28 března, 2024

Kodex webu

Vážení a milí návštěvníci litterate.cz,

provoz webu utěšeně houstne. To mimo jiné poskytlo zpětnou vazbu k tomu, abych přivedl dosud provizorní Kodex do stavu, který by mohl nějakou dobu vydržet. Odkaz na Kodex je pořád na obvyklém místě v záhlaví webu, kam přibyl i odkaz s mým kontaktním mailem. Úpravy stále probíhají (pomalým tempem), ale Kodex by se již měnit neměl.

Abych ke Kodexu přilákal čtenářskou pozornost, publikuji ho též jako článek. Ve srovnání s jinými texty je to čtení nezáživné, ale prosím o přečtení – stačí jednou.



Kodex webu litterate.cz

1. První pravidlo – o posledním slově

Poslední slovo na tomto webu má Zakladatel a jeho rozhodnutí je konečné.

2. Pravidla pro návštěvníky

Příchozí mohou číst, uvádět odkazy (pozor, 3 a více odkazů Aksimet zpravidla vyhodnotí jako spam!), mohou vyjadřovat své názory, mohou se o ně vášnivě přít, akademicky diskutovat nebo se zhádat do krve.

Vystupování v diskusi: je důrazně doporučeno neúčastnit se diskuse anonymně (není to však zakázáno). Je účelné zvolit si jméno nebo přezdívku a té se držet; přezdívku či jméno neměnit, nebo alespoň ne často (ani toto ovšem není zakázáno). Důvod těchto doporučení je jednoduchý: anonymní vstup do diskuse, resp. vstup pod novým neobvyklým jménem je jedním (ne jediným) z příznaků možného trollingu.

Vzájemné urážky jsou zapovězeny, plivanec na oponenta není argument. Diskutující zpravidla nejsou cukrové panenky a něco snesou, planoucí debata nejsou lékárnické váhy. Než něco napíšete, zvažte, zda byste svému protějšku totéž řekli z očí do očí v hospodě u piva. Jak správně připomíná náš současný premiér, i v demokracii má svoboda slova své limity – natožpak zde.

Komu se nelíbí článek (z jakéhokoli důvodu) a/nebo názory v něm prezentované, má na výběr:

  • nemusí článek číst, dokonce ho nemusí ani dočíst. Čtení textů na litterate.cz je dobrovolné (výjimku mají ti, kteří musí, protože sem chodí služebně) a na vlastní nebezpečí
  • v diskusi pod článkem může autorovy názory (závěry, stanoviska…) nebo jakýkoli jiný aspekt článku podrobit věcné kritice. Je silně doporučeno vyhýbat se přitom argumentačním faulům, argumentací ad hominem počínaje
  • může napsat polemický text a požádat (kontakt) o zveřejnění na platformě Hlas lidu (vítáno!)

Komu se nelíbí v diskusi pod článkem, ať zkusí najít jiné téma pod jiným textem.

Komu se zde nelíbí dlouhodobě, nemusí sem chodit (silně doporučeno! Výjimku mají ti, kteří musí, protože sem chodí služebně). Každý může mít občas slabou chvilku, ale návštěvník, který uráží jiné diskutující a/nebo ničí debatu pod článkem, bude nejdříve varován (jednou) a při dalším excesu vyhozen, smazán a zablokován. Na těch internetech je spousta jiných webů a sociálních bublin, na kterých je (mnohdy za dodržení kuriózních podmínek) povoleno diskutovat, litterate.cz není jediný na světě

Ve sporných případech platí pravidlo č. 1.

3. Pravidla pro bloggery

Než se rozhodnete blogovat na litterate, přečtěte si, prosím, úvodní článek a napište žádost o vytvoření blogu.
Upozornění: po dobu úprav je zakládání nových blogů pozastaveno. Obnovení této možnosti oznámím.

Pro bloggery platí stejná pravidla jako pro návštěvníky, a ještě něco navíc. Místa, která navštěvuje hodně lidí, je třeba průběžně udržovat, mají-li zůstat pěkná, čistá a příjemná. To se týká i webových stránek, proto:

  • Každý blogger je povinen udržovat pořádek pod svým textem, diskusi moderovat alespoň občas a nikoli zřídka. K tomu účelu je vybaven pravomocí zasahovat do komentářů pod svými texty, včetně přepisování jejich obsahu nebo úplného mazání.
  • Blogger může zveřejňovat i cizí texty za předpokladu, že za ně převezme odpovědnost (tj. jako by je napsal sám) a bude respektovat autorská práva.
  • Blogger nečiní jiným, co nechce, aby jiní činili jemu.
  • Ve sporných případech platí pravidlo č. 1.


4. Pravidlo implicitního souhlasu

Tím, že tento web navštěvujete, vyjadřujete souhlas s tím, jak to tady chodí. Nesouhlas můžete vyjádřit tak, že odejdete. Duše, které přetékají nesouhlasem a tuto možnost nevyužijí, mohou si stěžovat v lampárně na 5. nástupišti.


Všem, kteří dočetli, děkuji za přečtení i za snahu Kodex v rámci možností dodržovat.

Zakladatel

37 thoughts on “Kodex webu

  1. „nemusí článek číst, dokonce ho nemusí ani dočíst. Čtení textů na litterate.cz je dobrovolné (výjimku mají ti, kteří musí, protože sem chodí služebně) a na vlastní nebezpečí“
    Proboha tohle je tak nízké a klišoidní tvrzení, že je mi až stydno jej zde číst. Opravdu je nutné se v argumentaci pravidel snižovat k dětinským poznámkám? Co bude příště? Rady typu: „Měli byste si nastudovat…, Raději si o tom něco přečtěte,… Měl byste si nejdřív o tom něco zjistit…“???

  2. Co se týče té lampárny, nevím jak vypadala třeba za 1. republiky, ale když jsem v roce 1984 nastoupil na dráhu, byla to místnost, kde paní dobíjela již moderní baterie do svítilen, ty měnila případným zájemců za vybité. Ty nabité se dávaly do ručních lamp, které jsme v noci nosili u posunu a dávaly se jimi návěsti, což jsou předpisem dané pokyny lampou, které vyjadřují pokyny pro strojvedoucího – pomalu, vytahuj, přiblížit, stůj atd:))))

  3. Teda dámy a pánové, po dlouhé době jsem se od srdce zasmála. Ládiku, Tvoje pravidla jsou k popukáni. Já ačkoliv starý ročník 1952, se nesmírně bavím vašimi komentáři. Sečteno a shrnuto – dnešní poblitickou situaci i jiné děni světové není třeba hodnotit ani se k tomu jakkoliv vyjadřovat. Je to ztráta času. Díváme se na film, je to komedie se šťastným koncem. Je otázka, kdy k tomu konci dojde, mám pocit, že to bude co nevidět. Zakladateli, smekám před Tebou ten můj bílý klobouk, Děkuji Ti za to že jsi, ty články a komentáře na tomto webu jsou oživením mých všedních dní.

  4. este by som sa rad opytal co s ludmi ktori sem chodia sluzobne …
    aj oni si potrebuju zarobit na „chleb nas vezdejsi“ = „tekuty chleb naseho lidu“
    vidim ze Zakladatel sa k nim chova ludomilne, chape ze potrebuju splacat hypoteku a nakrmit doma hladne deti a ošatit (c)hladnu manzelku

    ocakavam ze ako protihodnotu tito ludia prestanu pouzivat nick Anonym, preotze je to matuce a ani diva svina sa v tom potom nevyzna ze kto to vlastne napisal

  5. @Duše, které přetékají nesouhlasem a tuto možnost nevyužijí, mohou si stěžovat v lampárně na 5. nástupišti.@
    pre istotu som skontroloval tuto moznost, ale diskusia je tam uz stopnuta
    poprosim zakladatela aby tam znova diskusiu povolil, aby si spominane duse mohli ulavit

          1. chapem – to je nieco ako tander zverejneny na nastenke v pivnici ministarstva hospodarstva za ficovej vlady
            prihlasia sa len ti ktori o tom vedia, cize ti spravni
            nieco podobne spomina aj Stoparov sprievodca galaxiou

  6. Technická: „Jak správně připomíná náš současný premiér, i v demokracii má svoboda slova své limity“ — to nejsou fialová slova, ale nějakého Igora Stříže, nejvyššího státního zástupce.

    1. dovolim si skromne pripomenut slova nasho byvaleho prezidenta blahej pamati taticka sudruha Gustava Husaka:
      „hranice nie su korzo“

    2. Ano, to máte pravdu. Skutečně to jako první řekl Stříž. V době, kdy jsem napsal onu formulaci, jsem to ale nevěděl a sentenci o limitech demokracie jsem četl v nějaké citaci premiéra (který to, jak jinak, přebral od Stříže).

      Děkuji za upozornění, mírně to upravím.

  7. Vypadá to, že si chci našplhat, ale ze všech místních nejvíce souzním se zakladatelem. Asi proto, že jsem kdysi také vlastnil a moderoval otevřený blog s diskusemi.

        1. KODEX INTERNETOVÉHO DISKUTÉRA
          aneb 25 rad začínajícím
          ————————————————————-
          1. Pohleď na jméno autora, je-li „náš“ nebo „jejich“

          2. Když je „náš“, vyraz ze sebe extatický výkřik o tom, jak autor trefil článkem do černého, respektive udeřil hřebíček na hlavičku. Jeho slova se přece mají tesat do kamene.

          3. Patří-li k „těm druhým“, napiš, že tak slabomyslný blábol jsi dlouho nečetl.

          4. Číst článek nemusíš, titulek stačí.

          5. Přednes očišťovací mantru.
          Ostatní vidí jen na pravé/levé oko, ty jsi ale objektivní, nezaslepený a nad věcí.

          6. Poté sesmol své moudro.
          Začni tím, že zhoubou lidstva jsou levouni/pravouni (to je základ)!!!!
          Poté přejdi k sionisticko-kapitalisticko-imperialisticko –nábožensko- světovému spiknutí a hbitě- po oslím můstku -přetanči k jiným tématům, abys v závěru vylezl na cimrmanovskou švestku.

          7. Shlédni zálibně své dílko a ujisti se:
          Jsem to ale pašák.

          8. Spláchni, re CAPTCHA je na heslo.

          9. Když tě-za tvůj nesmysl- kdosi pochválí, zlom se v pase, poděkuj servilně za květiny.
          I když jsou od blba, blb se může hodit, podpoří tě i příště. Když je blbů více než pět, vytvoří smečku a ty se staneš alfa-samcem.

          10. Je tvou povinností recipročně podpořit toho, kdo tě jednou pochválil. Nevadí, že je to blb. „Jsme přece jedné krve, ty i já“, to je prvním zákonem smečky.

          11. Nevěř mladším než jsi ty, žijí z tvých mozolů, z tvojí celoživotní dřiny, z díla které jsi jim zamechal.
          Je-li ti přes padesát, musíš kvílet jako Ginsberg. Svět není jako byl dříve, z mladé generace nic nekouká, včera tě jedna krasavice v autobuse nepustila sednout, jiná tě pustila a tím tě chtěla zesměšnit.

          12. Nevěř starším než jsi ty.
          Všechno ti vyžrali a na tebe nezbylo. Je-li ti třicet, čtyřicet spusť moudro o tom, že ráj nastane, až geronti budou „six feet under“.
          Smrt gerontokracii!

          13. Je-li ti dvacet, co tu hledáš? Věnuj se sexu.

          14. Nevěř ani sobě. Věř svým poradcům a spolubydlícím: Roze Skleroze, Alzi-Heimmerovi a Park-In-Sonovi. Nikdy nezklamou.

          15.Tykej tak, jak jsi byl zvyklý na schůzích zamlada.
          Dostaneš-li se do úzkých zvolej: „Argumenty by nebyly?“
          Nikdo sice neví jaké argumenty má- na tvůj zmatený výpotek- použít, ale to nevadí, dobře to vypadá.

          16. Dej link na jiného pablba a máš vystaráno. Dříve platilo, že co je v novinách je pravda pravdoucí, teď platí, že co je na internetu je svaté. Že je většina odkazů dílkem ještě větších lobotomiků nevadí. Dal jsi přece odkaz.

          17. Buď bdělý! Když bude tématem chmaták a ty včas nezvoláš „na větev s ním“, budeš také automaticky považován za zloděje. Jdi s davem, mysli s davem, kňuč s davem, křič s davem.
          Když je odhalen „náš“ zloděj, spusť, že „oni“ mají zloděje většího.

          18. Pečlivě se účastni orwellovské čtvrthodinky nenávisti, jinak budeš pasován na bodyguarda propírané osoby, kvůli které se – kromě jiného – neurodily brambory a poklesla tvoje potence/fertilita.

          19. Nepropásni žádné z neoflagelantských procesí. Při nich začni hřímat, že jsou čecháčci největší pakáž na světě.
          Kromě tebe – přirozeně.

          20. Pamatuj, že život je boj, čím budeš zakyslejší a žlučovitější, tím jsi lepší.
          Radovat se z krásy života je podezřelé, asi sis moc nahrabal.

          21. Staň se expertem na země, ve kterých jsi pobýval alespoň týden se službou „All Inclusive“. Staň se expertem i na země, ve kterých jsi vůbec nebyl. Wikina, poučení z krizového vývoje,ponaučení z výletů pana Broučka i z četby Karla Maye postačí.

          22. Když nevíš kudykam a jiný diskutující ti nekonvenuje, stěžuj si na „mazací hlavu“, že není dostatečně bdělá.
          Ta spustí píseň uspávače hadů o tom, že se všichni chytneme za ruce a bude mír. Ihned všichni usnou.

          23. Piš dlouhé příspěvky, pamatuj, že po deseti řádcích stejně nikdo nečte a roluje myší. Vinař ze Strážnice, tvůj vzor. Čím delší, tím lepší.

          24. Zaflákej všechny diskusní servery v okolí. Staň se maskaronem všech katedrál.

          25. Dbej na správné vyprazdňování, piš pravidelně a často. Ulevíš si.

  8. Navrhuji vsunout jeste formulaci : „Autor blogu má neomezená práva a je nedotknutelný 🙂 Nesmí být kritizován a měl by být chválen.“

  9. Komu se zde nelíbí dlouhodobě, nemusí sem chodit (silně doporučeno! Výjimku mají ti, kteří musí, protože sem chodí služebně).
    ——————————–
    To se mi líbilo! To je dobré…. BTW Zakladateli to je Vaše fotka ta v záhlaví? :o)

    1. 🙂 Není. Je to fotka, která má působit jako odstrašující prvek a demonstrovat můj věhlasný nedostatek smyslu pro humor. Když se podíváte do galerie autorů, moje skutečná podoba je blízká spíše vizáži Alefa Nuly (moje alter ego zde). S tím rozdílem, že Alef Nula se laskavě usmívá, což já v reálu neumím.

      Nevylučuju, že jednou odložím své inkognito a místo Zakladatele a Alefa Nuly tu bude má skutečná podobizna – ta chvíle ale ještě nepřišla.

    2. Mne se libil p.U.,vas postreh a logika smyslu, zvlaste s tou vyjimkou plnou porozumneni a respektu Zakladatele pro sluzebni povinnosti , sam jich ma urcite nad hlavu.
      Je to zatracene videt.
      Text je ucebnice prikladu neurcitosti ,postrada vyjadreni, co se libi a nelibi Zakladateli..
      A co vubec chce. Pripadne nechce. Abych nerozpatlaval smazal jsem asi 50 prikladu.
      Napr. Jak to tady chodi…To je rovnou navadeni k totalni anarchii.
      Kdyz.
      …stavet boudy v hustym lese,
      to zakazuje se,
      nakopnout straznika doprdele,
      to zakazuje se ,
      Zakazovat Zakazy uz zase,
      to prisne Zakazuje se..

Napsat komentář: Evik Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *