1 července, 2022

Kovozemědělec? Jak se to vezme…

Autor textu: Vevča

Přišla nám zajímavá diskuze o kovozemědělství. V Americe taky bylo (a je dodnes). Začalo to v podstatě elektrifikací. Zdálo se to lidem jako dobrá věc. Společnost natáhla dráty. Pak si musel farmář udělat elektřinu vevnitř, a nakoupit nějaký ten lustr či lampu. Dobře. Ale najednou žena začla toužit po ledničce. Pak přišly toustry, mixéry, pračky, a nekonečná řada dalších vymožeností. Tož pan farmář našel práci někde ve fabrice. Ze začátku jen na pár let, jen co splatí dluhy. Ale k tomu musel mít auto, potom traktor, aby zrychlil tempo, a byl chycen do pasti na doživotí. Je to těžká cesta, a jakmile se takový farmář trochu moc zadluží, stejně ho nakonec systém porazí. Bankéř číhá. 

Ámišové nejsou kovozemědělci. Možná potřebujeme nové slovo. Pro lidi, kteří hospodaří, a k tomu si přidají cosi dalšího — ale jen za určitých podmínek. Ne na dojíždění — jakmile musí mít auto a všechny výdaje a patálie s tím spojené, může hospodář políbit jednoduchý vesnický život sbohem. Ale když má něco místního — za první republiky to mohla být nedaleká malá fabrika či cukrovar — a nic ho to nestojí, dostane se tam pěšky či na kole, a zvlášť když se to dá dělat na částečný úvazek nebo sezónně, neumožní to snad udržet hospodářství i za komplikovanějších časů? 

Právě tak to dělají ámišové v těchto dobách, kdy je dobrá půda hrozně drahá, a globalismus klepe na dveře. Ne že by oni nikdy nedojížděli. Ale to se dá parta chlapů dohromady, najmou si amerického souseda, který je odveze na stavbu či k vlaku, a tak si vydělají něco navíc. 

Řekla bych, že takové “hospodaření plus” musí mít tyto komponenty: 

1) Musí se člověk k práci dostat jednoduše a lacino. Ámišové většinou mají dílny přímo na farmě, či obchod pár kroků, nejvýš jen na zapřáhnutí. 

2) Musí být člověk “nezávislý kontraktor.” Aby byl i v nájmu svým pánem. Ámišové jsou často zaměstnání u jiných jako puberťáci, kdy si poprvé vydělávají, a šetří si na vlastní. Ale dospěláci by to považovali za typ ponižující otročiny, dělat pro někoho jako korporátní nevolník se všemi kompromisy. A při denním odchodu do práce kdesi daleko by se nemohli starat o rodinu. Nemohli by vlastně zůstat ámišy. 

3) Rodinné hospodářství je základem. Ne farma, která se specializuje na jednu či dvě plodiny, a musí vykázat zisk. Rodinné hospodářství se liší od takové firmy tím, že sebezásobovaní (voda, jídlo, teplo) je na prvním místě. Má-li někdo stádečko dojnic, ale mléko a zeleninu kupuje v samošce, nemá rodinné hospodářství; ten socioekonomický vzorec je úplně jiný. 

4) Rodinný hospodář musí mít děti. Čím víc, tím líp. Děti pomáhají s prací, učí se jí, a vyrůstají do budoucích rodinných hospodářů. Bez dětí kultura nemá budoucnost. Bez rodin rodinné hospodaření, jakkoliv “plus,” zaniká.


71 thoughts on “Kovozemědělec? Jak se to vezme…

  1. O Amishech kolují různé články, jak jsem už dříve četla a viděla jsem i film Svědek https://www.csfd.cz/film/9569-svedek/prehled/.
    O těchto komunitách jsem poprvé četla v časopise Náš chov a pojednával o náštěvách těchto komunit živících se zemědělstvím a chovem dojných krav krátce po revoluci.
    Protože oni elektrifikaci nechtějí, používají u farem jak už psala Vevča agregáty. Dojení je jen konvové, takže tahání těžkých konví do mléčnice, kde je tank na mléko, to se musí chladit, další agregát, jinak ho neprodají.
    V článcích řešili dlouhověkost dojnic a užitkovost, potom obsah složek v mléce, jako je tuk a bílkovina.
    A zjistili, že při tradičním způsobu života krávy déle žijí, jsou zdravější a životní užitkovost je srovnatelná s užitkovostí krav v moderních farmách, kde nadojí za 1. a 2.laktaci moře mléka a obyčejně končí její životní dráha vysílením organismu. Tuku a bílkovin je méně, ale to moderní formy zemědělství neřeší, řeší se jen momentální efektivita.
    I hospodaření Amišů na půdě je díky využívání starých postupů šetrnější, půda není tak zničená, postačí méně hnojiv, protože má v sobě více organiky. A potraviny jsou z těchto farem zdravější.
    Dále se píše o jejich zapojení do systému péče v USA.
    Je u nich vysoká nezaměstnanost, protože mají omezenou výměru půdy, neplatí sociální pojištění, ale nemají důchody, končí život asi ve vejminku, co si budeme povídat: jedny rodiče uživí 10 dětí, ale 10 dětí neuživí jedny rodiče.
    Využívají zdravotní péči a prý se podílí na chod ordinací ručně vyráběným nábytkem a potravinami.
    Protože je u nich značná fyzická aktivita, trpí méně diabetem i když mají k němu predispozice a hlavně se u nich vyskytuje méně rakoviny https://owlcation.com/stem/Some-Inherited-Physical-Conditions-and-Illnesses-of-the-Amish
    Například mezi skupinami z Ohia mají Amish pouze 40% případů rakoviny, kterou trpí ostatní obyvatelé Ohio.

    Ale hlavní problém jsou dědičné choroby. Původně přišel do Ameriky omezený počet lidí a tito vytvořili uzavřené komunity a vyvinuly se u nich nebezpečné mutace https://www.chp.edu/research/areas/genetics/projects/vockley/amish
    Pochopila jsem to i z překládače.
    https://amishamerica.com/do-amish-have-genetic-disorders/
    Další problém bude mizerné vzdělání, pokud budou děti vzdělávat, ty jim zákonitě utečou.

  2. Hlas lidu?
    fajnová ilustrace do knihy Ivo Andriće Most na Drině. Myslím tu kapitolu, kde se popisuje umění napichovat na kůl. Skvělá ilustrace po pěti minutách procesu.

  3. Jen atk, má-li někdo poblíž Alberta, tak právě tam mají červnový receptář. Je zajímavý
    s názvem pomozte nám neplýtvat.
    🙂

  4. Musím sem zkopírovat Ládikovu nekonfrontační ranní lyriku, především jako omluvu Zakladateli, abych si ho udobřil. I v těžkých dobách je třeba podporovat umění!

    – Kresbu ve skutečnosti oceňuji coby zdařilé výtvarné dílo…Jen mi připadá, že se ocitla v nikoli zcela ideálním kontextu.
    —————————-
    —————————

    V dálce ovce beká.
    Břicho plné mléka
    (acido, acido!,
    pěje Placido),
    pod tričkem si hoví.
    Jak dnes bude, kdo ví?
    Slunce leze za mračno
    asi bude oblačno,
    sice podle předpovědi,
    i když – hovno vědí.

    1. Asfaltový holub je příkladný příklad příkladného diskutujícího:

      Sbírá kladné body
      udobřuje si mne
      do zásoby.

      Tak to má být!
      Běda těm, kteří si Zakladatele do zásoby uzlostňují. Vznáší se nad nimi zlověstné mračno virtuálně-nukleární katastrofy.

  5. Poznámka k soběstačnosti a zemědělství a vůbec hospodárce.
    Třeba se stane, že nebude úroda. Co pak? Nebo a tam mířím- úroda bude, slepice ponesou, les bude růst…
    Ale někdo vám za noc očeše švestky, sebere zelí, ukrade slepice..a nechá vás na pokoji, anebo, půjdete do svého lesa a narazíte na černé těžaře. Prostě si z pozice na nás nikdo nemá vezmou pár stromů. A tam může dojít i ke konfrontaci.
    Pokud bude zle, tak Homin homini lupus

    1. S tím se nepočítá. Prostě nebude. Vše bude sluníčkové. Po nás potopa. Neexistují žádné mráčky na amišovském nebi.

  6. Připomínám – nezapomínejme sledovat vlkovu Kosu, jede teď den za dnem naplno. Dnes opět podnětné – urychleně bychom potřebovali – ještě více než návod k postupnému přechodu na provozování a ozbrojenou ochranu rodinných hospodářství nějaký rychle realizovatelný návod, jak přežít pár následujících několik let. Třeba návod na kuchyňskou úpravu kůry /přesněji lýka/ ze stromů. Údajně se tak dařilo za hladomoru přežít zimu každému třetímu.
    Pravda, neměli situaci komplikovanou vládou fialové pětikolky.

    https://vlkovobloguje.wordpress.com/

  7. „Ale dospěláci by to považovali za typ ponižující otročiny, dělat pro někoho jako korporátní nevolník se všemi kompromisy.“
    Tak jako tak delaji jako korporatni nevolnici pro svoji komunitu. Pokud to ma ve funkcni komunite opravdu fungovat, musi v ni byt dril a odevzdanost mnohem vetsi, nezli v korporatu- viz liberalni komunity, jez obvykle nepreziji dve zimy (napr. hippies).
    Ja bych si to moc neidealizoval, s omezenymi zdroji a minimalnim technologickym kontaktem to muze fungovat jen jako diktatura (zde nabozenska). A rekl bych, ze delnik v korporatu je z urciteho uhlu pohledu svobodnejsi, minimalne si muze vybrat zivotni styl, anebo odejit za praci jinam. Opacne to samozrejme plati take a kdyz si clovek zvykne na benediktinske stredoveke „ora et labora“, take se muze citit dobre.
    Mel-li bych ale volit z pohledu svobod (komunitu x korporat), asi by to tesne vyhral korporat, byt jedno je za osmnact a druhe bez dvou za dvacet.
    Kdo kdy zil na protestantskem malomeste, anebo vesnici, tak vi, ze nemate sanci se sousedum vymknout, dohled je totalni a tlak nevyslovny. Pokud se v tom clovek nenarodil, temer vzdy je nejdrive ostrakizovan a posleze exkomunikovan. Jedina sance je podlehnuti ideologii a asimilace- tedy stat se korporatnim komunitnim nevolnikem 🙂

    1. Z pohledu otroka:
      Kdyz se charakterem nehodite do korporatu, tak vas vyhodi, nebot za vas maji nahradu.
      Kdyz se chcete chovat po svem v komunite, pak vas musi zlomit a prevychovat, nebot nahradu nemaji a predevsim si nemuzou dovolit nechat podryvat svoji jednotu.
      Individualni nedisciplinovanost muze ohrozit existenci cele komunity, korporatu jste v tomto smeru naprosto lhostejny.
      Prednosti a nevyhody si lze snadno spocitat. Sami anglosasove z toho maji uzkosti a nejeden hororovy film, drama, ci roman se toci prave okolo tohoto tematu: Protestantska bigotni kolonie kdesi na samote a uvnitr mlady jedinec, bojujici za sve emoce. V dnesni dobe nabyva predstava takove spolecenske organizace temer dystopicke rozmery.

      1. Při kritizování je potřeba nezapomínat na jednu, ale podstatnou věc. U nás by to nebylo možné – proč? no protože ty naše dědinky jsou víceméně propojeny. Každá má nejmíň dva sousedy, málem se humny dotýkajícími. A všude poblíž alespoň okresní městečko, ne-li větší.
        Zapomínáte na tamější rozlehlé prostory, široko daleko nikdo, a když už k nim někdo jede, vědí o něm hned všichni. Proto se nemusejí „nájezdníků“ obávat a mohou si žít po svém. Navíc mají takový zvyk, že mladí mohou na rok do „velkoměsta k většinové populaci a pak se rozhodnou, jestli tam zůstanou, nebo se vrátí domů , ale pak se chovají a jednají jako všichni v komunitě. A z toho co jsem se kdysi dopátrala…. mnohdy i před uplynutím doby se vracejí. Proč, no protože jim asi ty libodemo móresy nepasují.

        1. hmm
          Demografie

          Populace amišů vykazuje znaky exponenciálního růstu
          V roce 2010 žilo v USA asi 249 tisíc amišů, což představuje dvojnásobný počet oproti roku 1992, kdy jich bylo 125 tisíc. Pro srovnání, v roce 1920 jich bylo pouhých 5000. Průměrný přírůstek přívrženců hnutí v posledních letech činil 4 % ročně, což způsobuje kombinace velmi vysoké porodnosti (průměrně 6,8 dětí na rodinu) a nižší dětská úmrtnost oproti průměru americké společnosti.[4]

          1. Nekritizuji to, hledam vyhody a nevyhody a porovnavam.
            Lehce totalitni komunita je urcite dobre reseni do rozkladajici se spolecnosti, anebo do podminek, kde je civilizace daleko, jak pisete vy.
            Miru rozkladu vnimame kazdy ruzne, takze do nabozenske komunity muze odejit nekdo uz dneska a to dobrovolne, jiny k tomu bude donucen za 10 let.
            Nicmene jako vzor standardniho spolecenstvi 21. stoleti to vzit nemuzu, nebot vzhledem k tomu, v cem nase generace vyrustaly, jde o regresni reseni. Ze soucasneho pohledu jde o cestu zpet a podstoupit ji je ochoten bud ten, kdo v takove komunite vyrostl, anebo velmi senzitivni jedinec, pro nehoz jsou soucasne pomery peklem.
            Tedy bud narozenim, anebo z donuceni…v roce 2022. Jak to bude za par let, nevime.

          2. Znak exponencialniho rustu amisske populace muze byt dan exponencialnim narustem selhavani americke spolecnosti. Nevim, jak to Amisove maji s odpadlictvim, ci naopak moznosti konvertovani. Ujistit se v tom, ze jde o narust z ryziho stesti a presvedceni ideou by vyzadovalo pruzkum mimo nase moznosti.
            Ale muzeme se domnivat: ja si myslim, ze Amisi se stali utocistem pred bezpravim, beznadeji a socialnim silenstvim.

          3. To není o přílivu přívrženců.
            Mají průměrně 7 dětí a věk sňatku je průměrně 22,5 roku u mužů i žen.
            Reprodukčního věku se dožívá průměrně 6 z těchto dětí.
            Takže populace se zdvojnásobuje cca každých 20 let.

            1. To je slozita otazka. Prvni Amisove prisli do USA v roce 1709 v poctu asi 100 rodin, tj. 500 lidi, po 200 letech, v roce 1920, jich bylo 5000. Takze 2 stoleti se mnozili spise linearne, cimz kopirovali obecnou populacni krivku. Za svuj exponencialni rust tedy vdeci „tem, se kterymi nechteji mit nic spolecneho“, tedy tem, kteri prinesli jejich detem ockovani, abych se vyjadril velmi jednoduse.
              Ja mel ale na mysli „amise“, coby obecny vzor ruralni sekty a zajimalo by mne, jak velke odpadlictvi u nich je a jak moc je tolerovano. Konverze to same…a presne to nevim.
              Ten exponencialni narust nemusi byt dan pouhou plodnosti, ale i dynamikou prilivu a odlivu odpadliku a konvertitu z oblasti mimo sektu.
              Rozhodne se nehodlam prit, spise mne zaujala moznost takoveho nesexualniho prirustku.
              Jak americka spolecnost chradne, predstavoval bych si velky pocetni narust podobnych prirodnich sekt a poctu jejich prislusniku. Data na to nemam, ale prijde mi to jako logicka komunitni obranna reakce na selhavajici stat.
              Odpoved samozrejme nevymyslime, jen jsem to tak nadhodil.

                1. Diky, obcane…ja to mam z wiki, dal jsem nesel. Ale jestli jich bylo po 2 stoletich 5 , anebo 10 tisic, je skoro jedno.
                  A samozrejme, ze s nimi budou problemy, to je jen otazka cetnosti styku, tedy i velikosti jejich teritoria. Vzdyt je to archaicka reformovana germanska sekta, takove si jdou vzdycky tvrde za svym, jsou to takovi zatvrzeli vzteklouni. A ozbrojeny konflikt jim nedela potize- viz historie.
                  Zvonka to samozrejme muze pusobit romanticky, ale zit mezi nimi, to asi ne.

  8. Zkusím reagovat na ty myšlenkové perly ze závěru článku pod stejnými čísly :

    1, Mám známého, který denně najezdí do práce 272 Km ( tj. 2x 136 km ). Já to mám „jenom“ 82. Už jsem měl zájem nastoupit i do pomocných profesí v zemědělství nebo zpracování dřeva, abych to měl blíž. Ani se mi neozvali. Jeden z nejdebilnějších, pravicových mýtů je ten, jak „nejsou lidi“ a „kdo chce, tak si práci najde“.

    2, Za jak dlouho si lze, v námezdním zaměstnání od puberty, vydělat na vlastní statek, pole, dobytek, louky a les s potokem ?

    3, Diverzifikace je super. Po zodpovězení dotazu č.2

    4, Děti jsou super. Po zodpovězení dotazu č.2

    1. Cislo dve: vsak rodina pomuze. Vetsinou, kdyz se ditko vda ci ozeni, rodina dava jak penize, nekdy i pudu, ma-li navic, kravky, naradi a pod. Jde jim to. Planuji pro generace dopredu. Proto rostou, jak ema pise.

      Kdosi se tady ptal, jak by prorazil chudsi mlady z mesta, kdyby se do toho chtel pustit. Taky to jde. Najit si spinavou dobre placenou praci na nekolik sezon, dokud je clovek mlady a odolny. Treba na kolejich, nebo na naftovych vezich, ci jako svarec na naftovych potrubich… i holky maji sanci, kdyz se neboji tezke prace na nekolik mesicu: muzou pracovat na rybarske lodi na Aljasce, ktera zpracovava ryby hned po ulovku. Smradlava, mokra prace na mori… ale plati vydatne.

      1. Jak dlouho jste takovou práci dělala a za jak dlouho jste si z ní našetřila životaschopnou farmičku s obytným domem a technologickým zázemím?

        1. Díky, Občane 🙂

          Na tom je krásně vidět to nebetyčné mimoňství mladých, kteří už neumí ani číst, natož přemýšlet nebo argumentovat.

          Ptal jsem se : „Za jak dlouho si lze, v námezdním zaměstnání od puberty, vydělat na vlastní statek, pole, dobytek, louky a les s potokem ?“

          A opovědí mi bylo : „vsak rodina pomuze, dava jak penize, nekdy i pudu, ma-li navic, kravky, naradi a pod.“

          Tak já nevím… Ta paní má od Koudelky zakázáno mi odpovědět ? Nebo si mě s někým spletla ?

          Já se neptal na mamánka z bohatých poměrů, který jde z dlouhé chvíle „na zkušenou“ pomáhat pár měsíců kamsi na statek. A když famílie vidí, jak se snaží, tak ho podpoří, do začátku, dary za pár miliónků…

          Takže zkusím znovu a pomaleji : „Za jak dlouho si lze – v námezdním zaměstnání – od puberty – vydělat na vlastní statek, pole, dobytek, louky a les s potokem ?“

          Předem díky za pravdivou, věrohodnou reakci.

  9. Vevčo, já nechci bejt vošklivej, ale to, co píšete, NENÍ ani o Amiších, ani o Mennonitech, ani o Hutteritech, ani o jiných anabaptistech.
    NIKDO z ORGANIZOVANÝCH novokřtěnců nehospodaří SÁM NA SVÉM. VŠICHNI hospodaří SPOLEČNĚ na „komunálním“ hospodářství. Žádná „rodinná hospodářství“ se nekonají. To jsou striktně organizované megatotalitní komuny, izolované od okolního světa.

    Rodinné hospodářství NEZNAMENÁ izolaci od okolního světa, dětskou práci od nejútlejšího věku, ojebávání socka a zdravka, odpírání vzdělání dětem a pod.
    O KULTUŘE pak nelze u anabaptistů hovořit ani omylem; kromě zpívání žalmů totiž žádnou nemají. Kultura byla, je a bude vždy spojena se vzděláním, s poznáváním okolního světa, s diskusí a polemikou, s individualitou, s tvůrčími aktivitami – a přesně to všechno mají anabaptisté striktně zakázáno.

    1. Zdravím Občane,mohl byste prosím uvést z jakých zdrojů jste načerpal své znalosti o životě těchto společenství.Konkrétní názvy knih, dokumentárních filmů….moc mne to zajímá.
      A včera jsem Vám k předchozímu článku o amišské komunitě položila otázku, ale už jste se asi nevrátil k diskuzi,tak bych se zeptala zde.Na kolika hektarech hospodaříte vy osobně a uživí Vás to?
      Moc děkuji za obě odpovědi.

      1. Stovky článků, videjí, desítky odborných studií (zejména ohledně zdravotního stavu).
        Konkrétně Vám to fakt neuvedu, protože těch pramenů, které jsem přečetl a shlédl, je příliš mnoho.
        Jo, a pečlivě se vyhýbám bulváru.

        Děda s babičkou cca hospodařili poblíž Jablonce nad Jizerou na asi 1,5 ha.
        Zhruba polovina byla svažitá louka, čtvrtina stráňka s jabloněmi a zbytek pár řádků brambor, pečlivě hýčkaný kousek lesa a bažina kolem potoka.
        Všechno jsme obdělávali, sejkli a tahali ručně, bo malé pozemky a svahy.
        Seno vykupovalo JZD, jablka jsme dílem snědli, dílem usušili a dílem zpracovali do povidel a brambory jsme snědli. Zvířata nedrželi.

        1. Moc děkuji za odpověď, Občane,jen bych byla opravdu vděčná,kdybyste mohl uvést alespoň názvy periodik,ve kterých byly ty články uveřejněny.
          A moc děkuji i za potvrzení mé představy, že se zemědělskou praxí či spíše s tradičním hospodařením moc vlastní zkušenosti nemáte.Proto mne ani moc neudivilo, že jste se v odpovědi na minulý článek Vevči tak razantně vypořádal s možností soběstačného hospodaření.
          Ale i tak děkuji za odpověď a budu ráda za uvedení názvů periodik se články o Amiších a Mennonitech.

          1. Jaká periodika?
            Prostě zkouknu video na rouře, něco se mi nepozdává nebo mě zaujme, tak vyrazím na google a snažím se informaci si ověřit nebo vyvrátit. Upřednostňuji odborné články a weby liberálnějších anabaptistických skupin. Což je takový zajímavý fenomen – na jednu stranu se izolují od okolí, ale mají náramnou potřebu dělat si PR.

            Mno…
            Děda s babičkou odešli z Prahy na konci produktivního věku a městský život a zaměstnání vyměnili za chalupnictví (NIKOLI chalupaření). Začali pracovat v lese a hospodářstvíčku se věnovali po práci. PROTO neměli žádná zvířata a „pouze“ pěstovali brambory, starali se o louku a o jabloňový sádek. I tak to bylo hafo práce, na které jsme se podíleli dle možností i my ostatní (9 lidí, z toho 5 dětí).
            A já VÍM, že z 1,5 ha by v horském klimatu nevyžili ani omylem.

  10. Vyloupl se hlas lidu
    zuby vyceněné,
    nos pokrčený
    oči pro jistotu zavřené.
    Hlas lidu,
    tedy všeho lidu?
    No mrknu do zrcadla,
    jestli se tam chci zařadit,
    též zuby cenit,
    nos pokrčit,
    oči zavřít.
    Nikoliv nechci.
    Hlas z lidu
    nechce hlasem lidu být,
    kopírovat to, co letí v médiích,
    bez výhrady přijímat.
    Nikoliv.

    1. No, upřímně, ten obrázek mi taky přijde jako vítěz soutěže mezi scallopy o grafické znázornění webů, které jim tolik pijou krev a přitom bez nich ani neusnou (ty tři měsíce, to pro ně muselo být něco – dost lituju jiné weby, kam mezitím chodili vysírat o to víc).

      1. Lid musí hulákat a řvát ze všech sil, aby ho v těch zvukotěsných a klimatizovaných věžích ze slonoviny bylo slyšet.
        Možná, že řve málo a měl by ještě přidat.

        1. Vidíte, Zakladateli – a já myslel, že ten Lid na obrázku je portrét pacienta, sedícího u zubaře a čekajícího na vytržení zubu!

          Že je to zdrcující naturalistická kritika rozvalu české zdravotní péče.
          ——-
          Pokud bych se odhodlal připojit někdy k zobrazenému Lidu svůj Hlas – mohl bych z protekce poprosit, aby byly do těch řvoucích úst dokresleny zubařské kleště, třímající zakrvácenou stoličku?
          (Ta kresba je fakt poněkud matoucí a leckterý z nás lidůch si připadá jako ještě větší blbec než jsme my holubi doufali 🙂 )

          1. Ty kleště vám neslibuju. Nedávno se mi podělal noťas, na kterém jsem měl COREL, v Corelu by to byla práce na 10 minut. Logo Hlasu lidu jsem nouzově dělal v linuxovém GNU-IMP, to byl opruz na dvě hodiny (GNU asi nebude špatný, ale má nějakou levotočivou filosofii).

            Ale mohl bych specielně pro Vás některý ze zubů začernit nebo dát praménku krve vytékat z huby, kdybyste chtěl.

            Popouzí to logo místní publikum hodně?

            1. Popravdě není to tak hrozné…. třeba logo ČSSD bylo horší. Nechci coby holub hovořit za Lid, ale s výjimkou mne, Targusa a několika dalších nejmenovaných sprosťáků jsou tady vesměs ľidoví slušňáci a možná se tudíž budou coby mlčící většina řídit heslem Darovaným zubům na zuby nekoukej! 🙂

            2. „Plyn máme na 9 dnů a zásobníky vlastní zahraniční firmy. Hrozí blackout.“ – Pavel Janeček (video 21:49)

              Vypněme z Ruska všechno a hned, velí k akci Evropský parlament. Co ale nyní můžeme očekávat stran pravděpodobné energetické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině?

              Datum příspěvku 29. května 2022
              „Plyn máme na 9 dnů a zásobníky vlastní zahraniční firmy. Hrozí blackout.“ – Pavel Janeček (video 21:49)
              A co by se stalo, pokud bychom se skutečně od ruského plynu odstřihli? Zasvěceně a kvalifikovaně odpovídá někdejší šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček – expert, který toho o plynu a hospodaření s plynem ví jako málokdo v pořadu Luboše Xavera Veselého Talk.

              1. Já se od minulého týdne vždy leknu, když sem zavítám. Pokud by se rubrika měla jmenovat podle obrázku, tipuji název Zoufalý řev lidu! 🙂

                1. OK.

                  Vyhlašuji konkurs na logo pro platformu Hlas lidu.
                  Obrázky ve formátu JPG a PNG zasílejte, prosím, na obvyklou kontaktní adresu:


                  xuesheng@volny.cz,
                  ne moc velké, ať mi to nezahltí schránku.

                  Nedělám si srandu, myslím to vážně: až se sejde obrázků víc, vystavím je v galerii a možná, že i nechám demokraticky hlasovat; ba co více: možná, že k výsledkům hlasování i přihlédnu! – Takový bonus vám, přátelé, pětikolka neposkytne, na to vemte novičok.

                  Stávající logo odložím a pod názvem Zoufalý řev lidu znovu použiju pár dní před příjezdem blanických rytířů. Do doby, než zvolíme logo nové, tam ovšem logo stávající zůstane.

                  Nuže…?

            3. Ale kdepak, proč by mělo logo popouzet. Může se stát, že hlas lidu, možná i jeden hlas z lidu se přece jen takto skutečně jednou bude tvářit.

            4. To jste dělal vy?
              Mi se to líbí. Vystihuje to dnešní situaci, kdy spoustu lidí takhle řve! Ale vnitřně, né nahlas a pak drží hubu, bo za komunistů jste sice musel taky držet kromě huby i krok, ale pak byl pokoj.
              Aj chatu vám nechali zrobit a po revoluci se tak lepší lidé těšili, jak to budou lidé prodávat. Teprve až zemřela ta generace, co ty chaty stavěla.

              1. Ano, přesně takhle je to myšleno. Kdybych měl v provozu Corel, možná bych k té „poštovní známce“ doplnil razítko s textem „Mně hubu nezavřete“.

                Dělal jsem to jako koláž, kresbu řvoucího obličeje jsem ukradl na internetu. Mně se to líbí (kdyby se mi to nelíbilo, nepoužil bych to) – ale vidíte sama, že publikum reptá.

                Nelpím na tom, klidně to zaměním za něco jiného, co se mi taky bude líbit.

            5. GIMP samozřejmě nemá žádné vadné ovládání, jen trochu jiné. Chce si to projít alespoň pár tutoriálů. Jinak Corel který? CorelDRAW? To je vektorový grafický editor, ne bitmapový. K němu existuje alternativa zvaná Inkscape, jež umí víc, než si budete přát.

              Kvalitní tutoriály pro začátečníky najdete třeba zde: https://www.youtube.com/c/LogosByNick

              1. Nenapsal jsem, že GIMP má vadné ovládání. Napsal jsem „levotočivé“. Určitě se s ním dělá dobře lidem, kteří přirozeně myslí jako jeho autoři.

                Mám CorelDRAW, mám ho koupený, už je to pár let, není to úplně nejnovější verze. Musím se dokopat k tomu, abych si ho znovu nainstaloval.

                CDR má (pro mě) výhodu, že interaktiva je (pro mě) zcela intuitivní, nemusím číst žádný manuál. Kdysi, v dřevních dobách, jsem si sám pro specifické účely vektorový grafický editor (v Pascalu) napsal. Později jsem s radostí konstatoval, že tvůrci CDR měli na mnoho věcí podobný názor, jako já.

                GIMP je, jak píšete, „trochu jiný“. Trochu hodně, nemám ho moc rád 😀

                1. Já zas nemám rád molochy Microsoft a Adobe, znám trochu historie kolem (pro mě) důležitých věcí v IT atd. Gates například je zmetek z podstaty a způsobil víc škod, než si většina lidí uvědomuje. Je to takový západ a jeho mentalita v oblasti počítačů. Jinak já zas na tu drobnou grafickou práci, kterou dělám, nic jiného než GIMP nepoužívám. Nicméně zkuste ten Inkscape. A mrkněte se schválně na ten odkaz na YT.

              2. Dovolil bych si svou zkušenost:

                Inkscape je téměř nepoužitelný, jeho ovládání je navrženo velice špatně. Je skoro daleko rychlejší kreslit v Inkscape tak, že si otevřete „XML editor“ a píšete si napůl zdroják SVG přímo. To ovládání Inkscape je ostuda a nepodarek.

                GIMP špatný není, ale je to bitmapový editor.

                CorelDraw je ovládáním z nich nejlepší a práce v něm odsýpá. Má to jen vadu, že každá verze CorelDrawu má nějaké funkce chybné, prostě je to nedoladěná verze.

                1. Nevím, kdy jste s Inkscape pracoval naposledy, ono se v posledních verzích celkem dost změnilo. Možná je to spíš o vnitřním uzpůsobení jedince, přeci jen každý může mít styl práce dost odlišný. Snad i proto existuje tolik programů na jeden typ úloh, často s dost odlišnou filozofií a rozhraním pro práci. Ale to neberte jako nějaké přesvědčování. Za mě ten program určitě patří k tomu nejlepšímu, co se dá na vektorovou grafiku najít jako open source řešení: https://www.youtube.com/watch?v=1U4hVbvRr_g

  11. …buď chovám slepice a mám maso a vajíčka každý den čerstvé, pak nemusím mít ledničku…nechovám-li slepice, tak mám ledničku a musím mít elektřinu a dostupný supermarket (jako Amiš stodolu)…to je v zhuštěný výrok o dvou možnostech: buď a nebo.
    Pokud mluvíme o následujících generacích protestantských exulantů v Americe, můžeme si také připomenout klasický starozákonní text (Gen 3,17-19):
    Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení…Vydá ti jenom trní a hloží…V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.

    Tento citát z Bible totiž poeticko-dramatickým způsobem vyjadřuje – sarkasticky řečeno – moderní zákony fyziky, které jsou nepřekročitelné (v duchu biblického výroku, je to prokletí): NELZE SESTROJIT PERPETUM MOBILE PRVNÍHO DRUHU.

    PERPETUM MOBILE PRVNÍHO DRUHU JE PERIODICKY PRACUJÍCÍ STROJ, KTERÝ BY BĚHEM JEDNOHO CYKLU VYKONAL VĚTŠÍ PRÁCI NEŽ JE PŘIJATÁ ENERGIE.

    Lidově řečeno: vždycky se člověk víc namaká, než získá. Samosebou, je možné druhé lidi zotročit, pak se sice podaří částečně vyřešit vlastní vstupy energie a větší energetické zisky, ale jen dočasně. Na udržování armády otroků, potřebujete skutečně velký aparát dalších lidí…to jsme však odbočili:-)

    Amišové nebo jiné skupiny nevymysleli perpetuum mobile (pro nevěřící), ani nezrušili Adamovo prokletí (jste-li věřící), prostě jen žijí jinak. Osobně preferuji antibiotika přes česnekem, zubaře před amuletem a chladničku před řezáním ledu na zmrzlém Labi…ale vím, že ani já, tím nezruším biblické nebo fyzikální zákony:-)

    1. Štěstím zemědělců (a nás všech) je, že i když se dost namakají/áme, tak 90% (a to se myslím držím ještě hodně při zemi) potřebné energie pro zemědělství dodá ta naše nejbližší hvězda, čímž nemyslím jen „obyčejnou“ fotosyntézu, ale taky energii na výpar a dopravu vláhy. Je to sice zdroj neobnovitelný, ale vzhledem k horizontu jeho přepodkládaného vyčerpání to není něco, co by muselo pálit ještě naše prapravnuky.

      1. Premiér Fiala: Pošleme Ukrajině 9 miliard eur, odstřihneme se od ruské ropy
        31.05.2022 11:03 | Ze sítí

        Komentář na facebookovém profilu k Ukrajině a ruské ropě.
        Premiér Fiala: Pošleme Ukrajině 9 miliard eur, odstřihneme se od ruské ropy
        Foto: Daniela Černá
        Popisek: Premiér Petr Fiala
        reklama

        Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako EU odstřihnout od ruské ropy. Okamžitě od ropy, co proudí po moři, což jsou dvě třetiny našeho dovozu z Ruska. Postupně pak i od dodávek skrze ropovody.

        „Podpoříme Ukrajinu přímou finanční pomocí ve výši 9 miliard eur a Evropské komisi jsme dali úkol, aby našla prostředky pro země, které se starají o ukrajinské uprchlíky.
        Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
        ODS
        předseda vlády“
        ——-
        Nevím jak kdo, ale já nakoupím špenátový protlak, natřu se jím od hlavy až k patě a jdu trénovat na sluníčko fotosyntézu.

        1. Nevím,jestli 90%. Jednou byly v National geographic obrázky různých potravin a vedle toho barely s ropou,kolik jí je na co potřeba. A u krav bylo těch barelů docela dost. Ale nechce se mi to hledat kolik přesně.

          1. V současné době je těch barelů potřeba hodně.
            Moderní kravín pro dojný skot potřebuje výkonný traktor, s dalšími stroji. Musí mít hodně ploch, kde pěstuje kukuřici na siláž, která je základem krmné dávky. Může být i senáž, která se vyrábí s jetelotrav, nebo modernější verze jetelovojtěška. Ale to je hodně bílkovinové krmivo, kukuřice má spoustu glycidů, dobrá je směska těchto krmiv.
            Dále potřebuje seno, aspoň pro telata, aby se jim vyvíjely předžaludky ještě v období mléčné výživy.
            A šroty obilovin, které se míchají přímo v krmným voze.
            Výsledek je výborný, to jsme zažili už před 27 lety. Když totiž nasypate šrot na siláž, senáž, krávy ji spotřebují podle potřeby. A zbytek nechají, ale vy potřebujete aby toho šrotu spotřebovaly víc a když se jim to promíchá, spotřebují šrotu víc. A výsledek se dostavil, dojivost se zvýšila o víc jak 1000 l na krávu za normovanou laktaci, měli jsme více než 6500 l.

            To máme krmení, ještě se používá přístroj, který nasouvá krmivo do žlabu.
            Pak máte kejdové hospodářství, kdy se kejda musí vyvážet, to je další traktor, vlečka, nebo přímo zařízení na kejdu. Dnes je móda bioplynka, dříve se používala kejda na hnojení pole.
            Nejlepší je sláma, na to je třeba hnojiště.
            A nakonec dojení, žádné konvové jako dřív před 40 lety, modernější bylo v potrubí, kde podtlakem šlo mléko do tanku, kde se chladilo.
            Dnes je dojírna, kde si krávy dojdou, dvojič je podojí a ony odejdou.

            A dříve se vše dělalo ručně, traktor když byl, tak se používal na sečení, obrácení sena a na svážení sena. Krávy se pásly, takže odpadlo krmení krmným vozem, v zimě se krmily senem, i voda se podávala ve vědru, dojilo se ručně, dnes jde koupit dojačka s vývěvou na vozíku.
            Podestýlka byla ruční, kydání hnoje také.

            Četla jsem o hospodaření Amišů v časopise Náš chov, dojení v konvích, dojící zařízení se skládalo z vývěvy a trubek s ventily přímo ve stájích. Jinak vše ručně, traktor tuším neměli, pouze koně s bryčkou. A motaly se tam i děti, ale to my v 70.letech na Slovensku také, kde jsme jezdili k prarodičům a tetám.
            Strýc pracoval jako topič ve 12.hodinových směnách a ve volném čase hospodařil. Pak v 76. vstoupili do družstva a nemohli si to vynachválit.
            Takže Amišové zůstávají žít v tradičním způsobu života, život je to ale tvrdý.

            P.S to s tím krmením mícháním šrotů se siláží je i kvůli chuti. Krmivo je chutnější. U člověka to také funguje, salámů a parků ve kterém je namleto tučné maso nebo přímo bůček, kůže + další přísady, spousta lidí sní bez jakýchkoliv problémů, což by nedělala, když by ty ingredience dostali zvlášť.

            1. Pekne. Amisovci doji rucne, kdyz maji jen nekolik kravek. Kdyz maji stado dojnic, tak pouzivaji generator na pohon tech dvojicu. Je nekolik skupin, co nepouzivaji motory vubec, a ti pak nechovaji cela stada dojnic.

              Ja si myslim, ze zivot v kanclu, bez pohybu, clovek dycha vsecky tu chemii z koberce a kopiraku atd atd… a cuci furt do nejake obrazovky… A rano a vecer se projet zacpanyma cestama… to je tvrdy zivot. 🙂

              1. Ten článek byl o chovatelích tuším 50 krav, takže museli mít i jinou mechanizaci.
                Ručně podojí dojič okolo 3 krav, já jsem měla problém podojit jednu. Je to opravdu namáhavá činnost, kde záleží na dojitelnosti dojnice. Pokud dobře spouší mléko a je snadno dojitelná, dá se podojit rychle.
                V článku řešili přežívání dojnic, užitkovost krav a zjistili, že ačkoliv měly krávy nižší dojivost, díky délce života daly více mléka než super výkonné dojnice v moderních farmách.

    2. Petr w.: No muzete se posmivat, ale kdyz uz, tak se aspon rozhlednete. Nasi predci zili dobre i bez lednicek, vejce je daji do vodniho skla, chladny sklep taky staci. Ale kdyz musite mit lednicku, existuji i bez elektriny: tu prvni vymyslel Einstein uz pred valkou. Pouzivaji se bezne v tropickych klinikach. Nebyt elektrifikace, mozna by jsme je dnes meli vsichni.

      1. Vevčo, nikdy předtím jsem o něčem takovém neslyšela. Slyšela jsem jen o chladničkách, do kterých se vkládaly bloky ledu. Tož jsem vyhledala na internetu na jakém principu fungují. Máte osobní zkušenost s takovou lednicí bez elektrického proudu?

        1. Lednice je tepelný stroj – a je jim jedno, na jaký pohon je uděláte.

          Běžně se prodávají lednice na plynový pohon.

          Ale kutilsky si klidně uděláte i ledničku na parní pohon, nebo na naftu. Nebo na cokoli jiného co je zdrojem energie.

          Jen nechápu, co je na elektřině špatného. Že je to ďábel, satan, lucifer, bafomet, a největší vyvrhel na světě.

        2. Nemam, Petro, i kdyz jsem tu drevenou lednici videla. Bylo to docela prakticke v dobach, kdy se led rozvazel vsude, od domu k domu. To uz je davno pryc. Amisi co jsem znala meli chladny sklipek nad pramenem. Tam chladili to nadojene mleko. A mrazak jenom za mrazu. 🙂 Oni misto mrazaku zavaruji.

          Lednicky na plyn maji dobrou povest, ale jsou drahe. Malokdo je ma.

        1. Vevča zřejmě myslela chladící zařízení fungující na principu odpařování vody. Prostě mě překvapilo, že něco takového existuje a zajímalo mě, jaká je případná spokojenost. V případě blackoutu to může být „záchranná kotva“. Jinak – na elektrifikaci nic špatného nevidím. Kdybych měla prát v ruce, nahřívat žehličku nad plamenem, drtit kávu a koření v hmoždíři, a spoustu dalších prací, které jsou usnadněny elektrickými spotřebiči, bylo by mi ouvej.

          1. njn ale máme výhodu, že ještě umíme a takže můžeme použít. To já pamatuji i mandl – taky bez elektřiny.
            Mlaďoši by to měi horší. A taky už se na to připravují – aspoň se mi zdá, když tak koukám na ty jejich „uniformy“.

            1. Emo, jak fungoval mandl bez elektřiny? Já už si pamatuju jen ten elektrický. Chodívala jsem mamince mandlovat – stálo to 10 korun na hodinu. Moc hezky to tam vonělo čistě vypraným prádlem.

          2. Ale bohužel musím přiznatt, že tuhle znalost používám čím víc častěji, protože potom následné čištění je daleko pracnější. Uh\cené zbatky žluknou. kafomlýnek – zbytky žluknou,
            jinak u nás bouří a krásně cááááká.

            1. A můžete ušetřit za prací prášek změkčením vody přidáním sody.

              Můžete bělit bílé prádlo pomocí perkarbonátu s TAEDem.

              A nebo dokonce si vyřešit vlastní prací prášek s enzymy proteázami.

              To všechno jsem zkoušel. Ale pořád nerozumím tomu brojení proti elektrifikaci, nebo romantickému vzdychání po životě bez techniky a technologií. Ono to má své nevýhody. Například v přírodních kmenech byla průměrná doba života kolem 40 roků. Většina diskutujících by byla asi už mrtvá, tak dlouho by jejich tělo přírodní život ve starém stylu nevydrželo.

          3. Chlazení odpařováním vody využívá lidské tělo nebo pes vystrkující jazyk. Nebo rovnou můžete zabalit něco do mokrého hadru. Ovšem potřebujete zdroj vody a zvyšuje se vlhkost okolí. Taková plíseň je pak skvělá věc, když se to používá ve větším a nedostatečně větrá.

            Ovšem na řadě míst tropů je vysoká vlhkost, a odpařování nebude to pravé účinné. Zažil jsem amerických 90 / 90 (90 stupňů Fahrenheita, 90 stupňů vlhkosti).

            Chladící zařízení jednoduše potřebuje dodávku energie. Ať ve formě elektřiny, nebo chladnějšího média. Je to fuk v jaké formě ta energie přijde.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.