29 března, 2024

Matka Země

Mám teď hodně nových čtenářů, tož se občas musím pokusit restaurovat nějaké dávné zemědělské téma. Ale protože mám také věrné čtenáře, musím se pokusit i o nový pohled… aby mi někdo neřekl, že se začínám opakovat. Dnešní článek vznikl kvůli mému rozhovoru na Rádiu Universum s Martinou Kociánovou.

Bavili jsme se tam o půdě a o řepce. O té příšerné plodině, která je dvou stech tisících hektarech, která je náročná na živiny, která nejvíc vydojí půdu a přitom její přínos pro výživu je poměrně malý. Nejvíce se jí spotřebuje na výrobu biopaliv a z čeho se neudělá MEŘO, to se vyveze kamsi na druhý konec světa.

Já jsem se snažil řepku obhajovat – je výborná proti erozi, je to skvělá předplodina, která má hluboké kořeny, které kypří půdu natolik, že se po řepce zpravidla nemusí orat. Ano, je náročná na živiny, ale to je dneska každá plodina a fakt není rozdíl, jestli je půda díky řepce vydojená za pět let, nebo díky pšenici za osm.

Poměrně brzy jsme ale sklouzli k zemědělství obecně. Že těch osm miliard lidí není jednoduché uživit. Globalizace dokáže kamkoliv na světě dovézt potraviny, ty někdo vyrobí a díky tomu mohou žít i lidé v Sahelu, byť na pokraji hladomoru. Teď právě zažíváme situaci, kdy dodávky obilí z Ruska a Ukrajiny nejdou nijak zvlášť dobře a celá OSN si dokonce dovoluje vystrkova růžky proti Západu, protože většina afrických diktátorů ví, co se stane, když lidi nedostanou alespoň chleba…

Aby všichni ti chudáci svůj chleba dostali, tak musí být levný. A aby mohl být levný, musí se vypěstovat hodně obilí. Musí se to udělat ber kde ber, rychle efektivně, lacino. Což znamená velký kapitál, velké traktory, průmyslová hnojiva, agrochemii, otrávené řeky, zničené biotopy, stále opakované pěstování několika stejných plodin, politické tlaky a globální obchod. Výsledek se už dávno dostavil. Pedosféra naší planety už víceméně neexistuje. Půda není. Už je to jen substrát, směs jílu a písku podle místních poměrů, bez života. Sprostý materiál sloužící k zachytávání kořínků.

Živiny do půdy dodává člověk. Cizopasníky odstraňuje člověk. Člověk se postará o šlechtění výnosných odrůd, je schopen zasahovat i do genetického kódu rostliny, člověk pohnojí, postříká, ba i o vodu se už umí v mnoha případech postarat. Rostliny si už dávno z půdy vytáhly, co se tam po desetitisíce let ukládalo a bez dalšího přísunu dusíku, draslíku a fosforu tam už toho moc nevyroste. Pole jsou obrovská, aby se na nich dobře jezdilo velkými stroji.

Odkdy měříme rostoucí množství CO2 v atmosféře? od sedmdesátých let? Tedy od doby, kdy v zemědělství defintivně zvítězila průmyslová revoluce a výnosy se utrhly od středověku? Podle mě to není spálená ropa ani spálené uhlí. Podle mě je to vydojený uhlík z půdy. Sežrali jsme cukr v rostlinách, spálili ho v tělech a vydýchali jako oxid uhličitý. Ale nevrátili jsme ho do půdy v podobě hnoje. Naopak… spálili jsme i to, co se normálně podestýlalo, zužitkovali jsme i to, co patří zpátky na pole. Nečistitelnými zbytky jsme pak zamořili řeky…

Když sedím s nějakým hostem a dojde na zemědělské téma, vždycky se dostaneme sem. Ke globálními zemědělství, které je nepřátelské k přírodě, ničí nám životní prostředí, ale díky kterému se celá Afrika ještě nezvedla k hladovému exodu do Evropy. Na jedné straně ničíme zemi, na straně druhé je na světě víc obézních, jak hladových. Zničili jsme půdu, ale pšenice je levná i pro státy s padesátiprocentní nezaměstnaností…

Ano, i v tomto oboru lidské činnosti směřujeme ke katastrofě. I zde jednou průmyslová hnojiva dojdou a pak se ukáže, že vydojená půda dává výnosy horší, než v pravěku. I zde jsme na stejné vlně, jako ve všem ostatním. Spotřebováváme víc, než prostředí snese.

Vždycky pak každému představím svůj plán možné obnovy v podobě vidláckého zemědělství, ale o tom to dneska nebude. Zpravidla totiž dojde na tu základní otázku… jak se tohle mohlo sakra stát? Vždyť prapradědové nás všech byli z 95% zemědělci. Před sto lety byla všude žírná půda, i když byla obdělávaná už tisíc let. Všichni měli soužití s přírodou v malíku. Rozuměli počasí, koloběhu hmoty v přírodě, věděli o svém políčku všechno, rozuměli tomu zcela přirozeně a zcela přirozeně volili správné postupy.

Kde se to ztratilo? Proč o čtyři generace dál je půda zničená, i když měl pokrok směřovat k dobru? Co vedlo naše předky k tomu, že dobrovolně a s chutí nastartovali procesy, které dnes ukazují svojí zkázonosnost?

Inu… Bůh pokroku zvítězil nad Matkou zemí. Nic jiného v tom není.

Spousta mých čtenářů bude v diskusi dodnes velice fundovaně obhajovat tržní principy. Volný trh, výhody pro cenotvorbu, trh je všechno a pokud něco nefunguje, tak jen proto, že to není volný trh. Bůh trhu je nejdůležitější. Tak důležitý, že ani bohyně Gaia, matka Země není tak důležitá.

Vyřešit problém s vydojenou půdou by bylo snadné. Stačilo by zavést desetihonový systém, povinně dávat na pole hnůj, zakázat odvážení slámy kamsi do ciziny, kde se s ní topí v kotlích, znovu rozjet živočišnou výrobu, rozvážet na pole zase mrvu, obnovit meze, vysázet větrolamy, zmenšit pole, kvalitně orat… všichni zemědělci přesně vědí, co by měli dělat, je to v každé učebnici. I spousta nezemědělců by se k půdě chovala s úctou.

Ale nemohou, protože to by bylo proti tržním principům. Trh nutí zemědělce, aby se k půdě chovali, jak se chovají, protože jinak není možná. Pokud by se k půdě chovali, jak by bylo zapotřebí, tak by zkrachovali. Bůh trhu je víc než bohyně Matka Země.

Všechna potřebná opatření jsou jen technikálie. Lokálně vyrábět, lokálně spotřebovávat… Hnůj, kompost, mrva, radlice, pestrost, různorodost, ale… cena je diktátor, jak říkal Tomáš Baťa.

Kdybychom si teď jako lidstvo řekli, že půda je důležitější než volný trh, tak bychom to mohli začít napravovat hned. Ale… jídlo by podražilo a těžko bychom tu měli banány z Kosariky. Kdyby na prvním místě byla půda, tak můžeme ihned uvalit clo na laciné zemědělské plodiny z tropů a subtropů, případně na dotované potraviny z Německa a Španělska. Vrátili bychom se k desetihonovému osevnímu postupu, naše vlastní živočišná výroba by vyprodukovala o dost víc hnoje, který by se o dost víc vracel na pole a to by půdě hodně prospělo. Ale… je to v rozporu s pravidly WTO, protože jednotný trh je víc než půda.

To by nebyl volný trh, ale preferování vlastního zemědělství před cizím. Nebyla by to hospodářská soutěž, ale protekcionismus za účelem zkvalitnění půdy. Potraviny by byly dražší.

Stojí to za to? Je někdo ochoten obětovat Boha trhu a pokroku za Matku Zemi? Je někdo ochoten přiznat půdě božštější vlastnosti než tržní ekonomice? Je někdo ochoten říci, že v zájmu půdy nestojí společný evropský trh za to? O tom je totiž celá debata… Začít napravovat chyby minulosti bychom mohli klidně od zítřka a všichni víme, jak to technicky udělat. Ale nemůžeme, protože Bůh trhu má větší chrámy, výmluvnější proroky, víc peněz a lépe se adaptoval v srdcích lidí. A tak jsme Matku Zemi obětovali ve jménu Boha trhu a pokroku. Učinili jsme z půdy sprostý materiál, který bude zušlechtěn právě pokrokem a tržními principy…

Výsledek všichni vidíme… žlutá pole, stále stejné plodiny a vydrancovaná krajina, která bez umělých hnojiv nic nevyprodukuje. Zemědělství na drogách. Dokud je hnojivový pervitin, je vše v pořádku. Ale bez pervitinu už se nedá žít, protože to to poslední, co nás ještě drží nad vodou. Jen díky tomu ještě nezačal globální hladomor.

Ale jsme mu letos hodně blízko. Hodně moc blízko.

297 thoughts on “Matka Země

  1. Otázka pro pana Vidláka :

    Takže řešení nedostatku hnojiv by mohlo být např. : navýšení živočišné výroby, respektive správný poměr živočišné a rostlinné výroby? Anebo je to tak, že i na kukuřici, kterou sežerou prasata se potřebuje o to víc hnojiva?

    1. Pokud by se na pole vrátilo všechno, co se z pole odvezlo (s přestávkou na krmení, stlaní a vyvážení senkrovny) tak by bylo s půdou všechno v pořádku a klidně bychom mohli ještě něco nahnojit uměle pro vyšší výnosy. To není nic tajemného, to je normální zákon zachování hmoty.
      Ale vozit, rozmetat a zaorávat hnůj, to je v dnešním zemědělství drahý špás. Už jen proto, že se vyplatí udělat mega giga tera prasečák a vozit k němu obilí z velké dálky… ale už se nevyplatí zase do té velké dálky vozit zpátky na pole hnůj z prasečáku. Kilo hnoje dává čtvrtinu dusíku oproti kilu dusičnanu amonného. Takže na pole toho musíte navozit 4x takové množství než toho ledku. A proto samozřejmě vítězí bůh trhu…

        1. Záleží na použití. Mitrofanov, Moláček, Kund(r)a, Fendrych a někteří jejich další profesní kolegové kejdu před aplikací naopak zušlechťují tixotropními přísadami, aby nestékala a dobře držela.

      1. Vidlaku, Vidlaku!

        Vy jste mne níže četl, protože tam zmiňuji zákon zachování hmoty.
        Tak vám to přišlo na mysl použil jste to zde.
        Ale, neodpověděl jste mi! Fakt mne to zajímá!

      2. Vidlák

        „Pokud by se na pole vrátilo všechno, co se z pole odvezlo (s přestávkou na krmení, stlaní a vyvážení senkrovny) tak by bylo s půdou všechno v pořádku a klidně bychom mohli ještě něco nahnojit uměle pro vyšší výnosy. To není nic tajemného, to je normální zákon zachování hmoty.“

        Čo si predstavujetě pod takým: „vrátilo všechno, co bylo odvezeno… tak by bylo s půdou všechno v pořádku…“

        Jako myslíte, že že zpětný proces je na 100% reverzibilní?

  2. Letos jsem neměla vydařené brambory, špatná sadba, sucho, trochu jsem to odflákla, tak se to vše promítlo do výsledku. Ale na tři, čtyři obědy tam ještě stále mám, aniž bych kupovala. Ovšem v červenci, po likvidaci záhonu jahod, jsem vysadila ještě dva řádky starých brambor, měly krásné klíčky, a ty teď začínám kopat. Takže druhá sklizeň, v létě pršelo, proto lepší a hlavně si teď užívám mladých brambor, které stačí jen je uvařit, osolit, přidat máslo, pažitku a jíst jen tak nebo s okurkovým salátem. A k hnojení půdy vyžívám popel z kamen, které mají letos také premiéru, a Cererit – zatím stále dostupný v Baumaxu. A ještě mám papriky ve velkých květináčích, ty přestěhuju pod pergolu a budu taky chvilku soběstačná. Mrzí mě rychlý konec rajčat, ale nahradí je červená řepa a hokaido. Jinak se ještě vyplatí pěstovat na dvě sklizně fazolky, taky tam mám na otrhání. A nedám dopustit na mangold. Lepší špenát jsem neuvařila.
    Teď jen přemýšlím, jestli koupit tak deset kilo masa a zavařit , mám kotlinu, tak v ní. A zasterilizovat mošt z jablek, nejsou stříkaná, do vánoc by mohl být mošt z vlastní produkce. Jo, mě až se bude zima ptát…

    1. Ano ano, když se chce tak to jde. Taky mám svoje brambory, cibuli, česnek, vajíčka, jabka a tak. V mrazácích pašíka a nějakou zvěřinu. A na zahradě ještě běhá 10 brojlerů. Taky jsem vypálil hrušku a mirabelku.

    2. Špenát vařím pouze z kopřivy, je k nerozeznání od špenátu…
      nakoupit hnojiva do zásoby, až nebudou, dělat jíchy z divokých rostlin, pažitky, a jiných bylin

  3. Podle mého názoru není limitujícím prvkem CO2, ale fosfor P. Ten dojde kolem roku 2040 – 2045 a bude to znamenat propad ve výrobě potravin.
    Odvoz slámy z polí vyčerpává půdu, tedy všechny bioplynové stanice, pokud se odpad nevrací na pole, vyčerpávají půdu stejně jako odvoz slámy do spaloven.
    Další odvoz prvků z pole je prostřednictvím splachovacích WC. U suchých WC se prvky vracely stejně jako u hnoje zpět na pole.
    Taky tažní proti fosilním palivům bude znamenat problémy pro výrobu. Odpadem z fosilních paliv je síra a z ní H2SO4 následně používaná pro těžbu kovů. To vše nám bude chybět.
    Podle mých zkušeností je celkem zbytečné krotit spotřebu lidí, nepovede se to a stejně dojde k přemnožení lidstva s následným kolapsem ekosystému. Navíc teze, že lidstvo je přemnožené a všechny ekologické problémy lze vyřešit omezením porodnosti, jsou pronásledovány. Takže je nezastáváme.
    Příroda si s tím poradí, jen lidstvo u toho nemusí být. A mnozí živočichové tu dobu do kolapsu civilizace taky nemusí přežít.

    1. My v Evropě nejsme přemnožení. Ani Rusové ani Američané ani Jihoameričané. Jedině subsaharská Afrika+ rovníková Afrika + muslimské země. A na nich je potřeba začít pracovat.
      Z afričanů udělat jakž takž průmyslovou společnost a dovzdělat, protože chytřejší a vyspělejší mají méně dětí. A co se týče islámských zemi, tak tam je třeba, aby se muslimky emancipovaly a šly na VŠ, protože jedině tak přestanou masivně rodit děti.

      1. Afrika má asi 60% celosvětové rozlohy orné půdy a podmínky pro 3 – 4 roční úrody. Mají dostatečné podmínky k tomu, aby se uživili sami. Jediné, co má smysl do Afriky posílat, jsou zemědělské publikace a rady. Příkladem budiž Zimbabwe, kdy asi 4000 bílých dokázalo uživit Zimbabwe a ještě exportovat pšenici. Pak to po nich vzali afričtí rebelové a Zimbabwe je v hladomoru.

      1. P, fosfor je limitující. Draslíku K je kupodivu v půdách dostatek, protože jej zemská kůra obsahuje hodně. Dusíku N je dost v atmosféře a prostřednictvím nitrifikačních bakterií se do půdy dostane. Nebo Haber- Boschovou syntézou, ale zde je potíž, protože potřebuje energii. Levnou.
        Limitující je opravdu fosfor.

  4. Vidlák dnes dostane ode mně pusu na čelíčko za jeho výrok o „zemědělství na drogách“! Tady nejde pouze jenom o umělá hnojiva , ale o celém procesu venkova i s jeho sociologickými konotacemi! Byl jsem dlouho v USA a tam jsem se velice pozorně zajímal o velké komunity Amišů, což jsou lidé, kteří odmítli „technický“ pokrok a žijí si podle starých metod a doporučení. Velký pokrok u nich je petrolejka a jinak je všechno při starém , někde konec 19. století. Velké rodiny , nábožensky vedené, všechno si vyrábějí sami pomocí koní , veliké zahrady a mnoho hospodářských zvířat, kde pěstují , co je potřeba a je velice zajímavé , že často jejich děti jdou studovat většinou zemědělství do „civilizace“ , ale po studiu se z velké části vracejí zpátky na rodinné farmy ,kde se cítí šťastnější a to je velká obžaloba naší civilizace a způsobu života! A největší legrace je fakt, že mnoho Amišů je velice bohatých , protože u nich nakupují přebytky ti nejbohatší lidé z Chicaga, kteří si posílají limuzíny zadem, aby nepřišli do řečí a nakupují u Amišů poctivé potraviny, mléko, máslo, sýry, brambory , chleba , za vysoké ceny , protože zde mají jistotu, že jsou potraviny čisté bez chemie ,jako byly kdysi všude k mání a Amišům rostou konta v bankách , protože nic moc v tom „ošklivém“ okolním světě nekupují a proto, když přijde Amiš v Illinois do banky, tak je ten nejváženější zákazník , protože jde uložit a nikoliv si půjčit! I to je Amerika a tady je vidět, do jaké „prde@le“ jsme se dostali a jak to blbě skončí! Možná bych ještě pana Vidláka ,s velkým P na začátku poprosil a požádal, zda by nenapsal nějaký rozsáhlější návod, jak učinit „přechod“ zpátky k normálu a jak by se to mohlo v našich podmínkách organizovat , včetně finančních nákladů. Bez „zdravého“ zemědělství půjdeme všichni brzo do haj@zlu, protože na „drogách“ se dlouho žít nedá a tady bych ještě připomněl, kolik energie a surovin do zemědělství vkládáme a není žádná zpětná vazba! Jenom bereme a kořistíme přírodu nad všechny limity a ona nám to vrátí a to nebude nic moc pěkného!

    1. Obdobně žijí starověrci. K v jižní nebo severní, Americe.
      Tohle není recept pro všechny. Je k tomu potřeba levná, obdělávatelná, půda. Počet Amišů a Huteritů a tak, stoupá. Brzy narazí na meze růstu.
      Nehledě na to, že se ke svému okolí chovají, jako jiná etnická skupina. Až bude zdrojů málo, bude etnická válka.

      1. Starověrci, též staroobřadníci, rozkolníci, je náboženské a společenské hnutí, které se pod vedením protopopa Avvakuma oddělilo od Ruské pravoslavné církve na protest proti reformám patriarchy Nikona v letech 1666–1667 a dodnes praktikuje její dřívější liturgii. Wikipedie

    2. Zni to hrozne pekne, ale pod povrchem asi pude trochu spina.
      K cemu ti Amisove maji tu spoustu penez v bankach, kdyz si vsechno vyrabi sami a od okolniho sveta nim moc nekupuji?
      To mi pripomina cirkevni prelaty, kteri hromadili zlato a bohatsvi a zaroven hlasali, ze chudoba je cesta.

      Nerikejte mi, ze pokud nic moc z okolniho sveta nepotrebuji, tak proc bych si mel nekam ukladat papirky, ktere muzu vymenit za veci, ktere nepotrebuji.

      Tim nerozporuji, ze jejich zpusob zivota je urcite zdravejsi.
      Ale cesta z naseho srabu to podle me neni.

    3. „Kdysi“ (před pouhými 70ti lety) ovšem bylo na Zemi pouhých 2,6 miliardy lidí.
      Takže jednodušší zemědělství (ve kterém pracovalo až 30% dospělé populace) jakž takž stačilo lidstvo uživit.
      V r. 2020 to bylo již 7,8 miliardy a populace stále roste. Bez intenzivního zemědělství ji uživit nelze, neb přebývá skoro 6 miliard kusů.
      Amishové&spol. to rozhodně nevytrhnou.

      1. Logická úvaha. 👍

        U toho také plyne, že návrat k předchozímu stavu, kd byl miliardy 2, prostě není možný.

        Řekl bych, že bude nelítostná válka o zdroje. Dokonce bych řekl, že to nebude mezi státy, ale mezi skupinami a civilizacemi.

  5. Děkuji panu Vidlakovi za vhled a analýzu. Mentalita drancování a následné ztráty zájmu o věc(příznačná pro tzv. euroatlantický svět) se promítá všude, tedy i do zemědělství a samozásobitelství. Co zaseješ, to sklidíš a fakt , že my sejeme už nějakou dobu.
    Pamatuji si článek z jednoho populárního časopisu, někdy kolem roku 2000, kdy jsem byl ještě na ZŠ. Tehdy jsem tomu nerozuměl, nicméně pro dnešek je to příznačné a krásně to popisuje relativity „pokroku“. Psalo se tam něco v tom smyslu, že : „Navzdory všeobecnému trendu zakládání nových supermarketů a hypermarketů, se někteří Češi stále oddávají zahradničení, zavařování a samozásobitelství.“ Následoval rozbor toho, proč to tak je, tehdejší časopisoví specialisté dospěli k závěru, že je to tak proto, že Češi jsou prostě ještě poskomunističtí, nevyspělí a nechápou moderní trendy, přičemž jejich počínání a zahradničení je zbytečné a neefektivní, protože je to ve výsledku dražší než kdyby si koupili rajče přivezené z Holandského skleníku.
    Teď se přesuneme do roku 2009, kdy jsem na střední a čtu si článek v podobném populárním časopise, kde se popisuje něco jako, že: „Po celé vyspělé Evropě sílí ekologické cítění, lidé nechtějí vyhazovat jídlo a nechtějí se tolik oddávat konzumu. Ve vyspělé m Holandsku a Finsku začínají někteří lidé zahradničit a to včetně střech bytových domů a v přilehlém okolí.“ Následuje rozbor časopisových specialistů, kteří dospěli k závěru, že je to tak proto, že Holanďané a Finové jsou úžasní, že to poskytuje důkaz o jejich vyspělosti a nadhledu, a že by se to místní burani v ČR měli taky naučit. Fakt, že se u nás odjakživa zahradničilo, byl diskrétně zamlčen.
    Cítíte dvojí metr? Nejste sami. 😀
    Teď je rok 2022 a já jsem rád za sklizené brambory, ovocný sad, slepice, houbaření a fakt, že jsem po celou dobu nezanevřel na aktivity, kterým se kdysi časopisoví *frikulíni vysmívali. Vždyť přece samozásobitelství je jen pro dezoláty a všechno se dá koupit ne? 😀 .

    * frikulín = ten, kdo je free, cool a in

        1. Na jinošky neznám zkratku. A výraz mlamoj se mi moc líbí, tak jsem ho uplatnila. Sranda musí bejt, i kdyby fotra věšeli, říkával můj otec.

    1. Však to, co zaprděný starý zaostalý Čech provádí na své zahrádce, to je o kousek jinde vydáváno za aktivitu progresivního, uvědomělého a environmentálně solidárního Němce, ke které se ten zaprděný nikdy nezmůže.
      Přitom Čech pěstuje brambory tak, jak to dělal sto let, kdežto Němec pořídil kontejner na pěstování brambor, dotaci a fotí to na FB profil.

      Co já jsem jsem se naposlouchal blbých řečí o pěstování a chovu na vesnici, jak je to „ve světě“, nebo častěji „vyspělém a civilizovaném světě“ dávno out.

    2. Pripomel jste mi me mladi, kdyz v devadesatych letech zahranicni manageri, prevazne z USA, uplne sileli, ze Cesi jezdi o vikendu na chatu, nebo zahradnici.
      Oni to brali tak, ze lidi se o vikendu na vlastnim majetku zridi, v pondeli prijdou unaveni do prace a smerem k patku se postupne regeneruji, aby se zase mohli jit zridit na svuj zahumenek o vikendu.

      Pri vsech tech MBA a jinych toaletnich papirech jim nikdo nerekl, ze fyzicka prace a pobyt v prirode je nejlepsi regenerace.
      V te dobe taky byl nejvetsi vyprodej chat a chalup, a zaroven ve mestech vsude rostly fitka, aby to odpovidalo zapadnimu zivotnimu stylu.

      1. Když zmiňujete USA, tak mám teď záblesk! Byl jsem na výletě v USA a mimo jiné jsem navštívil i Utah. Je to velký a celkem pustý stát na západě USA. Je to také semeniště různých křesťanských církví a sekt – mimo jiné také Mormonů. Členové této sekty mají přikázáno denně pracovat a tak mají zahrádky a vykazují i další aktivity
        Pamatuji si, jak mi tehdy známá, která tam kdysi dávno žila , říkala, že jsou v tomto hodně podobní Čechům a nikdo jiný v USA takovou aktivitu nevykazuje.

  6. Kolik nezvladnul znicit zemedelstvi „volnej trh“ v spolupraci s korporacemi to zajistila EU s zakony. Tolik omezeni kdyz chces cokoliv doma produkovat a prodavat (maso, melcni vyrobky atd.) ze se na zemedelstvi vykaslalo spousta malych zemedelcu. A pudu skoupile velke firmy ktery to drancuji podle popisu Vidlaka. Kdysi bylo zvykem ze rodinka a vsi mela par malych poly a nejaka zvirata. Dneska aspon u na vsi nas nema skoro nikdo nic a veskera puda kolem vsi byla sloucena do obrich poly a je obdelovana najatimi firmamy.
    Proste vsechno je nastavene tak aby lide byli co nejvice zavysli na systemu co jim da. Za chvili budeme otroci a jeste budeme dekovat ze jsme. 🙁

  7. Tady v Podbeskydí sedláci zrovna sečou louky, i když na nich moc trávy není. Asi vědí, že se jim to vyplatí. Nejspíš žrádlo pro dobytek, aby měli na jaře hnůj. Cena příští úrody bude jinde.

    1. Pražáci, ale asi i místní, kteří mají chalupy a louky nad Smržovkou trávu sečou, suší , a potom na hromadě pálí. Aspoň okolo roku 2000 , kdy jsem tam byla na dovolené. V chalupě “ po Němcích “.
      Něco asi sežerou mufloni, ale hospodářská zvířata tam nikdo nepěstuje.

      1. K pálení trávy se váže jedna zajímavost.
        Zelené rostliny obsahují jen málo chlóru (nikdo jím nepřihnojuje) a to výhradně v iontové formě (jako třeba slaná voda). Přesto pálení trávy vychází ekologicky problematičtější, než použití PVC, kde jsou chlóru desítky procent. Zatímco PVC končí ve spalovnách při vysokých teplotách, spalovaná tráva převede chlór do organické formy j jejíž toxicita je podstatná. Tráva patří do kompostu.

        1. U nás se jim za peníze města podařilo trojím sečením odfrézovat dokonce vojtěšku, kterou jsem tam zasel z vlastních prostředků. Teď tam máme pěknou úrodu psích exkrementů.

    2. Sečou na seno? To se mi moc nezdá, i v babím létě to schne blbě (chladné noci se spoustou rosy), natož teď. V říjnu se většinou seče proto, aby jarní tráva měla prostor k růstu. Děd nechával posečenou trávu na místě, před prvním sněhem vyvezl žumpu, na jaro vrátky zaoral a a první senoseč jsme měli problém utáhnout kosu, jak byla louka hustá.

  8. Oni se ti Afričané oproti jiným nemnoží zas tak víc.
    Tabulka z konce 60. let
    europidé 1 757 mil.
    mongoloidé 1 171 mil.
    negroidé 216 mil.
    australoidé 13 mil
    kapoidé 126 tisíc

    V 90. letech dosáhl počet lidí dvojnásobku ,procenta zastoupení tří hlavních skupin se změnila jen mírně
    europoidé 55- 55
    mongoloidé 37-34
    negroidé 7-10 procent

      1. Třeba namátkou Egypt. Během Napoleonovy invaze od Egypta v roce 1798 byla místní populace odhadnuta na 3 000 000 lidí. V roce 1939 měl Egypt již 16 500 000 obyvatel. V roce 2020 Egypt překonal hranici sto milionů obyvatel.
        A teď si to implementujte na území Československa, kdy to v roce 1939 skoro souhlasilo.
        ,

          1. Z těch 216 miliónů nyní atakují miliardu.ale procentní podíl se o mnoho nezměnil,tzn že nekontrolovatelně se množí všichni

              1. Potíže s logikou? Kdyby se nemnozili, nebylo by jich pořádku 55%. A 55% z 8 miliard je víc nez 4 miliardy oproti miliarde a trictvrte z konce let šedesátých . Takže se europoidi nemnoží? Jako králíci, inteligentně.

  9. No hlavní příčinou je chamtivost některých lidí a strach ostatních, kteří to tiše tolerují. Jinak co jsem slyšel, ve světě se vyhodí tolik potravin, že by to v pohodě nasytilo celou Afriku. Takže problém není nedostatek.

    1. To tak myslím bylo dlouhodobě, že byste byl schopen zbytky ze světa průmyslové produkce nasytit ten svět neprodukce. Problém je v tom, že svět neprodukce potravin je velmi pružný v produkci lidí. Když zabezpečíte milion lidí, za 20let máte na krku 10 milionů a za dalších 20 let 100 milionů.
      Ti první mohli teoreticky pěstovat a uživit se, ale ti po 50 letech to jednak nikdy nedělali a i kdyby chtěli, už není jak a kde. Půjdou k vám. Je to jen otázka doby a vaší schopnosti produkce.
      Tragédii zhoršuje taky mentalita těch populací – neschopnost nejen plánovat, ale i chápat potřebu TEĎ pěstovat a starat se, abych PAK přežil.
      Byly nějaké projekty českých dobrovolníků, kteří v Africe vyvrtali studny, zavedli nějaký udržitelný systém pěstování obilí a chovu drůbeže. Místní pracovali jen pod dohledem, jakmile aktivisti odešli, nechali to ladem nebo rovnou zničili.

      1. Unavuje mě vysvětlovat jejich chápání světa. V jejich světě není nic grátis. V našem světě ANO.
        Ti domorodci prostě jen předpokládají, že Evropané se vrátí a vodovod opraví.
        Je to jako když Afričan požadoval po evropském turistovi boty. Na námitku, že by turista zůstal bosý, odpověděl : No jo, ale ty přeci máš peníze a můžeš si koupit nový.
        A nemýlil se.
        😀

        1. To je příkladná ukázka afrického žití z ruky do huby a chtělo by se říct ze dne na den, ale ve skutečnosti od vteřiny k vteřině. Jistěže onen Evropan by si mohl koupit další nové boty; ale pak by mu ty peníze, které za boty dal, mohly chybět, poněvadž je (třeba) měl na něco jiného. – Ale tak daleko náš milý Afričan už nedohlédne, a to je fundamentální africký (ale nejen africký) problém.

          Inteligence je schopnost vzít v úvahu dostatečně dlouhý řetězec příčin a následků.

          1. Kdysi jsem četl pěknou teorii, myslím že se jmenovala „10ti sekundový negr“. Černoch myslí dopředu jenom 10 sekund, cokoliv se stane potom, je problém budoucího, tedy jiného černocha. Nechápe kontinuitu. Proto mají oproti bělochům podstatně rychlejší reakce a podstatně menší kontrolu chování. Žijí TEĎ.

    2. V minulosti se vyhodilo mnohem větší procento potravin než dnes, protože se jednoduše potraviny zkazily, nebo je sežraly myši.

  10. Pro odlehčení:

    Vždyť jste křesťan, pane Vidláku, jak tedy uvádíte. Jaká tedy Gaia, jaká Matka Země? Ach vy protestanti!

    1. Ač kresťan, umí psát s nadhledem, v nadsázce, vtipně a někdy ostře. Bohudík zato. Vlastně Buddhadik :+)

      1. Mně se líbí japonské šintó. Šintoista kolem sebe nedělá binec, protože by tím urazil duchy míst, věcí a jevů, kteří pobývají a pobíhají všude kolem. Takové pojetí se mi líbí.

  11. Telegram Ukrajina:
    „Lidé, kteří kupují svíčky, jednorázové nádobí a hořáky v obrovských frontách, vzbuzují respekt a dokonce hrdost. To je nesrovnatelně lepší než jízdenky na vlak Kyjev-Varšava,“ – napsal ráno na Telegram také starosta Lvova Sadovoj.

        1. Ukrajinci si libují, že nemají žádné dluhy. Jejich fiskální politika je velmi odpovědná.
          Spojené státy jim posílají dárky, žádné půjčky, prostě zašlou grantík.
          A ČR je výborná země, pan Fiala pomáhá nejvíc . Máme tak na Ukradině dobrou reputaci.
          Mají nás rádi a budeme smět pořádně zainvestovat. Už vědí, který region nám svěří do opatery.
          Ó my se máme.

      1. Tak tohle je Lvov?
        Podle medii to nejrozvinutejsi cast Ukrajiny, diky blizkosti EU…
        Tak uz se nedivim, ze je tak snadne jim vymyt mozky, ze kdyz se odstrihnou od Ruska a otevrou se EU, ze nastane raj.
        Myslim, ze i za sociku to u nas vypadalo lip.

        1. Ve Lvově a blízkém okolí jsem byl asi 10 let zpátky, dál na východ už ne. Krásné evropské město, mnohem čistější než např. Ostrava. Stejně okolní vesnice. Nevím jestli kvůli penězům, nebo si stejně jako Balkáni zakládají na plotech a fasádách. Ten traktor bude spíš následek pondělní kalibrace. Lvovské rozvodny to schytaly nejvíc. Silně pochybuju, že Macura by měl stejnou péči a schopnost improvizace, kdyby nám někdo zkalibroval Třebovice.

  12. Vidláku, tak to se Vám musí rozjíždět schíza. Na jednu stranu Vidlák-malozemědělec obhajuje Matku země a varuje před levnou výrobou potravin na podpoře umělých hnojiv. A na druhou stranu Vidlák-křesťan potřebuje nasytit hladovějící nejen v Africe. Sám se netajíte, že si rád dopřejete od jitrničky po ovárek, od slivovičky po portské.
    Takže se nabízí otázka: Mají to stejné právo na štěstí i hladovějící nejen v Africe.

    P.S.: A vlastně ten volný trh si cestu zase najde, až začnou zdražovat umělá hnojiva nad rentabilní mez.

      1. To se mýlíte.
        Vidlák inkasuje od státu (přídavky na dítě a teď i jednorázovka 200USD za kus, a hlavně snížení daní tak, že Vidlák nejspíš žádné ani neplatí) na svoje děti tolik peněz, že typická africká rodinka by byla nadšená a nejspíš by se pustila do výroby dalších potomků.
        Co kdyby ČR skončila kompletně s podporou dětí? A tedy dle Vás, by každý měl právo mít tolik dětí kolik je schopen uživit? Nebo zase dvojí metr?

        1. Chtěl jsem jen poukázat na ten jednoduchý fakt, že nebýt naší
          ( Západní ) idiotské politiky v Africe, tak by dnes Afrika nebyla naprosto přelidněným peklem na zemi. Kapišto? Jo a žádné právo na štěstí neexistuje. Je to jen další z neomarxistických blábolu .

          1. Podle oficiální doktríny Právo na štěstí pro každého platí a tomu se přizpůsobují i zákony. Proto příspěvky všeho druhu, proto inkluzivní školství. Můžete s tím nesouhlasit, ale né moc nahlas. Ale i Vidlák propagoval před pár lety „Každému domek a políčko zdarma“ v rámci Práva na štěstí pro každého.
            V tom, že Afriku bílý muž dokurvil, máte pravdu. Jen Čína to tam může spravit.

            1. Bílý muž Afriku nedo*urvil. To je dnešní klišé.

              Bílý muž jim ty děti nevyrábí.
              Afrika se dávno osamostatnila a emancipovala. Teď je to v jejich režii.
              Za růst populace, mohou Afričané sami.

              PS:
              To je, jakoby někdo řekl, že za naše pro lemy mohou USA. Jasně, rozvrtávají to tady. Ovlivňují veřejný prostor, mají mainstream.

              Ale volíme my. To, co se děje, je naše chyba.

              1. Bílý muž to dělá dodnes. Pořád tam zkouší něco organizovat a zabezpečuje přísun potravin, lékařské pomoci a především organizuje převoz mladých mužů z Afriky. Kolik se na tom tak živí neziskovek?

        2. Já myslím, že dvojí metr úspěšně praktikujeme v tomto státě minimálně od 90 let minulého století.
          Přídavky na děti? Co to je? Mám dvě dcery (obě už dospělé), obě se narodily po 17. listopadu 1989 (i když ta starší jen těsně). Dětské přídavky mě vždycky těsně minuly (o pár stovek v příjmu).
          Takže stát na mě vždycky šetřil. Zato znám rodiny našich snědých spoluobčanů, kteří si přijdou vyinkasovat na poštovní přepážku svých 40 000Kč měsíčně jen na podporách. Tomu neříkáte dvojí metr? Ano, ať má každý tolik dětí, kolik je schopen uživit. Ale sám a za své.

          1. Já bych potřebným, na 2 děti, přispíval.
            Ale! Jen, pokud budou děti chodit do školy a nějak normálně tam fungovat. A pokud příspěvky půjdou od rodičů na ty děti.
            Do třetice, pokud budou oba rodiče aspoň vyučeni a aspoň někdy pracovali nějakou dobu.
            Jinak nic.

              1. Fungovat, jako že budou dodržovat normální režim. Tedy do školy, ze školy, nebudou narušovat výuku a nebudou (moc) krást. A dospělí nebudou dělat bugr a budou udržovat své okolí.

        3. Vidlák má významné pozitivum. Kvalitní geny, kvalitní kulturu. Rodinu by uživil bez toho. Nepotřebuje potravinovou pomoc od bwana že zámoří. Sám je nositelem kultury nejen se reprodukující, ale i produkující tak že je schopna uživit nejen jeho s rodinou. Na rozdíl od jiných, u nichž produkční schopnost je nižší než reprodukční. Kteří se množí jen díky tomu, že Vidlákovci a jemu podobným je loupeno se stolu, rváno od úst jeho ženě, jeho dětem.

    1. Ano, i hladovějící i v Africe mají právo vybudovat lepší svět pro sebe, své děti i jejich děti. A mají k tomu mnohem lepší klimatické podmínky.
      Ale vybudovat. Fakulta tropického zemědělství by snad poradila. Radila už před padesáti lety, možná by zase mohla.

      I naši hladovějící předci budovali lepší svět pro své potomky. I můj děda Václav měl tři bratry Josefy. A žádný z nich nedožil roku …

      1. Pro klasické zemědělství pod otevřeným nebem máme lepší klimatické podmínky než Afrika (s výjimkami).
        Šancí pro Afriku je Čína. Již to dělá a nejspíš to i dokáže.
        Komplexní mnohaúrovňové řešení.
        V zemědělství aquaponické fabriky.

      2. Ono by se jim tam v té Africe muselo chtít někde občas makat, aspoň 2 h denně. Mám kamaráda, co tam jezdil s firmou vrtat studny, oni si jí nevykopou, neošetří, čekají na pomoc z venčí! Lepší natahovat ruku a brečet. Ale to známe i z Evropy.

        1. Samozřejmě. Oni vůbec nejsou zvyklí něco dostávat grátis.
          Pokud něco dostanou zadarmo, tak se domnívají, že donátor by měl o svůj dárek pečovat. Když už má tolik oběživa , že si mohl dovolit vyvrtat studnu.
          Jiná věc by byla, kdyby ta firma posílala drobný obnos jako stálý plat pro udržovatele studny. Potom by všechno fungovalo.
          Oni jsou prostě přesvědčení, že Evropané mají neomezené možnosti a bezedný měšec.
          ***
          Jedna sousedka, kikánka s pěti dětmi, se ke mně naučila chodit s kýblem pro teplou vodu. Aby nemusela zatápět v kamnech.
          Když jednou bylo asi 30 stupňů a přišla si pro teplou vodu do vaničky na pavlači , “ okúpať děcka “ ,tak jsem jí řekla, že voda se ohřeje sama.
          Strašně se naštvala. Vůbec jí nepřišlo na mysl, že vodu ohřívá bojler, není bezedný a žere prachy.
          Brala to tak, že mám zásobu teplé vody, ale jsem krkna.
          Prostě nedorozumění.

  13. Nejsem zemědělec, ale mám dojem, že to vidíte moc romanticky
    1. celou dobu do objevu ruchadla zemědělci pěstovali plodiny dost extenzivně. Vyklučili kus lesa, pěstovali, vyčerpali půdu, tak ji nechali ladem, pěstovali jinde, pak se tam na původní místo vrátil syn. Mnohé kultury tak fungují dodnes. Naši předci z roku 1900 byli schopni ten půdní substrát udržovat v jakž takž plodném stavu, pokud to nebylo v neúrodné oblasti. Chemie a ropa je schopna zajistit úrodu téměř všude.
    2. Když „vrátíte slámu do půdy“, co se přesně stane? Já se domnívám, že mikroorganismy ji rozloží, a to tak, že přitom produkují CO2. Neznám poměry, patrně toho uhlíku zůstane v půdě dost a na CO2 se transformuje přes mikroby jen část. Ale kdybychom vzali nějaký přirozený biotop, třeba les, tak se domnívám, že ve fázi starého lesa má bilanci CO2 přibližně vyváženou, tedy kolik CO2 pochytá ze vzduchu a zabuduje do pletiv, tolik ho rozkládající se dřevo zase emituje.
    3. Myslím, že 150 let intenzivního spalování fosilních paliv muselo dostat do atmosféry enormní množství CO2 oproti době předprůmyslové. Kam se poděl? Já myslím, že byl pohlcen z velké části mořskou vodou a zabudován do pletiv nebo sloučenin.

    Jinak asi souhlas – bez průmyslu, ropy, chemie .. by muselo 90 procent populace dřít na poli a populace by se musela podstatně snížit, aby odpovídala lokálním možnostem obživy. Byly by občas hladomory a všechno to, co bývalo běžné do začátku průmyslové revoluce.

    1. Ad 2) Známá zkoumala reakci lesa (4 haly cca 50×50 m, jedna kontrolní, do druhé se vháněl CO2, do třetí 2X více CO2 a do čtvrté 4x více CO2). A po několik let měřili a měřili. A lesík se přizpůsobil. Zvětšovala se nejen dřevní hmota, ale i listy či jehličí. Zvětšoval se apetit stromů lineárně podle dodávaného množství CO2.
      Život si cestu najde.

      1. Při pěstování ve sklenících se prý skutečně u některých plodin přidává do atmosféry CO2 pro lepší růst. Ale musí to být vyladěno se zálivkou, teplotou a dalšími parametry.

        V přírodě dochází ke změnám v pórech na listech a také třeba skladbě rostlin – poměr C3 vs C4 typů.

        Prostě je to poměrně komplexní. Nechtěl jsem ale zatahovat specificky CO2, šlo mi tam o ten uhlík, o kterém takhle obecně píše Vidlák. Protože rozdíl mezi slámou spálenou a slámou zaoranou samozřejmě je, ale není to tak, že by všechen uhlík ze slámy v zemi zůstal a taky (minimálně mně) není úplně jasné, jaké procesy tam probíhají a které z nich jsou pro pěstování klíčové.

        1. Mnohé bakteriální a podobné procesy vypouštějí uhlík také ve formě metanu, když už jsme u toho oteplování.

          1. Jak píšu, nejsem zrovna stoupenec oteplovací církve, takže ty zmínky o CO2 jsou tam kvůli tomu uhlíku. Že tím se dostává pryč, stejně jako při spalování. A u toho methanu je to stejné.

      2. Spotřeba CO2 a přírůstek zelené hmoty je celkem dobře zdokumentován. Rostliny mají určitou toleranci k CO2.
        Viz pěstitelé 🙂
        Chcete-li optimalizovat spotřebu CO2 rostlinami, zvyšte teplotu o 5 až 10° C nad teplotu, ve které běžně pěstujete. Ve většině prostředí je přirozená koncentrace CO2 kolem 400 ppm. Zvýšením koncentrace na 1200 ppm nebo dokonce 2000 ppm můžete enormně podpořit celkový růst.

        Z toho vyplývá, že rostliny jsou adaptované na vyšší teploty a mnohem vyšší hodnoty CO2 ve vzduchu než je tomu v současnosti. Rostliny jsou nastaveny na 3-4x vyšší koncentrace CO2 než je současná hodnota. Proto ty pravěké přesličky a díky tomu uhlí, ropa, plyn.

    2. Gogo, Vidlák

      Pár základních fakt.

      – Prvotní žárové zemědělství, vymrskávalo půdu drastickým způsobem. Ještě někde v severním Vietnamu, Laosu, Barmě nebo v pralesních částech Afriky, se s tím setkáme. Podle archeologů, byly v Evropě sídelní ekumeny opouštěny na 20 – 40 let, aby půda zregenerovala. Následný pokrok v zemědělství, v rostlinné i živočišné výrobě, byl velmi pomalý. Od konce neolitu, kdy se už zapřahal dobytek a existovalo primitivní rádlo, do doby halštatské, tedy do doby, kdy se „běžně“ užívá železo, byla největší inovace, vynález kosy. Což umožnilo pěstovat ve větších stavech dobytek a na větší výměře pěstovat obilí.
      Předtím byly pazourkové, pak bronzové, srpy, ale to nebylo ono.
      Až do začátku novověku, byly inovace pomalé. V obdělávání půdy, péče o dobytek, v odrůdách a nakonec, i v myšlení lidí. Stovky a stovky, let. Změna nastala s průmyslovou revolucí.

      Konec nastane také s koncem průmyslového věku. V té části Evropy, ovládané Big Brotherem, dříve. Dokonce bych řekl, že tato část Evropy bude laboratoří světa. Hlavně JúEsEj. Pokud budeme mít štěstí, vrátí se feudalismus. Masy budou ručně dřít na několik feudálů. Převodník mezi feudály a nevolníky, bude nevelká servisní vrstva.
      Pokud nebudeme mít štěstí, skončí to otrokářstvím islámského typu. Tedy žádné soft otrokářství z Toma Sawyera. Ale hard. To, které zlikvidovalo populaci Blízkého a Středního Východu, Severní Afriky, Indie, kde na poslední chvíli britská expanze, zachránila indickou kulturu a lidi. Na velké části Indie – dnes Pákistán a Bangladéš, se to ovšem nepovedlo.
      Západní politici dnes dělají vše pro tu horší variantu…

      Myšlenka „ušlechtilého divocha“ od Jean-Jacques Rousseau-a, se rozvíjela v romantismu. Realita byla totálně jinde, ale myšlenka ušlechtilého divocha, domorodce, později se to nabalilo i na vesničana, zemědělce, odpovídala tehdejší společenské poptávce. Spisovatel prostě jen prodal tržní produkt.
      Dnes je, (ze snadno definovatelných příčin, prvně ve společnosti, odkud se to dostalo do politiky) odpovídá poptávce (v reálu většinou muslimský) migrant, za jehož nižší životní úroveň, přece vlastně můžeme my a musíme se postarat.
      Právě z rámce tohoto myšlenkového proudu vzešla myšlenka, že Aboriginál z Austrálie, pastevec koz v Maroku nebo statkář na Hané, zemi a přírodě kolem sebe, módní výraz „udržitelný rozvoj“ rozumějí. V naprosté většině, je opak pravdou.
      Aboriginál téměř vysbíral jedlé rostliny. Vybil megafaunu. Na jednotce území, se dnes uživí daleko méně lidí, než původně. Lov pomocí ohně, degraduje staletí krajinu velkoplošně a ta vysychá.
      Ustanovila se nějaká rovnováha, kterou vidíme v řádu let, možná desetiletí, ale s environmentálními škodami a za nižších toků energie, než původně.
      Pastevec v Maroku pase na úpatí Atlasu kozy a romantici jásají, jak je skromný a přizpůsobený prostředí a jak žije v souladu s krajinou. Houby vědí, že před pouhými 200 lety tam byly lesy a bohatá, prosperující populace. A že on, tedy jeho předchůdci, to vše zničili a právě pastvou koz.
      Sedlák na Hané, s koníčky a kravičkami a husičkami, uvede městské romantiky do stavu extáze. Takhle se to má dělat! Jenže, aby přežil ekonomicky, musí dělat to, co ostatní. Tedy postřiky, hormony, krmiva, těžká technika, prodej zbytku na otop atd. Taky mohl vyhubit ryby v potoce a vůbec způsobit hodně škod kolem sebe.
      Hodně takových v čase, právě v dobách romantismu, i dnes, zkrachovalo. Neznali své možnosti. Kdo vyloučí, že když se mu to (a v tom je jádro pudla!) krátkodobě (!) vyplatí, že neotočí na místě pšenici vícekrát. Když mu někdo nabídne, že má něco pěstovat, co mu půdy poškozuje, ale má okamžitý zisk, že to dělat nebude? Nikdo. On (troufnu si tvrdit, většina, přes slovník navenek) si vztah mezi krátkodobým a dlouhodobým, ani neuvědomuje! (Jen pro pořádek, netýká se to absolutně všech, jen naprosté většiny.) Jen, co dnes dělají s půdou nebo jak ji pronajmou na pokusy…

      Prostě, ve všech případech se ustanovila nějaká rovnováha, která často (!) znamenala degradaci a snížení kvality života, už předtím a kdo chce vyšší zisk, musí degradovat půdu a pajcovat.
      TOHLE, je také otázka dostupné techniky! Je potvrzeno, že ten Aboriginál i Maročan nebo třeba Eskymák, pokud budou mít k dispozici prostředky technické civilizace, budou svoje prostředí ničit stejně a spíše daleko více, než dnes Západ, protože prostě na ničení takového rozsahu, nejsou mentálně připraveni. Nikdy se s tím totiž , ve svém světě, nesetkali, takže následky mentálně nechápou. Což tuplem platí o populacích s průměrným IQ nižším, než 85…
      Čili, kdo degradoval, na jakékoliv úrovni, už není nebo přežívá. Kdo nedegradoval, má se lépe (v rámci stovek a tisíců let), ale v naprosté většině případů to nebyla volba vědomá. Jak praví přísloví – Čím hloupější sedlák, tím větší brambory. Ke zhoršení pak může přijít kdykoliv.

      – CO2 je zabudovaný do pletiv apod., to je pravda. Jenže – ta pletiva nežijí věčně. Ona se po smrti rozloží. Tozn. pořád platí zákon o zachování hmoty.
      To plati pro lesy, louky (záchyt CO2 vyšší, než u lesů;-) i moře. Pokud dojde k saturaci ekosystému uhlíkem, nic se s tím nedá dělat. Pak je to šul-nul. Moře už saturovány jsou.

      CO2 a vůbec průmyslová hnojiva, mají i jiné, zajímavé vlastnosti. Ale o tom třeba někdy jindy.

      CO2 se přímo měří od let padesátých a ne od sedmdesátých.
      To není všechno. Dokonce víme, dost přesně, jak na tom bylo CO2 10 000, 20 000, 30 000 let, nazad. A dokonce jeho podíl v atmosféře, byť s malou nepřesností, známe třeba v karbonu.

      Vidlákovi

      Myšlenka, že rostoucí množství CO2, je „vydojené z půdy“, je tedy neotřelý pohled na věc!
      Zní to logicky. Dobrá práce.👍
      Kteří politici přemýšleli a byli se s tím novým přístupem ke zvyšování CO2, ochotni ztotožnit ?

      1. myslím, že ve sporu nejsme, nebo ano?

        Já bych snad jen k tomu „nasycení“ moří. Dost o tom pochybuju, závisí to taky na teplotě. Studená voda udrží víc plynu než teplá.
        Každopádně voda na Zemi je obrovský akumulátor mnohého – teplo, plyny, minerály.

        Určitě se vyplatí se podívat na rekonstrukce parametrů vládnoucích na Zemi v minulosti, minimálně do doby Velké Moravy a ještě lépe za poslední glaciál.
        Různí lidé to interpretují různě, ale obecně mi z toho a z pár známých příběhů o to, jak si populace zlikvidovala vlastní civilizaci plyne, že by člověk měl dávat pozor hlavně na lokální poměry a dlouhodobé důsledky svého konání. Že rychlé závěry bez znalosti komplexního systému mohou vést právě ke katastrofě, i když její původci hlásají, že ji odvracejí.

        1. Vepři nejsme.
          Moře už saturována jsou. Nejde o rozpuštěný plyn.
          Ten C se zapojuje do koloběhu života. Což podpoří růst něčeho. A ono to dýchá a vypouští nám CO2 z5 do atmosféry. Takže, jakmile se růst něčeho, třeba fytoplanktonu zastaví (jednou musí) pak vydýchaný CO2 a z rozkladu mrtvých jedinců, jsou v rovnováze s příjmem.

      2. Dovolím si poznamenat, že kosa se objevuje až v laténu (mladší doba železná následující po té starší, halštatské), tedy ji zřejmě vynalezli Keltové. Ovšem až do konce středověku se používala na trávu (senoseč) a nikoliv na sklizeň obilí.

  14. OT ještě k plynu:
    V pondělí a v úterý se v diskuzi řešilo, zda je max. čerpatelné množství z našich podzemních zásobníků plynu (PZP) jen 13 milionů m3/den, jak tvrdí p. Štěpán, nebo vyšší, jak jsem tvrdil já a dokladoval to historickou zkušeností z r. 2009.
    Na stránkách NET4GAS (což je provozovatel české plynárenské sítě) jsou k PZP připojeným do české plynárenské soustavy následující údaje:

    K 31.3.2022 byla maximální těžební kapacita SSO 817,7GWh/den, tj. cca 76,5 milionů m3/den. Toto je množství, které jsou provozovatelé zásobníků technicky schopni z PZP čerpat.

    Ke stejnému datu byla pevná technická kapacita pro vstup do přepravní soustavy 676,7GWh/den, tj. cca 63,3 milionů m3/den. Toto je množství, které je zjednodušeně řečeno dáno trubkami, které od PZP vedou.

    U RWE Gas Storage CZ je omezení dané trubkami, u MND Energy Storage zase možnostmi provozovatele, proto je maximální denní množství které lze z PZP čerpat 618,8GWh, tj. cca 58 milionů m3/den.

    K přepočtu GWh na m3 bylo počítáno spalné teplo 10,68kWh/m3 plynu.

  15. A jak vnímáte recyklaci lidské moči? Problematický by mohl být obsah NaCl, ale nebylo by to alespoň částečně doplňkové řešení?

      1. Denně člověk vyloučí 20-30 g močoviny a tolik soli co ji přijal. Močovina má několik zásadních vad. Rychle se rozkládá na plynný a nevoňavý amoniak (trochu pomůžou inhibitory ureáz), pak ve vyšších koncentracích (než 1-1,5 % roztok) aplikována na list tento spaluje.
        Takže pokud chcete na jaře rychle a dost úsporně pohnojit, připravte její roztok (1-1,5%) do postřikovače a aplikujte přímo na list plodin (ověřte si toleranci plodiny!). Pokud chcete sundat nemocné listí ze stromu, udělejte totéž s koncentrovaným roztokem. List močovinu vstřebá, ta již jako amoniak list spálí. Strom to obvykle přežije bez úhony.
        Tím že je amoniak plyn, rychle z půdy mizí.
        Dávkování močoviny (granulátu) je obvykle mezi 10-20 g/m2.
        Jo, chloridy i sodík (NaCl), některé plodiny je opravdu nemají rády. Nutno ověřit

          1. Ano, spálí všechno. A také pohnojí. Takže pokud tam zůstanou semena, kořeny plevelů, vyroste to znovu a lépe.

      1. Absence diakritiky byva obcas kouzelna. „Sberne misto moci“. A taky kdo ho ma spravovat. To je to, o cem se tu diskutuje horem dolem 🙂

          1. „Na ta slova blaženě/přivřela své oči/a prvila zasněně/Máš mě ve švé moči!“
            (J. Suchý: Šišlala)

      2. Až nepůjde elektřina, nepůjdou vodovody, splachování (a případné čerpání odpadních vod).
        V lepším (nepříliš pravděpodobném) případě bude sběrných míst spousta.

        1. No, dost zásadní problém bude, že kvalitu svých „metabolitů“ si ohlídáte, ale již nyní je dost slušný problém např. s léčivy v odpadních vodách. O infekčnosti takového veřejného materiálu v pohnuté době bych také dost přemýšlel.
          Tuším, že na Haiti po zemětřesení vypukla epidemie cholery a bylo to dost špatné. Připomínám, že cholera řádívala čile i v našich zemích…

          1. Jojo, exkrementální choroby za starých časů limitovaly velikost měst. Mohla být jen tak velká, že se „noční zlato“ stihlo uklízet.

          1. Třeba by pomohlo obsah kontejnerů moči vylít do kontejnerů moci a zamíchat…..
            Třeba by se škodliviny zneutralizovaly, přinejmenším škodliviny moci, když už né moči.

      3. Protože moc je víceméně sterilní, což o stolici říci nelze….

        Jinak jsem našla toto:
        Moč je bohatým zdrojem mnohých důležitých látek, jako jsou dusík, fosfor a draslík. Podle Rich Earth Institutu ve Vermontu vyprodukuje dospělý člověk za rok až 473 litrů moči. To by měl být dostatek potřebný k vypěstování 145 kilogramů pšenice.

        https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/lidska-moc-rich-earth-institute-nedostatek-hnojiv_2206222146_hav

    1. Měl jsem kamaráda, co ji pil (vlastní) a považoval to za ozdravovací kúru. Prý ale je to potřeba zchladit, aby se to neeklovalo.
      Můj názor je ten, že tělo se nezbavuje odpadních látek složitě přes krev a ledviny proto, aby je dostalo zpátky do zažívacího traktu.

      Já myslím, že když se sedlák vymočí do hnoje nebo na pole, určitě tím chybu neudělá – ale proti gustu žádný dišputát.

      1. To byl preci skandal na jemenske (?) ambasade, kde cesky konzul, zastance alternativni lecby, nutil pit vlastni moc personal uradu. Cingros se myslim jmenoval.

      2. Všeho s mírou!
        Spoluvlastník chalupy, na kterou jsem desítky let jezdil o prázdninách, chodil několikrát nočně močit před chalupu (zbavoval se hojných metabolických produktů piva) ke vzrostlému smrku.
        Po pěti letech hnojení statný smrk uhynul.

        1. Jehličnany (a obzvláště smrky) jsou dost choulostivé. Mi slouží jako letní záchod už 30 let liskáč srdcovka. Je pravda, že se moc nerozrůstá…

          Co se týče hnojení vlastním odpadem, žumpu jsme vyváželi pouze na louku, aby výsledný produkt přešel přes trávicí systém jiného živočišného druhu.

  16. Vidlák upozornil na střet dvou protichůdných trendů – „hydroponický substrát“x „živá půda“.

    Tím, že jsme díky Fritzi Haberovi a Carlu Boschovi změnili průběh dusíkového cyklu v půdě jsme sice dosáhli obrovského navýšení produkce potravin, ale stali jsme se zajatci na dostupnosti levných energií, v tomto případě plynu. Za ta desetiletí se půda opravdu mnohde změnila na substrát, v kterém kořeny drží rostlinu. Bez důsíkatých hnojiv jde výnos doprdele, ovšem z prudkého kopce. První rok, kdy vynecháte N hnojiva, dostanete se tak na 1/2 výnosu, další rok na míň než 1/2 roku předcházejícího. Platnost tohoto nám dokázal Cejlon, kde díky špatnému rozhodnutí zakjázali dovoz uměných hnoji a po 1/2 propadu výnosů tam letos nastaly hladové bouře. Holt TRH to zvládne, jen část LIDÍ ne…
    Před lety jsem se podílel na experimentu, kdy se ponechal kus vysoce produkčního honu ladem ( po sklizni). Ještě 3 roky nato nebyly ani ty nejodolnější plevele schopny osídlit cca 15-20% plochy. V takovém stavu se nachází v současné době velká část nejen našich polí.

    „Živá půda“ se samozřejmě taky musí hnojit, ovšem jinak. Vidlák to plně popisuje u záhumenků. Celkové výnosy jsou sice o něco menší ( cca o 1/2 – 1/4), ale udržitelnější v případě náhlých výpadků. Evropská zemědělská politika je výsledkem střetu spousty různých nátlakových skupin s rozdílými zájmy. Takže je tam i správný tlak na péči o půdu a krajinu, ovšem zároveň s omezováním chovu zvířat. Celkově to je tedy mišmaš, kdy se znovu povrzuje to známé Černomyrdinovo heslo „Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždy“.

    Jestliže jsou tedy hlavní trendy známé, není snad nejvyšší čas připravit si plán B, jak dál postupovat? Pěkně od základu – rodina – vesnice – okres – stát? Ovšem kde brát národohospodáře, když po nich není společenská poptávka. Tedy alespoň zatím zůstane hospodářský systém stejný.
    Pro rodinu a případně vesnici si ale plán B připravit můžete…

    1. Hraničář

      Neříkám to rád, ale dnešní EU, jede setrvačností. Procesy tam jsou samořiditelné. Neprosadíte, proti Molochovi, nic.
      To, o čem píšete, by se dalo prosadit za socíku, snad. Protože by to vyžadovalo aktivizaci celé společnosti…

  17. Píšu tyto komentáře a články podle svého přesvědčení, že válka je to hlavní a aktuální nebezpečí, nikoliv neschopný Fiala a dokonce ani stoupající drahota. Toto je web Litterate. kde není přikázáno souhlasit s Vidlákem. Já tvrdím, že skutečné, hlavní a aktuální nebezpečí je válka, Vidlák vidí prioritu ve spojování opozice proti Pětikolce. Přál bych mu i sobě, aby jeho vize byla správná a aby měl čas ji uskutečnit. To by znamenalo, že válka neohrozí mé děti a vnoučata.
    Pokud budu mít pravdu já, pak už pro nějaké poměřování Vidlák x Homer nebude čas, ani internet. Chci nemít pravdu.
    ZASTAVME VÁLKU !!!

    1. Jedním z možných počinů pro změnu myšlení lidí, aby si to nebezpečí uvědomili, je rozeslat tento článek svým známým z adresáře svého emailu či telefonu. Ať se zapojí do informačních rojů (řetězáků). Tento způsob změny podvědomí lidí nelze podceňovat.
      Pokud si Alena Z. nebo Sakura myslí, že chci zvýšit návštěvnost svého blogu, je to jejich věc. Ostatní prosím, aby o tomto alespoň přemýšleli.

      1. Homere, proti válce jsou VŠICHNI.
        Akorát jedni vidí řešení v diplomacii, ve vyjednání ústupků na obou stranách konfliktu.
        A druzí zase jedině v naprosté porážce RF. Protože, z jejich pohledu, se Rusko nikdy nezastaví ve snaze uchvátit znovu východní Evropu.
        Jedni nevěří Moskvě, druzí zase Kyjevským.
        Z mého pohledu Minské dohody nedodržoval Kyjev.

    2. Proč hledáte rozpor tam, kde není?
      Nutnou podmínkou, aby naše země přestala podporovat válku, je svržení současné válkychtivé vlády. Proto je nutné, aby se opozice spojila proti Pětikolce.

      1. Pokud nyní najdete opoziční stranu, která pojmenuje důvody současného srabu (a tím říci USA fuj) a řekne, že máme jako ČR přestávat dodávat zbraně a řekne, že bude vetovat současné sankce, pak ano, svrhněme tuto vládu. K tomu potřebujeme strany, které by mohly sestavit většinu a které to řeknou nahlas (dosud žádná o tom ani nešpitla) a nešpitne, pokud z jediné scény, kde se o tom mluví otevřeně (my, Pravý prostor, Nová rebublika atd tj. neorganizované alternativy) se nezačne dařit šířit osvěta mezi lidi, aby to ty opoziční strany pochopily jako příležitost a naskočily na vlak. Valná většina lidí se zajímá o drahotu (a tom všechny opoziční strany vedou řeč). Není dosud společenská objednávka. A Vidlákovo snažení sjednotit opozici bez této společenské objednávky v zádech, vytvoří jen jinou Pětikolku.

        1. Ještě doplnění: proč myslíte, že ANO, SPD, PRO atd. nebude válkychtivá vláda? Proč by si pálila prsty v ožehavém problému, když lidi zajímá jen růst cen? A pokud to „stop válce a sankcím“ po nich, resp. už po Pětikolce nezačne řvát plná Letenská pláň, nic se nestane. Ale aby začali řvát, musí se bát. Proto ty moje „plamenné výzvy“, které dokonce ani na tomto webu nemají žádný ohlas. A co máme chtít po běžných lidech se svými problémy, co máme od nich očekávat? Já jsem bezradný, nevím jak vytvořit společenskou objednávku, když ji nechápe ani ta hromada chytrých lidí tady na Litterate. My tady skutečně neřešíme spor Vidláka a HS, to pokládám za malicherné a nepodstatné.
          Podobně jako Vidlák se necítím jako vůdce, jen jako stařec s vizí.

  18. Dnes zase jeden z geniálních článku. Vynikající rozbor, pochopené příčinné souvislosti. Já jen doplním svůj pohled buddhisty, PROČ. Proč zvítězil Bůh Trhu nad Bohyní Země. To co popisuje Vidlák,jako Boha trhu je ve skutečnosti lidská přirozená vlastnost, kterou v buddhismu popisujeme jako připoutanost. Je to energie, která člověka „nutí“ nic nepustit (věci, vztahy, lidí, majetek….) a naopak člověka „nutí“ chtít stále víc. Ve skutečnosti Bůh Trhu nezesílil, nezvítězil, on byl vždy první. Jen se prostě změnili podmínky. Sociální, ekonomické, technologické… Jinými slovy naší předci nebyli o nic moudřejší než my. Jen prostě neměli ty možnosti. Kdyby je měli, vydojili by Matku Zemi úplně stejně, jako my dnes. Lidská touha mít víc je stále totožná. To o co tu jde, jestli najdeme systém, filosofii, náboženství…. které to bude umět člověku vysvětlit a naučí ho bojovat se svou vlastní chamtivostí.

    1. Ono těch Bohů bude, podle mne, více nejen bůh trhu. Máme zde také Boha pohodlí, lenosti, zhýčkanosti, a ten, je možná ještě důležitější než ten Bůh trhu, protože je usídlený v každém jednom z nás !
      Myslíte, někdo z Vás, že je možné přesvědčit tu masu lidí že by se měla omezit, změnit třeba své stravování ( maso jednou týdně) občas se třeba postit ? Jak Vidlák píše že je vyčerpaná půda a je na drogách, tak to samé platí o člověku, ten svým způsobem života, stravou je na tom stejně, tělo je vyčerpané, nemocné ! Ale máme přeci vyspělé zdravotnictví a farma průmysl, takže NO PROBLEM. Sice se stále bijeme v prsa jak se nám díky kvalitní, vyspělé, zdravotní péči prodlužuje život ale proč? Protože to řešíme také těmi drogami !
      Takže ten Bůh trhu už je, můj názor, jen nadstavba.

    2. “ To o co tu jde, jestli najdeme systém, filosofii, náboženství…. které to bude umět člověku vysvětlit a naučí ho bojovat se svou vlastní chamtivostí.“

      V tomhle bodě jsem skeptik. Máme to v sobě pevně zabudováno v genetické výbavě, je to součástí hlavního genetického zacílení všeho živého na zemi – zachování a rozšíření svého genu.

      1. Ano, jenže rozdíl mezi člověkem a zvířetem je v tom, že člověk to může pochopit, pracovat s tím a změnit.

    3. Mandaladane dovolím si mírně oponovat. Touha vlastnit tu sice byla vždy, ale nebyla nikdy jako urvaná ze řetězu. Až éra „spotřeby a užívání si“ vynesla tyto pudy na piedestal. A za tou nadspotřebou stojí až průmyslová revoluce se svou masovou výrobou.

      1. Ve skutečnosti touha vlastnit (v buddhismu ji popisujeme,jako připoutanost) není urvána ze řetězu. Je stále stejná. Jedna z pěti základních rušivých energií v mysli (nevědomost, připoutanost, hněv, závist a pýcha) je stále stejná. Co se změnilo,jsou podmínky. Dříve si nespoutanou připoutanost (nenasytnost) mohli dovolit jen náčelníci kmene, pak aristokracie, kněží, později měšťané, buržoazie…no a dnes, díky liberalizaci mnohem širší společnost. Dnes se podílíme v podstatě všichni. Prakticky každý, člověk se chce mít lépe za méně námahy. Dnes to občanské svobody, ekonomika a technologie umožňují. Výsledkem je současný stav. Ale ta původní rušivá energie připoutanosti (chamtivostí) je člověku vlastní a je pořád stejná.

    4. Samozřejmě byli naši předkové úplně stejní jako my. Jenom ty technologické možnosti neměli.
      Získat potravu s co nejmenší námahou , nashromáždit hodně majetku pro svoje potomky.
      Vyřešit tenhle problém, jak přestat huntovat Planetu, to bude určitě hodně zapeklitým úkol.
      Jinak to vidí enviromentálista v kanclu a jinak bezzemek někde u deštného pralesa.
      A jinak člověk, který zrestituoval pole a teď chce, aby se pomocí nájemce co nejrychleji finančně zahojil.
      Protože dlouhé roky ze svého majetku nic neměl.

  19. Držme si klobouky, páni a dámy, pojede se z kopce. Není von ten Babiš přece jenom idiot, prej:
    …“Hovoří se o bývalém herci a končícím velvyslanci v Izraeli Martinu Stropnickém.“
    Něco jako:„… Já já ne-nejsem medvěd! Já já já jsem Va-Va-Vašek!“, nebo rovnou by to mohl dát tomu kamarádovi našeho Godota senátoru a autorovi večerníčků medvědáři Václavu Chaloupkovi a vyšlo by to nastejno, vlastně né, ten alespoň nekurvil armádu.

    Co sem komu, kurva, udělal?

  20. Jinak vsem, kteri tu Vidklakovy prognozy schazuji a za jeho analyzy ho nazyvaji mimonem a uctivaji jakesi zakomplexovane „genie“, bych ted pripomel, ze zatim se ty strasidelne scenare pekne jeden za druhym plni.
    Vidlak ma mnohem vyssi uspesnost, nez vetsina profesionalnich analytiku.

    Naposledy o te slavne Euro-solidarite s energiemi a plynem.
    Zima jeste ani nezacala a Nemci uz vsem predvedli, ze Anglicani nejsou zdaleka jedini sobci, a ze dodrzovat pravidla musi jenom slouhove.
    A nikdo ani necekne. Byt to Madarsko…

    Fiala mesice mele o celoevropskem reseni, Vidlak uz tu cele mesice predpovida pravy opak.
    Jak to dopadlo jste si vcera mohli vsichni precist.
    Nas nejvetsi pritel a soused, zase vyjebal se zbytkem Evropy, jako uz ostatne mnohokrat v historii.
    Vubec jim nevadi, ze na soucasnem pruseru maji velky podil oni.
    Stacilo by nemit v hlave zelenou mlhu, a pak taky kdyz se zarucim za nejakou dohodu (treba tu v Minsku), tak by bylo dobre primet sveho chranence, aby tu dohodu taky plnil.

    A co my to?
    CEZ prave posiluje vedeni na export elektriny do Nemecka.

    Navic jsem vcera jenom letmo preletl titulky, co na to cesti pohlavari.
    Vicemene jenom to, ze v podpore Ukrajiny musime vytrvat, par set lidi na Vaclavaku prece nikoho nezajima, a ze kdyby Fiala nejel do bombardovaneho Kyjeva, tak by to byla znamka slabosti.

    A z Nemecka, ze zbylou rouru NS2 nepovoli „v zadnem pripade“.

    Jo a taky ze Rusko je zlo, a zakerne odstrihlo nevinne evropany od energii.

    To uz nemuze byt hloupst, to je zamer.
    Valku si nikdo nepamatuje a v americkych filmech prece vzdycky vyhrajeme.

    1. Uz davno je na programu vseobecneho zniceni sveta .
      Vseho zavedeneho co dobre slouzilo doposud a bez nahrady.
      Proto vyprovokovali konflikt na Ukrajine a ta urychlovana ,zvysovana ,zmnohanasobovana „pomoc“ je efektivni na zamernou destrukci..
      Britove se napriklad oddelili, aby rychleji upadli do zkazy. Kdy bez clenstvi v EU, nemuzou si vyzebrat miliardy od EU. Coz by dostali jako velmi vlivny stat..
      EU ma za ukol provest sebevrazednou zkazu, nez se rozpadne..
      A diktuje totez vladam s dalsimi organizacemi jako WB,WT,IMF,OSN a jejich spousta..
      Tak populace je za jedno s temi, co to naplanovali..
      Kriceni na Rusko ,je jen zasterka ,kdy rusove jim v jejich zamerech tak prilis neprekazeji..
      To je videt ,kdyz se odzbrojuji ,hospodarsky rozvraceji udajne ve prospech ukru a bez obav../Pomoci ohlusujici a falesne propagandy strachu o nebezpeci z Ruska/.
      Tedy jde premenu od vlad ,do totalniho teroru bankovni a nezakryvane plutokracie…
      Od zavedeni teroru rozsireni a jeho rozvoj a jeho proniknuti do zivota vsech do celeho sveta , dnes je teror kazdodennim vyskytem..
      Vsichni si zvykaji na nej ,zase udesnou propagandou v mediich ,jako na nedilnou soucast zivota..
      Aby pomoci teroru,posledniho prostredku zachrany ,aby ovladli svet..
      Niceni a rozvrat planovane, statu a narodu, stale pokracuje..
      Vlastnici majetku,pudy ovladnou svet pomoci pridelovani potravin..
      Penize nechteji a konci..Kdo ma penize nemuze poradne na nich zaviset…
      Po uchopeni moci ,kdy dokonci sve plany a zamery zacnou zase ekonomicky spolupracovat ,jako by nic s Ruskem a Cinou..

      ………….Neni k uvereni ,co medved provadi zapadu..
      Nebo naopak ,co si sobe zapad provadi..Vsem na ocich…
      Medved postavi most. Aby kazdej videl ,poradnej a velkej.
      Most oslavuje ,aby si kazdej poradne vsim…
      Jako sileny zavislaci ,se vsichni zameri na usili picnout do toho pitomyho a nedulezityho mostu, misto poradny obrany.. Nic jinyho je nezajima..
      Ted ,zpitomnele jasaji ,ze kousek mostu /civilni struktury /,teroristickym utokem,
      /na kterej musi neustale upozornovat propagandou v mediich , aby si kazdej zvykl/ ,zborili..
      Netusi, ze medvedovi ochotne skocili na spek..
      Medved se ted tvari ,ze je rozcilenej ,ale zmanipuloval je zcela pro svoje zamery a to je presne situace , jakou chtel..Napr.
      Ma tu mobilizaci a potrebuje jeste neco propagandy na zmotivovani vojacku /a populace tez/..
      Podivejte jak nam strasne ublizujou a bojujte..Nejaky ty prechodny nedostatky, tech si nevsimejte , pominou rychle ,az brzy zvitezime..
      Nekdy to vypada ,ze hrajou vsichni podle stejnejch not..

      1. Most a medvěd. Ano, je to tak. Putin pro lidi v mobilizačním čase potřeboval něco takového. Na ten most byli a jsou Rusové pyšni a ti zlí Američané (ne jen Ukrajinci) ho poničili. To se mu výborně hodí nejen jako argument pro mobilizaci, ale i pro intensivní ničení infrastruktury. Jak vy na mně, tak já na vás. On se přeci jen brání. Ale nejsme mimo téma článku? Čím to je, že válka a diskuze kolem ní v diskuzních vláknech převažují? Chyba bude ve čtenářích, nikoliv v autorovi. Zkusme se napravit a diskutovat kolem toho, co autor považuje za podstatné.

  21. Nevesele cteni, detaily jsem neznal, ale ze neco velmi zapacha mi bylo jasne, jeste kdyz jsem byl v Cechach a CEZ mohutne argumentoval pro spalovani „energetickeho“ obili.
    A taky mi nabizeli kotel na psenici.

    Zrovna tak, jako neni nic spatneho na psenici, tak to same plati i pro repku.
    Spatne je to, co jsme s temito plodinami provedli.
    Vidlak to svadi na volny trh, ale nic neni vzdalenejsi volnemu trhu, nez tyhle „energeticke plodiny“ a masivni dotace do jejich pestovani.
    Zrovna tak jako dotace na sekani travy, ale to uz tu bylo prokydano mnohokrat.

    1. Cinnost korporaci je temer za vsim. Automatizace prinesla nadvyroby ,plus umele zdrazovani /vyssi zisky na uspokojeni chorobne chamtivosti/,snizovana kupni sily populaci zaroven, i za vic penez se koupi min../Min kvalitni ,osizene vyrobky atd./.
      Vyroba potravin ,jeji umele omezovani /a prikre zdrazovani/, vede k lepsimu ovladani vsech./Ztraceji moc nad svetem ,kazdym dnem a zoufala opatreni to maji aspon zastavit/.
      Zaroven se znehodnocovanim penez..
      A silenym manipulovanim a machinacemi s cenami zakladnich surovin..
      Jinymi slovy , kopaji si vlastni hroby a velmi snazive..
      /Ale zaroven dolar upada a ovlada stale mene ve svete. To vytvari zase vakuum a Rusko-Cina prichazeji zakonite vstupuji do prazdna s menou nahradni/.
      Jednoduse ,protoze je to potreba..
      Z obili ,z kukurice /nadvyroba v USA/se vyrabi palivo do aut,aby bylo stale mene potravin.
      Auta jsou tak dulezitejsi ,nez zabezpeci populace od hladu..
      Na druhe strane zase vnucuji vsude auta na baterky..
      Typicke pro vlady nekolika megakoncernu..
      Rusi se atomove elektrarny bez nahradnich zdroju na vyrobu elektriny. Za to a za masovy dovoz milionu afroarabu ted oslavuji medailemi Merkel..Vse smeruje a umele do masoveho ozebracovani ,ktere uz bylo v 1929 ….A vedlo tez do dalsi svetove valky na obohaceni zase Usa a ovladnuti sveta potom..
      Kricelo se pro odvedeni pozornosti, ,ze to chce Hitler..

      1. Ony ty korporace jsou velký problem. Pokud byl majitelem určitý člověk mohl jednat i trochu „mimotržně“. Nyní vše ovládají najatí manageři pro které je zisk tím hlavním a jediným.

      2. pawe,
        oceňuji Vaše vidění jsoucna. To všechno, co píšete jsou skutečnosti stěží zpochybnitelné.
        Zkrátka je to tak, ba co víc, je to ještě horší.
        Nicméně, povězte, co z toho plyne pro nás tady v kotlince?

        Zajímal by mě Váš názor na vhodný způsob řešení situace tady u nás.
        Neboť, co se děje v globálu je jedna věc, ale my žijeme tady a košile je furt a stále bližší než kabát.

    2. Dotace na PĚSTOVÁNÍ řepky nejsou, to jen tak mimochodem. Jsou dotace na hektar a je jedno zda tam máte pšenici nebo řepku. Tenhle nesmysl mimochodem vypustil do mediálního světa myslím Petr Mach ze Svobodných (aby co nejvíce pomluvil Babiše jasně) a ono se to drží dost fest pořád.

  22. Chodi po sitich, s novou mapou oblasti:

    Tyto čtyři provincie jsou ruské, ale při narození jim byla přidělena Ukrajina. Nedávno se prihlasily ke sve orientaci jako trans. Jsou to pohranične proměnlive regiony a jejich suverenita je nebinární. Jsou to Rusové uvěznění v ukrajinském těle a rozhodli se pro transformaci. Jejich zájmena jsou nyní dpr/lpr. My Indové jako spojenci tento přechod podporujeme a odsuzujeme transfobní postoj lidí ze západu.

  23. Nejenom hnuj, ale delat vse pro to, aby se v pude vytvarel (a nenicil) tzv. trvaly humus. Puda za priznivych okolnosti roste (tvori se) sama, a celkem rychle (ne v geologickem case). Viz tmava indianska puda v Brazilii (terra preta). Ale i jinde.

    Trvaly humus drzi nejen uhlik, ale i vodu (a ta je nejvetsi casti tzv. sklenikovych plynu). Jo aj i dalsi prvky…

    V Australii dost proto podporovali orani po vrstevnicich…

  24. Precteno na netu : Vždy když dávají v televizi nebo kdekoliv reklamu – na podporu malého černošského dítěte z Afriky, které je podvyživené – já říkám nasrat. Rodiče ho zplodili – rodiče ho musí uživit. A když ho neuživí tak bohužel zemře. Pokud rodiče vědí, že ho neuživí, tak si ho nemají dělat. Je to kruté – uznávám ale je to pravdivé. A různé UNICEF a podobní kriplové vlastně jenom přiživují jejich přemnožení. Oni si zplodí 15 dětí ale blbí evropané přes různé tyhle darmožroutské spolky jim ty děti živí. Ne – prostě sis to dítě zplodil – starej se. Nestaráš se – dítě umře. Kruté ale pravdivé a poctivé. Já mám děti, akorát uživím a zajistím jim hezké dětství. Další dítě už neuživím tak ho prostě nebudu mít. Ale zde se dostáváme k podstatě věci. Jsou to plnohodnotní lidé? Když neznají pocit zodpovědnosti, když neznají pocit odříkání se něčeho, neznají antikoncepci. Nejsou to zivocichove s pudem žrát, vyměšovat a množit se ? Taková je pravda. Jenže v rámci obecné tolerance ji nikdo neřekne nahlas.

          1. Kteri blbci ? Ti kteri ten problem sami vytvareji, ti kteri jim na to delaji podminky, nebo myslite ty, kteri o tom „nekorektne“ nemlci – byt mozna nemaji co do reseni vzdy celou pravdu ?

      1. Bandita neví, že před příchodem Evropanů byla Afrika v pohodě. Příroda si sama regulovala počet obyvatelstva.
        Problémy přivezli až bílí kolonizátoři.
        Každá společnost se nějak vyvíjí. A přeskočit několik století asi dost dobře nejde.
        Oni se nás neprosili o naše výdobytky. Ale když už je poznali, tak to chtějí taky.

          1. RE : zlokot
            Fakt !?!?!?
            “ Když misionáři přišli do Afriky , měli svou Bibli a my měli naši zem.
            Řekli : Modleme se.
            Zavřeli jsme oči. Když jsme je otevřeli, my jsme měli jejich Bibli a oni měli naši zem. “

            Desmond Tutu

          1. Bandita jim vyčítá, že nepoužívají antikoncepci. Což je blbost. Pro chudáka jsou děti opravdu jediný majetek. Za pěknou dceru dostane rodina tučný poplatek, a syn se zase postará o staré rodiče.

            1. A jakou antikoncepce i? I tady to ročně vyjde na několik tisíc. Plus musíte mít dostupného gynekologa kvůli předpisům,zavedení a kontrolám atd.

              1. prezervativ stojí kolik? Dolar? To je tedy 365USD p.a. Když odečteme 1/4 roku na menstruaci, tak to vyjde 274USD. A to počítám se sexem každý den. A další lékařská péče v souvislosti s touto antikoncepcí není třeba.

                    1. Jak vyhazovat? Prat a znovupouzivat. Budou trvale udrzitelni.

                      Nebo jako Skotove, ti vynalezli prezervativ. Koho pro tyto ucely nakonec napadlo strevo z te ovce vyndat uz nevim.

                    2. Já četla,že oni mají 2 dolary na den a rodinu a Martin by z nich vytáhl 274 doláčů na kondomy.

              2. Přesně.
                Navíc v jejich kultuře je povinnost mít hodně dětí. Bezdětná žena, ale i muž, jsou považováni za losery.
                Vnutit jim naši kulturu byl stupidní nápad.
                Stupidní nápad byl i narýsovat jim tam hranice v dnešní podobě. To vidí i žáček praktické školy, že takhle rovně hranice nikde neprobíhají.
                Násilím spojit znesvářené kmeny, to byl fakt debilní nápad.
                V Evropě vypadají hranice úplně jinak!!! ( A i tak nejsou vyloučeny spory o určitá příhraniční území. )

            2. Postarat se o rodiče… Jeden popis napsal pan Wágner (autor safari Dvůr Králové) v knize Afrika , život a smrt zvířat. Je tam popsán celý obřad. A Po celé generace nebylo potřeba nic měnit.

        1. Oni jsou jako děti. Výdobytky chtějí, ale nechce se jim pro to moc dělat. Zpravidla si myslí, že mají jakýsi nárok.

          V Africe jsem pobyl celkem dlouhou dobu, takže jsem to měl možnost pozorovat hodně zblízka.

          1. Jsou jiní,jistě, genetická paměť lidstva, tam je vedro,vlhko,vše se hned zkazí a hnije, ani africké včely nedělají zásoby,versus Evropa se střídáním ročních období a krutou zimou bez zásob nepřežitelnou, a to po stovky generací, jasné,že se populace chovají jinak Plus Evropani,chtěli černé otroky,ale to bylo v rozporu s jejich křesťanskou vírou. Tak museli udělat z barevných něco méněcenného,na úrovni zvířete a to po dlouhé době zakořenilo a výsledkem je mínění,co napsal v kostce Bandita

          2. Bodejť by si to nemysleli, když jim to sami cpeme.
            Prvotní chyba byla v tom, že v Africe Evropané vybudovali “ svoje “ kolonie. Pod záminkou evangelizace.
            Oni nikdy nedostali příležitost vybudovat si něco jako funkční stát. Možná o to ani nestojí, dá se prosperovat i v klanech, velkorodinách.
            V moderní době se Evropa od kolonialismu distancovala. Neokolonialismus je ale ještě horší.
            Pomocí rance oběživa , “ humanitární pomoci “ , korumpujeme jejich ( námi dosazené) vůdce.
            Lidožrout Bokassa byl ověnčen mnoha metály.
            Co asi myslíte, že dělá armáda ČR v Mali. Pomáhá udržet u moci tu “ správnou” , Frantíkům nakloněnou vládu. Ve skutečnosti tam vyrábíme další a další džihádisty.

              1. Možná, že kdyby bílý muž zavčasu zastřelil Mandelu, mohlo to dneska vypadat úplně jinak. Mandelovou „zásluhou“ je, že si kdejaké netáhlo myslí, že „má nárok“.
                Jak vypadaly tyhle „nároky“ třeba po 2.světové, kdy sama Evropa měla co dělat, aby přežila?
                Proč si teda někdo dovoluje peskovat Rusy, že vozí do Afriky míň obilí? Ať ho tam vozí ten, kdo tam má nějaké své zájmy – a Evropa ani Rusové to zcela jistě v Africe nejsou.
                Koukám a nestačím se divit, co je tady sluníček. To bych nečekal.

                1. Tak by se objevil jiny Mandela. Ona to tam pro ne moc prdel nebyla.

                  Osli mustek k nasi situaci. Lidr se nevybira ani nevoli. On se objevi (nebo taky ne).

    1. BANdito, není to zase tak dávno, kdy i v Evropě měli rodiny hodně dětí. I když dobře věděli, že všechny nepřežijí. Vlastně hlavně proto. Pro chudé lidi byli potomci jediná pojistka na stáří.
      V Africe to mnohde berou ještě dneska. Děti jsou jejich bohatství.

      1. To jim nikdo nebere, at se divaji na deti jako na bohatstvi. Ale naprosto vam unikla podstata problemu. Kterou je otazka, zda my jsme POVINNI jejich deti (a pak deti jejich deti) zivit – jen proto ze oni se proste rozhodli je mit, bez ohledu na tamni okolnosti. Jsme povinni, nebo ne ? Pokud si myslite ze ano, tak nema cenu se s vami dal bavit. Protoze kdo neprohledl doposud, uz neprohledne.

        1. Jejich přírodní bohatství živí Evropany. Proč je kolonislismus a neokolonoloalismus. Jen ti lidé tam vadí,proto se šíří tyto názory.

          1. Samozřejmě. Poslední Evropan vypadne, až tam už nebude co ukrást.
            To už ale bude půlka Afriky přestěhovaná do Evropy.
            Ách jo.

        2. To plati rovnako aj pre nasich ciganov. Mame im prestat vyplacat socialky, nech sa o seba postaraju? Ake by boli dosledky? Obcianska vojna?

            1. Nekteri ano, jen se to tomu rikalo jinak 🙂

              Pamatuju jednoho, co delal v konzervarne. Rikali mu Rychlonozka, podle zpusobu, jimz se presouval po arealu ve snaze vyhnout se jakekoliv praci.

            2. Nebyli.
              Velmi nízké invalidní důchody dostávali pouze prokazatelně nevzdělatelní jedinci, někteří jejich „starci“ nedostávali ani minimální socialistické důchody, protože nikdy nepracovali. Ten zbytek, naprostá většina, musel mít razítko a pracovat. A oni taky pracovali, já si to ještě chválabohu pamatuju. Jak bydleli a žili, to je druhá věc.
              Že se ti předchozí bolševici pokusili, integrovat je mezi normální lidi třeba v Chanově, dokonce jim tam umožnili, aby byli „mezi svými“, je také nepopiratelný fakt. Jak to dopadlo, všichni víme – dneska už jenom z fotek, neboť většina těch luxusních paneláků s veškerým příslušenstvím, za velké desetimilióny korun československých, už nestojí.
              Ještě nějaké připomínky k cikánům?

        3. Kdybychom je nechali na stromě, tak v poho. Snědli by přes den pár banánů, a co. Jenže my jme je stáhli se stromů a dali jim do ruky úřední lejstra, ať se je laskavě naučí vyplňovat, negramotní debilové, a ty banány, ty jsme si odvezli.

    2. Do značné míry pravda. Ale. Pročpak tam vozíme potravinovou pomoc, ale ne prezervativy a jinou antikoncepci, včetně povědomí o plánovaném rodičovství? Podporovat rozvoj vlastního průmyslu a zemědělství, a ne věčnou „potravinovou pomoc“? Zajímavá by byla taky bilance hodnoty dovezeného/vyvezeného. Kolonie (a o nic jiného se nejedná) prostě mají svoji specifickou logiku.
      Jak je na tom katolická církev, – vysvětluje tam, že mít dvě děti stačí? Myslím, že ne. Podle mě by průměr dvě děti měl být maximum, ať už jde o děti bílé, nebo černé. Já vím, že se na mě snese kritika, protože „kdo si je dokáže uživit, tak ať je má“. Já si myslím, že se brzo ukáže, jestli je opravdu dokážeme uživit. Bez toho, aby nás dotovaly dělnice v Thajsku, které za 12-14ti hodinovou směnu vydělají dva dolary, abychom měli levné kalhoty.
      My jsme dřív taky měli vlastní textilní a jiný průmysl, soběstačnost v zemědělství. Teď máme spoustu kecalů, genderových odborníků, právníků, finančních poradců, politologů, filosofů, vysokoškolských učitelů na úrovni Fijalláha a podobně. Ovšem u nás se to rozvrací jenom něco přes třicet let, v Africe možná 400 let?
      Pokud vím, tak v době prvních evropských kolonizátorů byla v Africe řada feudálních států, které si nijak zvlášť nezadaly s evropskými. Neprošly ještě transformací k průmyslu, to je pravda. Byly pozadu o pár set let. Ovšem systematická likvidace hlavně ze strany Evropanů (ale taky Arabů) po stovkách let přinesla jedovaté plody a posunula je zpátky o dalších tisíc let.
      Bohužel, chudoba a nevzdělanost s sebou nese i mnoho dětí. Můj děda byl taky z patnácti sourozenců. Copak mají chudáci jinou radost, než si „zašukat“? A že z toho jsou děti? No ale pánbůh (I Alláh) říkají, že je to tak dobře, ne?

    3. Člověk aby přežil, nepotřebuje milodary, ale efektivní ekonomiku. Africké země, které obchodují s Čínou, vzkvétají. Ty země, které dostávají milodary od Evropanů, procházejí pravidelnými hladomor.

      1. Ony ty „milodary“ přicházejí Afričany setsakra draho:

        Museli se podřdit příkazu likvidovat potravinové zemědělství, a nahradit je takovým, které zajišťuje export na Západ.
        Museli konat tak, aby byli potravinově závislí na Západě.
        Jejich zkorumpovaní vládci to jistí.

        Prostě – podívejte se například na perspektivy současného českého zemšdělství (a hlavně na jeho perspektivu – tedy kam teče obilí a za jak násobně vysoké ceny se zahraničními řetězci vrací zpět v podobě potravinářských výrobků.

        Zjistíte, že mezi afickou zemí a Čechistánem je rozdíl jen několika málo let. Tedy v realitě hladomoru.

      2. RE : HumphreyvanWeiden
        Protože Čína jim necpe žádnou ideologii. Respektuje místní zvyklosti a do ničeho jim nekecá.
        Navíc tam buduje to, co jim nejvíc chybí. Jsou to komunikace, železniční trati, přístavy.
        Afrika má v tomhle ohledu mimořádně nepříznivé přírodní podmínky.
        Přírodní přístavy chybí, navíc pobřeží často oddělují od vnitrozemí vysoké hory.
        Řeky jsou splavné jen v určitých úsecích a jenom někdy, když naprší.
        A v období dešťů se nedostane farmář s kuřaty ani do sousední vesnice.
        Evropa se rozvinula i díky dobré možnosti obchodování.

      3. Coze, prosim? Jak vzkvetaji?

        Mno, spolupraci s Cinou uz meli moznost okusit v Cerne Hore s dalnici, v Jizni Americe s prehradou a vodni elektrarnou… procpak by mel byt ten model v Africe jakkoliv odlisny?

        „Dobry den, nabizime vam vystavbu tohodle a tohodle, bude to super, bude vam to uzitecne. Akorat si dovezeme svoje pracovniky z Ciny. Ze jste chuda zeme a nemate na to prachy? Nevadi, my jsme dobraci od kosti, prachy taky dovezeme z Ciny, jenom nam tady podepiste, ze kdyz nebudete schopni splacet, tak je to proste nase, nebo nas budete platit v naturaliich.“

        Takze info, co mam, nemuze byt vzdalenejsi tomu, co uvadite. „Zeme vzkvetaji“ – ne, Cina vzkveta. Ty zeme to nebudou schopny ufinancovat a fakticky se takhle Cinanum prodaji. Ale ano, na uzemi tech statu „neco roste“. Jen to neni jejich.

        Vizte treba:
        https://www.nytimes.com/2018/12/24/world/americas/ecuador-china-dam.html

    4. Ono je to složitější.
      Představte si, že se vám loni narodilo děcko.
      Letos Fialláh vyhlásí Rusku válku.
      Příští rok jsme bez surovin, všechno zkolabuje a rok nato firmy USA skoupí celou ČR, přestane se tady pěstovat, vyrábět, území bude určeno na nábor bojovníků proti Rusku, to bude jediný reálný zdroj příjmů pro rodinu. Přijde hladomor, kriminalita, násilí.
      Mohl BANdita vědět před 5 roky, co se stane? Mají jeho děti spravedlivě pochcípat?

      Jo.. nepředstavitelné zde, tam jo. A jedna nesedící okolnost – tady jsme přibližně stejný počet lidí uživili i koňmo, tam došlo k přemnožení, které lokálně ruční prací nejsou schopni uživit.
      Ale při rychlé změně je to možné snadno i u nás, v Holandsku a na Srí Lance už to zkusili.

  25. Ale on ten dusičnanový – močovinový “ pervitin“ má zrovna trable. Bez levného plynu z RF se můžeme vrátit k trojpolnimu hospodářství.

        1. A pak taky o HODNE moc vic lidi v zemedelstvi.
          Protoze hnuj je o MOC prace vic, nez pohodlna a ve zlych castech sveta stale levna chemicka hnojiva.

          Poslednich 3 tydny jsem navazel hnuj na svou plantaz, a okolni profici se na me divaji, jako na tydyta.
          Zachranuje me jenom to, ze jsem cizinec, a tak mam pravo na ruzne vystrelky.

          1. Tam kam se vracíme, tj. do středověku, tam v ČR bylo mnohem méně lesů a mnohem více polí (i Krkonoše byly holé – to kvůli dřevu a dřevěnému uhlí, nikoliv polím – dosud jsou vidět vysbírané kameny (dnes zarostlé křovinaté pásy) určující meze – políček („Lánov“, Horní Albeřice jsou snad nejukázkovější z pohledu map https://en.mapy.cz/zakladni?q=albe%C5%99ice&source=ward&id=2921&ds=2&x=15.8464305&y=50.6889376&z=16&base=ophoto), a v zemědělství pracovala naprostá většina obyvatelstva. Manuálně pochopitelně. Snad ještě před nějakým 100 lety přes existenci určité mechanizace to byly snad 2/3 obyvatelstva.
            Je to nafta, a dusíkaté sloučeniny z vyrobené z plynu, co umožnily takový nárůst produktivity. O pesticidech nemluvě.

            1. Aby nedošlo k mylnému výkladu. Krkonoše byly holé kvůli dřevu prakticky i na hřebenech již kolem Léta Páně 1600, kvůli krátkému vegetačnímu období a neúrodné půdě byly provozovány především pastviny do výšky cca 800-900 m.n.m. Tam kde vyklučené lesy dobytek pohnojil mohlo něco málo růst (len, hrách – např. enklávy Tippletovy boudy, Honzův ručej atd.).

              Nic moc na obživu, i proto se tam udržela například čižba – lov drobného ptactva povolený vrchností i běžnému lidu tak dlouho. Sklizeň sena byla 2x do roka.
              Dokonce proběhl pokus zemědělsky obdělat okolí Luční boudy (cca 1500 m.n.m), to se pochopitelně pro tvrdost podnebí nezdařilo.

        2. K dosažení STEJNÝCH výnosů bychom potřebovali otřebovali při trojpolním hospodářství bychom při trojpolním hospodářství Více NEŽ „pouhý“ trojnásobek půdy na jednoho obyvatele!

          Jenže navíc bychom potřebovali onu tehdejší humózní půdu – a nikoli jalový pískohlinitý substrát, který bez dodávaných hnojiv nebude zdaleka poloditani třetinu toho co středověké zemědělství.

          Rostliny nejsou perpetua mobile a nepopírají zákon o zachování hmoty, to dokáže jen Evropská unie.

            1. Jsa zahrádkář, tak vím, že:
              1) NPK je základ, prvky Ca, Mg, B ale potřebujete také
              (N – dusík, P – fosfor, K – draslík, Ca – vápník, Mg – hořčík, B – bór a řadu dalších „mikroprvky“, )
              2) toto nenahradíte kompostem, možná mrvou, ale kdo ji dnes má?
              3) potřeba prvků je v každé části vegetačního období jiná resp. jejich poměr. Nevhodný poměr = malér.
              4) bez pesticidů není úrody, bez znalosti škůdců nelze aplikovat „něco“ jen tak. A mohl bych napsat něco o rezistenci různých škůdců.
              5) je podivem s jakou lehkostí EU zakazuje různé pesticidy bez náhrady. Takže pokud potkáte postřikovací traktor v 02:00 ráno, vězte že to není jen tak. A vězte, je to pro Vaše dobro.
              6) obecné znalosti o zemědělství jsou natolik upadlé, že si renesanci úhorů a políček nedovedu představit. O potřebné fyzické zdatnosti a manuálních dovednostech (kdo dnes umí s kosou?). O tom jak dnes obyvatelstvo, zejména náplavy z měst na venkově reaguje na zápach (hnůj, siláž), mouchy, hluk – vadí kohouti i bučení krav až hanba mluvit = další rozkližování společnosti.

              1. Ještě lepší pohled na políčka je v okolí Vrchlabí a Lánova:
                https://en.mapy.cz/zakladni?q=albe%C5%99ice&source=ward&id=2921&ds=2&x=15.6732242&y=50.6364419&z=13&base=ophoto

                Máte jen představu co obnášel jen ten sběr kamení, které nyní formuje ty křovinaté pásy?
                Strom pokácíte ještě snadno, ale zbyde pařez. Terén je po těžbě dřeva obtížný a na horách ještě hůř. Všechno ruční práce, od rytí po trhání pařezů a sběru kamení. A to máte před sebou: setí, sklizeň, hnojení a další orbu….
                Mnoho z těch kamenných plůtků (ano oddělovaly od sebe jednotlivá políčka) dnes z fotomapy neuvidíte, táhnou se do dnes již zarostlých výších partií lesa. Asi nejvýš jsem je zaregistroval na jižních svazích hor kolem 900 m.n.m.

          1. Holube, dalším řešením by bylo o polovinu méně jíst a neplýtvat. Osobně jsem již vyzkoušel, a řekl bych, že po padesátce to má i pozitivní dopad na zdraví.

            1. Jist o polovinu mene a neplytvat znamena pouze to, ze se prezirate a vyhazujete spoustu jidla. Rada pro ty, kdoz tak necini ani ted je prinejmensim hrabeci.

              1. Je to otázka definice standardu. Ten může být třeba takový, jaký zavedli Němci v koncentráku. Cokoliv nad to bylo pro Němce plýtvání.
                V zemích s nedostatkem potravin je standardem nutriční obsah umožňující přežití.

                Nevím, jak se stravuje a bydlí Standík, ale předpokládám, že by jeho styl i po ohlášené redukci byl těmi hladovějícími považován za luxus a přežírání.

            2. Po čtyřicítce jsem si snížil dávky na polovinu (půl rohlíku a 3dkg salámu například ke svačině), jím 6-7 porcí denně, v restauraci si dávám dětské porce a v pohodě žiju. Ovšem nepracuji tvrdě fyzicky, nejsa horníkem, či dřevorubcem 🙂

    1. Hon je jednotka plochy, viz Wiki. Jednáse o podle mne o minimální plochu pro ucelený cyklus víceletého hospodaření na půdě tak, aby se půda nevyčerpávala a přitom poskytovala maximální výnosy za minimálních nákladů.

    1. Volnej trh , kterymu zapad slouzi ,neni nic jineho nez sluzba korporacim, ktere diktuji ,co bude a co ne..Vlady jim ustupuji a dodavaji pro ne stale vetsi moc a nezvoleni vladnou..
      Proto jsou vlady casto bezvladne a pachaji nesmysly, jim nadiktovane..
      Od korporaci a nebo jinych EU nezvolenych teroristu vseho druhu. Na pocasi , na zemedelstvi , navsecko.
      Ale volby jsou jako nejaka zhorsujici se taskarice /,tohle prece nemuzou vazne udelat/,kazdyho napadne..Ale neni vubec vylouceno ,ze spatnou volbou spatnyho presidenta , muze bejt narod zavlecenej do skutecny valky ,vo ktery ted kvili Fiala.
      Ponevadz to novy vyzbrojovani za mnoho miliard..Dava jednoduchej soucet.
      Jinak vse ostatni dela dojem a je nejaka saskarna ,kdy zapad a jeste nejake staty reaguji jen a poze na to co Putin udela /a lecos z toho zapiraji/……Mimo to jim jste jim vyhrozuji ,aby delali stale horsi a novy antilidsky opatreni. Zrejme uz vsechny „brzdy“ odstranili..
      Porad kazdej tejden, jen bezmocne schuzujou ..Potaceji se od mesta k mestu..
      Zadneho zlepseni nejsou schopni..Zvaneni a zvaneni..
      Cas od casu nektery z tech hlavnich z niceho nic zacne mluvit jako ,ja jsem predevsim sionista , aniz by se nekdo ptal..
      Tahle zalezitost neni vubec nikomu jasna..
      Vo co de ,proc to rikaji,proc to musi rikat dokola a co to znamena..
      Pomalu ale jiste se prolhavaji k pravde..Ztraceji publikum a selhavaji ve vlivu na populace..
      Vsichni jsou jiz presyceni nepochopitelnymi vyroky ,ktere se netoleruji ani u deti..
      Medialni pedagogove a jejich vzdelavani ostatne jako, vse pomalu mizi a zanika..
      Nic noveho ale take neprichazi, mimo hladovych krku a nebezpecnych ,do jiz preplnene a navic umele ozebracovane EU../Zisky ,ale kratkodobe korporacim/.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *