5 prosince, 2022

Zaručený recept

Nějak nám v té ojrohodnotné nerozborné západní jednotě v poslední době padají vlády… A ty, které nepadají, pod těmi se nějak houpou křesla. Boris Johnson se nám poroučí, v Bulharsku se to nějak hrůcá, teď v týdnu se přidal ojrobankéř Draghi v Itálii, v Holandsku policie střílí do farmářů, Macron má v parlamentu nějak moc nacionalistů a jiné neojrohodnotné havěti… A to nemluvím o celé řadě jevů, které jsou ještě pod rozlišovací schopností pravdomluvných médií.

Jen u nás zatím vycházejí průzkumy, že Češi věří v NATO a naši fialovou vládu, že se tady všechno dělá dobře podle toho nejsprávnějšího kurzu a náš premiér má všechno pod kontrolou. Poslední Fialův signál, že pokud Rus zavře plyn, tak se nemusíme bát, protože máme nasysleno v zásobníkách a Němci se s námi rádi rozdělí, ten mě vysloveně pobavil. Ještě štěstí, že mám uhlí a že je letos dost krmného ječmene, který se dá pod rukou koupit za takřka loňské ceny.

Nevypadalo to právě takhle někdy kolem roku 1988? Leckde ve východním bloku už to praskalo, oficiální média o tom nic nepsala, ale všichni to věděli, protože pokud média lžou, lidi si najdou jiné zdroje. Samozřejmě v tom bylo i hodně fám a dezinterpretací, ale pukání ledů bylo zřetelné. Samozřejmě nikdo netušil, co z toho bude, a jak vzpomíná můj tatínek, říct rok před Plyšákem, že zanedlouho tu bude kapitalismus, Havel bude na hradě a všichni takřka přes noc přestaneme kamarádit se Sovětským svazem, otevřeme hranice a budeme privatizovat, tak to bylo na Chocholouška. Ne na vazbu, ani na vyšetřování, ale na psychiatrii. Takřka nikdo si něco takového ani neuměl představit.

Vlastně nám k autentické atmosféře chybí už jen jediné – aby Fiala zjistil, že je jako kůl v plotě. Že Němci dali přednost plynu před záchranou české vlády. Aby zjistil, že Američané už mají zase jiné zájmy v jiném místě světa a připomínání zásluh ohledně Ukrajiny už je unavuje. Aby zjistil, že Poláci už nemají zájem protahovat plynová potrubí do Kotlinky, protože plynu budou mít tak akorát pro sebe…

Jak jsme nedávno mohli slyšet, pan premiér už pracuje na projevu, který vejde do dějin stejně jako ten Jakešův… Milouš měl vlastně smůlu… kdyby vydržel ještě o dva roky déle, mohl se dožít zadostiučinění od modroptáckého představitele režimu, který se mu posmíval za prostoduchost. A to se náš premiér ještě hodně zlepší, protože se ještě hodně stane…

Co myslíte, bude to zase jako v roce 89? Že to u nás vydrží vlastně nejdéle?

Putin si včera svolal poslance, pěkně přerušili dovolenou a zasedali… Pak ještě bezpečnostní radu… Samozřejmě z toho nebudou velkohubá prohlášení před kamerami… ale něco tam pečou, protože Američani varovali svoje lidi, aby okamžitě opustili Ukrajinu a Maďaři opatrně naznačili, že mají krizové plány svojí maďarskou menšinu tamtéž. Kromě toho zřejmě Putin už Orbánovi zavolal a upozornil ho, že by nebylo od věci zakázat vývoz energonosičů, protože je bude potřebovat. Srbský prezident se zase velice skepticky vyjádřil k možnému ukončení války.

Skoro to vypadá, že Západ Putina opravdu řádně nasral a tak nám Rus teď ukáže, jak to vypadá, když se vede opravdu válka a nejen speciální vojenská operace. Mám takový nejasný pocit, že by mohlo dojít na ty mosty, nádraží, elektrárny… samozřejmě, když nepůjde proud, tak nepůjde ani plyn protože bez elektřiny ty kompresorové stanice nejedou. Drze bych řekl, co kdyby celá ta válka doteď byla jen šolíchání, aby si Rusové ošahali a obrousili ukrajinskou protivzdušnou obranu a teď si konečně řekli, že vědí všechno a mohou se do toho pustit?

A nebo ne, Duma jen Putinovi schválí použití jaderných zbraní podle jeho uvážení…

Každopádně, když vidíte drolící se Evropu, tak by byl Putin blbej, kdyby to s tím zavřením plynu alespoň nezkusil… Má k tomu všechny předpoklady. Lidi jsou tu naštvaní, bez plynu jsme všichni v háji, už se leckde docela fest protestuje… a v čele předsednictví Fiala… to je skoro zaručený recept na ruský úspěch.

241 thoughts on “Zaručený recept

  1. Je po semiši.
    Nordstrýmem proudí myši
    v parku se kácí lípy
    nejsou už ani pípy.
    V lídlu je kočka v měchu
    retko se balí z mechu,
    tramvaje nemají proud
    z lázní je suchý troud.
    Hutě Václava Klauze
    jsou 30 roků v pauze,
    za krávy je tu Milka,
    v řiti jsou vize snílka.

      1. To byl nějaký Burgerfest. Příští týden budou ve Varech. To si někdo koupil kamion,narval to grilama stánky a masem a zmrzlinou a v létě objíždí náměstí poutě a hrady,vybalí stánky a griluje griluje a lidi žerou a žerou a platí přemrštěné ceny.

    1. V Maďarsku je z ruka za 350. Kornout. A forintů.
      Na naše asi 22 peněz.
      Cena benzínu je na všech pumpách zastropována na 480 F. Na naše asi 30 peněz.

        1. Výbornou zmrzlinu mají v Kačici. Kopeček za 30,- ale fakt výborná. Jmenuje se to myslím 2AD. Mohu vřele doporučit. Také výborná káva! 👍

  2. Viděl jsem ve snu Putina
    šoupěti kolo utíná
    a zrovna v dolní úvrati.
    Havíři začali fárati.
    První směna na dole Lazy
    nové poruby rychle razí;
    staví kapíku hráz
    ještě než přijde mráz.
    Na dole President Havel
    fárá generál Pavel;
    Hilšer mu dělá cypa;
    když nese hajcman, chcípá.

  3. Opsáno od „Hanse“ z AK: „Během 20. století se v českých zemích opakovaně změnil režim, a zkušenost říká, že cenzoři nemívají žádný problém tyto změny zvládnout. Že nový režim často nevěří jejich ochotě aplikovat jakékoliv předpisy, i opačné oproti těm z minulého týdne, je jiná věc“
    Platí to i pro soudce, prokurátory, armádní důstojníky, tajné policisty, herce, novináře…

  4. Porod včera v Brně. „Tatínku, ačkoliv máte rezervaci, máme plno. Jeďte z Bohunic na Obilnak, tam je jedno místo volné . Sanitka je nadlouho, odvezte si ji“. Na Obilnaku chtěla ochranka 200 Kč za vjezd do areálu, rodička-nerodicka, plodova voda už šla. Na sále běhala asisteka mezi porody, tatove hlidali přístroje, porod. Sláva, kluk je na světě, táta jede domů. Ochranka chce další 200, protože překročil 2 hodiny. Ač vymirame, v porodnicich mají napilno. Rodíme teď přednostně ukrajince, našinci mají smolika? Utekl nám personál? A to se neptam na to, proč ta posthavlovska pakaz chtěla Obilnak zavřít.

    1. Koukám,že se za 40 let nic nezměnilo. Aspoň že hlídají ti tatínci,před 40 lety na ten nemocniční stres byl člověk úplně sám. Vždy tvrdím,že příčinou nízké porodnosti je stav českých porodnic.

      1. Přesně. Stále mám před očima porod, tedy ne úplně všechno, sestry v Kanadě. Švagr mi ho pouštěl velmi rád , žádný kvapík, klidná usměvavá sestra, trochu tmavší pleti. Doktoři chodili pouze k opravdu ke komplikacím.
        Prostě je to o lidech a hlavně tam je rodící žena furt člověk, tady nevím, nějaké číslo?

            1. To je nepodstatné, podstatné je,že jak obtížný hmyz se zkušeností Zappovy ukolébavky a jeste horsi.Stejne uz ji zrusili,mela pry malo vykonu. Ted se jezdi az do Sumperka 100 km.Při prvním porodu jsme rodily 2 naráz s jednou asistentkou a dítě sousedky spadlo,neb sestra musela přerovnávat lahvicky a ani na jednu nemela cas ,při druhém jsem hned na chodbě potkala nešťastnou matku a ta mi vyprávěla,že její dítě spadlo,neb sestra musela dopít kávu ,zůstalo viset na pupeční šňůře,vytrhla se mu z bříška a právě ho odvezl vrtulník na operaci do Hradce. O třetím dítěti jsem už neuvazovala.

                1. A jak těm miminkům pořád trhali peřinkou,kdo šel okolo,tak tím trhl, oni zoufale rozhodili ručičkama a začali brečet,prý se to musí a oni zkoušejí reflexy, dovolila jsem to pak jen 1x za den,oni byli zlí,měli mě za kverulantku a chovali se ještě hůř,přeložili mě na pokoj pro 6+ 6 mimin, nezamhourila jsem oka. Ostatní pustili za týden domů a mě tam drželi bez důvodů za trest 11 dní až jsem šla domů na reverz.Asi abych někde nevykecala, co mi vyprávěla ta maminkam

      2. To si nemyslím. Spíš mají dneska tolik přitažlivých možností, že si nechtějí potomkem komplikovat život. Potomek už dávno není zárukou pojistky na stáří. Erár se postará spolehlivěji než potomek. ( Teda, zatím. )

  5. Citace z AK:
    „Maloobchodní řetězec Spar v Rakousku připravuje své zaměstnance na případný podzimní blackout a vydává nové bezpečnostní zásady. Ty vyvolaly v Rakousku pozdvižení, že se o nich dokonce nezvykle psalo v médiích a tak tiskový mluvčí společnosti Spar Lukas Wiesmüller vysvětlil, že vzhledem k tomu, že v případě rozsáhlého výpadku proudu by již nebylo možné kontaktovat pobočky, společnost připravila tyto pracovní pokyny (mj.):

    – zaměstnanci mají spotřebitelům za nižší poplatek vydávat jedlé a pitné zboží
    – bezpečnost zaměstnanců společnosti je na prvním místě
    – při přepadení, vloupání nebo rabování by se nemělo klást odpor, ale spíše by se mělo přistoupit k deeskalaci a vyhnout se pěstním soubojům
    – zaměstnanci mají právo opustit prodejnu, pokud se stane příliš nebezpečnou a nemusí se obávat žádných následků
    – vedoucí prodejny společně s vedoucím oblasti rozhodnou, od kterého dne již prodejna nebude otevřena

    Dále řekl, že v případě krize zajišťuje společnost zásobování rakouského obyvatelstva, na čem se společnost dohodla s federální vládou.
    Spar Austria také vyzývá obyvatele, aby se zásobili vhodnými zásobami, aby hned první den výpadku nedošlo k jejich masivnímu nedostatku a mluvčí Wiesmüller odkázal zejména na rady Sdružení civilní obrany.“

        1. Spejbl: Zde vidíš přístroj, na jehož řidítkách se nalézám já. Fotka je ze závodu městysem Vrchoslavi okolo náměstí.
          Hurvínek: A to se jelo na čas, tati?
          S: Ale ale, na kole se jelo! Kluku hloupá.
          H: No ale měřila se rychlost, ne?
          S: Však to taky byla rychlost! Náměstí bylo malý, jezdilo se pořád dokolečka. Já ti jel, kluku, takovou rychlostí, že jsem se jednu chvíli úplně viděl zezadu!
          H: A jaksi dopad, tatí?
          S: Jak to víš? No dopad jsem, no, dost tvrdě jsem dopad. Bylo tam takový hrbatý dláždění …
          H: Hehe, ale takle jsem to nemyslel. Já myslel na jakém místě jsi skončil?
          S: No hned tam, jak jsem dopad. A pak jsem nechal toho kolování …

  6. Blbíš a Putin aneb, když zrovna vytryskne láska.

    Tak vám tedy řeknu, vážený, že ten Putin se mi sere i do toho, když u nás doma zrovna vytryskne láska. Sem byl zrovna v kuchyni a říkám tý svý ženě, která smažila řízky (=je totiž babička a vnučky se zrovna vrátily z pionýrskejch táborů a milujou její řízky s bramborovou kaší a okurkovým salátem), jestli by mně při její zrovna vytrysklý lásce taky něco neudělala, třeba štrúdl s ořechama a kafem. A představte si, vona úplně usměvavá a bez remcání, asi, že se vnučky vrátily, nebo co, že jo, ať ji prej skočím do špajzky pro mouku a … a jak tu mouku celej radostnej a natěšenej nesu, co si budem povídat žejo, najednou mi chmura přelítla přes nos a já si vzpomněl na chudáka Jošta a sepnulo mi dříve nesepnutelný:

    Kdybych já měl na brnění
    modrožlutou barvu,
    nařídil bych všem Brňanům
    shromažďovat mouku.

    a tak se chci optat, jak to máte u vás doma, když zrovna vytryskne láska?

      1. „To nevím“ ???
        = nepřekvapujete mě, dávno vím, že sme národem bez lásky, jen ji máme plný huby!
        Stejně tak to měl i Havel, jemu navíc i vítězila … a opravdu se nemýlil, neb co se jeho týkalo, zvítězila mu úplně všechno, i když pravda, do hrobu si to nevzal!

          1. Takže Vy (2.os.j. č.) to víte? … a přitom blbíšovi napíšete, že „To nevím“. A ještě k tomu to chcete mít lepší. Všechno člověk ale mít nemůže, to snad už víte, nebo taky nevíte?

            Ale s tím zevšeobecňováním na úrovních národu a národů to je obecně svízel po všech stránkách, to je děsně těžký, to Vám opravdu nemůžu dát za pravdu. Dyť každej den se tady u Vás s tím pere například náš Vidlák na svých kydech a někdy až ták, že ani já se neudržím, A to je panečku nějakej psavec na rozdíl od nás dvou. Nebo další důkaz, náš tady někde strejda a ti jeho Poláci. To pak to Vaše „lepší“ je fakt těžký, kór na párvětnejch fórech a ještě k tomu u admina, kterej by nám tu jeho lásku nejraději natlakoval i do tý jeho injektážní malty (= neobvyklý přirovnání, ale Vás snad úplně vystihující, čta někdy Vaše deníčky)!

      1. … že ji pozdravuju, Ládíku, jen aby to něměla ta Vaše s Putinem a tím jejím předurčením, jako to měla se mnou moje fakt moc hezká spolužačka ze střední v minulým století, která mi na setkání po x-letech a u čtvrtýho piva řekla, co sem tehdá fakt nevěděl! Něco v tom smyslu, co sem si později dokonce někde i přečetl:
        “ … debile, milovala sem tě, ale tys byl takovej vůůůl!

        Dokonce si ještě pamatuju, jak paní doktorka, když to říkala, zasněně zavřela voči, dala si dlaň na čelo a nevěřícně zakroutila hlavou … no nic, i takový střípky ze života někdy můj alzheimer dokáže starci pustit!

        1. Tedy blbíši, dnes to máte nějak popletené; lásku a řízky; podivné rýmování; osobní vzpomínky, které se zcela míjejí s tématem, ke kterému jste je napsal (Putin bude sotva po čtvrtstoletí zaskočen faktem, že ho Ládikova paní a Maneca v roce 2022 milovaly).
          Být vámi, raději bych se šla projít, nebo si něco hezkého přčetla…

          1. Vy jste taková naše místní souška učitelka, paní Aleno Z. Ja, ja, i dospělé je třeba občas klepat pravítkem přes prsty.
            Ten Váš závěr s Putinem mi ale zboural všechny moje dosavadní bábovičky, doufala jsem, že zaskočen bude a ne že ne.

    1. Příběh toho Jošta (všichni jsme si nejspíš vyzkoušeli podhled z pod předních nohou, i ti, kteří tam nikdy nebyli) je obecně zajímavej. On totiž původně nevznikal jako Jošt, ale jako „Alegorie na chrabrost“. Až pak se brněnští konšelé usnesli, že chtěj místo toho sochu Jošta, a tak tedy z nebohé Chrabrosti udělali přejmenováním Jošta na žirafě.
      A jak se teď řeší jestli je nebo není ukrácká vlajka součástí díla nebo ne (autor řekl že ano, i když dodatečně), tak mu musím chtě nechtě trochu za pravdu dát. Bez ohledu na geopolititcké preference a přání dává smysl, proč by měla právě nyní Chrabrost mít na štítě ukrajinskou vlajku (a jindy třeba jinou). Zda ji má mít na štítě Jošt je ovšem příběh zcela jiný… (Pomineme-li, že na území cizích států vztyčuje svou vlajku bez vlajky domácího státu zpravidla pouze dobyvatel)

      Jinak jde-li o sochy, mám třeba podezření, že socha TGM v Karlsbadu na Masarykovce vznikla původně jako V.I.Lenin a pak se jen pro ni hledalo uplatnění (asi jako když jindy a jinde z busty TGM učinili přidáním klobuku bustu Buffallo Billa…)

        1. A viděl jste film Přelet nad kukaččím hnízdem?
          Tam je Tako scéna, kdy ten „němý“ indián vezme ten kamenný blok od trysky pro střiky klientů a prohodí si jej oknem s pletivem…
          A odchází na svobodu…
          Není to třeba připomínka této scény?
          Co Vy na to?
          🤗
          🍀 LUK

          1. Jo, to je úžasná symbolická scéna, jak se dostat ke svobodě.

            Věřím, že současnosti by většina obyvatel EU uvítala takového indiána, který by vyrval pomyslný kamenný blok a prohodil ho bruselí.

            1. Dnes jsem byla na výletě a v té Litomyšli,co zahajoval Fiala to předsednictví,byla k tomu ještě výzdoba,takové panely u zámku,jako jak nám ta EU prospívá a co díky ní máme z fondů. Takže rozhledna rekonstrukce jakési zahrady u zámku kolejnice z Liberce do Harachova,aby se lyžaři dostali rychleji ne hory, ti z Harachova na Ještěd a opačné bazén na Šumavě psychiatrie v Klecanech. Jediné nerekreační byl Biocev. Takže soudný člověk si udělá představu o EU a fondech a na co je máme.

            2. Mňo,
              Když toho indiána máme každý v sobě.
              Netřeba na něj čekat.
              Stačí jej nechat konat.
              To ovšem potřebuje notný kus odvahy!
              🤗
              🍀 LUK
              PS: sám se k ní usebirám

    2. Když se schyluje k té lásce přeji si k večeři tvaruzky. Mám je stále naložené v oleji. Tohle je spolehlivá metoda, abych nemusel dělat ty srandovní pohyby. To platilo do loňska, neb je moje víla začala jist se mnou.

      1. Pak tedy pomůže směsice potravin s česnekem (tím českým samosebou) a mírně podprahového či rasantního (chcete-li) zdůraznění jejích atributů stárnutí. A máte na chvíli pokoj. Ovšem generuje to otravné sarkasmy i nadávky. A teď si vyberte: únavný sex se stárnoucí ježibabou či ještě únavnější nadávky vyšší hlasové intenzity… Holt život je pln dilemat…

    3. U nás jsme to dneska měli tak, že jsem ráno vyběhl na trh, abych koupil jen něco zeleného – listovou petrželku a šnitlík, určeno do šunkofleků. Výsledek byl ten, že jsem Labuti koupil kousek štrůdlu, ale pak kousky dva, protože se měl po obědě dostavit mladší synek a prostřední vnuk se slečnou, kteří se v mém mocném automobilu zahraniční značky zítra vypraví do Slovinska, tak jsem na ně myslel – něco ke kávě. Když už jsem šel kolem Fischera, koupil jsem u něj jako obvykle výbornou tlačenku a kousek vedle u Dvořáků skvělé párky (neodolal jsem). Vrátil jsem se k zeleninovému stánku pro cibuli a zaregistrioval jsem tam rychlokvašky, ty já moc rád. Sándor měl lišky (a já se teď do lesa kvůli oční operaci nevypravím) a taky borůvky, no tak….. Pak jsem si dal u Andělů jedno dopio a šel jsem domů, když jsem cestou kolem sámošky ještě koupil šlehačku – tak to vypadá, když se jde pro petrželku a šnitlík.

      Pak to byl porod s těmišunkofleky. Maso jsem měl připravené, ale ta příprava přece jen trochu trvá. Když jsem to vrazil do trouby (dva pekáče), zbylé maso mě přivedlo k myšlence, abych si udělal ještě francouzské brambory – my totiž máme doma boj – Labuť ráda šunkofleky a já spíše francouzské brambory, jinak je to na jedno brdo. Tak jsem se do nich pustil a když se uvolnila trouba, šouplnul jsem do ní dva pekáče francouzských brambor.
      (Teď jsem psaní přerušil, protože tu přibrzdil starší synek, abych ho vybavil velkými porcemi šunkofleků i brambor, přidal jsem sklenici gazpacha, které jsem připravil včera večer, a jeden kousek toho štrůdlu).

      Když ti původní tři dorazili po obědě (byli na nákupu na tu cestu), chtěli kávu a štrůdl nikoliv, tak jsem jim k ní udělala po mističce čerstvého ovoce (broskev, meruňka, třešně a ty borůvky) se šlehačkou. Šunkofleky jsem je všechny tři vybavil s sebou, francouzské brambory byly ještě v troubě.

      Pak to se mnou seklo a na hodinku jsem si zdříml, také po tom veltlínu, co jsem při vaření popíjel.

      Nu, kolego blbíši, to je odpověď na vaši otázku.

      1. … jaká odpověď!!!… to je právě ta pravá láska. To já zase, když de vo štrůůůdl (u nás se totiž táhnem, dokonce v Alpách sem viděl na vlastní oči, jak ho táhla taková pěkně rostlá Bavoračka točením na hřbetě jedný ruky, byl to doslova koncert pro voči i žaludek = jen se zaprášilo), tak to se mnou ani náhodou nesekne jako třeba v některejch pletvavejch rodinách, si buďte jistej. Vlastně ani nemůže, protože by se na mě taky nemuselo dostat, něco jako moc neboštíků, málo kameníků, pamatujete-li si ještě?

          1. Ale nevím, jak se píše hubcuk. Je zo hubcuk, nebo hupcuk?

            A nevíte, jak se to jmenuje. Mám hup(b)cuk, kolega si ho chce koupit, ale neví, co shánšt 🙁

            1. Píše se to „hupcuk“ a vžilo se to jako terminus technicus.
              Spisovně to je „zvedák či naviják s pákovou nebo řehtačkovou konstrukcí“, ale ani se na to takhle nezkoušejte ptát 😀
              Hupcuk je prostě hupcuk a basta! A kupodivu to není z němčiny, ale ze způsobu práce „hup“ – přitáhnete a „cuk“ – zarazíte pákou. Je to skvělé zařízení pro dům, auto i do lesa – máme ho asi 40 let a nedáme na něj dopustit.

            2. Hupcuk – to souvisí se slovem „houpat“. Strejda gúgl tomu říká lanový zvedák, ale uvádí i „hupcuk“, takže by to nejspíš sehnal pod tímto názvem.
              Vzpomínám si, že před časem jeden známý chtěl ve stavebninách „zárubeň“. Prodavačka řekla, že to asi nemají. Když požádal o „futro“, tak už věděla. Ale to bylo ještě v době předpočítačové.

          2. Ano, tu poučku sem se taky učil, KuJi, pokud ovšem ten nebožtík byl ještě k tomu neboHej. Přesto je všechno v hajzlu, když ani přes brejle nic nevidím, velikost prstu mám přes tři klapky a za blbíše se už se svým blbstvím neschovám!

            Ale omlouvám se nejen Vám!

            P.S.
            přeju Vám, abyste to nikdy nemusel zažít na vlastní voči, věru smutná věc, co bych zapíral … a to sem vídával nejen jako oStříž!
            P.P.S.
            zrovna teď vrtám v dílně a nemůžu zaboha důlčíkem trefit střed křížku, kterej sem pomocí lupy a ocelovýho měřítka vyzančil na pásovinu!

            Kurva a zase kurva, podotkl bych k tomu jen už!

      2. Hudče, že Vy jste ten kulatý pán, co se občas objeví na náměstí Republiky nejmenovaného městyse? A velké náměstí je hned plné 🙂

        1. Malý, tlustý, plěšatý.
          Ovšem pozor – také samý sval, nejen sádlo!
          Náměstí Republiky a okolní ulice – to je můj revír. Nerad se vypravuji na venkov, což je všechno za bývalými městskými hradbami. Někdy není zbytí (třeba to fitko a bazén), ale hned honem šup zpátky do města.
          🙂

  7. Dnes ráno jsem byl nakoupit v Lidlu.
    V zadní části obchodu, byla část regálů prázdných.

    Možná to nic neznamená, třeba je to náhoda Ale prázdné regály v supermarketu, o Lidlu nemluvě, jsem viděl od doby, kdy se tato monstra u nás otvírala, prvně. 🙄

    1. Já jsem teď potřeboval koupit cukr. Hodně cukru. Děláme marmelády ze všeho možného, brzy se bude dělat víno a po něm i matolina na běžné pití, takže pár balení na to padne. Do toho žně, v práci jsem odnevidím donevidím, zkrátka když jsem si ráno jen pro svačinu do (a já to řeknu natvrdo) do Penny Marketu v Moravském Krumlově, tak tam prostě několik dní žádný cukr prostě neměli. Žádná akce, cukr za 20 Kč (levnější než mouka), ale prostě nebyl asi čtyři dny. Pak ho navezli, rychle jsem koupil a dovezl ho domů. Po třech dnech byl všechen pryč a že prý ještě dvě balení potřebujeme. Zase není. Jezdím tam každé ráno, ale už třetí den mají jen moučku.

      1. Vítejte zpátky v socíku. Dodnes si pamatuju, že nějak krátce po sametu se v televizi rozpovídal tehdejší předseda ČSSD – myslím že se jmenoval Horák a byl to emigrant z USA. Rozhorloval se, že není cukr, že je to neslýchané. A mě tehdy v uších zazněl komentář: „Když jsi odjinud tak nekritizuj. Tohle je tady normální situace v době zavařování. Běžné hospodyně mají už dávno cukr nakřečkovaný ve spíži.“ No, a už je ta doba zase zpátky. 🙂

        1. No baže. V tomhle směru mám taky starou dobrou socrealistickou výchovu. Je to tak měsíc a půl, co měl Kaufland cukr za 15 místo za 20. Hodil jsem si na každé rameno jeden desetikilový balík, mám do příštího jara vystaráno a můžou mi políbit šos. Pikantní je, že ten cukr vůbec nikdo nekupoval – zato sangria ve slevě zmizela půl hodiny po otvíračce. Holt „život je otázkou priorit“, jak praví jedna stará reklama. 😉

          1. Ano, pamatuji se také. Cukr jsem vždy kupovala už v únoru či březnu a schovala jsem si zásobu na čas zavařovaní, kdy nebyl k dostání. A mimochodem, dělám to dodnes a letos se mi to vyplatilo.
            Na chatě jsem kdysi měla sousedku, naše děti spolu kamarádily, tak jsem se trochu stýkaly. Vždy v červenci přicházela se stejnou otázkou: „Nemáš navíc kilo či dvě kila cukru?“ Ze slušnosti jsem jí nějaký přenechala.
            Za pár dní zase: „Nepůjčila bys mi strojek na mletí ovoce?“ ANo, zapůjčila jsem.
            Tak se to táhlo řadu let.
            Ovšem, uzemnila mne, když jednou přišla k plotu a zeptala se: „Nemáš metronom?“
            Odpověděla jsem, že samozřejmě na chatě metronom mám, ale že jsem ho zrovna před týdnem odvezla do Prahy…koukala, ironii nepochopila…

            1. Babička vždycky po dědově strašení, že bude válka (sedle v křesle furt nalepený na TV zprávách ČTV a k tomu naladěné Svobodné Evropě) vyrazila pro olej, mouku, cukr a máslo.
              No, a pro nás děti to JEN znamenalo že bude nějaký koláč či vdolek, ale něco z toho se mi asi pod kůži dostalo. Oni ale zažili II. Světovou válku, měnovou reformu i socíka ne vesnici. Film Slunce, seno…. tu dobu docela věrně popisuje, včetně toho králíka co nám také lezl krkem (dodnes ho úplně nepreferuju).

              A dnes, co dnes, přesněji od začátku kovidu kdy mělo správně přijít ekonomické černé září, syslím zásoby jak babička (40 kg cukru, 10 L oleje, jen máslo nahrazuji sádlem a mouku zatím úspěšně konzervuju CO2 v plastového sudu).

              To černé září se jen odložilo na dluh a inflaci, nicméně tento draze koupený čas nikdo nevyužil k nějakým opatřením, a ještě přišly další krize -grýndýl a válka na Ukrajině.
              To černé září příjde po neradostném srpnu, jen se podívejte na akciové indexy.
              JE TO NEVYHNUTELNÉ.

                1. V těch předražených hrncích, co se takhle také nabízely a prodávaly se snad alespoň dalo vařit nebo pěstovat na balkóně rajčata. Ale kupovat si předražený virtuální podíl ve firmě, kterých většina jede do kytek je ryzí vyhazování peněz.

                  To kvantitativní uvolňování od 2008, v době kovidu ještě zintenzivněné se v první řadě projevovalo růstem cen akcií, fondů a nemovitostí. Realitní trh chladne (bo základní úroková míra udělala hop, to mimojiné), Škodovka má propad výroby o 30%, ceny energií 5x vyšší a na krku válka.

                  Jo, DOLAR:EURO = 1:1, komodity jsou většinově obchodované v dolarech, což z původního 1,2 Eur/1 USD před válkou znamená importovanou inflaci o dalších 20% vyšší (trochu to zkracuju, takže snad je to ještě srozumitelné ač už na úkor přesnosti).

                  1. Psina jak to mám na mobilu ve sloupečku,dřív občas zelená šipka nahoru a tento týden 100% červená kolečka a šipky dolů. Smutný pohled.

    2. dexx:
      Včera dopoledne jsem totéž viděl v místním Albertu, ale uprostřed prodejny, jak mají být mouky, cukry apod.
      Po krámě poletoval jakýsi manažer a nahlas se vztekal, proč prý někdo z personálu neroztahá to zbylé zboží rovnoměrně po regálech tak, aby nevypadaly prázdné.
      Setkal jsem se s něčím takovým úplně poprvé, tak jsem trochu čuměl. Prodavače v maso-sýrech znám, stavil jsem se tam – a ten mi pověděl, že už od úterka nepřijelo vůbec žádné zboží. Jindy prý za stejnou dobu přijíždí 4-5 náklaďáků s různým zbožím vč. ovoce a zeleniny, ale tento týden od úterka prý nic.
      A že jim nikdo nic neřekl, ani nevysvětlil.
      To zas bude přelepených trvanlivostí na zboží…dávejte si na to bacha.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.