3 prosince, 2022

Matka Země

Mám teď hodně nových čtenářů, tož se občas musím pokusit restaurovat nějaké dávné zemědělské téma. Ale protože mám také věrné čtenáře, musím se pokusit i o nový pohled… aby mi někdo neřekl, že se začínám opakovat. Dnešní článek vznikl kvůli mému rozhovoru na Rádiu Universum s Martinou Kociánovou.

Bavili jsme se tam o půdě a o řepce. O té příšerné plodině, která je dvou stech tisících hektarech, která je náročná na živiny, která nejvíc vydojí půdu a přitom její přínos pro výživu je poměrně malý. Nejvíce se jí spotřebuje na výrobu biopaliv a z čeho se neudělá MEŘO, to se vyveze kamsi na druhý konec světa.

Já jsem se snažil řepku obhajovat – je výborná proti erozi, je to skvělá předplodina, která má hluboké kořeny, které kypří půdu natolik, že se po řepce zpravidla nemusí orat. Ano, je náročná na živiny, ale to je dneska každá plodina a fakt není rozdíl, jestli je půda díky řepce vydojená za pět let, nebo díky pšenici za osm.

Poměrně brzy jsme ale sklouzli k zemědělství obecně. Že těch osm miliard lidí není jednoduché uživit. Globalizace dokáže kamkoliv na světě dovézt potraviny, ty někdo vyrobí a díky tomu mohou žít i lidé v Sahelu, byť na pokraji hladomoru. Teď právě zažíváme situaci, kdy dodávky obilí z Ruska a Ukrajiny nejdou nijak zvlášť dobře a celá OSN si dokonce dovoluje vystrkova růžky proti Západu, protože většina afrických diktátorů ví, co se stane, když lidi nedostanou alespoň chleba…

Aby všichni ti chudáci svůj chleba dostali, tak musí být levný. A aby mohl být levný, musí se vypěstovat hodně obilí. Musí se to udělat ber kde ber, rychle efektivně, lacino. Což znamená velký kapitál, velké traktory, průmyslová hnojiva, agrochemii, otrávené řeky, zničené biotopy, stále opakované pěstování několika stejných plodin, politické tlaky a globální obchod. Výsledek se už dávno dostavil. Pedosféra naší planety už víceméně neexistuje. Půda není. Už je to jen substrát, směs jílu a písku podle místních poměrů, bez života. Sprostý materiál sloužící k zachytávání kořínků.

Živiny do půdy dodává člověk. Cizopasníky odstraňuje člověk. Člověk se postará o šlechtění výnosných odrůd, je schopen zasahovat i do genetického kódu rostliny, člověk pohnojí, postříká, ba i o vodu se už umí v mnoha případech postarat. Rostliny si už dávno z půdy vytáhly, co se tam po desetitisíce let ukládalo a bez dalšího přísunu dusíku, draslíku a fosforu tam už toho moc nevyroste. Pole jsou obrovská, aby se na nich dobře jezdilo velkými stroji.

Odkdy měříme rostoucí množství CO2 v atmosféře? od sedmdesátých let? Tedy od doby, kdy v zemědělství defintivně zvítězila průmyslová revoluce a výnosy se utrhly od středověku? Podle mě to není spálená ropa ani spálené uhlí. Podle mě je to vydojený uhlík z půdy. Sežrali jsme cukr v rostlinách, spálili ho v tělech a vydýchali jako oxid uhličitý. Ale nevrátili jsme ho do půdy v podobě hnoje. Naopak… spálili jsme i to, co se normálně podestýlalo, zužitkovali jsme i to, co patří zpátky na pole. Nečistitelnými zbytky jsme pak zamořili řeky…

Když sedím s nějakým hostem a dojde na zemědělské téma, vždycky se dostaneme sem. Ke globálními zemědělství, které je nepřátelské k přírodě, ničí nám životní prostředí, ale díky kterému se celá Afrika ještě nezvedla k hladovému exodu do Evropy. Na jedné straně ničíme zemi, na straně druhé je na světě víc obézních, jak hladových. Zničili jsme půdu, ale pšenice je levná i pro státy s padesátiprocentní nezaměstnaností…

Ano, i v tomto oboru lidské činnosti směřujeme ke katastrofě. I zde jednou průmyslová hnojiva dojdou a pak se ukáže, že vydojená půda dává výnosy horší, než v pravěku. I zde jsme na stejné vlně, jako ve všem ostatním. Spotřebováváme víc, než prostředí snese.

Vždycky pak každému představím svůj plán možné obnovy v podobě vidláckého zemědělství, ale o tom to dneska nebude. Zpravidla totiž dojde na tu základní otázku… jak se tohle mohlo sakra stát? Vždyť prapradědové nás všech byli z 95% zemědělci. Před sto lety byla všude žírná půda, i když byla obdělávaná už tisíc let. Všichni měli soužití s přírodou v malíku. Rozuměli počasí, koloběhu hmoty v přírodě, věděli o svém políčku všechno, rozuměli tomu zcela přirozeně a zcela přirozeně volili správné postupy.

Kde se to ztratilo? Proč o čtyři generace dál je půda zničená, i když měl pokrok směřovat k dobru? Co vedlo naše předky k tomu, že dobrovolně a s chutí nastartovali procesy, které dnes ukazují svojí zkázonosnost?

Inu… Bůh pokroku zvítězil nad Matkou zemí. Nic jiného v tom není.

Spousta mých čtenářů bude v diskusi dodnes velice fundovaně obhajovat tržní principy. Volný trh, výhody pro cenotvorbu, trh je všechno a pokud něco nefunguje, tak jen proto, že to není volný trh. Bůh trhu je nejdůležitější. Tak důležitý, že ani bohyně Gaia, matka Země není tak důležitá.

Vyřešit problém s vydojenou půdou by bylo snadné. Stačilo by zavést desetihonový systém, povinně dávat na pole hnůj, zakázat odvážení slámy kamsi do ciziny, kde se s ní topí v kotlích, znovu rozjet živočišnou výrobu, rozvážet na pole zase mrvu, obnovit meze, vysázet větrolamy, zmenšit pole, kvalitně orat… všichni zemědělci přesně vědí, co by měli dělat, je to v každé učebnici. I spousta nezemědělců by se k půdě chovala s úctou.

Ale nemohou, protože to by bylo proti tržním principům. Trh nutí zemědělce, aby se k půdě chovali, jak se chovají, protože jinak není možná. Pokud by se k půdě chovali, jak by bylo zapotřebí, tak by zkrachovali. Bůh trhu je víc než bohyně Matka Země.

Všechna potřebná opatření jsou jen technikálie. Lokálně vyrábět, lokálně spotřebovávat… Hnůj, kompost, mrva, radlice, pestrost, různorodost, ale… cena je diktátor, jak říkal Tomáš Baťa.

Kdybychom si teď jako lidstvo řekli, že půda je důležitější než volný trh, tak bychom to mohli začít napravovat hned. Ale… jídlo by podražilo a těžko bychom tu měli banány z Kosariky. Kdyby na prvním místě byla půda, tak můžeme ihned uvalit clo na laciné zemědělské plodiny z tropů a subtropů, případně na dotované potraviny z Německa a Španělska. Vrátili bychom se k desetihonovému osevnímu postupu, naše vlastní živočišná výroba by vyprodukovala o dost víc hnoje, který by se o dost víc vracel na pole a to by půdě hodně prospělo. Ale… je to v rozporu s pravidly WTO, protože jednotný trh je víc než půda.

To by nebyl volný trh, ale preferování vlastního zemědělství před cizím. Nebyla by to hospodářská soutěž, ale protekcionismus za účelem zkvalitnění půdy. Potraviny by byly dražší.

Stojí to za to? Je někdo ochoten obětovat Boha trhu a pokroku za Matku Zemi? Je někdo ochoten přiznat půdě božštější vlastnosti než tržní ekonomice? Je někdo ochoten říci, že v zájmu půdy nestojí společný evropský trh za to? O tom je totiž celá debata… Začít napravovat chyby minulosti bychom mohli klidně od zítřka a všichni víme, jak to technicky udělat. Ale nemůžeme, protože Bůh trhu má větší chrámy, výmluvnější proroky, víc peněz a lépe se adaptoval v srdcích lidí. A tak jsme Matku Zemi obětovali ve jménu Boha trhu a pokroku. Učinili jsme z půdy sprostý materiál, který bude zušlechtěn právě pokrokem a tržními principy…

Výsledek všichni vidíme… žlutá pole, stále stejné plodiny a vydrancovaná krajina, která bez umělých hnojiv nic nevyprodukuje. Zemědělství na drogách. Dokud je hnojivový pervitin, je vše v pořádku. Ale bez pervitinu už se nedá žít, protože to to poslední, co nás ještě drží nad vodou. Jen díky tomu ještě nezačal globální hladomor.

Ale jsme mu letos hodně blízko. Hodně moc blízko.

297 thoughts on “Matka Země

  1. Na dezinformačním webu topcz.net vyšel včera článek, který v závěru hodnotí evropskou populaci…
    Jako příčinu té naší pýchy a nestoudnosti vidí ve vyhlášení neomylnosti římského papeže někdy kolem roku tisíc, která se po Lutherovi a dalších demokratizovala na nás všechny.

  2. odjinud
    Na nejnovějším špehovacím úřadu fialová vláda plánuje zaměstnat 44 nových úředníků. Jeden nový Bartošův úředník-špeh má mít měsíční plat 123 833! (viz zde 44 úředníků/ 63,8 milionů mzdových nákladů) A 48 295 korun se chystá vláda měsíčně utrácet za jeho určitě dobře vytápěnou kancelář a další úřední nezbytnosti!

    https://www.michalapetr.com/

    1. a ještě

      místo jednotlivých zemí bude plyn a další energie nakupovat pro celou Evropu už jen výlučně Brusel, a všechny ceny tak budou po celé EU stejné! Tedy Češi s nízkými platy budou platit stejné ceny za plyn a elektřinu jako bohatí Západoevropané!

    1. Zjistila jsem ke sve hruze, ze na vysocine zacli lidi na vesnicich kacet sve ovocne stromky… proc? No protoze zaclo by modni mit anglicky travnik. Jak jsou ty nesvary chytlive…

  3. Diskuze se vine hodně ve smyslu písničky „Bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře! Za našich mladejch let, bejval svět jako květ, bejvávalo , bejvávalo, bejvávalo dobře….“

    Novoty jsou nepřátelské, jo, jak to bejvávalo!
    😄

    Je potřeba rozlišovat 😎

  4. Neumím dávat odkazy.
    Dostala jsem pěkné video , projev slovenského poslance v EP. K Ukrajině.
    VID-20220919-WA0000-mp
    Jestli to někdo bude umět spustit.

  5. Nevím, zda to sem už někdo dal – https://www.ceska-justice.cz/2022/10/eu-konci-s-dobrovolnosti-cile-obnovy-biologicke-rozmanitosti-budou-komplexni-a-narizenim-pravne-zavazne/

    Matka Země dostane v EU pěkně na frak, protože EK hodlá NAŘÍZENÍM obnovit do r. 2050 „všechny zaniklé nebo poškozené ekosystémy, zastaven úbytek rozmanitosti a EU má ukázat celosvětovou vedoucí úlohu při ochraně přírody“. Údajně se tak dosáhne vyšší potravinové bezpečnosti EU. Taky se budou počítat motýle…

    1. Víte, Občane,
      ona biodiverzita udržuje ekosystémy matičky země, v chodu. Pokud dojde k rozkolísání a nestabilitě, bynalozite hodně peněz na tlumení následků. Levnější je prostě v přírodě mít nejen motýle.

      A i vy z biodiverzity v životě čerpáte, ať už z toho, co jíte, čím se léčíte, a tak dále.

      Jistě jste něco slyšel o genech a genovém inženýrství. Jakmile soubory genů zmizí, nikdy je už neobnovíte. Zvláště, když o nich nemáte tušení. To je konečná.
      Už je nikdy nevyužijete. Potenciální zdroj, s miliony let vývoje v daném prostředí, je navždy pryč.

      Jestliže žije více obyvatel ve městě, není to na závadu. Nezabírají moc prostoru. Problém je růst populace.

      Taky je otázka, jestli se to EU podaří. Ale to je už něco jiného…

      1. což o to ekosystém je fajn a důležitý, ale ekosystém očima EU bude nějaká sviňárna – to asi chtěl uživatel výše svým komentem říci…myslím, že Bohu do jeho práce nekecal…

      2. Ovšem ty dnešní ekosystémy, dnešní příroda – to je něco úplně jiného, než za časů, kdy se ty vyplešatělé opice jen tak toulaly po světě v počtu pár desítek tisíc, sem tam něco sebraly, sem tam něco ulovily.
        Když ty opice začaly strkat zrní do země, všechno se změnilo. A měnilo se to čím dál rychleji. Obdivohodně dlouho příroda dokázala stabilizovat poměry a nacházet novou a funkční rovnováhu.
        Dnes už to místy vybalancovat nestíhá. Ty plešaté opice se nad tím budou muset zatraceně zamyslet.
        Ovšem tleskat pološílené poloabsolventce zvláštní školy nepomůže ..

        1. Jsem ráda, že nejsem sama, kdo vidí, že matka Příroda dostává za uši.
          Kdybych chtěla tenhle poznatek zastřít, tak bych nasadila jako ikonu gryndýlu praštěnou adolescentku. A každý pátek poslala do ulic demonstrovat malé smrady. 😎

  6. Kde se to ztratilo, ptám se i já stejně jako Vidlák…ta znalost, zkušenost, prostý selský rozum stovek generací našich venkovských předků? A nejde jen o “ fabriky “ na mléko ,vejce, vepřové, pšenici, kukuřici, přísady do pohonných hmot…
    Chodím často se psem a na houby do malého lesíka vedle velké zahrádkářské kolonie v Karlových Varech.A rok od roku s hrůzou sleduji,jak se lesík zaplňuje.Postupně vznikají malá pohoří vyvezené posečené trávy, pořezaných větví, uschlých květin, natí od sklizené zeleniny,dokonce i hromady vyvezených jablek, švestek,blum… Ze všech stran lesíku,mnoho míst….Mí městští příbuzní a známí stále řeší Nerudovskou otázku Kam s ním: s hromadou posečené trávy, větví po prořezání keřů ,shrabaného listí ze svých zahrad.Vyváží je do škarp,na opuštěné plácky….Kompost na vlastní zahradě ? Smrdí, dělá nepořádek, láká krysy…. Marně vysvětluji, přesvědčuji. Kompost do květinových záhonů raději koupí v OBI, stejně jako hnojiva pro vše,co na zahradě roste.
    Já jsem ten blázen,co tahá plné tašky odpadu ze zeleniny apod.z Prahy na svůj venkovský kompost stejně jako papír na podpal , a popelem pak přihnojuje zeleninu….
    A to ani nemluvím o tom, že ve zmíněném lesíku už není ani kam šlápnout nejen kvůli odpadu ze zahrádek,ale také kvůli popadaným větvím a roky neuklízenému chrastí.Copak už lidem na těch zahrádkách ani nestojí za to si párkrát za léto nasbírat chrastí v lese a upéct si s dětmi na ohníčku buřty? Kupují raději dřevěné uhlí do grilu ?
    Takhle zaneřáděné,neuklízené lesy jsem před pár lety vídala všude možně v Americe. A už je to i nás.
    A tak jsem začala – když nenesu z procházky se psem z lesíka houby,nesu tašku klacků , krásně proschlých, a budu si je spolu s kompostem vozit do venkovských kamen.A k houbám i dřevu přidávám ještě menší tašku s odhozenými plechovkami od piva a jinými odpadky….
    Ona opravdu asi ta bída musí přijít,aby se zas lidi rozpomněli jak se chovat hospodárně.

    1. Naše obec zdarma pronajímá hnědé „kompostové“ popelnice na zahradní odpad – vyváží se jednou týdně v rámci dohodnutého svozu odpadů. Větve musí být nařezány tak, aby se do popelnice vešly, jinak je to jako klasický kompost (my u svého RD máme tři kompostéry, ale pokud je nárazově odpadu více, jde to do té popelnice). Zkrátka – je to věcí obce, aby nabídla občanům svoz zahradního odpadu, pak bude v lesíku čisto.

        1. Mně také nikoliv. Nemám totiž zahradu.
          Možná bych o ni měl usilovat na pěší zóně v našem statutárním městysi . A srát do nočníku se sofistikovaným sběrem.

          1. Listí > kompost, tráva > bohužel taky kompost, shnilé ovoce > kompost, větve > palivo, popel ze dřeva > kompost, zapomněl jsem na něco?

      1. Ve Vaší odpovědi, Matzurko, právě vězí ten problém: normální je mít na své zahradě hromadu kompostu ze všech zahradních i kuchyňských zbytků. Obohacovat jím zpět obdělávanou a po sklizni vyčerpanou půdu. Jednoduše, zdravě,ekologicky a zadarmo. Není v pořádku zahradní zbytky kamkoli ze zahrady odvážet,ani do lesíka ani v plastovém kontejneru do obecní kompostárny . Zbavit se zdravé přirozené výživy pro půdu a všechny organismy v ní žijící a kupovat a sypat do záhonů umělá hnojiva. Navíc – kolik energie, materiálu, znečištění životního prostředí i peněz asi tak stojí výroba a přeprava všech těch plastových kontejnerů a jejich pravidelné vyvážení ! Smysl mají u paneláků a činžovních domů,u rodinných domů se zahradami či dokonce v zahrádkářských koloniích jsou zločinem na životním prostředí.

    2. Ještě moje děti dychtily po všem aspoň trochu sladkém. Obraly všechno ovoce , na které narazily.
      Při cestě na koupaliště rostly třešně ptáčnice a mirabelky. Nebyly líné vylézt až na vršek a natrhat si plné kapsy.
      Dneska vnoučata o ovoce vůbec nemají zájem. Kluci jen banány, na které jsou zvyklí z hokejových tréningů.
      Vnučka ani banány. Z ovoce papají jenom hrozny bez pecek a mandarinky, pokud jsou bez pecek.
      Jablka ze zahrady jen po tepelné úpravě, ve štrůdlu, v koláčky, sušené křížaly , ale jen oloupané!
      Jahody jedině se šlehačku.
      Nevadí jim kompot a ovocné dorty. Cukry doplňují zmrzlinou a cukrovím.
      Smutné.

      1. Co mají na stole, to sní. Já svoje chudáčky nelituju, že jim servíruju mrkev syrovou, umytou, jahody jakbysmet a na túru s sebou na jídlo byl vždycky po cestě tam rohlík se sýrem, a zpátky kedluben, paprika, jabko. No, dobře, i zželelo se mi jich taky vždycky a prostě jsem jim to nakrájela, no. Nedávno zdospěleli a jsou normální. A na naší straně. Vlastenci. Achjo, chúďata, budou to mít těžké. Nevím, jestli to bylo ode mne zodpovědné, je takhle vychovávat.

        1. Zkuste dneska dát ve školní třídě na lavici košík jablek. V lepším případě si jich nevšimnou. V horším je po sobě začnou házet.

            1. Tak to se divím. Neleží ta školka někde v lokalitě pro nepřizpůsobivé?
              🤔
              Ve škole , kterou navštěvují moje vnoučata si děti často už ani nechtějí nosit svačinu. Raději si koupí nějakou ňamku ve školním automatu. A na svačině si pochutná po návratu ze školy pes.

              1. Asi jste se nechtěla nikoho dotknout… Nepřizpůsobiví zdrápácké spackané konzumní společnosti mají svým dětem, co nabídnout. Já nevím, ale naše děcka nemají (možná zatím) o blbosti zájem (starší školní věk). Pijou ještě pořád čistou vodu, zeleninu, obzvlášť vyžadují brokolici, zásadně syrovou, jo a mrkev, kedluben. Třeba nanželovi připadá jezení samotných jahod jako plýtvání. Musí se konzumovat jako koktejl s mlékem nebo bublanina nebo s cukrem. Notak on tak a já je dávám dětem jen tak a sama je nejím, abych neplýtvala. Vzpomínám jak mi babička mazala chléb s máslem navrch s nakrájenými jahodami, mňam.

                1. Dotknout jsem se nikoho nechtěla!
                  Svoje děti vychováváte moc dobře.
                  K té brokolici : Nejmladší vnouček pojmenoval brokolici jako ďáblovy stromečky. 😀
                  Docela mě to trápí, že moje vnoučata nemají kladný postoj k vitamínu C.
                  Ale nebydlím s nimi, tak to nemohu ovlivnit.

                  1. Moje deti sice brokolicu moc nie, aj ked vidia, ze s babickou sa o nu ‚bijeme‘, pozbierame zo vsetkych tanierov, ked niekde spolu vonku jeme … ale nevadi im surova mrkva, kvetak, zeli … pretoze vidia tatinka, ktoreho ked chytne mlsna, si nakrajat na tanier k telke, a chodia mu z toho ujedat. To ja som mlsna, ta ked mam moznost, tak si nakrajam ovocie, prelejem cokoladou a nastriekam slahacku … ale decka naznali, ze ten nakrajany ovocny mix je bez cokolady lepsi …

                    Ale co som chcela … decka vidia, ze rodicia su kralici, tak sa pasu spolu s nami … prostredna dokonca ked nafasuju v ramci nejakeho programu struhanu cervenu repu, tak donesie domov tri krabky, co si vzala od spoluziakov … a spraska to, jej musim ‚svoj diel‘ vcas ukradnut …

                    1. Bohužel, u nás je to jinak. Ze zeleniny jenom salátovou okurku, dušené zelí, smažený květák, u plněné papriky zůstane paprika na talíři.
                      Jinak kupodivu docela rádi špenát. Hlavně špenátové šneky z listového těsta.
                      Ale vím, že je to obecný problém. Všechny kuchařky ve školních kuchyních naříkají, že děti chtějí jen jídla bez zeleniny. Těstoviny s rajskou omáčkou, pizzu, smažené řízky a takové věci.

  7. Nedame pokoj a udelame su jaderne cviceni


    NATO přes hrozby Kremlu spustí jaderné cvičení a zvýší ochranu infrastruktury
    11. října 2022 15:54, aktualizováno 16:34
    Severoatlantická aliance příští týden spustí své pravidelné cvičení sil jaderného odstrašení. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga by náhlé zrušení dlouho připravovaných manévrů vyslalo směrem k Rusku špatný signál. Spojenci rovněž posílí ochranu kritické infrastruktury a oznámí další dodávky pomoci Ukrajině

    Do týdenního cvičení s názvem „Steadfast Noon“ se zapojí 14 členských států NATO. Nasazeny budou letouny schopné nést jaderné zbraně, ale také zpravodajské a výzvědné stroje a tankery pro doplňování paliva za letu. Týdenní cvičení má být prověrkou jednotek i vybavení.
    https://www.idnes.cz/zpravy/nato/nato-jaderne-cviceni-rusko-putin-stoltenberg.A221011_153745_zpr_nato_inc

  8. Ruční pumpa a studna
    Aktuálně revitalizuji studnu na mém pozemku, která ještě v 80-tých letech sloužila jako zdroj pitné vody pro domácí vodárnu (obecní vodovod nebyl). Od té doby se studna nečistila a používala jen na zalévání. Nechávám studnu vyčistit odbornou firmou a vyměnit rezatý pracovní válec ruční pumpy Sigma Standard 2 tak, aby tu čistou vodu pumpa pak nešpinila rzí. Pak si nechám udělat rozbor a uvidíme. Máte nějaké tipy, co ještě udělat, aby voda byla znovu pitná a čerpatelná ruční pumpou?

    1. Kopaná, vrtaná?
      U těch kopaných jsem slyšel, že se jednou za generaci vyplatí kousek dna odškrábnout na podloží bez sedimentů.
      Jinak asi jen zajistit, aby do studny nemohlo nic spadnout. (tím myslím nejen smetí, ale i myši – tohle se mi jednou skutečně stalo)

      1. Kopaná, hloubka jen 8 metrů, betonové skruže. Asi před 5 lety jsme ji odčerpali, slezl jsem tam normálně po žebříku, vybral jsem ze dna bahýnko až na kamenný podklad, stěny jsou dole nějaká zvětralá břidlice odkud z prasklin přitéká voda ze strany nízko nade dnem. Píše se o nějaké „volbě vhodné filtrační vrstvy“. Nevím, co to je, jestli se tam jako na dno má něco nasypat nebo co, nechápu. Voda teče ze strany, ne ze dna. Uvidíme, co s tím vyvede ta firma.

        1. Kadlasi, to vůbec neřešte… voda bude v pohodě, jen musíte prvních pár kubíků odčerpat na zalévání, aby se voda vyčeřila. Jinak si s tím nemusíte lámat hlavu. 🙂

    2. Ja se hlasim, pamatuji si jeste z vojny:
      Vodu vycerpat, odstranit nanosy, navezt tak 10 cm filtrace (hrubsi sterk).
      Studnu nechat naplnit (cirka 2 tydny) a vodu vydesinfikovat (chlor, stribro).
      Navod najdete na vsude netu, napr.:
      https://www.moni.cz/aktuality/jak-na-cisteni-a-dezinfekci-studny
      Otazka je, pokud mate studnu podkopanou pod bocni pramen. Pak, dle meho, zalezi na tom, jak je prusak vysoko od dna a jak dno vypada.
      Pokud je pevne, sterk bych nedaval, mozna jen jim pokryl dno tak 2-3 cm.
      Pokud je bocni prusak treba 30 cm od dna, pak byste musel dat 40 cm sterku a ten pri dalsim cisteni zas vybrat, coz mi prijde nesmysl.
      Stetk se sice nazyva filtracni, ale je spise zachytny na kaly, aby se nevirily, smysl na dne ma v kazdem pripade. Videl bych to na oblazky 2-3 cm.
      Savo na studny maji v kazde drogerii.

      1. Jo a samozrejme po case rozbor, jestli tam neprosakuji nejake sragory napr. z praskleho trativodu z okoli, ciz pole. Samozrejme plati, ze cim vyse studna v krajine je, tim lepsi je vychozi situace. Vyssi naroky na udrzbu ma urcite studna v udoli, po kazde strane vesnice, nad vami hnojene pole.

    3. Kadlas:
      Před časem jsem četl veřejně vyvěšený seznam testů studniční vody, který si vyžádali jejich uživatelé. Všechny posudky končily větou ,,po převaření pitná“.V nepřevařeném stavu nevyhovoval obsah koliformních bakterií (Rožnov pod Radhoštěm).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.