8 srpna, 2022

Hyperboly a paraboly inflace

Růst cen může způsobit řada faktorů tzv. objektivních (ceny nosičů energií atd.), daných převisem poptávky nad nabídkou (nemohu něco sehnat, tak přidám na ceně) nebo větším množstvím peněz v oběhu, které nemají s výrobou statků nic společného (viz covidová přilepšení), což je také stimul převisu poptávky. Kromě těchto faktorů působí i subjektivní vlivy, kterým se říká inflační psychóza: obavy (raději zdražím, ať si nepodseknu náklady), ale také vypočítavost (přiživím se na inflaci a zvednu zisk, ačkoliv náklady mě zdaleka tak netlačí a rýžuji). Prostý lid pak chodí po obchodech a čerpacích stanicích a diví se všemu tomu, co zde v cenách nachází.

Patřím mezi prostý lid, ale už se ničemu nedivím.

Vývoj inflace je dvojího druhu, jednak méně nebezpečná, protože dočasná, parabola, která říká, že až se příčiny inflace vyřádí, ceny se již nevrátí, ale také tak nerostou. Pokud se pak k novým cenách postupně přiblíží i příjmy, je po dešti. Tahle varianta vývoje má jednu nebezpečnější subvariantu a to cenovou deflaci. Ta není dobrá pro ekonomiku (Japonsko by mohlo vyprávět), ale to nebude náš příběh.

Hyperbola, tj. stále se zrychlující růst cen je hyperinflací. Ta doufám také nebude náš příběh (viz Německo po první světové: kdysi jsem měl známky se statisícovou cenovkou, ale s hodnotou stále jen v řádech jednotek; nebo současné problémy Turecka). Nestrašme se, ale kdo ví?

Raději předpokládejme, že současná inflace je parabolou (vše se v dobré obrátí, jak říká vojín Baloun v Haškově Švejkovi). No a protože každý expert včetně mě pracuje jen s daty, které zná a pokud jde o budoucnost jen s dobrou vírou, že to bude tak a ne jinak, dají se s touto poplašnou zprávou (a prognóza inflace, která výrazně neladí s představami vedení státu, může být chápána jako poplašná zpráva s příslušným hodnocením podle sazeb trestního zákoníku) dělat divy.

Když se podívám na web ČNB, najdu tam optimistické líčení světlých zítřků v meziroční inflaci. Rád bych tomu věřil, ale už skutečnost k 30.6. už překonala očekávání ČNB (jenž ovšem optimismus má v programu) a zatím nejsou známky výrazného zlomu v měsících příštích.

Předchozí text nemá jen zdůraznit sečtělost autora, ale je nutnou předehrou pro závěrečné finále a tím je srovnání dvou křivek (říkejme jim paraboly) vývoje meziroční inflace, které vycházely z dat známých k 31.12.2021 (modrá křivka) a 30.6.2022 (oranžová křivka).

Modrá je dobrá, protože hrbolek inflace se vrátí rychle k rozumným hodnotám (maximum inflace je asi 9 % kolem 10. měsíce tohoto roku).

Akceleraci inflace získala až počátkem letošního roku a odhad meziroční inflace (oranžový) je v maximu 27 % na jaře příštího roku. Pak by to mělo jít dolů. Není to veselý výhled. Ale je to jen v této chvíli hra čísel a spojnic trendů v aplikaci Excel.

Dal by se udělat docela dobře i ještě smutnější výhled s výhledem hyperinflace, pro který zatím není dost historických důvodů (delších časových řad inflace). Ale nemohu najít důvody pro přijetí výhledu ČNB (už zítra se bude tančit všude) zejména proto, že objektivní i subjektivní důvody inflace se ještě dostatečně neprojevily (výrobní inflace ještě nedorazila do koncových cen a kdoví, jaké granáty růstu cen komodit nás mohou čekat, viz pšenice a potravinové zdroje obecně).

Trocha optimismu nakonec: ta ošklivá oranžová křivka má někdy od března klesající tendenci, pokud postupně přidávám k inflaci za rok 2021 inflaci za leden, únor atd. V srpnu by mě potěšilo, že se to dále lepší.

Závěr my měl být apelem na naše státníky, ale moc bych mu nedával na významu i proto, že inflace má svoje příčiny i mimo stát a někdy mám dojem, že si žije svým vlastním životem a ani čtvrté či páté posilující očkování na ni nemá vliv.


62 thoughts on “Hyperboly a paraboly inflace

  1. Složení spotřebního koše (srovnejte si to s vaší situací), ten koš je hodně podrobný, tady uvádím jen agregace, jinak se dá najít na stránkách ČSÚ:

    Potraviny a nealko 18%
    Alkohol a tabák 9%
    Odívání a obuv 4%
    Bydlení, voda, energie, palivo 27%
    Vybavení bytu a opravy 6%
    Zdraví 3%
    Doprava (soukromá i veřejná) 10%
    Pošta a spoje 3%
    Rekreace a kultura 8%
    Vzdělávání 1%
    Stravování a hotely 6%
    Ostatní 5%

    Odkaz na ČSÚ:
    Inflace – druhy, definice, tabulky | ČSÚ (czso.cz)

  2. Struktura inflace za ČERVEN:

    „Inflace měřená dle indexu spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index) dosáhla za červen meziročně hodnoty 17,2 %. Je patrné, že inflační dynamika neochabuje. Odcitujme část ze zprávy Českého statistického úřadu:

    Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 17,2 %, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v květnu. Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (nárůst na 18,0 % z květnového 15,1 %). Růst cen pekárenských výrobků a obilovin zrychlil na 23,8 % (v květnu 20,4 %), masa na 20,4 % (v květnu 17,3 %), položek ve skupině mléko, sýry, vejce na 20,8 % (v květnu 18,6 %), olejů a tuků na 42,0 % (v květnu 32,5 %). V oddíle bydlení vzrostly především ceny zemního plynu o 57,8 % (v květnu o 49,2 %) a tuhých paliv o 34,0 % (v květnu o 30,1 %). V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 15,4 % (v květnu o 7,6 %).

    Na meziroční růst cenové hladiny měly v červnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,6 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, elektřiny o 31,6 %, tepla a teplé vody o 18,1 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly meziročně vyšší ceny mouky o 69,6 %, chleba o 28,6 %, drůbežího masa o 32,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 42,3 %, másla o 55,8 %, ostatních jedlých olejů o 58,7 % a cukru o 41,3 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny automobilů o 14,5 % a pohonných hmot a olejů o 47,5 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 23,5 % a ubytovacích služeb o 21,2 %.

    Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 20,1 % (v květnu o 19,1 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen nových bytů pro vlastní bydlení a stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 116,9 %.“

  3. Energie je základem průmyslu i dopravy. Její nedostatek, a nejisté její zdroje, budou dále pohánět inflaci. Do té doby, než se nabídka a poptávka vyrovná. Pro náš průmysl jsou to neradostné vyhlídky.

    1. A bude se diverzifikovat – z demokratických, důvěryhodných a mírumilovných zemí! 🙂
      ————————————————————————————-
      „V EU už podle prohlášení je snaha zdroje diverzifikovat. Včera Ursula von der Leyenová na twitteru vyzdvihovala Ázerbájdžán, že má velký potenciál ohledně růstu obnovitelných zdrojů a chystá se prý spolupráce v této oblasti. „EU se obrací na důvěryhodné poskytovatele energie. Ázebájdžán je jedním z nich. Dnešní dohodou se zavazujeme rozšířit Jižní plynový koridor, aby se dodávky plynu z Ázerbájdžánu do EU zdvojnásobily. Jedná se o dobrou zprávu pro tuto zimu,“ tvrdí von der Leyenová.

      Dodejme, že Ázerbájdžánu vládne už skoro dvacet let Ilham Alijev, syn předchozího prezidenta Hejdara Alijeva. O férovosti a demokratičnosti voleb v Ázerbájdžánu panují pochyby již dlouho, nemluvě o azerské válce s Arménií o Náhorní Karabach. Alijevova rodina pak vlastní banky, stavební firmy i poskytovatele telekomunikačních služeb, částečně vlastní i těžební společnosti. Které tyto skutečnosti dělají z Ázerbájdžánu spolehlivého partnera pro EU není jasné.“

      1. „Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina.“
        anebo
        „Jsou to hajzlové, ale jsou to NAŠI hajzlové.“

        A do toho zahájila Leyen vstupní pohovory s Albánií a Makedonií…

  4. Jednu z hlavních příčin pojmenoval Vidlák v dnešním článku Lokaj na koberečku. Státní nesuverenita je příčinou současně domácí i dovezenou z EU. Jednou z prvních a nejhlasitějších reakcí Lokaje na akci Ruska pro ochranu Rusů žijících ve státě, který jim odebral práva na sebeurčení své národnosti, bylo přání a doporučení pro EU potrestat Rusko úplným zastavením odběru plynu. Není vyloučeno, že se Lokajovi jeho velké přání splní. Zatímco pro Lokaje to bude vyvrcholení jeho politické dráhy a vlivu, pro občany našeho selhávajícího státu to bude nejúčinnější a současně nejdražší školení v životě, jaké jim profesor politologie může poskytnout. Pak budou tyto diskuse o možném průběhu snesitelné inflace jen úsměvnou vzpomínkou na staré dobré časy.

    1. Kdyby tam Američani neletěli, SSSR by to prozradil a uSA zdiskreditoval. Článek hledá obrovské spiknutí tam, kde je pravděpodobnější neschopnost. Neschopnost tam ležet dnes není důkazem, že nedoletěli tehdy, ale důkazem dnešního úpadku školství v USA a nedostatku odhodlání k velkým věcem. USA od 40. do 70. let byly na vrchu sil. Od výroby jaderné bomby až po lety Apollo. Dnes peníze jdou do zbrojení a misí jako ta v Afghánistánu. Poklesla i ochota riskovat. Dnes by musela mít loď tolik bezpečnostních systémů, že by měla problém odstartovat s určitou nadsázkou.

      1. Kdysi jsem cetl takovou hlasku:

        „Leteli tam nebo to natocili? Jasne ze natocili, akorat si vybrali rezisera perfekcionistu a on je donutil k nataceni v realnem prostredi“

      2. Žili z úroků válečných půjček,tak se měli. Plus odchyt mozků z celého světa,které nemuseli vzdělávat ani poskytovat důchody. Tak se měli.

        1. Sibyla: Měli zdroje celého kontinentu, který nebyl přímo zasažen válkou. V roce 1950 měli půlku světového průmyslu. Kde ty loňské sněhy jsou…mnozí v jejich elitě si to ale odmítají přiznat a vzdát se svého světového mocenského prvenství.

    2. Jednou jsem si sednul s jedním zarytým vyznavačem teorie, že to bylo falešné, vzal jsem papír a říkám: Tak mi řekni, proč si to myslíš. Vznikl seznam na A4. Pak jsem to probral. Vetšina bodů byla způsobena naprostým nepochopením zcela základních věcí typu fyzika na úrovni základní školy. Zbytek neschopností podívat se dál než co předkládají věrozvěsti. Například ono slavné video s mávající vlajkou ve skutečnosti začíná dříve, než ukazují konspirátoři, a je tam vidět, jak kosmonaut zavrtává tyčku do povrchu a tím tu vlajku rozkýval. Nakonec v tom seznamu nezbyla jediná věc, u které by šlo říct, že na ní opravdu něco je. Tak mu říkám (je to mimochodem exaktní vědec), co ty na to. A on: No ty jednotlivé věci možná nevycházejí, ale když je toho tak moc…
      Takže když jsem si ten link rozkliknul a našel tam odvolání na mávající vlajku, tak už mě ani nepřekvapilo, že měl článek nulovou infomační hodnotu. Pro některé lidi je prostě strašně těžké spolknout fakt, že se Amíkům jednou taky něco povedlo.

  5. Od září zas dostanou státní zaměstnanci přidáno 10% a dalších 9 odborových svazů ve stávkové pohotovosti za zvýšení mezd hlásá mi tu rádio

    1. No to přece jinak nejde, musíme mít nějakou motivaci až zdejším diskutérům budeme po ránu klepat beranidlem na dveře -))))
      Provokace ……. ale raději přes VPN. Třeba by se mohlo někomu nelíbit, že to tady čtou referenti i z jiných než služebních důvodů….

  6. Samozřejmš si nemyslím, že inflace má jen jednoho jediného hybatele. Nicméně její princip je jednoduchý (a proto banky inflaci plánují) – znehodnotit peníze, které jsou v oběhu, především ty v držení plebsu (bankéři si nějak poradí).
    Jednoduchý proces – dáme lidem peníze, abychom jim zavřeli huby – pak peníze znehodnotíme, takže mají zase celkem hovno.
    Kromě jiných věcí (nechápu jich čím dál víc) nechápu, jak národní banka, která má za úkol držet stabilitu měny, může klíďo píďo plánovat inflaci (to je jedno jak velkou) a tím měnu znehodocovat.

    Vzdělaný Paroubyk by řekl oxymorón, já říkám pěkná sviňárna.

    1. Mám za to, že existuje ekonomická teorie, která mírnou inflaci (ČNB tvrdí, že jsou to 2%) uvádí jako hybatele růstu ekonomiky. Ekonomové se daleko více bojí deflace, stavu, kdy ceny klesají. Zabrzdí ekonomiku a velmi těžko (trvá to roky) se z toho dostává (odkaz na Japonsko je o tom).

      1. Nestudoval jsem přímo zákon o ČNB, a stejně bych mu asi nerozuměl, ale žiji v představě, že úkolem ČNB je ze zákona stabilita měny. Do růstu ekonomiky je jí, myslím si, celkem prdlajs, to je úkol pro jiné. Ale mohu se mýlit, samozřejmě.

        1. Inflace a kurz měny spolu souvisí, a hodně. Pokud ceny hodně rostou, má to vliv na kurz (za stejný peníz si míň koupíte). Ovlivnit to ČNB moc nemůže, tak alespoň zvyšujte přitažlivost měny zvýšením úrokových sazeb a také intervencemi (nakupuje Kč za své naspořené devizy). „Na štěstí“ jak eurozóna, tak dolarová Amerika je také postižena inflací. Jinak by ten tlak ČNB asi neustála a kurz by šel do háje.

      2. Tak jsem překonal svoji rentiérskou lenost a tady je to:
        § 2

        (1) Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Česká národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosažení cílů Evropské unie. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství.

        „Pokud tím není dotčen její hlavní cíl….“ v tom vidím zápletku. Její hlavní cíl je, jeví se mi, s celkovou hospodářskou politikou vlády v rozporu.
        Nic víc a nic méně. Protiprávní jednání……?

    2. Ale my nemáme inflaci, ale stagflaci. Ceny rostou, ale výroba neroste, a nezaměstnanost je nižší než její přirozená úroveň. Což zase znamená, že lidé utrácí úspory, aby vůbec přežili.
      Vše spustily příčiny:

      – nevyřešené příčiny krize roku 2008/2009
      – mizerná hospodářská politika vlád Babiše a Fialy
      – Green Deal – vysoká cena emisních povolenek – vysoká cena elektřiny
      – až pak Putin s válkou na Ukrajině.

      Kdybych měl vlivy vztáhnout na současnou nákupní cenu elektřiny 337,18 €/MWh, pak by to byl vliv:

      25 – 30 €/MWh výrobní náklady elektřiny
      30 – 40 €/MWh hospodářská politika vlád
      140 €/MWh vliv Green Dealu a emisních povolenek (90 € z těch 140) a hysterie na trhu (50 € ze 140)
      130 €/MWh vliv situace kolem North Stream 1 = válka na Ukrajině

      Jde o můj odhad, nejjistější jsem si kolem NS1.

      Drahá energie pak zapříčiní pád naší civilizace.

  7. Chtěl jsem si dát alespoň týden „klid zbraní“ a nekomentovat. Včera popleta Hampl, dnes neznalec parabóly a hyperbóly.

    Autor předpokládá, že letošních 400 miliard dluhů a v příštích létech vyrovnaně 300 miliard dluhů vrátí inflaci na počátek. Boží prostoto, už to by mělo autora varovat. Pokud se máme vrátit na začátek inflace, tak by autor měl vysvětlit jak „odsaje“ z ekonomiky peníze vytvořené dluhy jež onu inflaci způsobily.

    novým cenách postupně přiblíží i příjmy

    Je si autor vůbec vědom, že ono „přiblíží i příjmy“ je inflační? Jak se probůh mohou cenám přiblížit příjmy, když příjmy, tedy mzdy jsou součástí ceny.
    Autor mne opravdu rozbrečel.

    Vidláku, omlouvám se vám za veškerá příkoří jež jsem vám svými neuctivými komentáři způsobil.

    1. Když Vás tak čtu, tak optimálním stavem by nejspíš bylo otrokářství.
      Žádné mzdy, minimální náklady – nulová inflace.
      Jen byste ještě měl vykoumat, pro koho by výrobci vyráběli.

      1. Ještě vyšší verzi otrokářství popisoval Decimus Iulius Iuvenalis. Otroci na Sicílii měli mít právo na jeden oděv ročně. Místo toho dostali na noc volno, aby si mohli oděv na silnici ukrást z nějakého pocestného.

    2. „Jak se probůh mohou cenám přiblížit příjmy, když příjmy, tedy mzdy jsou součástí ceny.“ To jako všechny příjmy všech ekonomických subjektů? 🤔😮 Nějaká nová ekonomická teorie?

        1. No tak to byl argument jak noha 😂 Nějaké další podobné? BTW, udělal jsem přesně to, co vy autorovi článku. Možná že když si to tak všechno ještě desetkrát přečtete, pokud možno bez emocí, že na to přijdete 😉

    3. I já se omlouvám za způsobenou újmu na duši.
      Na počátek se inflace nevrátí, jenom (doufám) že nebude inflace (tj. růst cen) tak velká. Soudruzi z ČNB mají ještě více optimismu než já. A ano, k růstu cen bude následovat růst příjmů (budoucí prezident Středula nám na podzim na svých demonstracích předvede jak se to dělá). A ano, ten růst příjmů bude proinflační. Lze jen doufat, že se další vývoj inflace nezvrhne do hyperinflace. Pokud nevzbudím závist pracujícího lidu, i mně se v tomto roce zvedl důchod o nějaké inflační procento. S těmi miliardami tenhle výhled nepočítá, je jenom aproximací současných čísel inflace. Až bude znám model, který by je mohl uplatnit, určitě to někdo spočítá.

      1. Ona se inflace může vrátit na původní 4 %, tj kupní síla peněz se bude z snižovat ročně o 4%, ale ceny zboží se již na původní úrovně nevrátí (pokud tedy nenastane deflace, proti té ovšem silně hraje příliš mnoho peněz uvolněných centrálními bankami do oběhu, prostě takové státem posvěcené penězokazectví).

        Očekávaný výhled na návrat inflace do tolerančních mezí je v horizontu 3 let, pokud se nestane nic mimořádného (resp. válka skončí a rozhodně nebude dál eskalovat v jakékoliv rovině).

        1. Souhlasím, takhle nějak to můžeme očekávat. Přejme si to, to je ta dobrá varianta utlumení inflačního výbuchu, po kterém (bohužel) budeme mít každý více peněz, za které si méně koupíme.
          V pravěku, když jsem vydělával 3000 měsíčně, jsem byl považován (a sám jsem se považoval) za úspěšného. Dnes 30000 měsíčně není žádný velký peníz. Za pár let se budou muset nákupní vozíky předělávat na desetikoruny, protože to bude ta nejmenší drobná mince.

    4. Inflace požere penzijní fondy a jiné formy spoření. Sice budeme mít pořád dost peněz na účtu penzijního spoření, ale koupíme si za celoživotní úspory pecen chleba.

  8. Obávám se:
    1) vrcholu červené křivky z grafu docházíme v reálu nyní, a kdo ví zda jde o vrchol? Ten vrchol je navíc podseknutý již loni zvedající se inflací neb ta začala růst loni v červnu – tj. jiná srovnávací základna (https://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/).
    O vhodnosti výběru spotřebitelského koše napříč populací dle věku a napříč společenskými vrstvami lze také dále diskutovat.

    2) ekonomike není matematika a ani psychologie, takže fitovat inflaci prostou matematickou funkcí může být dost zavádějící i na kratší časové úseky notabene celý rok. Prostě příliš proměnných, z niž některé jsou aditivní jiné synergické (a jiné třeba neznámé) než obsáhne kterákoliv funkce v Excelu

    3) nejpravděpodobnější scénář je těžká ekonomická recese spolu s inflací = stagflace. Bez plynu jde Německo až o 60% dolů (https://twitter.com/LukasKovanda/status/1549050830330142720/photo/1), ČR jako 17. spolková zemně pochopitelně s nimi.

    Výhled je prostě mizerný (ECB zachraňuje Itálii, návrhy státního rozpočtu jsou šílenější než Babišovy, válka pokračuje, OPEC+ netěží, Němci a Holandani uzavírají jaderné elektrárny nebo farmy atd.)

    1. Můžete mít pravdu ve všech bodech. Jakákoliv prognóza je dost na vodě pro příliš mnoho proměnných. Podobně jako u právníků platí, že pokud dáte dohromady dva ekonomy, získáte tři (i více) verze výhledu inflace. Navíc zdroje dat jsou poplatné nastavení spotřebního koše, který by měl být jiný pro různé sociální skupiny.
      Ten graf je jedna z možných verzí neveselé budoucnosti.

      1. nejhorší je, že já ani nejsem ekonom nebo národohospodář, sledování vývoje ekonomiky je jen můj koníček s praktickými výstupy. A vidím to prostě černě. Zvlášť, když takzvaně pravicová vláda začne mluvit o sektorové či progresivní dani, už se pak nabízí rovnou znárodňování napřed velkých a pak i malých.
        Po dožínkách začne být jasněji a na podzim se uvidí kdo upadne do průšvihu, můj odhad je 30% populace v nouzi a v ulicích.

  9. Vás překvapilo, že zákazníci byli ochotni akceptovat vyšší ceny. Je docela možné, že by akceptovali i ještě drobet vyšší. Zákon nabídky a poptávky začne působit, až zjistíte, že máte dost volna na své koníčky. To bude znamení, že jste s tou cenou přehnal. Myslím, že zatím je mezi prostým lidem ještě dost peněz. Nevím v jakém oboru podnikáte, ale až bude hodně zle, projeví se to tím, že lidé utrácet jen za nezbytné věci a třeba zrovna k vám nezabrousí ani noha.

    1. Jene, inflace ve spotřebních koších „lidu“ – tedy řadových zaměstnanců – dosahuje 100% a v řadě případů i více. Zejména teď, kdy lidem končí energetické fixace a začaly jim chodit nové předpisy úhrad.
      Netuším, kam chodí ČNB na svá hausnumera, ale spotřební koš to NENÍ.
      Rovněž netuším, koho považujete za „prostý lid“ Vy; pro mne to je těch 70% zaměstnanců s platy pod celostátním průměrem a zejména pak ti, kteří nedosáhnou ani na medián. Likvidace jejich skromných rezerv již probíhá a omezování spotřeby rovněž.
      Jen droboučký střípek pro ilustraci – pouze 7 z 26ti dětí mé třídy jede o prázdninách s rodiči do ciziny. A 10 z 19ti nejede ani na tábor, protože rodiče na to už nemají. Jsou doma nebo navštíví příbuzné v ČR.

      1. Co je letos divné? Děcka – ne že by jich bylo na sídlišti mál, ale o prázdninách bývávalo veselo, letos nic, nikdo nikde, hřiště na Tatranu vymeteno. Uvidíme v srpnu. Ale obávám se že vzhledem k tomu že většina tunajších je z okolí, jsou děti rozmístěny k prarodičům jak píše občan. Nemyslím, že by jim to škodilo, spíš opak, ale je to divné.

        1. V naší ulici dovči Chorvatsko Rakouské Alpy Řecko a dokonce Bermudy, všichni vyvaleni u bazénu a o víkendech nekončící grilovačky. Žádnou chudobu nevidím.

          1. To má jednoduché vysvětlení, my jsme Řecko objednávali v lednu + rovnou platili vysokou zálohu. Dle delegátky bylo už od začátku června v Řecku plno protože se masově využívali covid vouchery z minulých let. Takže to není tak, že by byli lidé rozmařilí ale souhra okolností

      2. Nevím, co na to říci. Kdybych byl předseda vlády, vyslal bych Vám nějaký pozitivní signál. Máte pravdu v tom, že spotřební koš můj a mých známých se asi liší od toho, jehož změny cenovek ohlašuje ČSÚ. „Moje inflace“ (chléb přes 50; máslo přes 70, benzin se chystá překročit 50 Kč, elektřina – kdysi 40 tis.ročně, nyní o 100 tis. více, černé uhlí kdysi 560/q, nyní až 1800/q) je jiná než ČSÚ a ČNB a řekl bych, že už nyní atakuje těch 27 % z článku.
        Asi v tom mají započteny lokomotivy či jiný spotřební materiál.
        Ale nejsem předseda vlády. Patřím mezi ten prostý lid. Je mně líto.

  10. Jako důchodce platím daně, abych mohl užívat sociálních výhod po 46 započítaných letech. A protože jsem dlouho nezvedal ceny, zvedl jsem je o 20% a ejhle, zakázky se tak sypou, že není v mých silách je všechny udělat.

    1. Nejspíš za a) jste dobrej, za b) v oboru je vás málo nebo jste dokonce v širém okolí jedinej a za c) proti konkurenci jste nejspíš pořád ještě levnej.

      1. Lidi staví a schánějí pozemky jak blbí. V realitce na náměstí se barák neohřeje ani týden. Dvě třetiny nabídek ze 2 panelů hned nápisy zadáno nebo prodáno.

        1. Babička mi vyprávěla o měnové reformě 1953, ti co měli tušení nebo přímo nějaké klepy co se chystá, také utráceli hotovost za věci nezbytné a potřebné.
          Pokud to šlo, pak za věci řadící se mezi uchovatele hodnoty, v tu dobu vlastně i za cokoliv dostupného na trhu (tehdy ani moc zboží nebylo, bezhotovost byly asi jen vkladní knížky, které znehodnocovaly nejvíce), protože ti co zaváhali se probudili s peněženkou obsahující téměř bezcenné barevné papírky. No a dnes je to docela podobné, jen to nenastalo přes noc a bude trvat roky.

          1. Většina lidí po válce měla hovno a peníze ještě z války na vázaných vkladech tak jim to bylo šumak a byli šťastní,že skončil přídělový systém

            1. Nevím, nevím. Mě bylo tehdy 10 let a vzpomínka na matku, její roční úspory z práce uklízečky byly ohodnoceny 1:50, zatímco ceny šly dolu na 1:5, nepatří mezi nejsvětlejší.

              1. To by si je musela uložit na knížku až po 16.5.1953

                Původní vklady se přepočítávaly takto:
                Vklady fyzických osob u peněžních ústavů do 5 000 Kčs včetně byly přepočítávány v poměru 5 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz,
                vyšší vklady do 10 000 Kčs už v poměru 6,25:1,
                vklady do 20 000 Kčs v poměru 10:1,
                do 50 000 Kčs 25:1
                vyšší v poměru 30:1,
                vklady složené na nové vkladní knížky po 16. květnu 1953 se přepočítávaly v poměru 50:1.
                Vklady na knížky dělníků a úředníků z pravidelného podnikového spoření se přepočítávaly v poměru 5:1.
                Prémie životního pojištění se přepočítaly v poměru 20:1
                Zdroj: wikipedie

                1. Nevzpomínám technikálie, jenom výsledek. Možná je měla ve slamníku, no a bylo vymalováno. Po 70 letech je to už jedno. Mementem z té doby není měnová reforma prezentovaná umazáním nul na bankovkách, ale způsob přepočtu peněžního majetku občana, který jste popsal. Poučení: máte-li peníze, investujte je, pokud vám budou důvěryhodné mluvící hlavy tvrdit, že reforma nepřichází v úvahu (a Zápotocký uměl hovořit tak důvěryhodně).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.