28 března, 2024

Consilium abeundi

Vlnky dorážejí na vyhřáté pobřeží, tiše mlaskají v zákoutích mezi balvany a pod záděmi lodí.

Poslední večer voní sýrem, olivami, pečení a silným vínem. Noc bude vlahá a klidná, to jen v objetích milenců se odehrají bouře. Pobřežní vůně, rybina a sůl, se v rákosí prolnou s omamným janovcem a pryskyřičným dechem borovic. Starobylá bohyně noci Nút už se rozklenula od obzoru po obzor a přikryla zemi i moře stínem pod hvězdami. A v dálce, jako hradby, černočerně strmí hory.

Ráno tě zaplaví chlad, sluneční pomeranč se vydá na svou denní pouť, vítr udeří do vodní hladiny a rozplaší hejna ptáků. Plachty se nadouvají, v ruce máš lodní vak a nedrží tě nic. Přišel čas zvednout kotvy.

—ﬡ—

Po obloze nad kopcem letí bílá oblaka, protkaná sítí bílých čar. Bílé tahy nebeským štětcem, které za sebou po nebeském blankytu malují draci a fénixové dneška – těžká, okřídlená stříbrná břicha, plná kufrů a nadějí, letících odněkud někam. Taky bych letěl, jen křídla mi chybí. Síly, která mne napíná, jako tětiva napíná luk, mám přebytek. Co tu vlastně dělám… asi bych měl být úplně jinde. Slunce nabíhá k západu, prozařuje těmi oblaky i proměnlivou sítí mizejících čar, a stíny měknou.

Kráčíme vedle sebe prašnou cestou k oblému horizontu, který za sebou skrývá město. Pískem a prachem skřípou kroky moje, pískem a prachem skřípou kroky tvoje – a skřípe to i mezi námi. Jsme tu vlastně každý sám.

Chtěl bych tě obejmout – taková příležitost není každý den; ale nejde to, půjde-li to ještě vůbec někdy: jsi ježatá jak dikobraz a vzduch okolo tebe bodá nesouhlasem. Kroky se zastavily, zvedáš pohled z prašné polní cesty, zvedáš ho jako štít, který ti vypadl z ruky, a obracíš ho proti mně:

„Co doma?“

Jako bys to nevěděla.

Opíráme se do sebe očima: já ten pohled vydržím a ty ho taky vydržíš.

„Jako bys to nevěděla… – a co u tebe doma?“

Kdesi vzadu daleko mezi poli se vynořil chodec.

„…eh, co, doma… Muž je smutný, že chodím s cizím chlapem.“

Můj kamarád, tvůj manžel. Musel by být slepý, aby to neviděl – jak tě má rád! – ale vidí ostře a ví. Když jsi na jednom z těch draků, kteří nad námi teď brázdí nebe, odletěla daleko pryč a měla jsi v té dálce úraz, přišel za mnou. Přišel za mnou zeptat se, jestli o tobě něco vím. Nevěděl jsem nic, a seděli jsme jako dvě hromádky neštěstí a mysleli na tebe. „Chtěla jsem zemřít ve své vlasti,“ řekla jsi potom s úsměvem na vysvětlenou, a to bylo vše, co jsem z tebe dostal.

Ten cizí chlap, to jsem já.

Chodec v dálce na rozcestí zamířil k nám a kolem nohou se mu motá pes.

„…prostě nebudu ti psát, nebudu ti volat, nebudu se s tebou scházet a nebudu s tebou ani cvičit. Nebudu vůbec nic cvičit. A jestli přece ano, tak něco jiného a s někým jiným.“

Jsem tu sám.

Chtěl bych se stát stříbrným šípem, chtěl bych zaburácet v explozi, chtěl bych za sebou nechat oheň, prach a dým – a zmizet za obzorem. Co tu vlastně dělám… ? Chtěl bych být jindy a jinde.

Chodec je dívka a kolem nohou se jí motá pes. Odněkud ji znám. Zavadí o nás pohledem a pružným krokem se svižně přenese přes travnatý horizont.

„…a dělám ti jen ostudu.“ – dodáváš, když je dívka z doslechu.

Pes přestal pobíhat po poli a zamířil k místu, kde za kopcem začínají rudnout oblaka. A něco, co nebylo nikdy moje, odešlo za tím psem.

—ﬡ—


Consilium abeundi

76 thoughts on “Consilium abeundi

  1. Zakladateli, plním slib a odeslal jsem Vám sérii žracích a vařicích materiálů.
    Tedy doufám, že odeslal. Posílal jsem to z chromáckých dokumentů a tam jeden neví, co to udělá cestou :o)

      1. A sakra 🙁
        Posílal jsem to na ten email, co jste mi dal. Ale on je Chrom občas vzpurný a klidně si dá i 24 hodin oraz.
        Ještě to mohu zkusit nasdílet, protože se mi nedaří to dostat z Dokumentů do emailu jako přílohu.
        Achjo…

          1. Nebylo!
            Já to poslal někomu jinému se stejným nickem, ale na seznam.cz. No nazdar, ten asi bude koukat, co mu to dorazilo 😀 😀

            Takže zpět na stromy a znovu…

  2. Píšu z Menorky, skoro jako doma. Samé cukrující hrdličky, mrouskajíci se kocouři, jen místo kukačky racek chechtavý. A vlny zdaleka ne tak dramatické.

    1. A počasí?
      Tady je hrozné sucho a začíná to být docela nepříjemné (o zahradě ani nemluvě). V pátek u nás proběhlo něco jako pylová „bouře“ a musel jsem poté vzít klábosnici vysavačem 😀

    2. Re: liška

      Já jsem se do včilek mrouskal s flexou a svářečkou. Počítá se mi to do bobříka mrouskání?
      A ešče jsem aji natíral, ale to byla jen chvilka.

    3. Já zajel na výlet do Videl. Mám tam v příkopě patník 200kg, tak zkontrolovat, jestli mi ho někdo neukrad. Pěknou dovolenou!

  3. Ad: autor
    Skoda, ze skoro vsetky komentare su k nejakym technikaliam, botanike…Co uz. Inter arma silent Musae a Vy sa to tu snazite prerusovat…

      1. Časopis Urob si sám už nevychází, svazarmovské modeláře zrušili… tohle je asi ta vyšší dívčí.
        —-
        Možná jste latentní
        BIOFARMÁŘ

        Na balíku slámy
        sedí čtyři dámy.

        Biovíno v biosklence
        přikusují utopence…

        …Která asi dá mi?

  4. Nešťastníci, kteří ve své nevědomosti, šeptají si „zlatíčko, pozor blátičko“, neví, že budoucnost pomalou, línou neúprosností klíčí poznáním „zlato, pozor bláto“, aby vykvetla triumfálním květem všech vztahů „mamlase, stojíš v marase“. 🙂

      1. Četl jsem,že Sokrates měl s Xantipou hezký vztah. Její panovačnost, prý jsou jen vymyšlené historky.
        Nevím.
        Mladí doktorandi na návštěvě v blázinci. V jedné cele muž, řve, rve si vlasy. „Co mu proboha je?“ „Zbláznil se, nedostal ženu, kterou miloval“
        Ve druhé cele, další muž, ještě v horším stavu. „A tady tento?“ „Ten tu ženu dostal“.
        🙂

    1. Byl jednou jeden král a ten neměl žádné syny. Zavolal si toho nejmladšího a řekl mu: Šemíku můj věrný, jako smůla černý! Já od babičky utekl a tebe taky sním!
      A pak chodili a vodu nosili, až ve sklepě žádná mouka nezbyla.

  5. Vítr jde do vln zleva a plachty jsou napnuté v ose dopředu. Taky některé stíny moc nesedí. Být malířem, tak lodi řeknu, ať chvíli počká.

        1. Tak stará loď by měla mít plachty téměř bílé, vyšisované sluncem. Viděl jsem třeba Chersonec v Reykjavíku a měl je bílé.
          Nedělní chvilka kritiky neuškodí.

          1. Zdravá, konstruktivní kritika nemůže být nikdy na škodu. Obzvláště, nakopneme-li soupeře přímo do koulí 🙂

    1. Ani ty mraky neladí ke směru větru. Měl by to být stratus, na návětrné straně rovnější, na závětrné více potrhaný, linky více rovnoběžné. Po bouři. Tohle nebe je jiné.

    2. Re: Ládik!!!

      To bude tím, že ta sfííňa slunko nechce foukat podle větru.
      To jsou dneska lidi…, tedy vlastně – to jsou dneska slunka.
      Anebo – to jsou dneska větry…

      1. V Chromu se otevřel v levém spodním rohu monitoru obdélníček, v němž je video.
        Ve Firefoxu dtto vpravo nahoře v liště.
        Zkuste to znovu, stojí za shlédnutí 😀

        1. Re: Občan

          Přestože píšete česky, nerozumím vám ani slovo.

          Zasekl jsem se na elektronických vědomostech této úrovně.

          Nu, učeník, skažítě nam, kak rabotajet transformator.
          Transformator? Ééé, transformator rabótajet vot tak: bzzzzzzzzz…

          Nedělám si p-del, tohle jeden borec u maturity fakt řekl!!!

        1. Zkušení muklové tvrdí, že silný chčaj je lepší než čůčo.
          Chce to jen vyšroubovat žárovku a z plátku žiletky vyrobit ponorný vařič. A už je v cele chčajovarna.

  6. Projel jsem celou zemi Škipetarů, divoký Kurdistán, svou proslulou Henryovkou jsem vymetl všechny lumpy z balkánských roklin, avšak na omamný janovec jsem nenarazil.

    Na druhé straně musím ocenit váš vkus, plachetničku máte dosti zdařilou.

    1. No, s tím janovcem, běžně rostoucím i v Beskydech, mi to taky, trochu, zadrhlo.

      Bárka s plachtami je také dílko, které dalo práci a nedopadlo zle. Jen mi v něm trochu nesedí to světlé, blankytné nebe nad obzorem, letní mračna a velikost vln dole… Přeloženo do češtiny : takhle nevypadá začínající, končící ani probíhající neklid počasí.

      1. Re: prozaik

        Když je velký rozíl mezi tlakovou výší a níží, klidně. Takových vichrů s minimem mraků v horních vrstvách jsem už pár zažil.
        Obrázek ovšem není vůbec chytrý, mladý a krásný, páč neukazuje rychlost větru a pohyb mraků. Proto my – nechytřejší krasavci – nějaké patlání barvičkami považujeme za marnost a nevkus a ZCELA NEVHODNÝ pokus o JEDINĚ SPRÁVNÉ umění.

      2. Strejda google praví, že na Balkáně je bytem čilimník bílý, černající, malý a nejspíš i další druhy – jen jsem projel seznam odkazů bez otevírání článků.

        Ad plachetnice – jde, kua, o romantíku, ne meteorologickou dokumentaristiku. Tak to nekažte, šťourové 🙂

    2. Janovec metlatý, čilimník:
      https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Janovec_metlatý

      V Beskydech jsem ho nikdy neviděl, ale je pravda, že Beskydy vídám spíš v pokročilém létě nebo na podzim. I v zimě, ale na sjezdovce bych kvetoucí janovec spíš neočekával. Na pobřeží HR kvete na přelomu května a června.

      Plachetnici jsem upirátil na interfernetu, jen pro tu atmosféru a souvislost s mořem a vizí plavby od někud někam.

      1. Re: Zakladatel

        Neviděl, neznám, nedá se to zkompotovat, vypálit, anebo strčit do kořalky na výluh (Stará jalovecká – mňam), nedá se tím seřezat ženská po nahatých nohách tak, jako jalovcem.
        Zcela nevhodné haraburdí pro mladého soudruha, který volá Sláma U Kravína!!!

          1. Re: Zakladatel

            Je jedovat, což je ovšem skandál!
            Já tady řádně platím daně a tak všelijak podobně a vy mi tu strkáte pod nos jedovaté bejlí!

            Já už špatně vidím – přehlídnu se, nacpu si janovce do kořalky a v tu ránu bude o jednoho daňového poplatníka méně!!

            To jest velmi brutální atak na svrchovanost naší demkratické državy a pokus o podkopání rovnováhy státního rozpočtu, kterýžto pracně sestavil a ještě pracněji vyrovnovážil náš zabarvený soudruh Jura ve stanu – ééé totiž Stanový jura – vlastně Stanjura (furt se mi to plete).
            To je nečestné nesportovní! To by naši soudruzi nikdy neudělali!
            Chlape, vy jste nekalý živel!!!

            1. To bylo pěkné: Jura ve stanu, stanový Jura… Abysme tady nakonec ještě neměli nějaký Jourostán! Nebo Jourostát!

              Pokud ho ovšem už nemáme, ehm, že…

                1. Re: Občan, Zakladatel

                  TAk to vidíte vy blbí moulové! Soudruzi se řídí heslem „dohant a předehnat“ a vy tu beznadějně stagnujete.
                  Namísto abyste šli v neděli aktivně budovat stanové městečko, tak se válíte u klábosnice, holoto jedna!

                  1. Jestli tam rostou nejaky stromy a vic , na klima , tak uz tam ,pocitam ,brzy nebudou..
                    Nesvornost.
                    Jednou jsem se nasel v Troji rovnou u ty cisticky , nedaleko Husakovy a vedle Zatopkovych chatrci a vypravelo se. Jednou kdysi .
                    Agent CIC v Alkronu ,byl dostizen STB , zamknul se a stosy dolarovych bankovek splachoval je do hajzlu a hodne jich splach.. Za nekolik hodin dospely bankovky kanalizaci , kterou nam postavil nejakej angl. lord ,az do ty nadrze.
                    Plny sracek a vykalu z cely Prahy..
                    Vsichni se vrhli do toho a sbirali bankovky a kdyz prisla odpoledni smena, nechteli domu. Vznikly spory ,kdo si nahrabal, vlastne ulovil vic a vec se dostala do ruku policie a museli vse vratit..Na jiny smeny se nedostalo..
                    Nevim jak u nas ,ale ve filmu The third man ,cast se odehravala ve Vidensky kanalizaci a tam by se schoval celej batalion odbojaru..Vybornej film stoji za videni..

      2. Nejimpozantnější porosty janovce jsem zažila na Lefkádě. Když kvetou, jsou horská úbočí žlutá na dohled daleko, když uzrají, slyšíte zřetelně, jak tobolky praskají… krása. Lefkáda je vůbec nádherná.

        1. Jo, to je. Co mne se týče, před porosty janovců upřednostňuji porosty vítečníku sítinovitého (Spartium junceum). Taky žlutá záplava, a hlavně ta vůně! Omamná. Bohužel není mrazuvzdorný. Jednu sazeničku jsem loni pokusně dala na zahradu a zazimovala. Uvidím.

  7. Zdá se, Alefe, že si poeticky odškrtáváte jednotlivé položky ze sbírky svých romantických setkání. Prožíváte svou původní fyzickou rozkoš podruhé v duchovní formě. Hezký způsob, jak uchovat to hezké z minulosti.

    1. Nesmíte věřit všemu, co píšu. Karel May taky ve skutečnosti nebyl Old Shatterhand. – Když jsem vymýšlel anotaci do rubriky O autorovi, jedna z variant byla tato:

      Všechno, co píšu, je pravda – nebo by to pravda být mohla, kdyby to pravda byla

      Jak mi roky jdou, lidi se mi ztrácí
      Jako listy stromů který spočítám
      Není náhodou, s jarem když se vrací
      Na kus řeči domů už je nečekám
      ..
      Šaty sváteční už si neoblékám
      Řeky starých vrásek stejně nehlídám
      Znaky válečný malujou mi léta
      Vernisáž mých lásek právě otvírám

      https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/zalman/uz-na-cestu-zvykam-kone-30662

        1. Poeticky momenty ,vyber slov jejich splyvani s okolim s roli morskeho pobrezi , romanticky zvedani kotev..Plachty vlaji ,ctenar se dozvida a vi ..Dalky…Cesty.
          Hlavni hrdinka asi musela byt hodne jina . Ja bych to cestovani sved treba na prababicku, kdyz to musi bejt. Kdyz.
          Umirani /starim ?/,jeji vlastni ,bylo dominantni obavou, motivem v jejim vedomi /taky navic jeste trochu ostudy/, touha a silna /umrit ve vlasti/,ovladajici a prevladajici v jejim jednani.
          Nebo touha obejmout , jo . Jak je silna asi , s otazkou ,“co u tebe ,doma? Takovy zbytecny rozptylovani,odvadeni pozornosti…Nebo co…Jinak.
          Dik za upozorneni..
          MY/ , nebo ja bych neveril, i kdych smel… a obdrzel ../vase laskave/,povoleni..
          Casove a situacni nesrovnalosti ,prevazuji..Ani poeticka licence se neda a tak nesmi zneuzivat..Zavest ,zavlect ,romantiku tam, kam to neni myslitelne..
          Pribeh se nemusel odehrat, ale musi poskytnout ctenari aspon ilusi a tedy obsahovat realne prvky presvedcivosti…
          Jinak je mene skutecny , nez bila oblaka plujici..

          Vyrok. /Sestavajici se z tri casti/.
          Vsechno co pisu je, pravda.
          BY ste musel napsat opravdu hodne malo..
          Vyrok a takove tvrzeni je mozne ucinit o napr. mnozstvi zlataku v truhlicce ve sklepe. Kdyz ale napiseme napr. slovo bohatstvi ,uz je vse ihned na tenkym lede..Nebo.
          Jedna a jedna jsou dve.
          Neoveritelnosti mimo tvrzeni vyse uvedene jsou jinak ihned na obtiz.
          Pravda jako definice skutecnosti se meni prave se skutecnosti a s jejim vyvojem.. Samozrejme mimo fakt ,ze pravda muze byt subjektivni a objektivni.
          Tohle /vsechno,co pisu je,pravda/ ihned ulitava nekam do absurdni nejistoty ,potlacenim prvniho tvrzeni…Slovy “ byt mohla“..
          Vo co vlastne de, tady, delate si z lidi blazny ,snad?
          Dale je zde dalsi, nasledujici „kdyby to pravda byla“ a to uplne znemoznuje tvrzeni o tom, ze vsechno co kdy napisete je pravda..
          Delate si tak blazny, snad , taky sam ze sebe??
          Cela ta rozporuplna konstrukce bez zakladu ,se sichr musi octnout na jedny hromade..
          Vezmete , tohle jen jako nejaky mentalni cviceni..Nemam, ani opravdu nestojim, vo zadny jiny umysly..

Napsat komentář: Zakladatel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *