5 července, 2022

Liou Cch’-sin: Kulový blesk

Do dvou dnů má začít válka s Ruskem – a já sedím u krbu s knihou a portským.

—ﬡ—

Liou Cch’-sin (Liu Ci Xin, 刘慈欣) je současný čínský spisovatel, jehož tvorbu literární kritika řadí do oblasti hard science fiction. – Říká se, že literární kritik je člověk, který ví, jak by to napsal, kdyby to uměl. I já si teď budu chvíli hrát na literárního kritika.

Kulový blesk není první kniha, kterou jsem od tohoto autora četl. Už loni o Vánocích, kdy jsem se doma povaloval s covidem, přečetl jsem jeho trilogii Vzpomínka na Zemi (Problém tří těles, Temný les a Vzpomínka na Zemi). Vzpomínkou na Zemi jsem byl nadšen, ale musím napsat – a rád – že Kulový blesk je ještě lepší. – Připomínám, že toto hodnocení je čistě subjektivní, jiní to mohou vnímat jinak.

Liou Cch’-sin si potrpí na dlouhou časovou osu děje. Příběh Vzpomínky na Zemi se odehrává v horizontu několika staletí; v Kulovém blesku autor ubral na cca dvě desetiletí. Příběh je hutnější a snad i proto se mi líbil víc.

—ﬡ—

Recenze by měla o díle něco podstatného říct a přitom nevyzradit obsah. Pokusím se tedy:

Kdo by čekal obraz světlých zítřků, bude zklamán – takhle Liou Cch’-sin nepíše. Atmosféra příběhu, který se odehrává v rovině osobní i společenské, je těžká a pochmurná. Jeho základní linkou je vědecký výzkum, který svým dosahem zásadně ovlivňuje osudy hrdinů. Postavy příběhu, každá po svém, řeší dilema – jak uvést do souladu svou odpovědnost ke společnosti, k rodině i k sobě samému. A ne vždy uspějí. Aby komplikací nebylo málo, přidá se nakonec i válka, která vše vyostří. – A ne, není to válka s Ruskem. Autor sice v tomto směru není nijak explicitní, ale něco přece jenom naznačí.

Tempo, ve kterém se příběh odvíjí, je proměnlivé. Liou Cch’-sin je vypravěč velmi důkladný a někdy snad až příliš popisný; pasáže, které čtenáře provázejí vědeckým výzkumem, jsou detailní a až příliš realistické. Je to na škodu věci? Těžko říct: výzkum obecně je založen na trpělivé a mravenčí práci, proto bývá často a dlouhodobě fádní a napínavý je jen občas. I kniha je napínavá, ale jen občas. – To prosím není odsudek.

Válka si samozřejmě vybírá oběti i mezi hrdiny příběhu. Za nejsilnější moment celé knihy považuji rozhovor dcery s otcem, zde úryvek:

Lin Jün řekla:

„Ano, tatínku. Potom jsi z aktovky vytáhl dvě fotografie, úplně stejné, jenom jedna z nich měla ohořelý růžek a druhá na sobě měla hnědé skvrny, později jsem zjistila, že od krve. Na fotce byla tříčlenná rodina, oba rodiče armádní důstojníci, ale měli jinou unifromu než ty, měli jiné výložky, a jejich holčička byla zhruba stejně stará jako já, bylo to moc hezké děvčátko, s porcelánovou, růžolící pletí, já, která jsem vyrostla na severu, jsem nikdy tak hezkou pleť neviděla, a vlasy měla tak černé a dlouhé, splývaly jí až do pasu, byla moc rozkošná. I její maminka byla moc krásná a tatínek velmi pohledný, vážně jsem jim všem záviděla. Ale tys mi řekl, že to jsou dva nepřátelští vojáci, že oba zemřeli během našeho bombardování, a když jste kontrolovali bojiště, u každého těla zvlášť jste našli tuhle fotku, a ta roztomilá holčička uprostřed teď nemá ani maminku, ani tatínka.“

Generál Lin pokračoval:

„Řekl jsem ti také, že nepřátelé, kteří zabili tvou maminku, nebyli zlí lidé, udělali to proto, že to vojáci dělají, že musí plnit svou povinnost, stejně jako já jsem voják a na bojišti je i mou povinností zabíjet nepřátele.“

—ﬡ—

A ještě něco v té knize bylo, speciálně pro mne. Jsme v Číně – jak by čínský autor mohl opomenout Konfucia? Toto je poselství, které mi Kulový blesk přináší od Mistra Kchung-c‘: Je zbytečno se radit s těmi, kteří kráčejí po jiné Cestě.

Jiní čtenáři si v knize jistě najdou jiná, sobě na míru šitá poselství. – Kniha Kulový blesk v každém případě stojí za přečtení.

—ﬡ—

One thought on “Liou Cch’-sin: Kulový blesk

  1. Tedy né, že bych tomu Fulbrightovo stipendiu toho mladýho nadějnýho Farskýho nějak výrazně rozuměl, třeba zrovna tomu uplatňování zkušeností s americkou federalizaci v EU , nebo tý další hovězině s tou ještě neexistující evropskou armádou, jako prej k čemu by mohla jako bejt dobrá a co by asi tak měla bránit.

    Já si třeba myslím, že zrovna teďka Farskej trestuhodně marní čas v Oregonu, když by měl seděl doma na prdeli a usilovně zkoumat třeba Černochovou s Fialou, nebo i kámoše Rakušana jak to dělaj, mohl by zkoumat i svobodu slova od nejvyššího prokurátory Stříže, nebo obdivuhodný převekslování Zemana, kterak se například dá bojovat od Kábulu ke Kyjevu za Prahu. Sám by Farskej přijít na to, co blbíš, že tohle ho zkrátka nějaký béčkový oregonský profesoři ze CIA nemohou nikdy naučit!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.