28 března, 2024

Můj deníčku,

už dlouho jsme spolu nevedli monolog. Tentokrát začneme trochu úsměvně, aby to ve finále nevyšlo tak smutně.

—ﬡ—

Vypráví se, že v dávných dobách, krátce poté, co se v českých a moravských zemích a na Slovensku začal budovat spravedlivý společenský řád, začali jezdit soudruzi z Prahy dělat osvětu na Slovensko. Slovensko tehdy moc průmyslu nemělo a právem to bylo vnímáno dosti úkorně. Aby dal najevo, jak dobře to Praha se Slovenskem myslí, zakončil jistý soudruh svůj plamenný projev ke slovenským dělníkům těmito slovy:

„Čeho je třeba Slovákům? Solidarity, solidarity – a ještě jednou, solidarity!“ – a očekával závěrečný potlesk. V sále se však nečekaně rozhostilo zlověstné ticho.

Po chvíli se v přední řadě zvedl statný zachmuřený muž a vzal si slovo:

„Nuž teda… keď nám, Slovákom, treba soli do riti, potom teda vám Čechom treba papriky do riti, papriky do riti, a ešte raz – papriky do riti, a poriadne!“

—ﬡ—

Nevím, nakolik je ten žertovný příběh pravdivý. Ale kdyby byl – jeho účastníci mohou jako objektivní příčinu nedorozumění uvést – buďme vstřícní – jazykovou bariéru. Ale co my, kteří hovoříme stejným jazykem? Ba, můj milý deníčku, toho se bojím: nikdy se nedomluvíme.

Hovoříme stejným jazykem, ale nikdy se nedomluvíme ve jménu něčeho. Domluvíme se, a to jen velmi zřídka, nanejvýš proti něčemu. A to je strašně málo.

—ﬡ—

54 thoughts on “Můj deníčku,

      1. To je náhodou smutný realismus. Tak dlouho mě různí okřikovali, když jsem označoval plány EK za likvidaci Evropy, až titíž začali naznačovat, že šílené pseudozelné ideologie jsou ruská diverzní ruka.
        Jenže když jsem je požádal o vysvětlení toho, proč mně předtím nadávali a jaký je tedy jejich postoj k EU/EK, jestli to jsou taky Putinovi pohůnci a oni sami taky byli v té době, kdy mi nadávali za kritiku EU/EK .. to se pak projevují charaktery 🙂

        Když ty věci sledujete dlouhodobě, je to velké povyražení. Jen ne každý to bude s vámi sdílet. Oni totiž mají lidé tendence brát svaté věci strašně vážně a nepamatují si 14 dní dozadu.

        1. Tohle instantni stranictvi je zaklad, sul zeme 🙂
          Znam to samozrejme take dobre, tyhle lidi ale nenachytate, oni zapomenou, co rikali pred tydnem, ne ze by to popirali. A kdyz jim pripomenete jejich stare hrichy, tak se urazi, s jakou blbosti je to obtezujete. Uz jste natrvalo ve skatulce „otravny blbec“ a i kdyz budete tvrdit, ze voda do kopce netece, budou si myslet, ze kecate voloviny- proste vas nebudou poslouchat.
          Ale proc pisi: co anketa?

          1. Já mám z poslední doby takovou intenzivní zkušenost. Na jaře kolega v práci hystericky soptil, že plyn nepotřebuje, a že ruský už vůbec, plynovody zastavit, úplně u toho hořel svatým nadšením. Namítal jsem něco o tom, čím mu ohřívají vodu v radiátorech, z čeho se bude dělat čpavek a jak péct chleba, ale byl jsem jen putinovský zrádce, a o čpavku na hlavu mluvili jen komunisti v minulém režimu a s tím se on na rozdíl ode mě rozešel.
            No a takhle před měsícem jsem s pohavením podotkl, že přece plyn nepotřebujeme, jak hlásil moudrý pan ministr a tenhle kolega … a on chytil ještě větší hysterák než na tom jaře, že on nikdy neříkal, že by plyn, i ruský, nebyl potřeba.

            Je to tak, oni mají vyvinutý mechanismus doublethinkingu a hlavně tu adptibilitu k hlásání právě toho, co jim natroubí do hlav. Přestě jak v tom orwelovském příkladě „Jsme ve válce s Eastasií a vždycky jsme byli“

            1. 80 kusu je dobry vykon, to jsem necekal!
              Ja doublethinkari pomerne trpim, da se dokonce rici, ze je to me hlavni spolecenske trauma. Mam jich hodne mezi kamarady, problem je v tom, ze v hospode jsou neustupni a zaniceni az agresivni, ustupek z me strany berou jako povel k utoku a predmet reci je vladtne vubec nezajima.
              Jsou dvoji, jedni zapominaji, druzi vymysli neskutecne obezlicky.
              – Vitezstvi republikanu znamena konec demokracie!
              – Ale Demokrate/Bidenovci take nesplnili, co slibili, tedy nejsou demokrate
              – Kdyby nehrozilo vitezstvi republikanu, nemuseli by se Demokrate chovat nedemokraticky!

              Zvlastni kapitolou jsou pak ti, co si na podzim radi priplatili, jen aby se nemuseli stydet za estebaka ve vlade.
              Ty drazdim vytrvale s tim, ze cim vice si ted priplaci, tim mene se musi stydet, ze tedy trend vzrustajicich cen je pro ne maximalne priznivy.
              Odpoved je monotonni: za Babise by bylo hure.

              Velje diky za praci okolo ankety!

              1. Já mám ještě v oblibě ta individua, která mají svérázné pojetí pravdy.
                Třeba když v Bruseli vyhlásí, že tráva je červená a je na to hodně odkazů, tak je to pro ně pravda a souhlasí s tím, že je potřeba mazat a blokovat ty, kdo říkají něco jiného. A když v Bruseli za 5 let řeknou, že je přece jen zelená, tak stejně tak je potřeba potírat nezelenost.
                Námitka, že tráva má jasně definovanou barvu odjakživa, neobstojí. Poukaz na to, že 5 let tedy sloužili lži, to se rovnou urazí, protože oni sloužili pravdě. S trávou červenou i zelenou, a stejně tak uvědomělí by byli i s trávou modrou.

                Takový distanc od reality a funkční normality mě vždycky uvede do úžasu. Člověk se postupně učí, jak takhle psychicky postižení jedinci vidí svět a co od nich čekat.

                1. Ja bych si tedy tohle uceni radsi odpustil, ale mate pravdu, svym zpusobem je to uzasne a otvira to mnoho otazek pri promysleni evoluce a tim padem i uvah o nasem budoucim osudu.
                  Hlavni zaver je, bohuzel, jednoduchy: revoluce „hlav a mysli“ zdola neprichazi v uvahu 🙂

              2. Pánové, mám občas podobné debaty v zaměstnání, nerad se jich účastním právě kvůli vlastnostem lidí, o kterých jste psali i vy. Jen perlička. Jeden můj „favorit“. Ruský plyn v ŽÁDNÉM případě, protože
                a) odporná ruská agrese na UA, to, že „banderovština“ nutí tu svou MOVU dalším cca dvěma třetinám území státu je naprosto demokratické a nutné
                b) suroviny od Putina jsou nejdražší možné, není logické je kupovat, i kdyby a) neplatilo.
                Všechny ty LNG tankery atd. jsou daleko levnější než plyn ruský, ropa dtto.
                A to říká člověk, který má snad jedenáct běžných účtů od stejného počtu bank, kdy u jedné banky mu vrací nějaké peníze z nákupů kartou zpět, druhý je lépe úročený než ostatní, u třetího sice za kartu musí jednorázově zaplatit, ale pak má nejlepší kurs při nákupech v zahraničí, honosí se, že čte Finmag.
                Toto vše je jeho koníček a pak vám řekne takovouto do očí bijící kravinu. Ale je fakt, že co řeknou v ČT09 je zákon. O tom se nepochybuje.

                1. A spouštěčem tohoto předlouhého vlákna, plného stesků, byl vtípek jednoho diskutéra u článku v PL.
                  Ale, nedostatek smyslu pro humor není smrtelná choroba…

    1. To mi připomíná akci vypínání webů… Také jsme se od „chtělo to odvahu“ dostali až „to my ne, to soukromá firma“…

      1. tuhle nevypnou

        Nová italská premiérka, Giorgia Meloni, začala úřadovat pěkně zostra. Včera vyzvala německou a norskou vládu, aby si laskavě vyzvedly „uprchlíky“, které převáží lodě Viking Ocean, Humanity 1 a Geo Barents a postaraly se o ně.

        https://pravyprostor.net/?p=151687

  1. Víte, nevím zda moje poznámka bude aktuální. Za mých mladých časů chodili školáci a studenti sbírat brambory apod. Narozdíl od spousty názorů po sametu si myslím, že nám to vůbec neuškodilo trochu se zamazat. Když jsem nastoupila do práce, ne do zaměstnání, první dovolená dva týdny, tři týdny byly až v 33 letech. Na blbiny jsme moc času neměli – A přesto jsme měli k sobě blíž. Technika ovládá lidi a ne naopak.
    A emoce? No jen se podívejte kolem sebe. Nové filmy, pohádky vše se řeší hned bez rozmyslu nadoraz. Jakápak střední cesta. to je prohra. A taky důležité je každého hned ukřičet i kdyby řekl něco co by s tálo za přemýšlení, ale na to dnes lidi nemají čas Když truchlíme /viz. královna/ tak v televizi je to furt. Když se radujeme, tak zase skáčeme. Chtělo by zklidnit celkově svět kolem nás a ovládat by se měly učit ve škole děti ale i dospělí.

    1. My jsme se na brambory těšili. Všechno lepší, než škola. 😀
      Dneska by to bylo zneužívání dítěte a ombudsmáňa by měla manévry. To samé chmel.

      1. A navíc při tom byla legrace a bylo to placené. Brambory, chmel, Letní aktivita mládeže (povinná po druhém roce střední školy).

  2. Pardon, ještě něco.

    V jedné téměř geniální americké komedii (Avanti, 1972) říká americký diplomat:
    „Já vím, že cizinci mluví cizí řečí. Ale kdyby alespoň všichni hovořili stejnou cizí řečí…“

    „Celá země byla jednotná v řeči i v činech. Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam. Tu si řekli vespolek: „Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme.“ Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny. Nato řekli: „Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.“ I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali. Hospodin totiž řekl: „Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli.“ I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.“

    Přečetl jsem Švejka v ruštině a v polštině. Nejsem žádný lingvista, ale to jsou prostě trochu jiné knihy, než Švejk v češtině.

    1. No a vidíte to. Dneska fakulty chrlí studenty romistiky, protože pestrost.
      Zatímco Indočeši mají problém i s češtinou a ti, kteří se právě vrátili z Anglie , se dorozumívají podivnou směskou dosud neprobádané mluvy.
      Potvrdí šest učitelek z pěti. Které bojují ve vyloučených lokalitách.
      ( Poznala jsem v životě mnoho Romů. Ale romsky nemluvil ani jeden. Asi náhoda. )

  3. Včera v pneuservisu přezout na zimní kola. Objednán na 11:00. Jsem velmi dochvilný (blbá vlastnost dnes, já vím). Příjezd v 10:55.
    Nezlobte se, měli jsme tu problém s jedním autem, budete muset tak půl hodinky čekat.
    Dobře, vaše půlhodinka bude tak spíš třičtvrtěhodinka, že? Tak já si zatím jedu něco koupit, kde jsem se chtěl stavět po přezutí. Počítejte se mnou na 11:45. Platí?
    Platí.
    Příjezd v 11:40.
    Nezlobte se, ještě chvilku….
    Atd.
    Odjezd na zimních kolech vbe 12:20.
    Technik: Tak se na nás nezlobte. Byl jste jediný, kdo nám nenadával….
    Já: A ono by to bylo bývalo pomohlo?

    Papričky? Provokatére, skoro bych se rozepsal, ale už je pozdě….. V sobotu jsem na farmářských trzích koupil u řezníka Dvořáka jeho skvělé buřty/špekáčky. Naložil jsem pět sklenic utopenců, tam kousíček pálivé papričky také patří, ale nesmí se to přehánět.

    1. Re: Godot

      Tomu se říká – težká klasika.

      Soudruh technik, soudruh vedoucí, anebo soudružka zapisovačka berou objednávky. Časová rezerva pro případ, že se něco po*ere je nula nic.
      V pneuservisu se často nic nepo*ere i několik týdnů za sebou, protože jde opravdu o těžkou rutinu.

      Finta je v tom, že na jednou auto je počítáno cca 15 – 20 minut, takže v případě i minimální prodlevy má mechoš za zadkem několik nadržených pitomců – pardon – spěchajících zákazníků najednou.

      Příčinou je ovšem:
      1/ heslo dne – Kdo nespěchá, ten je s Rusama!!!
      2/ nenažranost majitele servisu, jemuž je líto obětovat denně třeba hodinový výdělek servisu v zájmu udržení časové rezervy a zmírnění tlaku na mechaniky.

      Já vím, že jsem starej…
      … proto všechna auta v rodině přezouvám sám doma a nikdo mě nestresuje. Dotyčný sice musí jet podle mých hodinek, ale „je-to-zadarmo-cype…“

  4. Ty papričky povzbuzují chuť k jídlu. Protože nemůžu otevřít hubu a kousat, přemýšlím, co by. Takovou pikantní hostii, ale šťavnatou, ne suchou. Aby se rozplynula na jazyku.

  5. Já bych věděl, co sjednocuje. Je to společné utrpení a možná i strach. Zatím je utrpením mít 3 lidi před sebou u pokladny v hytlermarketu a řidiče, který mimo obec jede pod 90.

    1. Nejen.
      Před pár dny jsem zastavil na benzince, na dálnici. Měl jsem hlad, pán přede mnou tak dlouho rokoval s obsluhou, zda párek v rohlíku nebo debrecinku v rohlíku, až mě hlad dlouhým čekáním přešel.

      I usedl jsem do svého plechového miláčka a zvolna odjel bez svačiny.

      Utrpení nebyl předržený hlad, ale ty tlachy.

      1. A stačilo tak málo: „Prosím vás, můžu si mezitím, než se rozhodnete, koupit něco k jídlu?“
        Ano, je možné, že by to vedlo ke střetu. Nebo taky ne. A v tom je možná trochu problém toho „nedomluvení se“. Nechceme to střetu. Mohli bychom prohrát.

        1. Prohra by byla jistá, proto střet byl zbytečný. Když už, tak prohodit pár slov a odejít.
          Míček byl na straně obsluhy.

      2. Re: Halef

        Za prvé bych bufáč z benzínky žral pouze pod namířenou hlavní automatické zbraně. Jsou to humáče non plus ultra.
        Za druhé bych šel do konfliktu a skočil bych tomu debilovi do řeči.
        Za třetí kdybych do konfliktu jít nechtěl, vzal bych si z regálu první jedlou věc, strhnul bych z ní část obalu s čárovým kódem a podal to obsluze, zatímco zbytek bych začal bezostyšně cpát do huby a nahlas mlaskat.
        To „za třetí“ je vyzkoušeno na obložené bagetě a funguje to. Pumpařka se mi začala věnovat proklatě rychle.

        1. No vidíte, pánové.
          A to je ten rozdíl, pro který sem moc nepatřím. Spor jen tehdy, když není vybytí. Násilí jen když spor trvá a máš naději, že vyhraješ. Nejsem přitom ovce, vůbec ne. (Bývalí podřízení by vám to vysvětlili.)
          Ale s kloboukem v ruce projdeš celý svět.
          Dokonce i Petrohrad, dělnické čtvrti i tábor bezďáků pod mostem. A nabídnou ti i uchu bez ohledu na to, že jsi „intráněc“. Ale loknout vodečky jsem si musel. Trošku. [;>))

          1. Re: Sk

            Njn. někdo z boje prchá předem (neodsuzuji), někdo bojuje předem prohrané bitvy…

            Kdybych sem na toto téma něco málo napsal, zas by mi tu půl roku všichni nadávali…

  6. Sice né k věci, ale hned mi blikl fór o hrdinovi SNP kpt. Nálepkovi. Tenkrát bylo to tak, že než hrdinně padl v boji, vyrazil do útoku se slovy: „Za stranu, za lidi!!!“ Děda sedící opodál prý ale tenkrát jasně slyšel: “ Zasra.ý náledí.“
    Snad to mám trošku pravopisně v cajku a nikoho z toho snad nechytí tik v oku nebo mu nepraskne žilka v lýtku.

  7. Čím více jsme rozdělení, tím lépe se bude protektorovi nad námi panovat. Začíná se decentralizací školních osnov. Jinde měly děti i uniformičky.

      1. Já vím. Ale, popravdě, kde se kdo domluví???
        Ve spojených státech doporučují voličům vyrazit k urně v neprůstřelné vestě. V Brazílii také po volbách jako po výprasku.
        Někdo řekl, že nikdy tak neháraly lidmi emoce, jako dneska. Každému někdy bouchnou saze. Ale dneska jsou někteří lidé nabuzení pernamentně. A z nich se rekrutují vášniví aktivisté. To asi dřív nebylo. Lidi neměli na takové věci čas. Aktivisté se rekrutovali jenom z bohatých rodin.

        1. Re: Helanov

          Odpověď je velmi jednoduchá.

          Neziskovky, „povinně“ vydržované státním rozpočtem. V nich sídlí banda zmr*ů, kteří do háku prostě nemusejí, protože jednak nic neumějí, druhák se chovají úplně stejně, jako někdejší mazlíčci z bohatých rodin.

        2. též se mi to zda podobně, společnost je nějak šílené rozhádaná, všude emoce, davy, násilí. Nevím jenom jestli to dělají ty media a bleskové sdíleni, co v minulosti nebylo tak běžné, max televize večer v krátkých zprávách. Nebo je skutečně nějaký posun a společnosti potřebuji katarzi.

          1. Re: Bofan

            Emoce jsou, páč většina z nás není splachovací, i když si to NIKDY nepřizná (viz Starý kocour).
            A většina z nás sice zdrhne z boje, protože správně odhadne, že by prohrála, nicméně tato většina neumí odhodit své emoce z toho, že je zase v pozici hadru na podlahu, jímž se vytírají zbytky exkrementů.
            Neboli většina z nás svou nas*anost přenáší do dalšího kola truchlohry, zvané – dnešní život.

            A k tomu životu – pořád platí heslo – divide et impera.

            1. RE : Targus
              Největší škůdce je ten, který má schopnost lidi spojit.
              Proto byl za bílého dne na letišti v Bagdádu zabit generál Sulejmání. Dokázal se totiž ( jako šíta) domluvit nejenom se sunnity, ale spolupracoval i s Velkým satanem, s Aneričany, při potírání vrahounů z IS.
              Myslím, že tak obratný diplomat se hned tak neobjeví. Zase to těm chlapíkům za Atlantikem vyšlo.
              Ale vražda to nebyla. Jen preventivní zákrok ve jménu Světového Míru.
              🤮

Napsat komentář: Zakladatel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *