se na problém dívat !!! Tak proč by se integrovali?? A hned problém a priority uvidíme jinak…

      V podstatě vidím integraci většiny Cikánů, jedině v přinucení ke striktnímu dodržovaní zákonů a právních norem , co platí i pro majoritu. Aspoň po 3 generace…
      Teď trochu přeháním, ale bylo by to na knihu, o tomto se dá říci hodně…

      A v čem se má začít? V kontrole populace. Třeba i v ekonomickém zvýhodnění těch, co přistoupili na podmínky státu, dobrovolně…

      1. Dexx: kontrola populace se Cechum tak dari, ze tady za nekolik generaci uz nebudou. To chcete, aby podle toho zili ti druzi? Aby taky pachali narodni sebevrazdu?

        Jinak mate uplne pravdu. Jsou lepe prizpusobeni. A neni divu, ze za stara lecktery mlady k ciganum utikal. Nas zivotni vzorec neni zrovna zavidenihodny. Zvlast pro dobrodruzne natury.

      2. Problém je v tom, že ti, kteří přijmou životní styl většinové populace, jsou z cikánské komunity buď vytlačeni nebo se sami odstřihnou. Tím se zachovává ona stálost.

        1. Ano.
          Máte to tak. Hypoteticky:

          Ve skupině neintegrovaných 100 000 Cikánů, se během jedné generace narodí dětí, že to její počet zečtyřnásobí.
          Integrační programy působí, takže integrujete 10 000 hlav.
          Za jednu generaci tedy budete mít počet neintegrovaných 390 000.

          Jaký smysl mají integrační programy???
          Odpověď: Prakticky žádný!
          Matematika je neúprosná.

          Samozřejmě, to je jen model. Na pochopení toho, proč programy nemají smysl.
          Další věc, u kulturně tak homogenního etnika, přizpůsobenému své ekologické nice na maximum, je nutno při integraci postupovat jinak, než se snaží postupovat neziskovky a aktivisti. Jak? To může být v oblasti dohadů, protože neznáme jediný, trochu úspěšný, způsob. I když adoptujete kojence, v dospělosti se ke svému etniku často vrací. Některé jejich adaptace mají zřejmě genetickou podstatu …

          Model ukazuje, že veškeré prostředky je na začátku nutno věnovat na kontrolu množení.
          Klidně poskytovat i materiální stimuly. Tedy, peníze za „nic‘. Bude to pro společnost daleko levnější. Až po stabilizaci populace je možno vážně uvažovat o nějaké integraci …

          1. Genetická paměť lidstva,Dawkins to vysvětlil jednodušeji. Lidi jedí jiné věci,poslouchají jiné historky od babičky jinak se chovají matičky a pak je rozdíl mezi trubkou ze skotské Vysočiny a té Českomoravské

            1. Na druhou stranu máte přizpůsobivé národy. Tŕeba Asiati se snadno přizpůsobí, často jsou úspěšnější než domorodci. Takže se to nedá paušalizovat.

              1. To „přizpůsobení“ Asiatů je spíše produktem zbožného přání, mediálně vytvářenému obrazu, a také jisté míře „uspokojení“ z alespoň jednoho povedeného řadového splynutí… Jenže realita je jiná – jde o uzavřenou diasporu, o jejíž skutečné podobě, životě, atd. téměř nikdo nic neví. Jako vždy svoji roli, mimo jiné, hraje i počet, koncentrace etnika, rasy, a konkrétně u Asiatů tradiční důraz na uzavřenost… A bezpečnostní složky, respektive objektivní realisté vidí věci a onu integraci malinko v jiných barvách… Vůbec se dá říci, že okolo Asiatů ( kdo z Vás bezpečně rozezná na první pohled Vietnamce, Číňany, Kambodžany, Laosany, atd.,v momentě setkání ) vzniklo asi nejvíce „kladných“ tradovaných pověr … Dnes jde v Bohemii vlastně o stav: Stát ve státě… Disponují neuvěřitelným finančními fondy, jedou v tom všechny složky státní správy, represivních i justičních složek – jsou náležitě motivováni … Byl bych nejen v jejich případě obezřetný…

                1. Měla jsem na mysli Asiaty jiného náboženství, než muslimského.
                  U muslimů je samozřejmě všechno jinak.
                  Realita je, že na západních univerzitách jsou nejúspěšnější Asiaté.
                  Obdivuji na nich skromnost a píli, svoje děti vychovávají asi lépe než my.
                  Ještě jsem neslyšela o Vietnamci na dávkách.
                  Nábožensky jsou vlažní, doma třeba mají nějaký oltařík, ale nic je nepudí stavět pagody. Což beru jako důkaz dobré vůle a přizpůsobivosti.

                  1. Ale já hovořím o Asiatech jejich „klasické“ víry, tedy na skladě máme Buddhismus, Taoismus, ZenBuddhismus, Konfuciánství, Čínské lidové náboženství,… Z mých řádek vůbec nevyplývá odkaz či směr ku islámu, naopak jsem to mínil ve smyslu tamnějších tradičních náboženství ( ano, islám v posledním století expanduje, ale jejich společnost, tradiční je a byla formátována ne muslimskou vírou )… Ostatně muslimů mezi místní asijskou diasporou příliš mnoho není – pokud vůbec tvoří nějakou zaznamenání hodnou skupinu… Mentalita, dalně východní, ovlivněna konfucialismem a buddhismem je většinou vstřícně nekonfliktní ( paradoxně se našlo pár lidí, kteří tvrdili po návštěvě Číny, že jim vůbec nepůsobí agrese problém a prý byli rvaví. Ovšem už si nepamatuji na oblasti, kde se pohybovali, tudíž to nebudu zevšeobecňovat ). Obecně dosahují dobrých studijních výsledků, ale jde v drtivé většině ( v ČR) o uzavřenou skupinu, entitu…

      3. Myslím, že geny v tom nebudou.
        I adoptované dítě s odlišnou barvou pleti to má složité. Pěkně to popsala Tereza Boučková v knížce Rok kohouta.
        Její rodina adoptovala dva malé Indočechy.
        Špatně to dopadlo, přes veškeré úsilí z těch kluků nic dobrého nevyrostlo.
        Realita je, že sousedi na ně hleděli přes prsty a nejpozději v pubertě nutně musejí mít tihle adoptovaní problém s identitou. A začnou hledat pochopení mezi “ svými”.
        Je to podobné jako u muslimských dorostenců v západní Evropě.
        Najednou přijde problém s identitou. Uvědomí si, že je majorita vždycky bude považovat za divné, jiné.
        Multikulti nefunguje hlavně v případech, kdy má minorita už vybudovanou blbou firmu. S tím nic nenadělá ani 1000 horlivých aktivistů.

        1. Normální ženská děcko v porodnici nenechá. Geny plus život v ústavu děcko nenávratně poškodí a pak si je vezme blbka,která chce kompenzovat hlavně něco sama sobě a neštěstí je na světě

        2. Já bych ty geny nepodceňoval. Dovolím si dát k dobru příběh, který se skutečně stal, a vlastně ještě neskončil. Předesílám, že nikdo ze zúčastněných nebyl a není snědé pleti, všichni bílí, jak padlý sníh. – Co je skryto v materiálu, zděděném po předcích, nevíme; tím spš je radno geny nepodcenit.

          Mladí manželé, kteří nemohli mít vlastní děti, vzali si za vlastní holčičku z kojeňáku. Tu holčičku tam odložila její matka, které bylo v čase porodu jen málo přes 15 let. O dítě neměla zájem.
          To děvčátko se nikdy nedozvědělo, že není jejich vlastní. Bylo to normální děvče, ve škole nadprůměr, kázeňské problémy žádné, trochu sport, takové ty běžné holčičí záliby… vše bylo úplně idylické, až do onoho kritického věku před patnáctým rokem. Pak nastal prudký zlom: děvče otěhotnělo, otec neznámý, špatná společnost, problémy se zákonem… zkrátím to: onen maželský pár, stejně jako před lety, vychovává děvče, kterému bude brzy 14 let… tentokrát je to jejich „vnučka“.

          Já na jejich místě bych strachem nespal.

          1. To nejsou zadny geny .Biologie a priroda.
            Na prvni pohled vysledky z nahlych a zvysenych biologickych aktivit zlaz v lidskem organismu.
            Zapricinuji zmeny v chovani v dusledku zvyseneho a asi nerovnomerneho vymesovani zlaz do lidskeho tela , v tom veku..
            Ty zmeny jsou individualni, v projevu nestejny u kazdeho.
            /Pro ty mlady je casto velmi nesnadny se ubranit a jak/ ..
            Odehrava se u kazdyho , BEZ ROZDILU a nehlede na predsudky .
            Jinak ty procesy samozrejme ovlivnuji holky a jinak kluky.
            Muzeme taky rict, obeti.
            Po nejakym case se to zase uklidni u vetsiny..
            Domnivam se ,ze tyhle zlazy a jejich cinnost se do nejaky miry normalne prenaseji od matky na potomky…Od obou rodicu.

              1. Hlavně ty žlázy,to je přímo matka příroda a ta si s lidmi dělá co chce. Hlavně aby měla dost biomasy. Bez žláz by se jí na to lidi vyprdli.!

  10. Historia magistra vitae 🙂 V ramci josefinskych reforem byli cikanum odebirany deti a davali se do sedlackych rodin na prevychovu. Preskocme : Vysledkem snah bylo, ze cikanske tlupy o stovkach hlav tahli krajem a plenili statky a hospodarstvi. S tichym souhlasem videnske vrchnosti na ne byli poradany pogromy. Podobne si situace zacala hrotit pozdeji, zopakovani podobneho scenare zabranila I. svetova valka. Kdyz mel nekdo 600 let na socializaci a vyuzil je jak jak se to stalo, tak si dovolim mit laicky nazor, ze jeho existence… (autocenzurovano).

    1. Neberete v úvahu, za jakých podmínek do našich krajin přišli.
      Byli to patrně lidé z tzv. vyloučené kasty a šli za lepším. V Indii neměli žádnou šanci trochu si přilepšit.
      Měli smůlu hlavně v tom, že v té době se Evropané báli agresivních tlup z východu. A tmavé cikány považovali za jejich zvědy.
      Proto jim asi nikdo nedal práci a nemohli se začlenit. Jediným způsobem obživy se pro ně stalo kradení, anebo nějaké pofidérní řemeslo.
      Třeba Vietnamci měli zajištěnou práci i bydlení a proto se začlenili naprosto bez problémů. ( Ale i tak se na ně někteří pitomci dívají přes prsty. )
      Jakmile si nějaký národ vyrobí blbou firmu, tak je pro jednotlivce z tohoto národa všechno strašně složité.
      Malý Rom je podezřelý už v peŕince, majorita v něm vidí budoucího parazita.
      I ten nejzapálenější proromský aktivista si v tramvaji přidrží šrajtofli. Pokud přistoupí oktet romských konzervatoristů jedoucích z koncertu.
      A pokud tvrdí že ne, tak lže.

        1. S adoptovanými kojenci je problém vždycky. Krev není voda a když někoho nechá máma v porodnici,vždy se to projeví na psychice. Plus dítě vnímá i v břiše,že je nechtěné a nahraje se mu do mozku blbý software

          1. Tím spíš, že se budoucí matka často nezdrží kouření, pití alkoholu a užívání nelegálních psychoaktivních substancí.

  11. Vážená a milá paní Samková,
    jsem-li takto Vámi veřejně osloven jsem poněkud rozpačitý; nejsem zvyklý takto korespondovat.
    Zaslal Vám jsem xerokopii xerokopie, tedy tištěný studijní text, který jsem časem opakovaně pročítal, pro sebe zvýrazňoval. Jung mne opakovaně fascinoval tím, co v r. 1936 řekl a po více než 80 letech jsou jeho myšlenky k tématu „národních problémů“ setrvalé. V tom byl fakticky vizionář.
    Zkrácený text přednášky vyšel ve slovenském periodiku LITERÁRNY TÝŽDENNÍK, nikoli v periodiku Kultúrny život, jak zde uvádíte (Kultúrny život byla v LT stránka, kde byl Jungův text otištěn).

    Veřejně přiznávám, že to ode mne byla drzost, že jsem Jungovu přednášku zkusil ve svém uchopení parafrázovat a zde na stránkách litterate publikovat. Neuměl jsem odhadnout, jak bude můj pokus vnímán. Kdybych oslovil i jen jednoho čtenáře, zde Vás, byl můj pokus vhodným příspěvkem. Jak z diskuse pod mým blogem Národní potíže psychologicky (protože jsem Jungovu přednášku nereprodukoval, publikoval jsem ji pod upraveným názvem; jevilo se mi vhodným sousloví „národní potíže“ posunout před obor psychologie) vyplynulo, zájemců o Jungův text se tu našlo víc než jen jedna – Vy. Jungův text si své „studenty“ najde; není to snadné čtení, hlavně pro rozumění.
    Děkuji Vám za to, že jste Jungův text naskenovala a dáváte jej k dispozici zájemcům.
    Z venkova jihoČechie vše dobré přeje
    Zdeněk Hosman

    1. Milý pane Hosmane,
      jsem si vědoma toho, že svým otevřeným dopisem – odpovědí Vám jsem se dopustila jisté indiskrétnosti, za kterou se dodatečně omlouvám. Nicméně, jak vidíte sám, Váš text padl na mimořádně úrodnou půdu a nelze než Vám děkovat, že jste tento raritní text C.G. Junga zpřístupnil!
      Právo zná pojem „veřejný zájem“ a já jsem přesvědčena tom, že je veřejným zájmem diskutovat nad věcmi a ideami, které C.G Jung ve svém článku nastínil. Dotkl se totiž problému, který je dnes zcela zatracován, a to fenoménu kolektivní identita“. Dnes je každý jedincem, jedinečným, nezaměnitelným, prostě já, jáááá, JÁ!!! Avšak stejně jako se ukazuje v dnešní mezinárodní situaci, že nelze na nikoho uvalit na mezistátním poli sankce, aniž by se ten který stát alespoň trochu (a spíše více) střelil do vlastní nohy, stejně tak vypjatý individualismus, vlastní západnímu stylu myšlení, má prostě své meze. C.G. Jung operoval s pojmem „kolektivní nevědomí“. Jiní hovoří o „informačním poli“, „ákašickém poli“ nebo v astrologické mluvě o egregoru. ( Egregory představují emocionální nebo myšlenková emanace lidské mysli a představuje energetický útvar, do kterého byl vložen příslušný záměr. Tento útvar pak je schopen samostatné existence a má tendenci přitahovat podobné myšlenky nebo lidi smýšlející podobným způsobem. Tím se časem posiluje a může zpětně ovlivňovat původce těchto emanací. Egregory jsou vlastně nehmotným vyjádřením emocionálního a myšlenkového světa jednotlivých lidí, nebo skupin.) Tyto „informační útvary“ – kolektivní nevědomí – nelze přebít či vyzmizíkovat, protože se tvořily v průběhu tisíce let (mluvím jen o „moderní“ historii) pomocí sdílené historické zkušenosti toho kterého národního/územního/jazykového útvaru. Dám příklad od nás: Morava je země, která již 1000 let neexistuje. Přesto to není jen zeměpisné určení, ale soubor znaků, které jsou prostě jiné než Čechy. Tedy, Morava má trochu jiné kolektivní nevědomí. ( A do nemluvím o Brně 🙂
      Ke „kolektivnímu nevědomí“ má právo svůj pandán ve formě „kolektivních práv“, tedy práv, které vznikají pouze určité skupině lidí právě na základě její „skupinovosti“, tedy, řekněme s Jungem, na základě existence kolektivního nevědomí“ skupiny. Ovšem „kolektivní práva“, zejména „kolektivní lidská práva“ jsou pro všechny lidskoprávní organizace sprostý slovo! Kolektivní práva právní řády neuznávají a když tak v jenom velmi omezeném a specifickém měřítku (na příklad politická práva – ale když začneme mluvit o právu na sebeurčení, což je typické kolektivní právo, sám se totiž „nesebeurčíte“, tak od toho dávají všichni ruce pryč! Podívejte se na Baskicko a Katalánsko, Skotsko, Valonsko… pane, to je rychle po 3,14 a prdlajs kolektivní práva!) Přijetí teze o kolektivním nevědomí a kolektivních právech totiž jde proti individualitě a vyžaduje velké množství osobní pokory. A to je to, co západní civilizaci totálně schází ( a dojede na to).
      O těchto věcech je prostě potřeba začít diskutovat a dospět k možnosti s úctou poděkovat za to, že každý člověk, který byl zrozen, se může podílet na tom obrovském a jinde nevídaném experimentu zvaném život. Ovšem znova: s tím má západní svět zásadní problémy, neboť, řečeno s klasikem, „kdo z vás na to má“. Překlenutí rozporu mezi redukcionistickým a holistickým vnímáním reality je jeden z největších úkolů, před kterými lidstvo stojí.
      Ovšem já jsem se opět rozkecala, takže to zkrátím: děkuji za článek, děkuji, že jste přijmul mou odpověď a doufejme v zájem p.t. čtenářstva o rozvíjení myšlenek C.G. Junga ve směru NÁRODNÍHO kolektivního nevědomí. srdečně, KLára

      1. Kolektivní nevědomí je podle mého mínění hlubší vrstva rodinného nevědomí a to začíná u každého z nás, takže to Já, já,já tam je také, ale je na začátku. Máte pravdu, společenský diskurz opomíjí tuto neuvěřitelně silnou složku naší osobnosti. Její existenci pociťujeme každý den. Nemůžeme jej pominout, stejně jako existenci společné historie traumat větších skupin lidí (národů), což spolu souvisí.
        Jung byl úžasný psycholog, psychiatr i filozof. Pod stromeček jsem dostala útlou knížečku s jedním z posledních spisů Junga „Přítomnost a budoucnost“. Mám takovou úchylku, když na něco myslím, nebo hledám odpovědi, stačí sáhnout do knihovny a otevřít příslušnou knihu. Jen tak, bez rozmyslu, otevřu knihu a na „náhodně“ vybrané straně prostě JE odpověď. Tato Jungova kniha je trochu jiná, je to totiž jedna celá odpověď. Doporučuji.

    1. To by mě také zajímalo, jak by taková skupinová terapie vypadala. Práce s traumaty je celkem náročná, hlubinnou psychologii nedělá jen tak někdo (je na to potřeb další studium). Vím , že „vytahování“ traumat z nevědomí a jejich zpracování na vědomé úrovni, poskytují například tzv.rodinné konstelace. Je to neuvěřitelně silná terapie. Ale vážně si neumím představit, jak toho docílit v případě Romů. Jinak z mého pohledu Váš článek dává smysl.

      1. S rodinnými konstelacemi bych radil – nezahrávat si. Ty opravdu nepatří do ruky každému. Samozvaný „konstelátor“ nejen že nadělá víc škody jak užitku, ale je s to nadělat škody nenapravitelné.

        To, co píše paní Samková, je zajímavé. Ale v praxi si to neumím představit (čímž neříkám, že to nejde – jen to opravdu překračuje můj obzor představivosti).

        1. No právě, taky si to neumím představit. Takový terapeut (žádný samozvaný „konstelátor“ samozřejmě) musí mít nejen zkušenosti, ale i hluboké znalosti rómské kultury a historie. A navíc by měl terapeuticky pracovat s celými rodinami po určitou dobu, to je podle mě, také dost náročné na představivost….

          1. Terapeuticky pracovat s celými rodinami po určitou dobu, to kolikrát nefunguje ani u majority – právě pro tu dlouhodobost. Natožpak zde. Utečou z toho.

            Třeba paní Samková prozradí, jak na to chce jít…

            1. Nejlíp začleňoval bolševik.
              Makali všichni, ať už na svobodě anebo v base.
              Podle mne patřej Indočeši mezi nejvíc poškozenou skupinu , zrušení pracovní povinnosti pro ně bylo smrtící.
              Navíc, dneska nemají šanci ani na málo placených místech. Myslím, že je vytěsnili Ukrajinci a další pracovníci z východu.

        2. Zdravím! Předesílám, že rodinné konstelace znám a romský problém jsem si sama soukromě „odkonstelovala“. Pokusím se v následujících dnech po částech představit některé aspekty svých myšlenek, kudy na to… Samozřejmě představa, že e sejde těch cca 300.000 Romů co jich máme v ČR a začne něco jako sborově recitovat Óm Mani Padme Húm je pochopitelně blbost. Nicméně, abych parafrázovala klasika, zdroje jsou a ideje taky… děkuji za pochopení, KLára

          1. Paní Klárou, ono to asi není tak zlé, jak to vypadá. Možná je drtivá většina kikanů začleněných, jenom nejsou vidět. Prodavačku v lahůdkách nikdo jako cikánku nevnímá. Snad když ji vidí poprvé.
            Pro ně je nejhorší, když žijí spolu , sami říkají, že nemohou žít spolu.
            Jedna rodinka v paneláku je v pohodě, tři rodiny už tragédie. V takovém případě se vymlouvají, to my né, to voni…
            Blbé je, že nejsou byty a tak je složité je “ rozesadit”.

            1. co se týká bytové politiky a rozesazování, je dlužno připomenout, že za vznik dnešních severočeských enkláv může právní a současně ekonomická regulace nájemného, která trvala až do roku 2007. Ta stála ČR odhadem cca 100 miliard na vytunelovaném domovním fondu, který byl „za hubičku“ odkoupen zejména italským kapitálem. Jedním z důsledků právní a ekonomické regulace nájemného bylo vystěhování Romů do „náhradních bytů“ na severu, dalším je i olbřímí trh s realitami a ceny bytů… Ještě bych dodala, že za vznik a dlouholeté udržování této protiústavní situace mohlo Sdružení na ochranu nájemníků v čele se svým dlouholetým předsedo JUDr. Stanislavem Křečkem. I proto s ním mám já osobně jako s ombudsmanem fakt problém.

              1. Alealeale…
                Regulace nájemného skončila 30. června 1993. Nájemní smlouvy uzavřené po tomto datu již žádné regulaci nepodléhaly a nepodléhají. Výjimkou jsou obecní byty, pokud se obce rozhodnou nájemné regulovat nebo věcně usměrňovat. Pokud ne, pronajímají i ony za tržní nájemné.

              2. Je to tak. Pro obchodníky s chudobou jsou tihle zoufalci výborný byznys. Tady měla vláda zasáhnout.
                Mají plná ústa humanity, ale cikánůprostý Karlín každému vyhovuje.
                Restituenti často zakoupili svým problematickým nájemníkům bydlení někde v pohraničí. Kde není práce.
                Ale těžko se jim divit. Je to fakt složitý.

    2. Jen k otázce, zda „chtějí být integrování“. Všichni – Romové, Češi, všichni, chtějí žít šťastný/šťastnější život a i Romové jsou ochotni pro to ledasco udělat, pakliže ovšem výsledky odpovídají alespoň v nějaké minimální rozumné míře vynaloženému úsilí. Dnes se v podstatě nelze ze sociální bubliny Romů dostat. Komu se to povede, tak k tomu potřebuje neporovnatelně větší úsilí než Češi…
      Znám mnoho romských rodin, těch velmi bohatých i těch naprosto nejchudších, živořících na státních dávkách a žijících na okraji šedé ekonomiky. Čímž nemyslím krádeže, ale práci načerno na příklad za 300,- Kč denně při desetihodinové pracovní době… Nikdo tak nechce žít, všichni mají strach z budoucnosti, z chudoby, z hladu, který není neznámým teoretickým pojmem jako u nás. Pokud tomu nechcete říkat integrace, tak nevím, Za mě je touha po lepším životě integrujícím prvkem. A ten je na 100 % ptomen.

      1. Ja si uvedomuju, ze jsem pri slove integrace chapala asimilaci. A ono to neni stejne.
        Cili ma otazka by mela byt, zda se chteji zaclenit. A i to slovo muze mit nekolik vyznamu. Vetnamci se zaclenili do ekonomiky, ale pokud vim, zustavaji Vetnamci, nestavaji se Cechy. Jde pouze tedy o romske ekonomicke zacleneni?

        Kdyz cigani kocovali, byli zacleneni do ekonomiky te doby, i kdyz paberkovali na okraji. To se jim znemoznilo.

        Ja nevim… kdybych byla mala ciganecka, chtela bych se pridat k ceske kulture, jak ted existuje? Drit nekde u mekace, abych platila horentni najem, energie, dluhy? Nase ekonomicka kultura je tak z.urvena, ze bych skoro rekla ze ne.

      2. V toto státě NIKDO nemusí pracovat načerno. Volných míst pro málo kvalifikované a nekvalifikované osoby je mnohem víc než zájemců. Ovšem jde o práce většinu fyzicky namáhavé a špatně placené.
        A pokud někdo ani nedochodil základní školu, těžko může očekávat něco víc než těžkou a špatně placenou práci.

        Čím vysvětlíte nebetyčný rozdíl mezi asijskými žáky a cikánskými žáky?
        Jedni patří mezi premianty na všech stupních vzdělání a přitom se často učí češtinu za pochodu. Jejich rodiče chodí DOBROVOLNĚ do kurzů češtiny, které SI PLATÍ; jen proto, aby se začlenili.
        A druzí považují školní docházku za zcela zbytnou aktivitu a česky se pořádně nenaučili ani za 4 generace (pokud vezmu jen ty, co přišli po WWII).

        Víte, měl jsem kamaráda, výborného bendžistu. Sice chlastal první ligu, ale jinak to byl pracant k pohledání. Měl dva výučáky – zedník a štukatér a ve svých řemeslech byl skutečným mistrem. Takže se měl dobře a svoje čtyři děti vychoval k tomu, aby také něco pořádně uměly a měly se dobře. MAJÍ SE dobře.
        A tenhle kamarád několik let prchal před širší rodinou, která se na něho neustále lepila a chtěla, aby ji živil. Nakonec si nechal změnit i příjmení, aby se jich zbavil.
        Také znám jednoho cikánského pána, který má řidičáky na všechno, co se pohybuje. Vč. různých prapodivných hejblat. Po pracovním úrazu skončil v invalidním důchodu, ale pracuje dál jako archeologický technik (to je takový lepší dělník). Jeho dcera předloni dokončila prestižní hotelovou školu ve Švýcarsku a oba synové vystudovali české VŠ.
        A na Smíchově jsme měli sousedy – muzikanty. Byl jich plný činžák; možná jedna rodina či klan, možná ne. Část měla konzervatoř, část jiné povolání. Po plyšáku se většinou uplatnili na takových těch hotelových velkolodích. S jednou rodiou jsme se trochu sblížili a byla velmi zajímavá. Táta muzikant a máma negramotná osůbka ze slovenské osady. Nemohla se s dětmi učit a tak obě vychodily zvláštní školu. Ovšem… Protože byly obě premianty, tak jim škola se souhlasem otce zařídila rozdílové zkoušky a tak měly celou ZDŠ. Dcera se dostala na gympl a úspěšně ho absolvovala. A syn se vyučil nástrojařem a byl v juniorské reprezentaci v řecko-římském zápasu.

        No, a pak je tu jako protiklad úděsná zkušenost spisovatelky Terezy Boučkové…

      3. 300,-Kč denně za 10 hodin? Povídejte.
        Zedník, nevyučený, 200,- za hodinu. To si dohodne.
        A potom stejně nepřijde.
        To jsem zase viděla já.

      4. Paní Kláro, ráda přijmu několik pracantů za 300 Kč na deset hodin denně na poctivě vykonávané manuální práce na statku, v nezničujícím tempu. Mohla byste mi , prosím, nějakou formou – domluva jakou zde, potom už v soukromé korespondenci – předat kontakty na tyto prácechtivé nešťastné osoby ? Velmi ráda se na tomto fóru pondělím o své zkušenosti, pokud se někdo za těchto podmínek dostaví. Po svých dosavadních zkušenostech se zaměstnáváním nárazových brigádníků při rekonstrukci několika domů a práci na pozemcích v posledních dvaceti letech – cena hodinové práce se v čase vyvíjela od padesáti do dvou set korun – považuji takové pracanty za sci-fi. Skončila jsem s touto praxí několik let před kovidem pro absolutní nezájem méně kvalifikovaných, nemajetných i oficiálně nezaměstnaných spoluobčanů jakékoliv barvy pleti pracovat. A to jsem se chovala vždy vlídně,s brigádníky dělala stejnou práci,platila přesně, přátelské vztahy jsem měla jak s gádži tak s Romy…..
        Pokud se podaří najít některému nešťastníkovi u mně práci za podmínek,o kterých píšete,budu ráda a bude to jistě win – win situace.

  12. Cikáni budou nakonec slabý čajíček proti Ukrajincům nebo arabům, kteří nás přerodí. Nakonec buďme rádi, že prejtové průvody jsou zatím nepovinné.

    1. Kdysi jsem četl, že cigani jsou proti Kurdum 2.liga. Zatímco cigan počká, až se majitel ohlédne a pak krade, kurd má zato, že když si položíte na stůl mobil, že už jej nechcete, a jedná.

      1. Co by jinde za naše kikány dali!!!
        Myslím to vážně.
        Žerou vepřový, nestavěj mešity ani synagogy, jenom, někteří, trochu kradou.
        😀
        Myslím si, že nějaká problematická menšina je všude.
        A pokud si mohu vybrat, tak raději Lakatoše než Ahmeda anebo Icíka.
        😀

            1. S Lakatošem se domluvím vždycky, viz klasická věta romských klientů: „Páň dochtorka, spraute to tak, aby dobre bolo“…. Pro advokáta k nezaplacení…

              1. To já jsem si jako dětský psychiatr vyslechla jiný slova. Paní doktorko, napište to, aby nám to dali (to, na co neměli nárok). No, nenapsala jsem. Pokud někdo dostane to, na co nemá nárok, nezbude na toho, kdo ten nárok má. Bez ohledu na národnost a etnický původ.

              2. „S Lakatošem se domluvím vždycky“

                Kláro, máte můj nehynoucí obdiv, protože s traktorem (LKT) se domluvit není umění, ale čirá magie…

                1. a advokáta vyhoví a nezájem,že ublíží protistraně. Pocity vyhoření advokátů po konci jejich kariéry,když si to někteří uvědomí,hezky popsal Grisham ve svých románech,ale to se týká u nás miziveho procenta těchto exemplářů. Většinou jsou bez svědomí.

                  1. Sibylo, myslím, že Klára je minimálně vyjímka potvrzující vaše pravidlo, ta nejenže není vyhořelá, ale podle všeho zapaluje s gustem profesionála…

                    Vidět ji naživo v Koubkové sítích jistě bude nezapomenutelný zážitek, který nelze odmítnout. Jen je potřeva najít prostor, kde případné plameny nenapáchají nenapravitelné škody.

                    1. Říkejte si tomu, jak chcete. Mi ke štěstí úplně stačí, že není zapšklá… 😉

                    2. Lentilko,vy ji znáte? A četla jste něco od Grishama? A měla něco do činění s advokátem?

                    3. Při vaší schopnosti používat intelekt by bylo s podivem, kdyby podobné zapálení profesionála nebylo spojováno s náhodným samozápalem, případně se zcela vyjímečným úkazem, jehož studium bude plnit vědecké články a doktorandské práce minimálně půl století…

                    4. pro Sibylu:

                      Ne, Ano, Ano.

                      K tomu Ne, ale je potřeba dodat, že bude potěšením to změnit. Třeba u Vidláka…

                    5. Pro Sibylu:

                      Jsem z vás úplně v koncích, protože soudit někoho podle kritéria, jehož význam je mi neznámý, fakt neumím.

                    6. Lentilko,rozvíjím to vlákno Kláry z 23:04.
                      Vyhoví se Lakatošovi ,ale zapláče daňový poplatník. Nespravedlivě. Jako u Červeňákovych nebo sterilizovaných po třetím císaři

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.