28 března, 2024

Další střípky z českých dálnic

Tímto bych se chtěl omluvit všem čtenářům mých poznámek, že nejsem schopen reagovat v čase a místě na jejich případné dotazy. Opravdu ale nejsem schopen během pracovního cyklu, který se podobá spíše otrokářskému systému, jakkoli reagovat na jejich poznámky či dotazy, jak jsem to kdysi dělával.

Nejdříve novinka – obstarožní technika z lafet a podvalníků zmizela. A to jak opravená a směřující na jedině správnou – protože východní – stranu, tak i ta pochroumaná, fičící na opravy a repase do dílen směrem opačným.

Zato mi bylo souzeno viděti techniku jinou. Skládala se z tahačů na výsost ekonomického provedení (minimalistické kabiny pro osádky, které se velikostně mohly porovnávat s kabinami někdejších Avií), které táhly návěsové kontejnerové podvozky. Vše bylo spatřeno poblíž Ťokova průsmyku, kterak peláší bez kontejnerů směrem k (prozatímním) hranicím Říše.

Podivnosti na technice:

RZ – postaru SPZ, které jsem nebyl schopen na vzdálenost cca 15 metrů za jízdy v protisměru identifikovat. Možná, že byly německé, ale takové jsem prostě ještě neviděl – konec tečka. (Je ovšem fakt, že soudruzi mne na inspekce dopravní techniky zrovna často nezvou.)

Zelená barva vozidel i rámů návěsů, které byly bez kontejnerů.

Celá tato kolona jela bez doprovodu standardní rychlostí a odstupy vozidel od několika desítek metrů až po půlkilometrové díry.

Další den jsem pak potkal na „severní cestě“ (č. 35, postaru trasa Olomouc – Hradec Králové – Praha) a navazující D8 na Drážďany české Tatry s přívěsy. Pochopitelně s prázdnými podvozky určenými k přepravě kontejnerů.

I méně hloubavý čtenář se pak sám sebe zeptá, co asi se tak může vejít do standardizovaného prostoru.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kontejner

Ano, pro raketové systémy krátkého a středního doletu je to prostor takřka ideální. Třeba pro tento:

https://cs.wikipedia.org/wiki/BM-21_Grad

ale i jiné kousky. Zde obecný pokec pro neinformované, vo co gou:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Salvov%C3%BD_raketomet

K dotazům z diskuze:

Folďas – zasychání asfaltových směsí je samozřejmě problém, a to proto, že se jedná o SMĚS LÁTEK, nikoli o jednu sloučeninu s pevně danými vlastnostmi.

Zbytky v hadicích se řeší velmi jednoduše. Řidič po ukončení čerpání povolí rychlouzávěry a mazaně využije zemské přitažlivosti, tzn. ještě zatepla musí hadici nějak „umístit do prostoru“ tak, aby jeden, anebo oba konce hadice byly níže, než střed hadice.

Se zbytky v cisterně je to poněkud horší. Řeší se to tak, že asfalty se přepravují při teplotě těsně pod bodem vzplanutí (ten je velmi zhruba od 230 až 250 °C podle toho, co vyleze z destilačního přístroje a co se předhodí zákazníkovi). Při teplotě pod 140°C už začíná být dost velký problém s některými složkami.

Samotné cisterny pak trpí na ucpávání průtoků v tzv. peřejkách, což jsou takové přehrádky uvnitř cisterny, aby se eliminovalo dosti nebezpečné přelévání tekutiny za jízdy. Jedná se zejména o průtoční díry v horních partiích peřejek, které pak svým ucpáním zabraňují dokonalému naplnění cisterny a vytvářejí vzduchové kapsy.

Řešení je buď moderní a drahé (zmrazení asfaltu a jeho vytlučení z nežádoucích míst), anebo tradiční a levné (vytlučení z nežádoucích míst bez zmrazování).

Obě modifikace této technologie obsahují v návodu slova, jako žebřík, plynová maska, krumpáč, lopata, kladivo, majzlík (správněji sekáč) špagát a kbelík. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o kratochvíli velmi oblíbenou a otroctvem – pardon – dělnictvem žádanou.

17 thoughts on “Další střípky z českých dálnic

  1. Když jsem si ve čtyřiceti pořídila maturitní vysvědčení, rozhodla jsem se státi se administrativní pracovnicí.
    Složit své unavené údy na měkkou židli a trochu si zalenošit.
    Sice jsem vystudovala železniční dopravu a přepravu, ale i auta se hejbou.
    Nastoupila jsem do autodopravy v jedné velké firmě.
    Měli snad všechno, tahače, návěsy, přívěsy, Avie, Liazky , Š1203 , spousty osobních vozů, tzv. referentských.
    Můj úkol byl shromažďovat cestovní příkazy a stazky a na konci měsíce spočítat výplaty. Nic složitého.
    A přesto!!!!
    Když jsem spočitala mzdy, tak jsem šmírák odnesla panu vedoucímu a on ve sloupečku “ prémie” provedl drobné úpravy. Prostě jednomu sebral stovku anebo padesátikorunu a druhému přidal.
    😀
    Bylo mi zdůrazněno, že tyhle úpravy jsou tajné a že nikomu nesmím nic prozradit.
    Nátlak na mojí osobu byl obrovský, až mě jeden řidič ukecal, abych ho nechala kouknout.
    😀
    Výsledek byl dramatický, servalo se to tam málem na jednu hromadu. 😀
    Vylítla jsem na minutu, což mi ani nevadilo , protože před listopadem se vykopávalo směrem vzhůru.
    Přešla jsem z autodopravy na MTZ, a práce zásobovačky byl daleko pestřejší a i líp placená. 😀

  2. Nakonec se budou noví ukrajinci rodit převážně mimo UA a řídce obydlené území bude osídleno z východu.

    1. Já si to představuji tak, že skuteční Ukrajinci zůstanou na Ukrajině, banderovci (které Rusové pochytají na Ukrajině, u nás a jinde) půjdou na Sibiř – tam je práce dost. Rekonstrukci rozmlácené Ukrajiny budou financovat ti, co tam posílali zbraně – tedy: Polsko, ČR, Slovensko, Německo… (Tohle už Putin řekl!)

      To, co Putin ještě neřekl je, že tu rekonstrukci Ukrajiny budou VLASTNORUČNĚ dělat Poláci, Češi, Slováci atd. Prostě tam nakluše půl milionu Poláků, 100 000 Čechů. 50 000 Slováků atd. A budou tam 5, 10 nebo více let, až to všechno opraví. Tak jak to bylo po roce 1945. (Tedy nás dva tam už nepošlou, protože jsme na takovéhle kratochvíle příliš staří, ale i tak z toho moc dobrý pocit nemám …)

  3. Pane Targusi.
    Jedna moje (vzdálenější) příbuzná dělá laborantku pro obalovny asfaltových směsí. Má „nezaručené“ zprávy, že naši zemičku (pod vedením moudrého Fialy) čeká nedostatek asfaltu pro výrobu potřebných směsí, aby silničáři měli dostatek materíálu na opravy a pro ukojení hladu finišerů.

    1. To je vcelku logické. Asfalt je to, co zbyde z ropy po oddestilování všeho využitelného, jako je například …benzín, nafta, mazut… Takže když je méně ropy, je méně asfaltu. Když není žádná ropa, není ani žádný asfalt.

      1. Možná je to i dodávkami jiné ropy, než je ruská, které mají jinou destilační křivku – lehká ropa z oblasti blízkého východu

      2. Nekde jsem pritom zahlidnul vyjadreni V. Cilka ve smyslu, ze zlate casy asfaltu teprve prijdou, protoze jde skvele recyklovat.

        1. Cílek také patří k tomu, co je recyklováno. Už nejméně dvacet let. Vždycky je chvíli zticha a pak zase utrousí nějaké moudro. Ta jeho moudra, která byla dříve i zajímavá, jsou čím dál blbější. Jen připomínám: když se Vítalo, tak Vítal. Je ze stejného hnízda jako Dana Drábová a Madlén Korbelová …

    1. Ivan: HIMARS je silná technologicky vyspělá zbraň, ale USA jich dodává málo a s málo raketami a to ještě jen s těmi s kratším doletem než má US army. Proto sem zdá, že nejde o to válku otočit a ruský postup zastavit, ale že chtějí rakety otestovat v praxi. Celá země jako testovací střelnice podobně jako Španělsko 30. let, kde zkoušely zbraně SSSR, Německo, Itálie a další.

      1. Uvidíme, jak dlouho HIMARS vydrží v akci. Včera GŠ VSU přiznal, že z dodaných 108 houfnic M777 je jich v provozu celých 34 kusů, zbytek je prý opravován. Prý párkrát vystřelí a Rusové jim to vrátí a je po ftákách.
        U Cesarů si Ukrajinci zase stěžují, že zaměřovací optika je jaksi vachrlatě připevněná, takže po pár výstřelech se ulomí. Vyřešili to tak, že zaměří, odmontují optiku, vystřelí, namontují optiku.

    2. Máme tady Anglosasy s Poláky a EU. Ta sice není jednotná, ale na rozdíl od Pobaltí a Česka by ráda přežila. Brzy začne hledat způsoby jak válku omezit či zastavit. Anglosasové nic neriskují, Poláci jsou blázni zaslepení nenávistí, ale Evropa bude chtít žít, ne se zhroutit a dostat do nepokojů a revolucí. Bude muset něco udělat. Raketomety jsou jedna věc a ukrajinští vojáci druhá. Proto se tají, kolik jich padlo a kolik bylo vyřazeno. Ruská taktika se osvědčuje, nejde tolik o území jako o vojáky.

      1. Naivo.Pán za mořem velí.Po Uká půjdeme my,Slováci,Poláci,Bulhaři, Rumuni atd..Tahle válka bude let jen jednoho vítěze.Budto Rusko a nebo Západ,nic mezi tím.

      2. Strejda: Část Poláků chce znovu ovládnout Kresy. Cítí nostalgii po Kresach. Kdyby se Ukrajina a Bělorusko rozpadly, Polsku by to tam otevřelo dveře. V 17 . století jihovýchod Polska končil na Dněpru, kde je dnes Záporoží a východní hranice byla ještě kousek na východ od Smolenska. Poláci ale zapomínají, že pravoslavné obyvatelstvo je možná nejdřív bude vítat a potom stejně začnou spory. O víru. O to, kdo na koho doplácí a kdo vykořisťuje…I kdyby zítra vznikla konfederace Polsko-Ukrajina, jak by mohla fungovat, když by tam bylo mnohem víc rozporů a démonů historie jako Volyňská řež než kdy bylo v Československu. Vztahy se Slováky byly dobré a stejně nakonec chtěli jít svou cestou a my je naštěstí za to nebombardovali.

        1. Myslím si, že rozdělení Československa bylo řízeno odjinud a v případě neochoty by dost možná bomby házel někdo jiný na nás, jako třeba toho času na Bělehrad. Demograticky a lickoprávně odůvodnitelný důvod by se už našel.

Napsat komentář: berkowitz Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *