Tři blázni
Gang přešlapoval rozměklou půdu, aby se trochu zahřál. Půdu, kterou tolik miloval. Zemi, kterou do úmoru oral, vláčel, sel a sklízel. Hlínu, která mu dnes dávala život a zítra se stane jeho ložem.
Rubrika: Próza
Pohádka z minulých časů
Tuhle jsem neslyšel z úst mé babičky (která uměla moc pěkně vyprávět – zejména tu o zlobivém prasátku – tím asi myslela mně), ale zažil jsem ji …
Druhá šance
Babí léto líně posouvalo dopolední čas přes hranu nenávratna. Slunce bylo ostré a už trochu zubaté, horká káva však vracela vesmíru rovnováhu. Zahřívala a voněla …
O kaktusu a lotosovém květu
Na Hoře Bohů, kam člověku nebylo možno vystoupat, narodili se Kran a Krana. Měli silná, krásná těla, malebný hlas a mysl naplněnou hravostí a zvědavostí.
Purpurové květy
Těžký vzduch voněl čerstvou hlínou a pšenicí, kterou nikdo nesklidí.
Temný thriller
Trochu temna ve světlých dnech. Bylo – nebylo, ve světě plném stínů a polopravd, kde jména nehrají svou roli. Jsou pravá nebo vymyšlená? A co …
Můj milý deníčku,
jsou věci, které nikdy nikomu neřeknu a nikdy je do tebe nenapíšu. – Ne, že bych nechtěl; ale nemohu, nejde to. Nejsou taková slova.
Mosty přes řeku
K čemu jsou mosty přes řeku? – aby měl člověk blíž k člověku. Tak praví Encyklopedie pro žáčky od Jiřího Žáčka.
