28 března, 2024

Mosty přes řeku

K čemu jsou mosty přes řeku? – aby měl člověk blíž k člověku. Tak praví Encyklopedie pro žáčky od Jiřího Žáčka.

—ﬡ—

Most přes říčku Luhu u obce Dub. Prázdná silnice, podvečerní slunce, kopřivy a lužní vůně: bahno, rybina, pobřežní vegetace. Korytem říčky přitahuje chladnoucí vzduch z blízkých mokřin. Nad hlavou přelétá čáp. Omšelý beton se místy rozpadá a odhaluje korozi výztuže. Rozhrnuté kopřivy odhalují mrtvolku kapříka: odtud intenzivní rybina. Most ochotně odevzdává vzorky svého těla, pokrytého krápníky výluhů a pavučinami. Balíme a odjíždíme. Říčka Luha šeptá ukolébavku pro trpělivý most a mrtvého kapříka. Škoda, spěchal jsi, večer v zádech, a neměl jsi čas poslouchat.

Most přes Grasmanku v obci Loučka. Nocleh vedle mostu, na trávníku, sestříhaném na krátko bekajícími ovečkami. Hospodář je laskavý, zvědavý starý pán: co že to na tom mostě budete chlapi robiť? A stan máte jaký lahučký a pěkný, jako vojenský… do hor ho nosíte? No do hor, dobrý je… Ráno nás zastihne při balení stanu: dobře se nám spalo, děkujeme! – Tož chlapi majte sa… Koryto Grasmanky je v okolí mostu opevněné a klouže, v botech mokro, v břiše teplo: v autě vzorky, v hrnku čaj.  Dopíjíme a za sebou necháváme vůni ovcí a čerstvého řeziva z blízké pily. Nebe modrá. Slunce dopíjí poslední mraky.

Most přes Kozí potok ve Štramberku. Ocelové nosníky, spřažené s železobetonovou deskou. Kozy ani štramberské uši jsi tu neviděl; ale ocel nízké nosné konstrukce ti připomněla, že se někdy hodí nosit helmu. Nakvetlé lípy a svěží voda a krátký odpočinek: nejlepší lék na bouli středního doletu. Dva vzorky z desky, tři vzorky ze spodní stavby a jeden právě probuzený vlčí hlad.

Kopřivnice, Albert a nákup – pro nás jídlo, pro hledač výztuže alkalické baterky. Hledač výztuže je skromný: baterky za šedesát korun mu stačí na dva měsíce. Dva štrůdly, dva kefíry, čabajka a půl pecnu chleba ti vydrží jen do večera. Nechápeš, jak může kamarád a kolega vydržet s poloviční dávkou jídla; a nevíš, co je víc: poloviční radost z nacpaného břicha, nebo dvojnásobná radost z poloviční závislosti na jídle? – Městská policie laskavě kvituje náš domluvený příjezd a stání v pěší zóně u mostu přes Kopřivničku. Uprostřed města vůně vysoké trávy a horských niv. Školáci jsou zvědaví, potkani u potoka opatrní, voda průzračná a tebe obcházejí vůně a horské sny. Černohřívá maminka s kočárkem má gazelí krok: slušel by jí batoh, pohory a strmý svah? – vůně louky, vůně ženy, slunce se opírá do trávy, betonu a cest, koncert vůní. Daň za parkování v pěší zóně mezi stromy: ulomená anténa rádia, které jsi nikdy neposlouchal.

Most o dvou polích přes Sedlničku v Sedlnicích. Bystrá voda a ostrůvky mezi opěrami. Velicí pstruzi v ramenech mezi ostrůvky. Beton jak zvon, kamenivo různorodé, místy křemen. Odběry vzorků trvají dlouho, další most dnes nestihneš. Vůně čerstvé vody se mísí s kanálovým pachem – most stojí uprostřed obce. Uklízíme nářadí, pijeme čaj a nabíráme vodu do nádrží v autě: příští most je přes trať a není pod ním voda. Odjíždíme; nachyluje se k večeru.

Most přes železniční trať za Sedlnicemi. V kopřivách a trávě ušlapaný plácek vedle mostu, na plácku stan. Do Mošnova jenom kousek a přistávající letadla máš jako na dlani. Snáší se večer, polem a železničním koridorem přitékají vůně: kvetoucí bez, lípy, sluncem rozvoněná hlína, traviny, lebeda a kopřivy a stará olejová vůně kolejiště. Večerní čaj, večerní rozhovor, večerní vlak: těch strašnejch vlaků, co se ženou kolejí tvejch snů,  těch asi už se nezbavíš do posledních dnů, a hvězdy žhavejch uhlíků ti nikdy nedaj‘ spát – ale hvězdy uhlíků kolem tratí už dávno vyhasly a spal jsi dobře. A ráno – vymetená obloha, rosa a radost: připomínka prázdnin. Nad polem krouží párek dravců. – Most vzdoroval a vzorky betonu nebyly zadarmo: žulové kamenivo ti připomnělo starověké stavitele. Dnešní den je poslední – ještě dva mosty, rychle, rychle! – při odjezdu tě zastihne pozdní odpoledne. Ale ten ranní prázdninový okamžik, ten stál za to.

Most přes Butovický potok za Studénkou. Pohodlný příjezd, ale tím se radost vyčerpá: bahno, bahno, bahno; špatný beton, špatný beton, špatný beton. Kotva vrtacího stojanu nedrží, vzorky mají tendenci se rozpadat. Nedaleko nad mokřinami krouží dravec, moták pochop. Je vytrvalý: nahoru, a k zemi; nahoru, a k zemi. Vytrvalí jsme i my, malý most je v žalostném stavu – pomalá voda, kalná voda, kalná nálada. Odjezd: na věcech bláto, na krku večer, před námi poslední most.

Most v Jakubčovicích. Protivodní strana mostu ve stavu horším, než zlém, deska se pod vrtákem rozpadá, stejně jako úložný práh. Místo válcového vzorku sypeš do igeliťáku šrot a suť a prodíráš se kopřivami a šípkovým houštím. Pavouci pod mostem, svěží voda. Korytem potoka přitékají lesní vůně večera. Spěcháš: slunce zapadlo, stmívá se a další noc už bude doma. Povodní strana mostu je v lepším stavu a vzorky připomínají místy beton. Jedna malá radost: lze je vyjmout vcelku. Práce je hotova a vrací se ti poetická nálada.

Auto uhání kolem Libavy a kamarád vzpomíná na nejčestnější vlasteneckou povinnost. Zvláštní ráz krajiny: temná, mlčenlivá, tajuplná, halí se do tmy. Tolik míst pro stan, tolik cest pro gazelí krok…

—ﬡ—

Jakže to zpívá Jarek Nohavica…?

Vozíček z lipových dřev po hlíně drkotá
Červená nepokojná krev je erbem života
Všechno co chceme leží před námi
Za devatero poli devatero řekami
Nad zimní krajinou slunce blikotá

Detaily jsou jiné: místo dřevěného vozíčku drkotá po mizerné silnici Peugeot a slunce dohasíná nad krajinou, která z jara přechází v léto.

Ale ta červená, nepokojná krev, ta zůstává stejná. A mosty vedou od člověka k člověku.

—ﬡ—

73 thoughts on “Mosty přes řeku

  1. Šostakovič prý řekl ve Svědectví

    Nemám nic proti tomu,když je má Sedmá nazývaná Leningradská.Ale nejde o blokádu.Jde o Leningradu,který zničil Stalin.Hitler přidal jen tečku.

  2. Když už jsme u mostů obecně, mohl bych se zeptat na názor odborníka na kvalitu prováděných oprav např. na Barrandovském mostě? Když jsem koukal např. na „opravy“ prováděné ze spodu mostu, připadá mi to jako opískování starého povrchu podpěrných sloupů a vytvoření jakési sádrovo-betonové povrchové úpravy a přetření fasádní barvou. Nepřipadá mi to jako nějaká extra oprava, spíš takové placeno pro plebs… ale jsem přes mosty laik.

    1. Za odborníka na úpravu povrchů se nepovažuji, ale možná jsem mírně zasvěcený laik.

      Před sanací povrchu zůpsobem, o kterém píšete, by měla být mechanicky odstraněna narušená povrchová vrstva, to je to „opískování“, ve skutečnosti brokování; někdy se to dělá i vodním paprskem. Povrch, který zůstane, by už měl být zdravý beton.

      Na ten se aplikují – penetrace (snížení nasákavosti), adhezní můstek (vrstva, která zajistí spojení starého a nového materiálu), reprofilační hmoty (zatmelí se díry a nerovnosti), stěrka (vyrovnání povrchu do hladka) a nátěr (barevné sjednocení, vodoodpudivá úprava). Mělo by být zajištěno, že do prvku s takto ošetřeným povrchem nezatéká – jinak se nově nanesená vrstva časem odloupne; pak to ovšem nebývá ani tak chyba těch nových vrstev, jako spíš odvodnění mostu.

      Pokud se to udělá dobře, je to trvanlivá a spolehlivá ochrana betonu proti degradaci. Ale barranďák jsem neviděl, nevím, co tam teď dělají (a kdo).

    2. Pokud jste myslel svůj dotaz vážně, uživateli, tak se podívejte třeba na SIKA(u), jednoho z lídrů, kterej se sanacím žb. konstrukcí věnuje už hafo let, třeba tady:
      https://cze.sika.com/content/dam/dms/cz01/7/prospekt-cz-Sanace-Betonu-Komplexni-reseni-pro-opravy-a-ochranu-zelezobetonu.pdf
      Ale jak to tak ve svým okolí nyní pozoruju, tak jen někde se pojede ve „vyježděných kolejích“ (=dotovaný stavby, movití investoři). Kdo však nedosáhne na státně-dotační struk, bude mít obrovský potíže! Důvod = prachy = už před válkou to bylo drahý jak prase!!!

      1. No jsem to myslel spíš tak, že když Chřib v Praze mektal něco o tom, že padají mosty na hlavu a podkládal je smrkovým dřevem z Baumaxu, tak jsem nečekal, že bude stačit mosty natřít a všechno je zase cajk a v pořádku… jsem čekal nějakou větší opravu, nosné části, vnitřní konstrukce a tak… ne natření na růžovo.

  3. Zrovna když sem četl našeho Alefa s tím jeho opravdu těžko uvěřitelným vyprávěním o láskyplným plavání v moři, který tady každej zkušenější blbíš rozklíčoval jako plavání po obvodu obdélníku, v jehož epicentru byly jen a pouze nudící se nudistky. Úplně nejsrandovnější pro nás znalce bylo, když se snažil školácky popisovat ty svoje přestávky s rytmem dejchání, kdy prej z kraulu byl nucenej přecházet na prsa. To byla taky jediná pravda, neboť při těch svejch dejchacích přestávkách nesledoval vlny či vítr, jak se nám snažil namluvit a čemu taky i zdejších pár důvěřivců uvěřilo, ale tím rozhlížením a dejcháním se jen ubezpečoval, zda se nevzdaluje prsatýmu epicentru obdélníka.

    Aby bylo úplně jasno i těm jeho skalním důvěřivcům, na to totiž nemusí bejt našinec žádnej literát, aby dokázal odolat dorážejícím nahatým nudistkám do 30-ti let, byť by se ho snažily podplavávat, protože třeba my blbíšové vidíme, co alefům skryto, totiž holubí perspektivu skutečnýho života, když prohlásí:

    „I pod polozříceným českým mostem může být žralok“!!!

    (a jak sou ty holubí perspektivy správný se můžete dočíst tady:
    https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/utok-zraloka-v-hurghade-zachytila-kamera-urady-uzavrely-pobrezi-na-tri-dny-40401978#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=MrkaothBxxe-202207031626&dop_id=40401978&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz )!!!

    S plaváním v hloubkách to mám stejný jak s lítáním letadlem. Ani krásná letuška s příslibem nadpozemskýho (=leteckýho) špásování nemá šanci mě do letadla dostat, protože nenávidím blinkání a žirafy i to, když mně někdo kouká přes rameno!!!
    U Bavora sem vo tom něco už napsal, ale tady si to chytře zkrátím fotem, neb proč bych se s tím psal, když to jiní tyky umí po svým – viz:
    http://ateo.cz/f/images/g/GiraffeView.jpg

  4. Mosty přes řeky už nebudeme potřebovat.
    Nebude a nebude NA CO JEZDIT.
    A nebude PRO CO co jezdit .
    Dnešní Vlk jenom překládá a kopíruje.

    ——————————————————————————————————————————————
    Bloomberg ve své informační flashi k tématu v podstatě cituje jen německého ministra hospodářství Katastrofu Habecka . Udělám totéž. Vydám jen text Bloombergu. Bez dalších komentářů. Jen kdyby byla ta možnost, pak bych se Katatstrofy Habecka zeptal, jak podle něj bude fungovat německá ekonomika při ceně ropy až 380 USD za barel jak naznačují Morgani, že by také mohlo být? Fakt by mne to zajímalo, co tenhle ekofanatik odpoví. Možná, že by se zářivým úsměvem sdělil – konečně! Tak takhle jsme si to vždycky představovali. My Zelení… Ale nechme spekulací . Pojďme na tu flash od Bloombergů:
    Germany Risks a Cascade of Utility Failures, Economy Chief Says
    podle překladače
    Německo riskuje kaskádu selhání veřejných služeb, říká šéf ekonomiky

    Další omezení plynu by bylo logické v Putinově „ekonomické válce“
    Vysoké ceny zemního plynu vytvářejí riziko dominového efektu: Habeck

    Německo by se mělo připravit na hlubší omezení dodávek ruského plynu, protože prezident Vladimir Putin prosazuje vědomou strategii zvyšování cen, aby podkopal evropskou jednotu, řekl ministr hospodářství Robert Habeck.

    „Nezabýváme se nevyzpytatelnými rozhodnutími, ale ekonomickým válčením, zcela racionálním a velmi jasným,“ řekl v sobotu na panelu Habeck, zástupce kancléře ve vládě Olafa Scholze. „Po 60% snížení logicky následuje další.“

    Němečtí lídři zesilují varování před hrozícími nepokoji a nedostatkem zemního plynu v největší evropské ekonomice, která se asi z jedné třetiny energie spoléhá na Rusko. Putin postupně omezoval dodávky poté, co evropské země zavedly sankce v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

    Německé energetické společnosti jsou vystaveny riziku dominových selhání, které by mohly vyžadovat aktivaci právní doložky, která by jim umožnila přenést zvýšení cen mimo smluvní závazky, řekl Habeck.

    Německo se prozatím zdrželo aktivace opatření, protože by to vedlo k „okamžité explozi cen“ pro spotřebitele, řekl na akci sponzorované týdeníkem Die Zeit. Vláda podle něj bez upřesnění pracuje na alternativě.

    „Pokud by jedna společnost nebo jiné společnosti zkrachovaly, je to jako dominový efekt, který by velmi rychle vedl k hluboké recesi,“ řekl.

    Evropské energetické společnosti čelí tlaku poté, co Rusko začátkem tohoto měsíce omezilo toky na klíčovém plynovém spojení, což donutilo energetické společnosti nakupovat palivo na spotovém trhu za zvýšené ceny. Vysoké ceny elektřiny stále více nutí německé továrny a podniky k omezení poptávky a vláda aktivovala druhou fázi třífázového nouzového plánu pro plyn.

    Rusko snížilo dodávky přes Nord Stream o 60 % a tento měsíc je naplánováno úplné odstavení plynovodu z důvodu údržby. Německo vyjádřilo pochybnosti, že Nord Stream poté obnoví dodávky.

    Cílem Ruska je udržet vysoké ceny energií a „zničit jednotu a solidaritu země,“ řekl Habeck.

    Německá vláda a energetický gigant Uniper SE projednávají stabilizační opatření . Ministr financí Christian Lindner uvedl, že jakákoli další vládní pomoc bude ve formě záruky za úvěr.

    Přidělování plynu – pokud na to dojde – představuje problémy, protože síť často není oddělena mezi rezidenční a komerční zákazníky, řekl Habeck.

    Pokud je továrna připojena k plynové síti a je k ní připojena celá část města, pak tuto továrnu nelze vyjmout ze sítě.

    „To bude pravděpodobně regulováno na úkor továren, které nejsou připojeny ke smíšené síti,“ řekl Habeck.

    Zákazníci z řad domácností v Německu jsou před uzavřením plynu chráněni zákonem.
    ———————————————————————————————————————————–

    Tak Němečtí lídři zesilují varování před hrozícími nepokoji ??? To jako vážně? Oni ZESÍLILI VAROVÁNÍ?????

    Tak to jsou na tom úplně stejně jako Fiala, co nebude lhát. Ten zase VYSÍLÁ SIGNÁLY…

    Ačkoliv občan očekává nikoliv zesílení varování a vysílání signálů, ale rychlé a účinné řešení krize. A to řešení je triviální – ukončení ukrajinské války! Než se nám to tady všechno sesype na hlavu nebo než uhodí poslední hodinka planety Země!

    Nemáte stále narůstající pocit zoufalé marnosti a rostoucího přesvědčení, že to tady vedou, napříč planetou tutoví šílenci? Netvrdím to. Jen se ptám…. Když z úst klíčového německého bohužel ministra zná Němečtí lídři zesilují varování před hrozícími nepokoji….

  5. Berete vzorky DN112 jen z neutrálních průřezů nebo i z namáhaných částí?
    Chtěl jsem pověsit horkovod pod betonovou mostovku silničního mostu ve Frýdku (na ocelové kotvy) a byl problém – dostal jsem zadáno jen málo prostorů, kde se dalo vrtat.
    Mám spolužáka Mirka, který staví mosty. Třeba ve Svinesundu nebo ve Studénce, ale ten ujel.., to ale nemůžu komentovat, bo furt je soud.

    1. Předešlu, že bereme vzorky i jiných průměrů – podle toho, co si kdo objedná.

      Místo odběru si určuje objednatel, ale lze (rozumně) odebírat i z namáhaných částí. Tam, kde tahové napětí přebírá výztuž, fakticky o nic nejde; tam, kde je beton tlačen, při dostatečně masivním k-čním celku nic nehrozí. Kromě toho po sobě sondy zapravujeme materiálem o pevnosti vyšší, než je odebraný vzorek. Víc se toho obecně říct nedá; kdyby si někdo přál odebrat 5 vzorků vedle sebe z úzké konzoly, asi bych mu to rozmlouval 🙂

      Ten Frýdek mě překvapuje, to bych nečekal – ale neznám detaily, takže těžko k tomu něco dodat.

      Studénka: něco jsem se dočetl/doslechl, většinou agentura JPP. Myslím si, že jako u drtivé většiny všech průserů to bylo spolupůsobení více faktorů…

      1. V tom FM jsem počítal osové kompenzátory a síly v uložení. V jednom poli je rychlíková trať … nakonec jsem byl rád, že z akce sešlo. Slezan zavřeli a bylo vymalováno – než aby měl strojvůdce teplou trubku pod krkem.

        Mnohem lepší byly stavby za komanče, kdy jsem dělal v Potravinoprojektu. To jsem zaměřoval kotelny, technologii a topení v lihovarech, pivovarech, mlíkárnách a masokombinátech po celé ČSSR. Někdy se akce zvrhla v prostou pitku s vedením podniku. Naučil jsem se pít velejemný líh a nepaster. pivo (v Rimavské Sobotě). Do resortu spadal i tabákový průmysl, prolezl jsem si tabačku v Kutné Hoře, Strážnici…. To bylo kartonů pro nekuřáka.
        V kapíku už to tak nefungovalo.

      2. Re: Halef

        Ten „vícefaktor“ je totální bordel naprosto ve všem a šetření v technologických postupech, protože „musí přece něco zbýt“ pro soudruhy.
        Nechtějte vědět, kolik baráků se postavilo z betonu určeného na Lochkovský tunel a spol.
        Šlo to tak daleko, že jeden inža, který to chtěl naprášit, protože průsery by šly za ním. se raději na neurčito vzdálil do zahraničí.

        1. Totální bordel je základní podmínkou průseru, to víme.
          Ale jinak, já osobně bych začal tím, že ČD náramně (info z agentury JPP) lpěly na tom, že nebude na trati výluka, a ani rychlostní omezení. To samo o sobě je v kombinaci s jinými okolnostmi náramně riskantní – jak se bohužel ukázalo. – Ale nejsem ani soudní znalec, ani soudce, ani o to nestojím.

          Jo, takhle sudní znalec, pokud by šlo o sudy s portským, to je jiná, to bysem být chtěl!

            1. Nepochybně. – U vědomí, že po válce je každý generálem a po honu z každého zajíce vlčák, vyslovil bych hypotézu, že zřícení mostu před přijíždějící šnelcuk nejen že omezí propustnostnost trati ještě rapidněji, ale možná vyjde i o něco dráž, než plánovaná výluka…

              Nemám v úmyslu zlehčovat chyby stavby – ale ajznpón neměl firmu do takového rizika tlačit. A firma se neměla nechat. Jenže, jak víme, o peníze jde až dáááleko, daleko v první řadě.

              Já si nemůžu pomoct, ale jako bych to pořád někde z dálky slyšel:

              Sláva nebo život,
              co je přednější?
              Život nebo majetek,
              co je více?
              Nabýt nebo ztratit,
              co je horší?
              Proto: Kdo příliš šetří,
              platí nakonec nejdráže.
              Kdo příliš hromadí,
              ztratí nakonec nejvíce.
              Kdo zná míru,
              nesetká se s nezdarem.
              Kdo se dovede zdržovat,
              toho nic neohrozí.
              Dosahuje věčného trvání.

              (DDJ, kap. 44)

    2. Re: Ládik!!!

      Soudruh Míra je v jediné firmě na světě, která dodržuje středověké tradice a dodnes staví padací mosty? No to se podívejme! To je přece ušlechtilá a záslužná práce!!! Famózní úspěch ve Studénce, fantastické ovace na Slovači!
      Jen tak dál!

  6. V Brně vedle Globusu je most, podle mapy mimoúrovňová křižovatka „ulic“ Hradecká a Řečkovická. Pod mostem jsou šikmé betonové zdi se spárami. V těch se napřed uchytila tráva, pak keře a teď už z nich jdou slušné stromky. Svod dešťové vody ústí také na onu zeď. Za léta v ní mrška voda vyžrala slušné koryto a dost možná se prokouše skrz.
    Říkám si, že to musí cestáři vědět a že náprava by byla práce na půl dne. Vždyť tudy museli ikskrát projet, hlavně loni, kdyz se u Globusu předělávaly kruhové objezdy a musela se tam vystřídat spousta zainteresovaných osob.

  7. V pondělí jsme si ve škole nadělili jízdu lodí po Vltavě.
    Plavidlo mělo trochu zpoždění, takže jsme strávili asi 15 minut ve zničujícím vedru na rozžhavené náplavce. Ke konci čekání už jsme ani nemohli mluvit a ti fyzicky zdatnější posedávali na bobku v pidistínech zaparkovaných aut. Když loď konečně dorazila, vrhli jsme se na bar a lili do sebe sodovku (0,3l – 30 Kč); teprve po pitné kúře jsme si objednali piva.

    Během plavby jsme podplouvali Karlův most (opravený), Mánesův, Čechův, Štefánikův, Hlávkův, Negrelliho viadukt (opravený) a Libeňský a já si je se zájmem prohlížel odspodu. Kromě dvou opravených jsou ty ostatní v podobném stavu, jaký popsal Alef.
    Krápníky výluhů, místy obnažené reznoucí či urezlé (a porůznu plandající) výztuže, shnilé dřevěné revizní lávky, odpadlé kousky i kusy. Na to, jaký je na mostech provoz, docela znepokojivé.

    Plavba byla fajn, nálada také, občerstvení rovněž.
    Povedla se mi zajímavá fotka. Schylovalo se k bouřce a přímo nad Karlovým mostem byla obloha rozdělená jak podle pravítka na půlku se zářivě modrou oblohou a běsnícím sluncem a na půlku sešeřelou bouřkovou oblačností. Znamení doby?

    1. „Kromě dvou opravených jsou ty ostatní v podobném stavu, jaký popsal Alef.
      Krápníky výluhů, místy obnažené reznoucí či urezlé (a porůznu plandající) výztuže, shnilé dřevěné revizní lávky, odpadlé kousky i kusy. “

      No vidíte, jak to ti komunisté postavili na hovno. Třicet let bez údržby a už to padá…..

      1. Tak zažalujeme projektanta, co to před 50 a více lety vyprojektoval (pokud ještě žije). Jako v případě Trojské lávky (vím, že nebyla stará 50 let, jen se 28 neudělala ani základní údržba). Přece ten projektant musel počítat s tím, že prachy určené na údržbu se budou využívat jinak (třeba na všimné). No a kámoši si taky potřebují přijít na své, tak je necháme postavit novou lávku (most) a tu o 1/3 předražíme oproti projektu. Vždyť tu máme hen ten kapitálismus.

        1. Základní a výchozí problém Trojské lávky byl ten, že byla vystavena namáhání, na které nebyla projektována. Plus další doprovodné faktory… dodnes je kolem toho dost zlé krve.

          1. Re: Halef

            Lávka nebyla vyprojektována k tomu, aby po ní někdo chodil?
            Tak to teda OPRAVDU čumím.

            Pokud si velmi matně vzpomínám, proběhla tam cca 20 let před zřícením generálka, načež se o dalších zhruba deset let zjistilo, že nosná lana jsou totálně v prd*li. Namísto toho, aby šli okamžitě do báně zhotovitelé, případně i zadavatelé, nedělo se vůbec NIC. Tedy až do doby, co šla lávka k zemi. Tedy vlastně k vodě.
            A teď mne opravte, co jsem napsal blbě.

            1. Nebyla vyprojektována k tomu, aby o ni při povodni zabrzdilo stádo urvaných pontonů, tím to vše začalo. A čím a jak to pokračovalo, až někdy u Vidláka na zabijačce 😉

              Jo, a mimochodem: každý most má kromě projektanta a zhotovitele i správce, a správce je od slova spravovat…

              1. O Trojský lávce nechci už nic slyšet, neb u Bavora jsem dostal už několikrát po držce!!! Zkrátím to, šlo o diskusi v odstínu příspěvků Alef & Targus.
                P.S.
                Targusi, zaznamenal ste blbíše, že by cokoli vážnějšího řekl o cisternách a jejich provozování na silnicích? Mějte, prosím, na paměti, že sou věci, kdy se vyplatí mlčet.

              2. Re: Halef

                A vy jste úplně ganc blbej Halef, páč si nmyslíte, že správce má spravovat.
                HAUNO!!!
                Správce má především dbát na to, aby nechudl on sám, případně aby nechudl jeho pumpováním a dojením majeteček, který ještě není jeho.

  8. Kousíček pod babiččinou chalupou na kraji obce stál na silnici mezi Novosedly a Štěchovicemi, mostek přes celkem nevýznamnou strouhu, ústící o pár desítek metrů dál do Novosedelského potoka v místě nazývaným Hrobí.
    Ona strouha pramenila o jiných pár desítek/stovek metrů opačným směrem v místě, kam se svažovala okolní pole a odkud se čerpala voda pro místní vodovod. Voda docela chutná, chemicky jsem ji ovšem nezkoumal.

    Onen mostek/můstek působil masivním dojmem, a to především díky opravdu velmi masivnímu zděnému „zábradlí“ (možná tomu mostaři dávají nějaký název?), na jeho „povodní straně“ (jak jsem se teď poučil u Alefa) trůnil Jan Nepomucký, kterého kupodivu nikdy nikdo neukradl.

    Ta silnička, která přes mostek vedla, se dál klikatí podle toho, jak kdysi cesta musela respektovat cancoury políček místních a Štěchovických sedláků. Po její levé straně ve směru na Štěchovice za úzkým pásem polí proudí už zmíněný potok a za ním se hned zvedají první kopce Šumavského podlesí – Vraník, Kůstrý a o kus dál Holý vrch (teď s kůrovcem už nomen omen). Provoz nevelký, můj děda ho na stará kolena sledoval z lavičky u božích muk pod vzrostlými třemi stromy na hranici obce (a tajně přitom kouřil, aby babička nevěděla).

    Doufám, že z mého popisu sálá bezvýznamnost ono místa, včetně mostku. Nic, co by mělo někoho zajímat….. a přesto je pár lidí, kteří na něj nezapomenou až do (své) smrti.

    Někdy v roce devadesát (? tak asi, ale už po převratu jistě) mě a Labuť vzbudil nad ránem notně potlučený chlapec, který se k nám od toho mostku dovlekl, dodnes nechápu jak to v tom stavu dokázal, a na závěr ještě než zabušil na dveře, přelezl relativně vysokou branku. Blábolil dosti nesrozumitelně, až jsme vyrozuměli, že někde směrem na Štěchovice havarovali a že tam leží jeho kamarád. I vskočil jsem do své služební rozhlasové stopětky, ale nemusel jsem jet daleko – na mostku se válela číza a kousek za ním mrtvý muž a těžce zraněné děvče v bezvědomí…… Nu „střihnu to“, řečeno rozhlasovou mluvou, policejní vyšetřování ukázalo, že jeli na motorce ve třech (což bylo v tom kraji celkem obvyklé, sám jsem to za mlada nezodpovědně praktikoval), od nějaké muziky v okolí, samozřejmě pod vlivem. Řidič, ten mrtvý, trefil to bytelné „zábradlí“. Měl dvě malé děti…..

    Bezvýznamný mostek je už řadu let přestavěný na moderní můstek a kupodivu – vrátil se na něj i ten svatý Jan (z kamene vytesán) Nepomucký. Viděl jsem ho tam asi před třemi týdny, když jsem se jel podívat do lesa, zda už nevyrazily první lišky.

    Nevyrazily, ale koupání v Otavě v Katovicích bylo fajn. Hodná paní starostka tam nechala nad jezem postavit ocelové nerez schůdky pro snadnější přístup do vody. Zatím je také ještě nikdo neukradl….

    1. Jestli má představa podle Vašeho popisu koresponduje s tamní realitou, tak onen most byl tzv. zábradelní, přesněji – parapetní nosník. To jsou dva masivní nosné trámy mohutného průřezu, které současně tvoří jakousi „zídku“ kolem vozovky, a nesou rošt, na kterém je vybetonovaná mostovka. Dneska se tento typ již nestaví, ale docela příjemně se dá zesílit pomocí dodatečně předpjatých kabelů (pokud je dobrý beton). Opravdu za málo peněz hodně muziky, tento typ opravy. Nevýhoda parapetníku je, že není možné ho rozšířit, a časem, s rostoucími nároky na volnou šířku, stává se doslova „špuntem“ v dopravě.

      Trefit ve vožralství na motorce parapetní nosník, to je opravdu jako náraz do zdi. Ovšem kdo ví – kdyby tam bylo ocelové zábradlí, nemuselo to dopadnout o nic lépe.

      1. Re: Halef

        Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že takové „trefení“ není příjemné ani s balíkem slámy, natož pak s něčím pevným. A je vcelku jedno, zda to je ze dřeva, ze železa či z betonu.

    2. re: Godot

      Johánka zatím nešlohli, páč má v kapsáři červenou průkazku KSČ.
      Na motorce jsme jezdili dokonce i ve čtyřech, ale je fakt, že nikoli pod vlivem. Ani chlastu, ani KSČ. Na oboje jsem si dával bacha.

  9. Dvě sousedící zprávy:
    -Každá ruka dobrá. Polská ekonomika nasála statisíce uprchlic z Ukrajiny
    – Rakušanku napadl v Hurghadě žralok. Přišla o ruku a nohu.
    ————————
    Poučení pro Alefa Zero:
    Nenasávejte!
    I pod polozříceným českým mostem může být žralok, kterého nasála ekonomika!

      1. Moje řeč! K stáru každá noha dobrá!
        ————
        A ty naše Ukrajinky v zájmu svých dětí či Banderových vnuků hlasovaly nohama – za Bémenundméren krásnější – ukrajinskou.

    1. Tohle nezmůže nic. Podstatně razantnější dopad by měla petice na postavení před soud konkrétních politiků a úředníků, kteří nekonají, resp. konají s péčí řádného hospodáře nikoliv ve prospěch ČR, ale USA …
      Je sice pravda, že i taková alternativní petice by dnes kýženého nedosáhla, nicméně by se pro ty gaunery začalo měnit informační pole – začali by ztrácet jistotu, že někdy v budoucnu nebudou jejich činy posuzovány … a odměněny.

      1. A ještě více by pomohlo, všechny je pověsit na nejbližší lampu. Jenže to je těžko realizovatelné. Kdyby….KDYBY… se pod tu petici podepsalo milión lidí, nevěřím, že by to šlo jen tak ignorovat.

        1. Pověsit nikoliv! …. pokud má společenství fungovat, tak se musí něco dodržovat.
          Ty zákony jsou, jenom si vrchnost myslí, že pro ně neplatí. Byl by to také impuls, že pravidla platí pro každého.
          Ten největší průser je, že lhaní a podvody se staly normou – začíná to tím, že před volbami slibují, jak budou konat v zájmu občanů, po zvolení udělají dlouhý nos a konají v zájmu cizí mocnosti. Ostatně i na tohle zákony pamatují, volně přeloženo – kdo se spojí s cizí mocností … a všimněte si, že se nikde nepíše s „přátelskou mocností“.
          Vláda udělá web pro udávání, kde mj. lže, předseda vlády mluví k národu a lže a …. a nic. Všichni v poho, o tom, že je třeba pohnat tyto gaunery k zodpovědnost ticho po pěšině … protože se to „nesluší“. Tohle je jedna z věcí, která je třeba změnit.
          Když jsem četl dnešní článek, tak mě samovolně napadly dvě věci – naše generace to už doklepe, ale co vnoučata?? … a pak kacířské heslo: Bolševiku vrať se, vše odpuštěno. To druhé je samozřejmě nadsázka, která mě napadla při rekapitulaci, jak se hospodářsky snažili tehdy a dnes ..

          1. I to „věšení“ je samozřejmě nadsázka. Jde mi o to, že ta petice je vlastně dobře, logicky napsaná. Není politicky nijak vyhraněná a nabádá v podstatě k logickému a „jednoduchému“ řešení. Tudíž má potenciál, aby ji podepsalo více lidí, kteří by se jinak na ničem neshodli.

          2. Domnivam se, ze nemate jasno. Ani co je vrchnost a vlada.
            A jeste spolecenstvi navrch..
            Vy by jste se nedostezoval nikam. Nikdo jinej taky, ne..
            Vyhodou demo vlad je, ze drive ci pozdeji zmizi , rozprchnou se a za nic nezodpovidaji a za kratkou dobu vladnuti ,neni zadna navaznost.
            Jako 21 let vlady jednoho v Rusku. Vi ,ze musi bejt zvolenej vickrat.
            Zacinaji od zacatku. Zdedi stale stejnou administraci.
            Nemuzou ani stihnout udelat nejake plany a nejdrive urcit, co udelat drive a co potom a nekdy se nechaji nezvolit.
            Problemy nejsou resitelne a lepsi permanentni koryta behem vlady si zajistit , je prvni starost..
            Proto treba prihravaji zakazky ,korporacim a pak tam zacnou“ pracovat „a sou tam jako doma..
            Tajna rozhodnuti se prozradi nekterym jen a znamenaji velke vydelky na burse. Pro cely retez dodavatelu…Atd.
            Podnik dostane velkou zakazku a akcie rostou..Pak se rozdeli.
            To se nazyva inside trading /tajny prodeje a koupe/ a delaji to vsichni.
            Ponecham spolecenstvi a vrchnost stranou.
            A je zde byrokracie , kde nikdo za nic nezodpovida a zodpovednost se stehuje jako futral z jedny kancelare do jiny a mezitim se stehuje personal, cely sekce ,sekce jeste reorganizuji atd. jinam a pryc atd..
            Nejdrive musi nekdo zjistit co je spatne a najit spravnou kancelar ,kde upozorni stiznosti , nikdo neodpovi .
            Nervy potom vypovidaji sluzbu, kdyz je neco v kritickem stavu..
            Pisteni nepomaha ..Vsude na vas civi nejaky nechapavy ksichty..
            Seda bazina vsecko utopi , stiznost nekam podana zmizi. Vsichni hledaji.
            Kdyz se najde nekdo, kdo by s tim aspon zdalky mel co delat ,vykrouti se snadno , dokumenty ,nekdo posle jinam a se casto najednou ztrati a nenajdou..Nebo jen cast.
            Stiznost na vyssi instanci da praci a cas na vypovedi a potom se zase odevzda. A ceka.
            Kdyz motyka spusti a vec presto dojde k soudnimu rizeni /soudy jsou taky a predevsim byrokracie/ rozpatlava se do nekonecna ,odklada , soudce je casto prelozen jinam , ma mnoho jinych pripadu a potom je odvolani , to uz celou vec vsichni spolecne i s vratnym uradu a soudu ,nenavidi..
            Mimo pravniku a nekdy a stale casteji soudce ,kdyz je v tom neco.
            Pohnat gaunery,neni zadarmo a je snadny ,ale najit a dokazat neco aspon jednomu…
            A kde hledat? Pak najdete nekoho a je vam takove osoby ,jinejma predhozene jako obeti , vetsinou lito.
            Jo a bolsevik nemel byrokracii, a na co zasel? Na anarchii byrokracie.
            V 1918 ve Vidni zbyla administrace a urady. Zavladl hladomor , bida a revoluce..Srovnej s CSR ,kde se teprve stary urady rusily a novy se zacaly v 1918, zakladat..
            V Usa se objevi problem a na praci s problemem , se vytvori celej novej urad, mota se vzdycky kolem spoustu znamych a pratel a pratel znamych ,rodiny atd a ty se nekde musi umistit,protisluzby se poskytuji za ucelem predstirat uradovani ..Protoze . Novi urednici predevsim zacnou bojovat bitvu, proti vsem ,predevsim o udrzeni uradu a prosazeni jeho dulezitosti.
            To ostatni az potom.

  10. Ještě přihodím OT.

    Ukradinští soudruzi byli rozhodnuti svými protektory, že je potřeba zvednout tlak páry v kotli. V Lisičansku to pros*ali, takže zkoušejí vytočit Ivana bombardováním Bělgorodu a Kurska.
    https://t.me/Sladkov_plus/5782
    Asi Ivan dobře ví, proč se snaží Vasily moc nepouštět na levý břeh Dněpru.

      1. BELGOROD A SVO. BEZPODMÍNEČNĚ MUSÍME VYJÍT Z JINÉHO SCÉNÁŘE A HRÁT POUZE PODLE NAŠICH POZNÁMEK.

        Zúčastnil jsem se her dvakrát v mořské pevnosti „Fort Boyard“, pamatujete si na toto televizní dobrodružství? Když jsme tam pluli, viděl jsem mezi hrubými kamennými zdmi a pirátskou scenérií obrovský ředitelský stůl: ukázalo se, že všichni tito tygři a pavouci, všichni tito trpaslíci a bezová srst, houpající se mosty a meče zapíchnuté v pařezu s čepelí – všechno se nepohyboval samovolně, ale mačkáním tlačítek režiséra.

        Tak je to i v této válce. Někdo stiskne tlačítka a my se otočíme. Toto ostřelování Belgorodu, to je tlačítko, na které Západ stiskne, abychom co udělali? Není čas začlenit operaci striktně do našeho ruského scénáře? Není čas přerušit nitky, za které tahá Západ a řídí válku?

        Jak? Použití síly. Naše síla musí být silnější. Ale musí se používat ne jako slon v porcelánce, ale aby naše knoflíky hrály, aby zněl jen náš pochod, bez současné kakofonie.
        t.me/Sladkov_plus/5782

          1. Díky, to jsem si uměl přeložit taky. Myslel jsem nějaké info z ruských webů, co se stalo. Byly to ukrajinské rakety, chyba ruské protivzdušné obrany…?

            1. Pomsta za Lisičansk a snahaUkrajiny přimět RF k přesměrování z Donbasu na SZ – můj názor.
              Podoljaka k tomu zde: https://www.youtube.com/watch?v=tcYeKdPF0tE

              Ukrajinci si koledují a také si vykoledují. Rusko prostě od určitého okamžiku přestane brát jakýkoli ohled na ukrajinské civily a bude muset zahájit US taktiku spálené země. ZATÍM to odmítá, ale okamžik zlomu je nebezpečně blízko.
              Podoljaka v závěru svého videa říká to samé „S čím kdo zachází, tím také schází“ (jsem nevěděl, že v ruštině to je formulováno skoro stejně jako česky).

              1. Re: Občan

                Souhlas.
                Po celou dobu války – pardon – speciální operace, vidíme dosti křečovitou snahu západu, potažmo jedině správných Vasilů, vyprovokovat Ivana k jatkám na civilech.
                Tohle je podle mého další kolo.

                1. Ten výše zmíněný okamžik nastane v momentě, kdy se bojová linie dostane z ruskojazyčného území dál na západ. Pak se uvidí.

            2. Ukrajinci okopírovali postup Rusů, mnoho střel z různých směrů a PVO má problémy. Podle zpráv místních, dost střel(7-9) PVO zneškodnila včas, dvě střely trefily rodinné domy, kazetová munice poškodila široké okolí. Nejdříve oznámily 3 mrtvé(uprchlíci z Charkova) a pak při odstraňování závalu našly další dvě těla.

        1. Bohuzel nasi Tatickove osvoboditele byli povahy ponekud uzkoprse ,mirne a podajne..
          A lokalni..
          Narod se lepe udrzi ,ubrani a rozviji , kdyz je vetsi , ve vetsim celku uzemnim a populacnim.
          Ani je nenapadlo /nebo asi ani nesmelo a nemohlo ,pac meli praxi v uradech cisare/,pohotove nahradit vakuum ,po vznikle anarchii rozpadu Rakouska -Uherska, pod jejich vedenim , s pomoci Legii a prosadit ve spolupraci se srby a dalsimi Slovany ,sjednoceni do vetsiho a chybejiciho celku ..
          Prilezitost tenkrat primo kricela a nahlas.
          Potom bychom meli jine starosti a jini jeste vetsi s nami..Delsi trvani v case.
          Takhle nam rozdali tu kolonialni kartu ..
          Think Big.

  11. Technická na Halefa – předpokládám správně, že vzorky se odebírají trubkovým vrtákem?

    Zajímala by mne velikost vzorků a samozřejmě taky zkoušky, kterými se hodnotí stav betonu. Ztratil byste pár slov?
    Jinak bych řekl, že TOHLE je práce snů…, nepotřebujete svačináře? Anebo mamlasa, který by vám „šteloval“ do ranního čaje něco ostřejšího „na probuzení“?

    1. Ano, odběr je jádrovým vrtákem (s diamantovými segmenty).

      Velikost vzorků se řídí objednávkou laboratoře. Zpravidla je výhodné vrtat Ø112, protože plocha průřezu vzorku je skoro přesně 100 cm² a s tím se v labině snáze počítá. Délka – nejméně o něco víc, než je Ø vzorku, ale raději více (i násobně). Je potřeba vyhnout se výztuži, je-li možná.

      Zkoušky: mechanické – pevnost v tlaku, někdy v tahu za ohybu; chemické – pH, karbonatace (fenolftaleinový test)

      Práce to je (někdy) opravdu až romantická, zejména když je venku hezky. Při teplotách kolem nuly či dokonce podnulových už to jako pohodu moc nevnímám, jsou při tom i technologické komplikace: voda mrzne, musí se ohřívat, vrtání na sucho trvá déle a všechno dostává víc zabrat. A navíc – já jsem člověk, který při 25°C sundá jednu mikinu, při 30°C ožiju a dobře se mi dělá, zatímco ostatní zalézají do stínu. Někdy jsou to galeje i v létě. V zimě mám pocit, že u toho umřu, ale nevím o jiném bláznu, který odebírá vzorky v zimě 🙂

      Jinak je to práce nárazová: poslední vzorky jsem odebíral – nevím přesně, ale můžou to být 4 roky…

        1. Zkouší se pevnost betonu, ne mostu. Pevnost v tahu za ohybu se zkouší tak, že se vzorek materiálu, podepřen na obou koncích, láme, a měří se síla, nezbytná ke zlomení. Ze síly a plochy průřezu se počítá pevnost.

          1. Re: Halef

            To je popsán ohyb. A tah? To by nmě taky zajímalo, jak se uchytí váleček z betonu tak, aby z uchycení nevyjel ven a přitom nepraskl smíchem – pardon – nepraskl tlakem sklíčidla…

            1. Pevnost v tahu za ohybu se zkouší na trámečcích (z válcového vzorku se vyřeže). Možná, že existují i přístroje, kde lze použít i váleček, ale nevím – zkušebnictví není úplně můj obor.

              Princip zkoušky tahem za ohybu je znázorněn na úvodním obrázku článku https://web.litterate.cz/pruty-knizete-svatopluka-a-volebni-lekce-ze-stavebni-mechaniky/.

              Za předpokladu, že jsou vrstvy, znázorněné třemi „cihličkami“ monoliticky spojeny:
              – střednice prostřední vrstvy je tzv. normální osa, kde při ohybu nedochází k namáhání tlakem ani tahem
              – horní vrstva je namáhána tlakem
              – dolní vrstva je namáhána tahem

              Hmoty na bázi cementu (betony, malty, vodocementové suspenze) mají obecně pevnost v tlaku řádově vyšší než pevnost v tahu. Následkem toho se dolní vrstva „přetrhne“, vytvoří se trhnina, která se šíří materiálem radiálně – trámeček se zlomí.

              Protože jsme tahové síly v trámečku vyvolali ohybem, hovoříme o tahu za ohybu
              To je mimochodem právě typ namáhání, jemuž stavební k-ce musí často vzdorovat a proto do míst, kde vzniká tah, dáváme výztuž, resp. předpjatou výztuž (která poskytuje i tlakovou rezervu).

              Snad jsem vás vyčerpávajícím výkladem neurazil 🙂

              1. Na všb jsme říkali “normálná” osa”. Myslím, že je v třetině tloušťky desky (zdola, když zatížení jde shora).

                1. Normálná, taky normálová. Dneska se učí termín „normální“ s tím, že normálná je slovakismus. Jinak – její poloha v namáhaném prvku je dána materiálovými charakteristikami a zatížením, není vždy stejná. U předpjatých prvků ji dokonce dokážeme dostat mimo, „vysunout“ pod desku/nosník, takže se namáhání tahem u toho prvku úplně zbavíme.

                  1. Re: Halef

                    No tak to pěkně děkuju. Normální zkouška na ohyb a soudruzi od kelně a šufky z toho udělají takový monstrproces.
                    Ale berte to tak, že jsem neobyčejný idiot ze strojárny, který se tam („tam“ je do školy) dostavoval jen občas, když zrovna nebyly kroupy na chlast a cigára.
                    Teď jsem to trochu přepálil, ale je faktem, že vždycky v půli listopadu jsem se začal pídit po učebnicích a následně jsem si začal půjčovat od Marušky (Maruška byla spolužačka, která se zbláznila a šla dělat autařinu) sešity, abych si je dopsal (kopírky tehdy ještě nebyly). Od konce ledna mne zas nikdo moc neviděl a do školy jsem se znovu vypravil někdy v polovině dubna.

      1. Čuchám, že to bude nějaká prominentní práce, něco jako za totáče kotelníci či zeměměřiči pro ty vyvolené. Nebudou voni Hádží něco jako dnešní disident?

        1. Zatím – zatím!!! – si jako disident nepřipadám, ale co není, může být, že. Ta práce, o které jsem psal… to je tak: je to pro lidi, kteří jsou ochotni podstupovat dřinu a zároveň o dotčených konstrukcích něco vědí. Já to dělám proto, že mě u toho často napadnou nové věci – které by mě u stolu nikdy nenapadly.

      2. stavebně technickej průzkum mostů (hlavně železničních) a dalších různých konstrukcí dělá i můj chlebodárce. Dělá se v létě, v zimě, za jakéhokoliv počasí…

  12. Vy jste, Alefe, romantik.
    Tak vám to tu nebudu kazit, co chci napsat sem nepatří, tak to prdnu na Tribunu.
    Ale možná (až jaká bude nálada) se sem s jedním mostkem vrátím, faktograficko/romanticky (jako vy), ale smutně.

    1. Ano, romantik. S tím už asi nikdo nic nenadělá… 😀
      Článek sem samozřejmě dejte. – Mimochodem, nesliboval jste kdysi nějaký článek o víně…?
      Včera v noci jsem na dvorku obdivoval hvězdnaté nebe a dopíjel portské (nebo možná naopak: portské dopíjel a nebe hvězdnaté obdivoval, už nevím) a tak jsem si na to vzpomněl…

        1. Opsáno z Wiki:
          Přestože Robert Lohkamp unikl smrti na frontě, válka se mu vryla hluboko pod kůži. Každodenně si léčí svůj žal alkoholem, nelze ho ale nazvat vysloveným alkoholikem, snaží se žít přítomností a nehledí do budoucnosti. Láskou na život a na smrt je jeho vztah k Pat a Ottovi s Gottfriedem.

          Myslíte, že moc chlastám?

          1. To bych si ani zdaleka nedovolil soudit, neb se k tomu necítím povolán. Jednak sám prakticky dobrovolně již léta abstinuji, protože mi to prostě přestalo chutnat a taky bych nechtěl plavat přes to, co jsem v životě vypil, aniž bych absolvoval nějakou léčbu, takže mi přinejmenším schází míra ve smyslu čeho je moc a jednak i dnešní doba svádí k myšlence, že co sním a vypiju, to mi už nikdo nevezme. Takže opravdu nemám názor. Jen mi toho romantika připomínáte tím Vaším pohledem na svět očima romantického cynika, ač to asi zní jako oxymoron.

Napsat komentář: Ládik!!! Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *