28 března, 2024

Hodné a zlé včely – pokračování

Budu pokračovat o obranných schopnostech včel tam, kde jsem naposledy skončil.

Jak už jsem psal, včely se umí bránit, jsou k tomu dobře vybaveny, některé svých obranných možností využívají intenzivně, některé méně.
Včelaři všeobecně šlechtí včely, aby byly co nejmírnější. Aby to byly milé berušky, aby nebodaly, aby po otevření úlu zůstaly sedět klidně na plástech a neútočily. Dokonce je to jedna z disciplín, kritérií pro uznání chovu pro chovatele matiček.
Pro včelaře jsou mírné včely dobře. Dobře se s nimi pracuje, člověk nemusí být při práci tolik obrněn, nedělají tolik problémů pracujícím sousedům na zahrádce. Ale je tu ALE. Včely v přírodě nemají své obranné schopnosti pro nic za nic. Musí se ubránit proti medvědovi (v našich podmínkách passé) a i proti opici chodící po zemi (z pohledu včelaře nežádoucí). Musí se ale být schopné ubránit proti JINÝM VČELÁM. To je překvápko, že?

Včely si musí být schopné uchránit svůj sladký majeteček před vyloupením a to hlavně jinými včelami. V podletí, když je nedostatek snůšky, nic vydatně nekvete, stromoví paraziti nevytvářejí sladkou medovici, včely začnou SLÍDIT. Cokoli kde najdou sladkého, svolají se a odnesou to do úlu. Zkuste si někde nechat v srpnu venku otevřenou sklenici medu nebo sladkého sirupu. Průzkumnice hbitě objeví, svolá kolegyně a ty střelhbitě přemístí do úlu.
Nejvíc toho sladkého je v úlech ostatních včel a tak v podletí mezi včelami propuká všeobecná a divoká LOUPEŽ. Včely lupičky se snaží proniknout do cizích úlů a ukrást co se dá. Tomu se snaží zabránit ochranka loupeného úlu, na česnech, vstupech do úlu je vidět lítý boj. Jsou li včely slabší, mají li slabě vyvinutý obranný pud, jsou nemilosrdně vyloupeny a včelař tomu má jen málo možností tomu zabránit.
Nevšimne li si, že jsou včely vyloupené, že jejich zásoby na zimu jsou fuč, zjara přijde k vyloupenému úlu a včely najde uhynulé hlady v podmetu (dno úlu). A jde o dva úly dál a tam najde včely, které mají zásoby ještě na 2 zimy. Vše je pak jasné.

K mírným včelám přijdete, otevřete je, a můžete je klidně rozebírat, jak chcete, ometat smetáčkem a NIC.
K včelám obranářkám přijdete, dotknete se úlu, a ozve se zahučení, asi jako když startuje lednička. Otevřete úl a včely vám letí naproti zadečky napřed a začne větší či menší peklo.
Zkušenější včelař si nechává při jakýchkoli zásazích obranářky nakonec. Protože nadrážděné obranářky i po zavření úlu dál útočí a zblázní i jinak mírné včely, které se přidají k útoku a vznikne všeobecné peklo.
Včely, když se doopravdy rozezlí a chtějí vetřelce za každou cenu zahnat, útočí ve velkém množství úplně na všechny části těla vetřelce, snaží se objevit slabé místo jeho obrany.

Onehdá jsem vybíral med od včel, které jsem měl umístěné na ploché střeše bývalé továrny asi ve výšce. 15m nad terénem. Bylo to poslední medobraní, to se včelám odebírání medu obzvlášť nelíbí. Měl jsem na sobě kombinézu, na kombinéze byla prodřená dírka asi tak o průměru 1,5 cm, čemuž jsem nevěnoval pozornost. Otevřel jsme včely a dal se do práce. Včely se do mě daly nebývalým způsobem. Nic nepomohlo zakuřování a kropení vodou. Utočily hustě, snažili se bodat, kam se dalo, kombinézu jsem měl jak jehelník. Pak nějaká bojovnice objevila dírku v kombinéze. Označila ji feromonem, aby kolegyně věděly KUDY a já za chvíli cítil, jak mi včely lezou pod kombinézou, měl jsem je všude. V tu chvíli se mi chtělo se rozběhnout a z té střechy skočit. Práci jsem dokončil, ale ještě večer jsem vyškrabával žihadla z různých částí těla, dostal jsem jich alespoň 30.

Agresivita včel se dá také úředně zkoumat. Četl jsem, jak kdesi v Rakousku dostali na obec stížnost, že v odlehlejší části obce má soused umístěné včely a ty že jsou nesnesitelně agresivní. Soused se bránil, že jsou to hodné berušky. Na obci sestavili pětičlennou komis, aby věc na místě posoudili a mohli spor rozsoudit. A tak jednoho letního odpoledne vyrazila komis od výboru do vzdálené části obce k dotčeným úlům, aby viděla.
A doopravdy viděla. Asi 50 metrů od úlů se do nich včely daly. A to že s velkou intenzitou a milou komis obrátili na útěk. Hnali je asi půl kilometru, než se někteří členové zachránili v rybníku a někteří se ztratili včelám v houští.
Výsledek byl jednoznačný tedy jednoznačný, dal dokumentovat oteklými tvářemi členů komise.
Co k tomu dodat. Jen že být členem nějaké komise nemusí být vždy bez nebezpečí i když se to tak z počátku nezdá.

13 thoughts on “Hodné a zlé včely – pokračování

  1. Včelky jsou hodné, ještě jsem nepotkal zlou.

    Mám radu pro sadaře, kterou jsem vyzkoušel.

    Opravdu funguje.

    Postříkal jsem kvetoucí stromy medovou vodou, kdy jsem rozpustil lžíci medu ( můžete i víc, ale já jsem šetřílek) ve vlažné vodě.

    Sousedé chodili, a divili se, já jsem jim napovídal, že musí pěstovat medonosné rostliny, z kterých po odkvětu může být zelené hnojení.

    Ani kuře nehrabe zadarmo, tak proč by včelky měly létat, kde nic není.

  2. Já mám včelky rád, mě občas dost hučí (nebojte, tamotom psát nebudu, to bývalo ve dvaceti, dnes už to taková hitparáda zase není), hučí mi celý barák včelkama.
    Jelikož ho mám porostlý přísavníkem a když to v létě kvete, ony přiletí ze všech stran, obalí můj barák a je to celkem výrazný zvuk.
    A v tom období se dost větrá, takže imrvére otevřená okna. Ale ony si létají venku, ale že by nám kradly uvnitř bábovku, to jsem zatím nezaznamenal.
    Takže se jich nebojím, spíš mi je jich někdy trochu líto.
    Jelikož, jak jsou tam v hojném počtu, ono se to nějak rozkřikne u sršáňů a ti pak přilétají hodovat taky.
    Ale ti mě osobně taky nevadí, jelikož v ostatních obdobích mi loví vosy.

  3. Jak jsem ji psal v predchozi diskuzi

    Do vcel v lete jen rano, nikdy vecer
    A nikdy v noci, protoze vcely nelitaji ale trpelive lezou po obleceni a bodnou az po odchodu v nejhorsi okamzik v aute

    Kdyz po prichodu k ulum hned pet strazkyn zautoci na oblicej je lepsi to odlozit

    Pokud se neda pracovat je treba vymenit matku

    Problem na jizni morave je ten ze nemame druhou sezonu, (od cervna nic nekvete) ale je teplo do rijna a spotreba je velka

  4. O víčkách z plástů se tu už psalo. Jako děti jsme je žvýkávali místo žvejkačky. Ovšem nejlepší použití je vyluhovat v lihu. Jestli tedy některý včelař ve vašem okolí dělá VÍČKOVEC, nakupte si ho co nejvíc. Kudy teče, tudy léčí.

    1. Teprve loni jsem okusil neskutečnou dobrotu. Kousky medu s pláství. Byl neskutečně voňavý konzistence dokonalá a jak člověk vysál med samotný a v puse mu zůstalo cosi jako žvýkačka…Možná to má dost lidí jinak ale pro mně to bylo naprosto dokonalá dobrota.
      Jinak ze včel ale i z ostatního bodavého hmyzu mám respekt, včelí společenstvo by nám v mnohém mohlo býti vzorem.
      Děkuji za pěkný a poučný článek.

  5. Mimo téma, ale nedá mi to…
    Středa , je ho tam třeba , Ivana Hoffmana s jeho pravidelnou glosou na ČRo.
    Dneska o válce, vzpomínka na Karla Kryla.
    Kryl měl vlastně štísko, že včas odešel. Zpíval proti válce, čili dneska by podporoval agresora, protože tahle válka je hodná a užitečná.
    “ Nejde stále Rusku podkuřovat a couvat před Zlem ! Ukrajinci to pochopili líp než Západ a bojují za světový mír, i za nás. HURÁÁÁ. “

    1. Naky zmetek na Novinkach v diskuzi k nemoznosti vyvozu obili z Ukrajiny a Ruska : „Já žasnu, jak to ten zmetek Putin má všechno dokonale vymyšlené. V chudých, ale pro stabilitu světa důležitých zemích vypukne hladomor… jaké jsou možné směry vývoje :- buď se spustí uprchlická vlna, která opětovně zaplaví Evropu… tím nepřátelský západ totálně dostane na kolena. Anebo tam pošle svoje ruské obilí a tím tyto země získá do svého vlivu. Obávám se, že jsme ztraceni. Chtěl bych vědět, zda západní vůdci mají nějakou strategii, jak tomuto čelit. Asi těžko , že ?“ Ach, jsme ztraceni… 🙂

      1. Bodejť že jsme ztraceni. Jaký div? Kdo má blbé (nechytré, neprozíravé) vůdce, vždycky je ztracen. Takový je světa běh.

        Ale jinak – děkuji za přetištění toho nešťastného povzdechu. Zatím nejlepší fór dnešního odpoledne: posadili jsme za volant autobusu opici – jak to, že se řítíme do propasti?
        Srandy není nikdy dost.

        1. Jasně, že jste ztraceni.
          Pokud dokážete vtáhnout válku i do článku o včelám, myslím, že vám již není pomoci.

        2. Zakladateli,

          všichni se snaží nelézt Admirálovi do jeho/našich krásných pohodových včeliček.

          Ovšem včerejší „Apoštol“ už má přes 300 diskusních příspěvků a je to strašně nepřehledné.
          Nešlo by příště otevřít na den, kdy nevyjde článek k „aktuální“ situaci, nějakou žvanírnu?

          Bysme se tam mohli vykecat o čemkoliv, nahodit témata a tak.
          Ty „žvanírny“ (nebo jak byste si to nazval) by se mohly třeba číslovat.

          Jenom nápad…

          1. Žvanírna:
            Sháním knihu Geopolitika Ruska od Oskara Krejčího.
            Původní cena okolo 500 , jsem líná hledat to přesně.
            Napsala jsem i vydavateli, pan Jan Nix z nakladatelství Professional Publishing sdělil, že samozřejmě je beznadějně vyprodaná a dotisk, vzhledem k současné situaci nebude.
            ( A odkaz na antikvariáty. )
            Knihu mám sehnanou, aspoň doufám, celková cena s poštovným 1599 Kč.
            O prachy nejde , nenechám si ji na semeno, pošlu ji po přečtení dál, za stejnou cenu, za jakou koupím.
            Ale docela by mi zajímala jedna věc. Papír podražuje, velmi, nakladatelé bědují, že nemohou vydávat všechno, co vydat chtěli.
            Kdo asi nahradí tomuhle vydavateli škodu, když nesmí provést dotisk požadované knihy ???
            O kterou je velký zájem???
            Né že by se za bolšána stejné triky neděly. Ale tenkrát nesl škodu erár, dneska i soukromník.
            Tak nevím….
            Jediný rozdíl je v tom , že zákeřní roz@sírači spokojeného lidu byli před hadrákem placeni vrahy z Vólstrýtu. A dneska zas vrahy z Kremlu.
            A zase budou plné sklady spisků pana Mitrofanova, Havlových spisů, jak je to furt stejný.
            Jenom si jedna partička vyměnila sesle s tou druhou.

Napsat komentář: lujjza Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *