29 března, 2024

Mohl bych nejdříve ochutnat, prosím?

Nebylo by skvělé, pokud bychom recepty hlásané politickými stranami mohli nejdříve v malém ochutnat? Něco jako takový malý košt vína?

Slova, slova, slova, hlavně neprovokovat1

Slibem nezarmoutíš. Politici moc dobře ví, že před volbami lze slibovat cokoliv. A to včetně slibů, které se už slibovali před minulými volbami. Vždy se totiž najde nezanedbatelné množství lidí s krátkou pamětí, kterým opakované slibování stejných věcí nepřijde vůbec divné. Nesplnění slibů lze dobře zdůvodnit například tím, že strana nebyla ve vládě sama a musel se hledat konsenzus a kompromis. A také nejsme přeci žádní extrémisté, my jsme naopak slušná a státotvorná partaj!

V případě zvolení a zajištění koryt začnou zvolení zástupci dělat něco zcela odlišného od toho, co před volbami slibovali. Jejich volič si pak nezřídka připadá jako v Jiříkově vidění (místo Jiříkova nadšení prožívá často spíše rozčarování) a nechápe, co se to stalo. Tuto situaci popsal velmi trefně ve svém článku pan David Dvořák.2

Jeden chce z vrchu, tož druhý musí zespoda3

Pan Vidlák tu několikrát vyzýval k tomu, abychom se sjednotili. Já osobně bych moc rád viděl nějaké vlastenecké hnutí, které by oslovilo dostatek voličů a dostalo se do poslanecké sněmovny. Mám za to, že myšlenek, na kterých by se většina vlastenců shodla, je mnoho (a to i pokud ponecháme pouze nekontroverzní témata a nebudeme se zbytečně štěpit na věcech jako Covid). Také nějaké ty osobnosti tu máme. Co tu ale nemáme je schopnost přes stromy vidět i les. Rozhádanost vlastenecké scény je obrovská. Jak mohli naši předkové postavit Národní divadlo? Jak mohli vybrat ty 3 miliony zlatých? (Odpověď je zde: https://www.narodni-divadlo.cz/cs/sceny/narodni-divadlo/historie)

Dokázali bychom něco podobného i dnes? Nebo bychom se utopili v hádkách o tom, zda je umění vůbec potřeba, kdo tam vlastně bude hrát, zda si na tom někdo nechce namastit kapsu?

Je to skoro 10 let, co prezident Zeman vyzýval ke vzniku „ostrůvků pozitivní deviace“. Máme nějaké? Pokud ano, tak zřejmě jen velmi malé.

Je možné, aby vzniklo nějaké hnutí zespodu, tedy aby se lidé nějak spontánně zorganizovali a začali hájit své zájmy? Já si myslím, že ne. Sjednotit se lze okolo nějaké myšlenky nebo nějaké osoby. Ideálně okolo osoby, která tu myšlenku hlásá. Na naší politické scéně existuje mnoho malých stran, které mají myšlenky i osoby, ale tyto partaje nějak netáhnou a volí je zanedbatelné množství voličů. Čím to je, že některé partaji se podaří prorazit a jiné ne? Zřejmě je to vždy kombinace různých důvodů…

Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená4

Omluvte moji neznalost, ale v současnosti jsem nepoznal v ČR partaj, která by své myšlenky začala realizovat i bez mandátu. V době Rakousko-Uherska existovala Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická. Kromě několika tiskovin (české Právo lidu, moravská Rovnost, vídeňské Dělnické listy) vedla vlastní tělovýchovnou organizaci (Dělnické tělovýchovné jednoty) a vlastní vzdělávací instituci (Dělnickou akademii).5 Jeden exotičtější příklad: Civilní část Organizace pro osvobození Palestiny iniciovala vznik zdravotnické organizace Palestinský červený půlměsíc, vytvořila systém sociálního zabezpečení a vydávala řadu periodik.

Co mají tyto příklady společného? Partaje aktivně konaly a něco dělaly. To se dnes už zřejmě nenosí. Politika musí být co nejvíc abstraktní a založená na pocitech. Komplikovat si život nějakou konkrétní činností ve prospěch svých voličů je již přežité a vyvolává maximálně shovívavý úsměv.

Dvě naivní úvahy:

1) Bylo by možné spojit farmářské trhy a politiku? Jednorázově se o to pokusila SPD. Ihned byla obviněna, že jde o populismus a dumpingové ceny. Tímto nápadem však SPD získala ohromnou mediální pozornost — kolik se jen různých expertů začalo vyjadřovat k cenám vajec? Bohužel tato myšlenka nebyla udržena při životě a tak se zdá, že to byl opravdu jen předvolební marketingový tah.

2) Bylo by možné spojit ceny energií a politiku? A teď nemyslím jen o tom mluvit (toto téma už nám Petro Fialenko nějakou dobu cpe do hlavy), ale aktivně svým příznivcům zajistit levnější plyn a elektřinu. Zní to jistě legračně, aby politická strana začínala jako obchodník s energiemi. Ale proč nakonec ne?

A není toto vše nakonec jen populismus a uplácení voličů? Možná ano, ale je to i ochutnávka toho, že partaj umí něco pro své podporovatele udělat i bez korýtek. Že kromě politiků s ostrými lokty, kteří umí pěkně mluvit a bojovat před kamerami své politické šarvátky, má i jiné lidi, kteří umí něco vyjednat a zorganizovat.

Peníze až na prvním místě?

Pro realizování jakýchkoliv konkrétních a hmatatelných výsledků je potřeba mít peníze. Vydávání novin něco stojí (i pokud budete mít jen internetovou verzi, potřebujete zaplatit redaktora), dělat něco v sociální oblasti mimo systém také něco stojí, na dělnické akademii také nebudou učit žádné kapacity zdarma. Část nákladů lze pokrýt z příspěvků, ale ne vše. Hájit vlastenecké myšlenky půjde také mnohem efektivněji pokud máte někoho, kdo na tom může pracovat na plný úvazek.

Lze v současné době získat dostatek peněz od sponzorů (vlasteneckých podnikatelů) tak, aby mohl být alespoň jeden dobře vybraný projekt realizován? Máme těchto podnikatelů dost a nebudou se bát negativní publicity, kterou jim média zajistí? Máme dost Kellnerů, kteří se nebojí do výroční zprávy propašovat politické proklamace blízké vlasteneckému myšlení? (V tomto textu záměrně nebudu diskutovat postavu pana Babiše, který by mohl být takovým mecenášem.) A máme nějaké vlastenecké osobnosti, které by garantovaly, že dokáží takový projekt dotáhnout do konce?

Vikingové prý konvertovali ke křesťanství ze zištných důvodů. Dochovaly se přívěsky, které vypadají jako křesťanský kříž, když je však zavěsíte obráceně, je z nich Thorovo kladivo. Podaří se někdy přesvědčit veřejnost a vlivné podnikatele, aby podpořili některý vlastenecký projekt? A podaří se jej dotáhnout do konce, tak jak se našim předkům podařilo postavit Národní divadlo?


1 Jaromír Nohavica, píseň Dežo

2 https://web.litterate.cz/stejne-postupy-vedou-kupodivu-ke-stejnym-vysledkum/

3 Tomáš Klus, píseň Pánubohu do oken

4 Spirituál Kvintet, píseň Žízeň

5 https://cs.wikipedia.org/wiki/Socialistick%C3%A9_strany_v_%C4%8Cesku

64 thoughts on “Mohl bych nejdříve ochutnat, prosím?

  1. V podstatě si, bohužel, myslím, že má autor článku hlubokou principiální pravdu. Vždyť oni to ti libodemo v podstatě udělali podobně, byť jinými stezkami. Trpělivý, dlouhý pochod institucemi i stranami. „Nezizkovky“ pečující (alespoň demonstrativně) o ty či ony, proniknutí do médií… To nebyla otázka jednoho roku, jedněch voleb.

    Byl by veliký populismus, kdyby – třeba rajchlovo PRO – zřídilo neziskovou organizaci „Zoubková víla“, jež by se věnovala na straně jedné prevenci a vzdělávání pro nejmenší, na straně druhé by venkovem jezdila pravidelně pojízdná ordinace? Například? Nakonec, i kdyby to dobrosery nakonec ze strachu, že jim někdo vezme téma, přinutilo hejbnout zadkem a problémy skutečně řešit, bylo by to lebší než stávající žvanění.

    (Jenže zrovna Rajchlovi by právě tohle nesedělo do jeho vlastní ideologie).

    Nařčení z „populismu“ má smysl jen tam, kde se ho označený bojí. „Říkáte o mně, že jsem populista, když přikládám ruku k dílu? Pak je to slovo pro mě pochvalou.Říkáte, že jsme se nedostali do parlamentu? Po vás zůstanou jen hory formulářů, slov a špíny. Po nás zůstanou v historii činy.“

    Jednoduše, je samozřejmě jednodušší předvést se u Vidláka na zabíjačce, pozvat Švihlíkovou s Pikorou na pokec, jehož dopad bude stejně nula, šimrat kverulanty pod bradou žalobami na covidová opatření… A po volbách pokrčit rameny a zklamaně to vzdát, či dál přežívat stejně, to v závislosti na výši příspěvku.

  2. OT z Telegramu:
    Generální tajemník OSN vyzval Rusko, aby neodpojovalo Záporožskou jadernou elektrárnu od ukrajinského energetického systému.
    „Elektřina ze Záporoží je ukrajinská elektřina,“ řekl Guterres.
    Z nějakého důvodu si nepamatujeme výzvy generálního tajemníka OSN ze série:
    „Devizové rezervy Ruské federace jsou ruské rezervy.“
    nebo:
    „Ropa ze syrských polí je syrská ropa.“
    a
    „Jemenský zemní plyn patří Jemenu.“

    1. Vy jste veselý vtipálek, tak to v reálném demokratickém světě nechodí. Stále platí rozdělení na pána a kmána.

    2. Ropa ze syrských polí patří odbojným Kurdům. A Američané dobrosrdecně hlídají, aby se nedostala do rukou legálně zvolené vládě. To by tak hrálo, aby si měli v Damašku čím přitopit a na čem uvařit čočku.
      A jemenské uhlovodíky patřej nejlepším přátelům amerického lidu, Saúdům. Ti už jsou tak přezbrojení , že si to tam dokážou ohlídat sami. Amíci jenom pomocí embarga zajistí, aby ti drzí Jemenci brzy vychcípali.
      Pomocí řízeného hladomoru to jde docela rychle. Hlavně Jemenčata do šesti let umírají na podvýživu a průjmy jako mouchy.

  3. Náš stát se dostal na nezvratitelnou dlouhodobou sestupnou trajektorii. Je to dáno zejména tím, že jsme plně podřízeni trajektorii Německa, ekonomicky i politicky. A Německo je za bodem zlomu nejpozději od momentu, kdy se Scholz v Bílém domě dozvěděl, že Němci Nord Stream 2 prostě nespustí a basta. Pečující impérium rozhodlo, že Německo půjde hodně dlouho dolů a s ním celá EU.

    Prof. Peter Staněk u Martiny Kociánové řekl: Podřízení lidí očkování proti covidu je překvapivé. Ale společnost je hloupá, a lidé klidně podepíší informovaný souhlas, a ani si to nepřečtou. Chcete vidět větší důkaz debility? Budu jeho slova parafrázovat. Podřízení Německa v nespuštění NS2 je překvapivé. Ale Němci jsou hloupí, klidně podepíší rozsudek smrti svému hospodářství a ani se nebrání. Chcete snad větší důkaz podřízenosti?

    Česko je v situaci, kdy žádný výsledek konfliktu USA – Rusko není pro obrat k lepšímu příznivý. Kdo si neváží přízně, podpory a spolupráce, je odsouzen být ignorován. Proč by Rusko mělo nasadit život jediného svého vojáka pro nějako Česko, které ničí pomníky svých osvoboditelů? Proč by Rusko mělo znovu podporovat německé hospodářství, když si Německo svým jednáním nic takového nepřeje? Rusku slabá a degradující EU vadit nebude.

    Všechno má obrovskou setrvačnost, nic se nezmění ze dne na den. Naše generace 50+ už doby obnovy a společenského vzestupu na území Česka nezažije. Evropa je v podobné situaci jako na konci 20. let 20. století. Do začátku katastrofy zbývá ještě dost let a bude oddalována digitální ohradou společnosti, jak jen to půjde. Nakonec je to vyzkoušené, jen už nebude třeba vypalovat identifikační čísla na ruku a stavět kolem ohrady vysoké ploty. Svázání pravidly bude i tak pevné.

    Žádný silný muž nepřijde, v tomto s Michalem K. níže nesouhlasím. Na Ukrajině ryjou držkou zemi 30 let a žádný silný muž tam nepovstal. V Rusku došlo k zázraku omylem, než k logickému vývoji. Putin byl vybrán jako překlenovací úředník, než se klany domluví, co dál. Recept pro budoucnost? Budu opět citovat prof. Staňka ze stejného rozhovoru: Žijte každý den tak, jako kdyby byl poslední. Těšte se ze života. A nepřemýšlejte nad tím, co jste slyšeli. Pro jistotu.

  4. Já vím, že zase budu vytrhovat z kontextu, ale když ono to už je fakt k uzoufání.
    Cit.: „… V době Rakousko-Uherska existovala Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická. Kromě několika tiskovin (české Právo lidu, moravská Rovnost, vídeňské Dělnické listy) vedla vlastní tělovýchovnou organizaci (Dělnické tělovýchovné jednoty) a vlastní vzdělávací instituci (Dělnickou akademii)….“
    A lidi převážně chodili pěšky, teplou vodou se myli jednou tejdně, pomeranč nebo citron znali leda z obrázků u hokynáře, na venkově a v chudinských městských čtvrtích byla běžná úplná negramotnost, dětská práce byla povolena od 12ti let (v R-U, jinde to bylo i pět let věku), dětská a porodní úmrtnost se počítaly v desítkách procent, výkřikem techniky byla parní mašina a na Zemi žilo všeho všudy asi 1,5 miliardy lidí.

    NELZE srovnávat, protože se nacházíme v úplně jiné situaci, dané zcela odlišnými podmínkami.
    Dnes Vám nikdo nepůjde cvičit na plácek za hospodou, skoro nikdo nebude po práci+zadarmo+za své organizovat a zajišťovat společenské/turistické/sportovní akce, NIKDO nebude riskovat konflikt s OSA, hygienou, ČIŽP a pod. kvůli pár písničkám a karbanátku z domácí produkce.
    VÍM to, protože jsem v jednom místním spolku a pořádáme párkrát do roka nějakou společenskou/dětskou/sportovní akci. Ten spolek existuje 125 let, ale počet AKTIVNÍCH členů nikdy nepřesáhl 30; ale je fakt, že těch, co alespoň chodili tancovat, cvičit a bavit se s dětmi, bývalo i několik set.

    DNES prostě žádná taková partaj nemůže vzniknout, protože a) mocenský aparát již má k dispozici příliš mnoho prostředků na likvidaci nepohodlného spolku a b) je DOBROVOLNICKÁ či SPOLKOVÁ činnost podrobena tolika omezujícím podmínkám, že se na to lidi nakonec vykašlou. O POLITICKÉ činnosti ani nemluvě; DNES by do něčeho takového šel leda sebevrah, protože dnes už se lidé ZASE bojí říci, koho volí a co si myslí.

    1. Divide et impera… Naše hloupost. Ale nakousl jste téma, které je opravdu závažné. Pro (velko)městské ne, ale pro nás na dědině ano: Spolková činnost umírá už dlouho, ale letos vidím tady u nás opravdu strašný zlom. Lidí na akcích strašlivým způsobem ubylo. Ekonomicky je letos sebevraždou skoro jakákoliv místní akce. Jak říkám, bez mladých se nepohneme dál… V ničem! To je alfa a omega.

      1. Obávám se, že POKUD chceme něčím pohnout, tak budeme muset odcizit vnoučata svým vlastním dětem a pracovat na vnoučatech. Protože generace 20-40 let už je beznadějně ztracená – utopená v konzumu a laciné zábavě, neschopná vlastního názoru, neschopná improvizovat, zblblá komercí.
        Vidím to totiž ve škole. Jednak indoktrinaci dětí, ale i jejich snahu o poznání a vlastní názor. Musíme být VELMI opatrní, ale už jsme se s pár kolegy a kolegyněmi naučili, jak OPATRNĚ podávat dětem informace odlišné od propagandy. A hlavně je vychováváme k tom, aby se ptaly furt a na všechno. Někdy není snadné jim dát pravdivou, avšak polcor odpověď. Někdy musíme před otázkou utéci, protože by nás pravdivá odpověď mohla ohrozit. Ale VĚTŠINOU se nám podaří odpovědět tak, že už ani nemají potřebu se ptát dalších.

        Je to také o důvěře. A to by si měli uvědomit všichni, co mluví o alternativě.
        Při práci s dětmi nesmíte zalhat. Ani jednou. Bo ony to mají „černá/bílá“. Buď Vám absolutně věří, nebo Vás zcela zatratí.
        A s Alternativou to je to samé. Lidem opakovaně zklamaným mainstreamem se nesmí zalhat. Ani jednou.

        1. Díky. Tohle je podle mého jediná cesta. Souhlasím, že musíme pracovat s vnoučaty. Ať jsou připravená. Bude to trvat dlouho, hodně z nás už neuvidí výsledek, ale co na tom? Rád bych toto téma probral hlouběji.

        2. K tomu, aby bylo možno děti naučit věci dělat správně, je potřeba pochopit, jak je nedělat špatně. Pokud se nám podařilo „pokazit“ své děti, kde máte nějakou naději, že nepokazíme i vnoučata?

    2. Já bych řekla, že to chce čas a dál zkoušet a vyhledávat další eventuálně možné upotřebitelné. Zapomínáte na jedno, no zapomínáte, myslím že tu není nikdo kdo by to pamatoval. Na co? Na dobu od 1945 do února 48. Zajímavé je že ani za totáče, ani dnešní pisálci se o ní nezmiňují. Byly to tři roky, které jakoby nebyly. Nevíme jak lidem bylo, jak se žilo . Asi nic moc, a když nám rusové pomohli s pšenicí když u nás nebyla tak není divu, že se většina tak naráz zvedla a šla do ulic a postavila se za komunisty. Dokonce ani na ně se to nemůže moc svádět, protože jich zas až tak moc nebylo a pak stačilo pár svazáků a odborářů /dnešních furt revolucionářů/ a bylo dokonáno. Když tak koukám a čtu nově se zde objevující, burcující do boje, dumám, jestli vědí nebo jsou vyslání. Kdo ví.
      Už jsem tu psala ale opakování… Pětikolka včil před volbami jak, koná, jak „rozdává, jak slibuje. Otázkou , a asi ani ne, je co by bylo/bude po vítězných volbách. že pojedeme z kopce , tak tomu věřím.
      Copak se nikdo nevšiml, jak umírnili teď před volbami, dříve vítěznou rétoriku, jak psavci jsou pomalu jak milius. O umělcích bojujících za demográcii ani vidu ani slechu cha… počkejte na zimu.
      Ono až přijde opravdu ouvej to pak půjde ráz na ráz , myslím dál probírat a doufat že nevybereme špatně.

      1. Z kopce už jedeme.
        Ale 5ti kartel dělá všechno proto, abychom jeli z kopce rychleji.
        Pod kopcem si nabijeme ústa.
        Kdokoli, kdo kandiduje za 5ti kartel, nebo jako nezávislý s jeho ,,podporou“ je pro mne nevolitelný.
        Aspenové to samé.
        Prozačátek alespoň někoho, kdo ten sešup zabrzdí.
        Rozjíždělo se to 30 let, setrvačnost je veliká.

    3. Zrovna včera, v sobotu, proběhla oslava ve Žďáru nad Metují.
      Vyhráli soutěž o Vesnici roku v HK kraji.
      Pivo bylo za 10 , grilované vepřové a pečené kančí maso , oboje po třiceti kačkách. ( Lidové ceny byly dotovány z výhry v soutěži. )
      Všude lidé opravdu nežijí tím, čeho jsou plná média. Napsala jedna patriotka ze Žďáru.

      1. Proč jsem to napsala?
        Protože ve Žďáru mají občani velkou část své mysli zaujatou zvelebováním svých nemovitostí. A asi přiložej ruku i k obecnímu majetku.
        Tím pádem nemají tolik času na vymýšlení pitomin , v tom se vyžívají spíš městští. Yntelejtujalové.
        😀
        Jasně že i oni chodí k volbám a někteří fanděj Zelenskému, jiní Putinovi. Ale nemají čas žrát tu politiku jako vojnu, protože musejí zalit cukety a natřít novou branku a třeba zvelebit starou kovárnu.

  5. Protože (zjednodušeně) vláda nemá než ty peníze, které vybere od občanů a které si případně „vytiskne“ čímž znehodnocením jejich úspor rovněž vybere od občanů, veškeré dotace a kompenzace nejsou ničím jiným než korupcí občanů (jejich podle aktuálního klíče vybraných skupin) za jejich vlastní peníze. Což může být, a jak se ukazuje že za tím je, účinnější způsob vládnutí než otevřená diktatura.
    Nepřipomíná toto někdejší zrušení otroctví, pozdější zrušení nevolnictví, ve prospěch méně zjevných avšak účinnějších způsobů přímusu? Přímé násilí omezené na nezbytnou míru bylo nahrazeno ekonomickými nástroji, náboženství bylo nahrazeno médii. Ranní nedělní kázání poslušnosti poddaných vrchnosti nahrazeno každý večer kázáním na ČT1. Někdejší ilustrace ráje a pekla jsou nahrazeny barevnými pohyblivými obrázky. Druhý den se pak například na Novinkách můžete ujistit, zda Váš názor z předcházejícího večera je ještě správný.

    1. Ani Bruselským nepadá oběživo z nebe.
      Ty tzv. dotace jsou naše prachy. Ze kterých si uloupnou… ani nechci vědět kolik.
      Jak dlouho ještě tohle perpetum mobile může fungovat, kdo ví… Tipla bych si, že moc dlouho asi né.

  6. Říkám to pořád:
    Alternativních straniček a hnutíček máme v ČR habakuk. Ale je třeba se sjednotit. A vůdčikové těch straniček a hnutíček říkají:“Sjednoťme se! Pod mým vedením ovšem!“
    Mnoho se našlo náčelníků, ale málo indiánů…

  7. „Silná osobnost“

    Otázka pro Vidláka: je už to nějakou dobu, co zde byl představena hlava stranyPRO. Jak to že, pan doktor nevstoupil do diskuzí na tomto fóru, nebo články neupřesnil otázku „jak“ pro své „co“ (program strany)?
    Přeci jenom je zde dost lidí, kteří přes své kontakty mohou býti zdrojem hlasů pro tuto stranu.

    1. Vůdce není od toho aby diskutoval. Vůdce je od toho aby vedl.
      Až bude třeba, obdržíte fangli a seznam doporučených hesel. Tyčí od fangle můžete mlátit případné odpůrce z řad příznivců ostatních malých bohů.

    2. Problémem bude to „upřesnil“.
      Tezí Vám i já vyprdnu za hodinu třicet, ale při dotazu na jejich proveditelnost ohluchnu, oslepnu a oněmím.
      A Rajchl jakožto VELMI PROTŘELÝ advokát si dává setsakra pozor, aby se k něčemu nezavázal, bo „veřejný příslib“ má zcela jistě dobře nastudovaný.

      1. Bulíře bych bral s rezervou. Na jedné straně říká totéž co my, na druhé straně si zajel zastřílet na Ukrajinu. Teď dokonce byl vyšetřován, protože mu Zeman zamítl prominutí jeho žoldnéřské činnosti. Zřejmě skončí na pár let v ťurmě, protože nepochopil, že nemá cenu chodit s pány na led.

    3. Homere Simpsone… to je jednoduché. Jindřich Rajchl jede podle své představy a ne podle naší. Primárně cílí na zklamané voliče pětikolky a těch u nás fakt moc není. Navíc teď není žádná předvolební kampaň pro parlamentní volby, teď se jede „revoluce“. A revoluční čas buď je a nebo není.
      Můj osobní názor je, že Rajchl se ukáže za dva týdny na Václaváku. Buď tam bude hóóódně lidí a pak bude i hóóódně Rajchla a nebo tam dost lidí nebude a my se vrátíme ke staré debatě, zda je lepší podpořit Babiše i přes jeho nedostatky a nebo Okamuru i přesto, že nechce vládnout…

  8. Všechny diskuse o alternativě, jejím sjednoceni a zviditelnění jsou jen moderní formou hospodského brblání. Připadně kavárenských diskusí z konce 19. stoleti.
    Dnešní atmosféru bych charakterizoval jako: „čekání na silného muže. Muže, který se nebude bát a vyčistí ten zapachajicí Augiášův chlév.“ Českou vezi Orbána, Putina nebo Berluskoniho.
    Může alternativa někoho takového nabídnout? Ne! Nikoho takoveho ani náznakem nevidím.
    Objeví se? Ano. Těžké časy generují silné muže. Současná politická elita jsou neschopní slaboši, kteří vyrostli v dobách zalitých sluncem.
    Kdy to bude? Nevím. Otázka ale nezní zda se objevi, ale kdy se objeví.
    Má alternativa smysl? Má. Nedokáže sice věci změnit, ale dokáže poskytnout zdroje, které budou potřeba.
    Mají šanci politici, kteří se dnes pokládají za představitele alternativy? Někteří, možná. Ti, kteří se dokáží vzdát svých ambicí být vůdci – což je role, na kterou očividně nemají.

    1. S většinou souhlasím. Jenom si myslím, že i během čekání na „silného muže“ by se snad už něco dalo i dělat a čekání si „zpříjemnit“… Uvidíme podle atmosféry 3.9. (Ne opravdu bohužel neočekávám impuls z pódia. Zajímají mě posluchači a diváci, jejich chování, postoje, reakce.) Co když čekáme na někoho, kdo už tu je a my jenom koukáme špatným směrem a jsme pod vlivem kdovíjakých předsudků?

      1. Tak. Revoluční situace, pohyb, kterému by bylo možno postavit se do čela, ještě nenastala.
        Budu-li mít cestu…i atmosféra napoví.

  9. Abych pravdu řekl, nevím, co má být cílem „alternativních“ snah často diskutovaných na tomto fóru. Očištění systému anebo něco nového? Většině by asi stačilo, aby se vrátila slušná a rozumná vláda. Ale kde na to vzít lidi, věříte, že je najdete v současných politických stranách ? Dle mého názoru, momentálně je vše pevně v rukou jednoprocentníků a jejich figurek a je jen malá šance, že se dobrovolně stáhnou. Debilizovaná část voličstva je schopná prozření jen po velkém ekonomickém otřesu s podstatnými dopady na vlastní životní úroveň. Zlá i dobrá zpráva je, že ten nás už nemine.

    1. O tom mluvím. Chybí CÍL. Navíc v rámci politického boje o korýtka se NIC změnit nedá. Rozhodně ne tím, že se někdo z Alternativy za současného stavu procedí do Parlamentu, Senátu, na post prezidenta. Na to je systém setsakra dobře navržený, aby jeho kolečka nezastavil žádný písek.

      Pokud bude podpalubí rýt rypákem v zemi, samo o sobě systém nezmění, paradoxně ho to dokonce posílí.
      Hradby přímou ztečí dobývá jenom trouba.

    2. Pořád to píšu a už mě to nudí.
      Teprve hlad (a zima) vyžene vlky z lesa ven. Nějaký Akéla se pak najde.
      Ale nebude to hodný člověk i když nebude mít knírek!

  10. S autorem i diskutujícím se shodnu, že pro reálný a platný pokus o změnu (Alternativu) je potřeba dvou věcí: Charismatická osoba (Kristus) a jeho věrní (apoštolové) a lid. Naštvaný na správnou hodnotu. Řím tomu Villonovi vlci v lese. K založení táboráku potřebujete palivo a kyslík. Okolnosti mohou být různé, ale bez těchto dvou podmínek oheň nezapálíte ať budete mudrovat sebevíc.
    Vlhké dřevo vyschne a sirky nahradíte třeba vrtícími dřívky. Ale bez paliva a kyslíku to fungovat nebude.

    1. Ano. Podle mého je zbytečné ztrácet čas snahou o spojení nespojitelného (částí Alternativy). Řečníci, kteří mluví o tom, co je špatně jenom mrhají naším časem. Většina z nás má představu o tom, co je špatně, nepotřebujeme si to opakovat jako slabikář. Soustředění se na jednotlivosti (taktika) je k ničemu, pokud chybí CÍL a STRATEGIE k jeho dosažení. Ať „lídři“ Alternativy představí svou vizi CÍLE a STRATEGIE, pokud bude jejich vize zajímavá, strhnou následovníky. Pokud ne, měli by být dostatečně slušní a uvolnit místo a dát šanci jiným! Jak se říká: Máš na výběr – „Veď, následuj nebo nepřekážej!“

      1. Cil – dat dohromady 200 lidi do parlamentu a dostat je tam
        Termin – pred 20 roky pozde, ale lepe ted nez nikdy.
        Metoda – budovat think tank s masovou ucasti.

      1. Trpělivost je jedna z ctností… Zatím je podle mého Alternativní scéna jenom plná „falešných proroků“. Já znám Vidláka jenom z webu. Pokud by mi ale třeba on představil CÍL a STRATEGII, která mi bude konvenovat, umím si ho jako člověka hodného následování představit.

        1. Bať.
          Tady je to soutěž „o nevtipnější popis situace.“ Nebo elegantní pokoření „nepřítele“.
          Byl jsem velmi nadšen, když jsem ten blog našel. Už mě ale nudí.
          Když se tu budeme bavit o tom, jak je to špatné a nikdo nedonese návrh, co s tím reálně udělat, ztrácíme čas. A dojde na Villona.

          1. Vidím to stejně. Iniciativa bude muset přijít zdola. Od nás. Jak říkám, já chci vidět na vlastní oči jak vypadáme my, tady dole. Kdo jsme, jak se chováme, reagujeme a co se z nás samých dá vlastně vykřesat. Proto pojedu 3.9. do Prahy, i když to mám dost z ruky. Možná to bude hořké zklamání a prozření, pak to půjdu zapít černou 13kou ke Flekům. Doufám ale, že to bude naopak a že to dodá naději začít něco opravdu dělat a přestat jenom kecat.

    2. Tak. Jenže poučeni dějinami, není to zárukou úspěchu. A především úspěch v sobě nemá záruku, že je dobrem.

      Ostatně, pokládám za užitečné, přinejmenším pro sebe, neuvažovat v mnohých kategoriích předkládaných politiky a médii, ale vše redukovat na dobro či zlo. Tak jak si Robinson poznamenával do deníku.

      1. Samozřejmě. I ušlechtilá myšlenka se dá pěkně „zku..it“. Co si budeme povídat. Záruka nikde. Historie není kuchařka, ale jako zdroj poučení a jako mapa potenciálně nebezpečných mělčin to funguje dost dobře. Já mám zkušenost, že ryzí dobro a ryzí zlo je jenom v pohádkách. Vždy je to trochu tak a trochu onak. Navíc pěkně subjektivní. Ale dá se k tomu dobru alespoň asymptoticky blížit. Naděje trvá. Systém nás má docela pěkně v hrsti, že? Ale právě jeho silné stránky jsou paradoxně jeho největší slabinou…

  11. Vzpomeňte, co rozbilo protiislámskou scénu. Podpora obyčejných lidí byla a nemalá!. Petice proti kvótám nasbírala snad dějině největší množství podpisů, pokud si vzpomínám přes 250.000. A to ty podpisy nebylo úplně jednoduché sbírat, co jen škodičů stran vítačů a sluníčkářů petiční archy kradlo a organizátorům vyhrožovalo…

      1. Neshody mezi lídry, oportunismus mnohých (Wolfová J. a spol.) co chtěli vést vlastní stranu BPI (existovalo: IVČRN/BPI/ÚSVIT-OKAMURA), přeběhlíci (Černoch M., přeběhl od Okamury a líčil jak si fakturuje sám na sebe), budování si svých “věrných” ve struktuře hnutí , naivní neprofesionalita těch dole zato kompenzovaná nadšením, snaha exhibovat a bohužel i nadužívání alkoholu jedné z hlavních tváří zejména v rozhodným momentech (to mrzelo, i když tuším jaký tlak museli nést).
        Proti tomu pak stáli sluníčkaři i média, policie…

  12. S tímhle si lámu hlavu posledních 30 let. Pozorně jsem sledoval i pokusy jinde po světě a můj názor je, že:

    a) nutnou, nikoliv však postačující podmínkou je především nosná myšlenka (náboženství, socioekonomický cíl apod.) + charismatický vůdce se schopnými „apoštoly“ – následovníky, kteří dokáží vůdce v budoucnu nahradit, aby myšlenka nezanikla s odchodem prvního vůdce. My ale nemáme ani náznak nosné myšlenky, ani ten zbytek. Ergo kladívko, není co zkoušet.
    b) I pokud by se zázrakem naplnil bod a) bude tato organizovaná skupina dříve nebo později (podle úspěšnosti) označena jako teroristická. Kdo se trochu zajímá o svět a historii, ví o čem mluvím. Každý systém se brání vnitřní změně (společenský, fyzikální, biologický – to je jedno), je to jeho přirozená reakce. Umíme se na takový vývoj připravit? Poučili jsme se u jiných?
    c) Z bodů a) a b) vyplývá, že změna není (a nikdy nebyla snadná), je velmi pracná, zdlouhavá , bolí a neudělá se ze salónu nebo kavárny Slavia. Přesto stojí za to se pokusit a začít prvním krokem – naplnit bod a)

    Pojedu se podívat 3.9. do Prahy. Uvidíme, kolik se nás sejde a jestli tam budou i mladší ročníky. Bez nich to nikdy nešlo a nikdy ani nepůjde.

    P.S. Těch zlomových bodů je samozřejmě víc. To je ale na jiný formát , ne do diskuze.

  13. Musí to být kampaň. Když byla řepná kampaň, každý to věděl, protože všechny cesty byly od bláta. Média jsou velmoc, jestli sedmá nebo čvrtá, to je jedno. Pojížďky autobusem nebo obytňákem je málo – to je postupná kampaň malého dosahu. Místo Korán Tenga a té baby musí v 19:30 promlouvat Jan Hus nebo někdo jemu podobný.

  14. Ostrůvky pozitivní deviace,to zaznělo v T magazínu ještě za totality,nikoli před 10 lety a příklad JZD Slušovice,kam vedly temné nitky dke Havla na Letenské pláni

  15. Problém “ Alternativy“ je naprostá nekázeň. Když by se určilo dejme tomu 10 bodu, na kterých se shodnou vůdčí osobnosti Alternativy, tak to bude okamžitě napadeno zdola. A to nemluvím o agentech, které tu BISka má.

    1. Gerde, to už nejsou ostrůvky, to jsou celé kontinenty deviace.
      Bohužel se globálně propojují.

Napsat komentář: Petr Š Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *