29 března, 2024

Milí bloggeři a čtenáři,

dovolte, abych se vám omluvil za pomalé tempo, kterým v poslední době reaguji na vaše podněty. Ale neodkladné záležitosti, pracovní i rodinné, si u mě teď doslova podávají dveře – a já nestíhám. To se projevuje mimo jiné i tím, že zanedbávám web. Ve frontě čeká zatím asi patnáct vašich mailů, které čekají na vyřízení – články, úpravy profilu, a další.

Na všechny se dostane, ale teď to bude trvat o něco déle než dříve.

Děkuji vám všem za pochopení,

Alef Nula, Zakladatel

65 thoughts on “Milí bloggeři a čtenáři,

  1. Právě digitálky Casio GW 5610, dobíjené světlem. Přiměřeně přesné, spolehlivé, vodotěsné, odolné. Pohodlné. Lehké. V hodinařině se vyznám natolik, že netoužím po žádném „statutotvorném“ skvostu. Nějakou „velmi konservativně “ vypadající klasiku pro občasnou prilezitost mám, ale nic mimořádného. Monitor tělesných funkcí nepotřebuju. Nádech-výdech zvládám sám.
    A nakonec to hlavní, s jakýmikoli hodinkami čas plyne stejně. Vyjma jediných, těch z „Vlaku do pekla“.

    1. Nedělejte z toho událost, v únoru jsem tu měl 9°C a taky jsem to přežil.
      Při 100% vlhkosti holt musíte prádlo sušit venku a sušit musíte i horský spacák (vlhkost se sráží bezprostředně na jeho povrchu.¨.) Vytápění je řešeno elektricky (rukou jsem teplotní rozdíl mezi topidlem a vzduchem nezaznamenal.). Pokud půjdeme v rámci vládního nařízení o 4°C dolů, bude zde nutno zřídit klimatizaci.(chladit) Provozuje Oderská s.r.o.

  2. Časy? Jo takové Primky z roku 1958 které měly ještě výrobní číslo 11083 – a stále v pohodě jdou – přežily ledascos byť je už nenosím ………

  3. Zakladateli , řadím se chtivě do fronty v očekávání variace “ vidlákovic rohožka “ . Nespěchám , ale těším se .

  4. Zakladateli, držte se svého temporytmu, nejspíše dle známého FESTINA LENTE.
    Nenechme si poroučet ani časem, ani přechodnou vrchností.
    Trpělivost je stará ctnost.

  5. Zrovna vcera mi moje draha mezi reci prozradila, ze si pujcila moje hodinky. Nejaka rejze digitalni vodotesna, uz je asi deset let nenosim, protoze je nepotrebuji. Kupodivu porad jdou.

    V zivote jsem par hodinek mel, vetsinou byla jejich cena trimistna (az na tu posledni vodotesnou rejzi) a vetsinou skoncily neslavne, jedny zustaly v Krumlove na jezu, jedny v Pribrami v bazenu, jedny prestaly jit, tak sly…

    Jedine, ktere jsou zatim se mnou jsou cibule, ktere mi dal par let pred svou smrti deda. Dostal je jeho tata k osmnactinam. Obcas je vyndam z krabice a natahnu je. Je jim pres sto let a jdou.

    1. To jste mi připomněl, jak jsem asi půl roku pracovala ve velkoobchodu s hodinkami.
      Jako OSVČ, musela jsem si pořídit živnosťák. Na konci měsíce jsem zaslala panu majiteli faktůru s předem domluvenou částkou.
      Firma se jmenovala Alfatron a byla to starobylá švýcarská firma. Stálí zaměstnanci , pardon, podnikatelé, jsme tam byli tři, dvě baličky, které připravovaly dodávky krajánkům a já. Já jsem přejímala zboží, clila a vedla sklad.
      Jinak firmu živili krajánci, kteří si stěžovali, že žádné Hodiny-klenoty nemohou navštívit víckrát než jednou.
      Což nebylo nic divného, protože zejména náramky těch hodinek, často zdobené různými drahokamy, se rozpadaly už při prísnějším pohledu.
      Také mi bylo divné, že ty švýcarské hodinky s mnohastaletou tradicí chodily přes Thajsko a podobné destinace. Tam po nich zřejmě domorodci přímo prahli, protože v každém druhém kartonu byly dírky.
      Obratní Thajci pomocí drátků vždycky vytáhli určité množství hodinek z polystyrenovych plat. A já jsem psala Zápisy o škodě, ačkoli panu majiteli nikdy nikdo žádnou škodu nenahradil. Ale ty zápisy měly nějaký zvláštní význam pro účetnictví. Nepochopila jsem jaký.
      Firma měla nádherné logo, provedené ve zlatě a tak rozměrné, že kolegyně baličky si jedním prelepily díru na zpuchřelé karoserii svého Trabanta.
      Když požadovaly od pana majitele příplatek za reklamu, tak jim nic nedal. Fuj.
      S reklamou to pan majitel moc nepřeháněl , vlastně i vila, ve které probíhal velkoobchod byla tajná.
      Krajánci neznali ani adresu , objednávky šly faxem , jen některé vozil Messenger na kole, to se našlapal, stáli jsme na vysokém kopci.
      Jsou to hezké vzpomínky, ale nečajzla jsem tam ani jedny hodinky, byly moc luxusní a k mému typu klasické šutrovky se nehodily.
      Ách jo.

        1. Aha. Myslela jsem ze to bylo něco s daněmi. Silně pochybuji, ze by celníci něco vrátili.
          Navíc ty hodinky měly nepatrnou cenu, byl to fakt strašný aušus. 😀
          V těch zápisech jsem strašně lhala, když chybělo 60 hodinek, tak jsem uvedla aspoň 300 kusů. 😀

  6. Hodinky, náramky, prsteny, a pod. nosím jen velmi vyjímečně, jednak to nesnáším a pak bych to ztratila. A mobil mne také obtěžuje, nemám na něj příslušnou míru kapsy a vypadává mi z ruky.
    Ale když jsem jako děcko dostala kromě panenky (mrkačky) s kočárkem (sporťákem) i primky, byla jsem spokojená.
    Dávno tomu již.
    Nyní raději klidný čas, až zapadne slunce, jdu do baráku, až vyjde, vstanu (zatím) …. 🙂

  7. No popravdě jsem se bál, že se to tu zvrhne a jak už jsem napsal jednou(mě se to moc líbí) moje malá vnučka by řekla skoro vyděšeně „Ježiš“. No nestalo se a to znamená, že jste tady tomu dal dobrej základ a ten se vám v současné době odvděčuje. Tak snad to vydrží až do té doby, než to zase vezmete Alefe pevně do rukou. Zatím držím palce a hodně zdraví.

    1. Tam jsem teďkom 2x byl. Hezké výhledy, a žádné davy jako na Lysou. A smradlávka se dala i pít. Vůbec jsem se nepo.

          1. Já s davem neběhám. Dokonce 10 měsíců vůbec neběhám, bo jsem si urval postranní kolení vazy. Momentálně rehabilutju a v rámci reha jsem vylezl na Bobek. Do Bílé jsem vezl 1 závodnici (48), hobby, normálně běhá se psy nebo dělá mašerku psímu spřežení – teď běžela 19km za 2:10h.
            Podle rehabilitátorky zase budu běhat, i opět horský maraton – což bude v nastávajících všivých časech výhoda (běh pro jídlo nebo s jídlem domů). Běhal jsem 10 let, a jenom potmě.

    2. Kde pak to je? Před pár lety jsem hledala pramen zvaný smradlavka v okolí Korytné, bohužel nenašla. Ale ceduli měli pěknou.

    1. S převážnou většinou tvého příspěvku souhlasím, – přesněji s plnými pěti prvními slovy slovy ze sedmi.

  8. Halefe, Halefe…

    To máte z toho, že jste směnil mého velblouda za mrzký peníz a ten pak prolil hrdlem.
    Jen počkejte, až budeme zase v divokém Kurdistánu!

  9. Dekuji za vsechnu praci, co do toho davate, Alefe!
    Kazdy den mam radost z neceho noveho, i treba jen klaboseni komentariatu. 🙂

    1. Připodepisuji.
      Jenom bych připodotkla, že syn Václava Matěje Krameria, který pokračoval ve vydávání České expedice, skončil po mnoha peripetiích v chudobinci.
      Jmenoval se Václav Rodomil Kramerius. Už za jeho života k němu měli mnozí vlastenci mnoho výhrad. A dneska po něm neštěkne ani pes.
      Toť úděl Titánů.

      1. Titan je bezva materiál, mám na turistickém vařiči vlastní výroby titanový hořák.
        A taky mám daňového poradce a optimalizuju, co to dá, tak věřím, že mě nečeká chudobinec, nýbrž bohatinec.

        1. Mám dvoje hodinky z titanu, to byla kdysi velká móda.
          Vrátil jsem se k oceli, automatické tissoty, nepotřebují baterky (které třeba nebudou, protože se dovážejí z kdovíjaké prdele). Chytají zpoždění cca minutu až dvě za měsíc..
          Přišel jsem s nimi ke starému hodináři v Sedláčkově ulici a ten se rozzářil, asi už otrávený těmi věčnými výměnami baterií:
          „Zpožďují se minutu za měsíc? No to je nádhera, to víte, mechaniký stroj, ruční práce….. A vadí vám to?“
          Odvětil jsem, že vlastně nevadí, protože v kapse mám mobil, absolutně přesný. Tak jsme to nechali být.
          Hodinky jsou mužův šperk.

          1. Tak to jsme dva.
            Ale ja na sve byvale titanove hodinky docela vzpominam. Byly totiz neuveritelne lehke. Mel jsem je nekdy od poloviny devadesatych let.
            Pak jsem dostal samonatahovaci Breitling, ocel, a musim rict ze jsou docela tezke. Mozna bez tech malych cifetnicku by to bylo lepsi? Nevim, tolik hodinek zase nemam.
            Ale ted jsem si uvedomil, ze casto jdu radsi bez hodinek, protoze dost vazi.
            Taky bych mel napsat, ze reminek u obou je ze stejneho kovu jako ty hodinky.
            Ale kdyz rikate, ze je to sperk, tak vlastne i zeny musi pro krasu trpet.

            Mimo jine, titanove slitiny se pry vyrabi hodne v Rusku, takze to asi bude i po hodinkach.

            1. Mně přijde, že ty malé ciferníky byly vymyšlené kvůli obyvatelům našeho záoceánského demokratického vzoru, nositele transatlantických hovnot, přítele nejvěrnějšího.
              Abych potřeboval vědět, jaký je den v týdnu, kolikátého je, jestli je 6 hodin ráno nebo odpoledne a jaký je měsíc, tak na to nepotřebuji hodinky velikosti malého orloje.
              Na co blbě vidím, jsou ty stupnice po stranách ciferníku.
              myslel jsem, že je to nějaká obdoba logaritmického pravítka, ale asi ne.
              Stejně na to bez lupy nevidím.
              Ale zase se ty hodinky dají použít jako zbraň díky své hmotnosti.
              Breitling maritimer v automatu. Ale asi už nějaká stará verze.

          2. Hodinky jsou tema…co se dospelosti a prakticnosti tyce, pak jsem mel rucne natahovaci, ktere byly dobre. Po jejich rozbiti jsem si poridil na baterku, ktera mi ale jednou dosla, kdyz jsem hodinky zrovna potreboval. A pravidelna vymena mi sla na nervy- dalsi zbytecna starost navic.
            Vsadil jsem tedy na automaty, ale ty zas nekdy vysadily uprostred dne. A kupovat si na ne natahovaci strojek mi zas prislo uplne mimo. Krome toho byly dost tezke.
            Takze nakonec zvitezily opet rucne natahovaci klasiky. Jen skoda, ze voduvzdorne tesneni vydrzi jen asi 10 let, tim se snizuje „vecnost“ vyrobku.
            Vlastne vubec nejpraktictejsi byly kapesni hodinky na retizku, rucne natahovaci. Velke cibule Tissot, klasickeho designu, vypadaly jako nadrazni hodiny, ty jsem mel nejradsi.

            1. Poplotchýně, polotchýně, to by se dalo vysvětlovat různě. Bylo jí půl na podýl nebo na výšku?

              Že ona Vás zlobila?

              1. Polotchýně je matka čtvrtky, to dá rozum. A Čtvrtka je polovička drahé polovičky (polovička proto, že nemá oddací list).

          3. Šperky nenosím – řídím je, tak zněla jedna z mála reklam, které jsem viděl a považuji za vtipné. Text byl dokreslen obrázkem elegantní pěknice, usedající za volant čehosi na 4 kolech, nízkého a pekelně rychlého.

            Já šperky taky nenosím. Nehodí se to k mé léta pěstované vizáži zbohatlého popeláře. Ani hodinky.

            Jako kluk jsem hodinky měl. Krásné, mechanické, automat, se stopkami, vodotěsné (opravdu vodotěsné, pro plavce nezbytné), zn. Kelek. Ale nošením hodinek mne rozbolelo zápěstí. Po mnoha marných pokusech o smír mezi hodinkami a zápěstím jsem to vzdal a hodinky odložil do krabice mezi relikvie. Jsou tam dodnes.

            Titan má proti jiným v úvahu přicházejícím kovům tu příjemnou vlastnost, že hůř vede teplo. Tepelná izolace mezi hořákem a armaturou plynového vařiče (velmi problematický díl) tak zcela odpadá.

          4. V roce 1973 dostal můj taťka k narozkám hodinky. Byly to Prim – pavouk. Za nové dnes dávají lidi na Aukru desítky tisíc Kč.
            Po tátově smrti je nosím já. Naposledy byly v opravě tak před 8 lety. A zpožďování? Řeším to jak Hujer – „Ráno jsem si je řídil, podle rozhlasu“.

        2. Hodinky sundávám jenom pro nabití. Garmin Fenix 6X. Mám je kvůli tepu, výšce, mapě, VO2max, body battery a monitoringu spánku.

            1. Moje momentální BB:
              http://imgway.cz/s/8WiC
              Mám málo nabito, obyčejně jsem ráno nabitý na 95-100%; oranžová barva je stres – to je trávení masa z včerejšího grilu – v noci je to zátěž pro organismus. Pravidelné vysoké nabití a vybití podporuje odolnost organismu. Někdy vybití přeženu a čtu si hlášky, jak se prodloužila doba regenerace. Třeba vloni v září jsem přiběh v podvečer na Skřítek k autu a měl 2%. Jenže mě řízení nabíjí, tak jsem v poho. Jenom čtvrtka je furt na máry.

              1. Kolik mám tep teď, nevím. Jako závodní plavec jsem míval 35-40, ale to mně bylo 16-17 let a za den jsem uplaval 6 km, 3 ráno, 3 odpoledne. Teď už to taková hitparáda nebude.
                Co jsem překonal covid, strašně jsem ztloustl, musím se víc hýbat. Z 68 kg jsem to přivedl k pěkným 75. Manželka mně musela koupit trenýrky o číslo větší.

                Umím si představit, jak vám hodinky měří tep, ale jak proboha poznají to ostatní?

                1. Z krve a průběhu tepu (tvaru křivky). Prosvětlují kontinuálně různými barvami cévy a měří její hustotu. Mnohé výsledky jsou potom získány podle nějakých tajných algoritmů (know-howno Garmin) a blíží se lékařským přístrojům… to popisuju ani ne setinu věcí, které jsou navolit, a které nepotřebuji (golf, plavání.. lezení … tréninkové plány pro všechny sporty, hodnocení výkonnosti … ani jsem to dále nečetl, nastavil jsem, co mi stačí .., v navigaci i pěšiny v lese v ČR). Mají i akcelerometr – měří průběh síly odrazu při běhu… a nevím co ještě.

                  1. No vida – z tepu a barvy krve. Zajímavé je, že východní medicína, která vychází ze starobylé empirie, došla k něčemu hodně podobnému. Ale TČM je šarlatánství, zatímco v hodinkách je věda (nic proti Vám a Vašim hodinkám).

                    Akorát šarlatánství na to přišlo o nějaký ten roček dřív…

                    Jak ty informace, které to o Vás naměří, využíváte? Mmch, když je v těch hodinkách navigace, tak to bude někam připojeno přes družice. Vzklíčilo ve mně podezření, že někdo, koho neznáte, může v reálném čase zjišťovat Váš zdravotní stav. Nebo se pletu?

                    1. Je tam klasická GPS, jako v navigaci. Informace využívám zejména jako indikaci dosažení nějakého limitu, bo často neznám meze (tep protáhnu klidně na 210 a to bych měl být mrtvola) – TFmax mám mít 220-věk… jinak všechno cítím sám na sobě a hodinky mi to potvrzují. Aplikace v mobilu (spárovaná s hodinkami) mi ovšem dělá křivky všeho – týdenní, měsíční, roční. Třeba kardiolog na to čuměl jak puk a sebral mi léky, zakázal vzpírat (když nosím klády z lesa 100kg na rameni…). Dá se zjistit nastupující nemoc, útlum výkonu v horku a milion blbostí, na něž nemám čas… ale „nekupto“, když jsou levnější, než bude měsíční spotřeba energie.

                    2. Jo, doporučil mi to hematolog, když mi léčil anemii – když mi klesne VO2max pod 80, mám ihned přijít..

Napsat komentář: Ládik!!! Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *