28 března, 2024

Nekukám

Nesnažím se vám nakukat, že by měli Češi žít jako ámišové. A každopádně nemíním tvrdit, ze oni nemají stinné stránky. Spíš se snažím popsat, jak se vytvořil a dodnes funguje u jistých novokřtěnců životní vzorec, který úspěšně odolává globalizaci jak zemědělské, tak kulturní, a umožňuje zemědělský úspěch i drobným farmám, jak bývaly u nás běžné ještě za první republiky. Je to návrat do reality 18. až 19. století? Sotva. Oni si ale ponechali jisté tradiční prvky, které byly po staletí vyzkoušené. Kdežto moderna to všecko hodila do koše, ať už to fungovalo bezvadně čili nic. 

Péče o zdraví: “Prostí lidé” především žijí aktivní, nesedavý život. Většinou rodí doma s pomocí porodní báby (nebo k nim domů chodí porodní lékařka) a mívají mezi sebou bylinářky, které s lecčím poradí. Například vyvinuli a široko daleko prodávají účinnou lopuchovou mast na spáleniny. Ale jinak se jejich zdravotní péče neliší od běžných Američanů. Oni nevěří na pojištění, a mají vyjednanou slevu jak u místních doktorů, tak i v nemocnicích. Platí hotovostí, a platí včas, a tak jsou jako pacienti vítáni. U malých věcí to kryje rodina, u vážných problémů se na to složí celá obec nebo v krizi i několik obcí. Trochu jiný je konec života. Odmítají “hrdinné” zákroky, aby se smrt oddálila třeba o pár měsíců, a umírají doma, v péči rodiny.

Pracovní doba a dovolená: To jsou pojmy, které u hospodaření nejsou přímo aplikovatelné. Některé obce částečně regulují pracovní dobu tím, že určují středu a neděli jako svátky, a v sobotu se končí kolem poledne, ale většina si prostě svou práci volně vybírá, jako sedlák u nás před lety. Na hospodářství se musí dohlížet průběžně, ale většinou beze shonu. A na “dovolenou” si mohou dovolit jet kdykoliv, kdy je méně práce a sousedi pohlídají.

Škola: Jesle a školky neexistují; oni trvají na tom, že se o malé děti má starat rodina. Škola začíná v šesti letech, a děti vycházejí ve čtrnácti (mají výjimku, americká povinná docházka končí v šestnácti). V nedalekých jedno a dvoutřídkách se učí základy tří řečí, literatury, matematiky, přírodních věd, historie a pod. Učební materiály jsou vytvořeny s ohledem na novokřtěnskou kulturu. Učitelky jsou většinou mladé ještě nevdané ženy, které prošly zaučením pod vedením učitelky už zkušené. Škola je spravována skupinou rodičů a financována obcí. Školáci se těší velkému respektu, nikdy se jim neříká žáci, vždy studenti (scholars). A školní budovy jsou buď komunitou postavené malé domky, a nebo u mennonitů, obec postaví větší budovu, která přes týden funguje jako škola, a v neděli jako kostel. Budovy jsou na údržbu nenáročné. Vybavení je jednoduché, s černou tabulí a křídou, a kamny, jak si to z nás leckdo pamatuje. Vyšší formální vzdělání se neuznává.

Daně: “Prostí lidé” platí místní daně, které povětšině jdou na okresní úřad, na údržbu silnic, a na veřejné školství. Kongres jim dal výjimku z federálních daní na social security (penzi) a na Medicare (zdravotní péči o seniory), nezaměstnanost a pod. Protože vládě dokázali, že se sami postarají. 

Informovanost: Moc se netrápí tím, co se děje ve světě, a soustřeďují svou pozornost na svou obec. Jejich rozhled je ale poměrně dobrý. Jsou všímaví, vynalézaví, a ostatně musí být, aby se jim dařil jejich způsob života — ovšem týká se to především praktických znalostí. Zprávy se k nim dostávaji také, mnoho rodin má buď dospělé děti “ve světě,” mají i relativne blízké kontakty s “anglišáckými” sousedy, anebo si přivydělávají ve okolních obchodech, restauracích, a jiných podnicích. Také jednají s běžnými Američany jako zákazníky. Od mainstreamove kultury ale udržují odstup, a o daleké války či vysokou politiku nemají zájem.

Odchod: Ti, kteří nepřijmou křest, mohou žít i celý život dál mezi členy své obce bez problémů. Projde-li někdo křtem (což je závazný slib), a pak se rozhodne žít jinak (třeba si udělat maturitu a jít studovat dál), tak má problémy. Za starých časů takového člověka okstrakizovali, a v podstatě rodinu ztratil. Dnes už to není tak přísné, a po čase se určitý vztah zase dá navázat. Např. jsem slyšela o veterinářce, která si koupila praxi poblíž rodné farmy, a časem se vztahy s rodinou celkem upravily. O svém životě pěkně píše muž, který odešel od ámišů studovat právo. Dnes pracuje jako manažer a právník pro firmu se stavebninami uprostřed ámišskych obcí. Snažil se před časem vrátit, ale už to (psychologicky) nešlo. Vydal dvě knížky autobiografických povídek.

Doživotní zabezpečení: A konečně, musím trochu obšírněji napsat o tom, čemu se v Česku říká “sociální stát.” V angličtině je to welfare state, a pak pohrdavě “stát jako chůva” (nanny state). I když se za posledních pár generací situace v Americe změnila, pořád přetrvává představa, že nejlepší život je ten, který si sám člověk, jeho rodina a jeho obec určí. To, že by se měl stát starat o lidi od kolébky do hrobu se zdá být z amerického úhlu bláznivost na kvadrát. A Američani, když se vyskytne problém, tak se ho předně snaží spravit sami, vzít to do svých rukou. Kdežto v Česku se křičí, aby stát něco udělal, a když neudělá, tak se lidi zlobí a nadávají. A tím to končí. To je jako chování malých dětí, které strčí do ohrádky, z které volají po tom či onom, anebo se zlobí, že jim rodiče nedali, co chtěly. Infantilizace všech, a zodpovědnost pokulhává.

No a právě “prostí lidé” tento americký (a vlastně tradiční) přístup k životu mají pevně zakotven. Vzájemná pomoc, ale nezávislost jak na vládě, tak i na sítích, které nás omotávají, a vyžadují měsíční splátky, ať už chceme či ne. Nemají vlastně nic proti elektřině samotné. Odmítají být napojeni na síť, která podporuje marnění a nakupování zbytečností, a nakonec zotročuje. 

Není u nich nezaměstnanost, práce se vždy najde. A o staré lidi se postarají rodiny samy. Když nejmladší syn podědí farmu, postaví rodičům nedaleko chaloupku na výměnek, a tak jim umožní pracovat na hospodářství dál, dokud mají sílu a zájem, a účastnit se výchovy vnoučat. Děda s babičkou dožívají v kruhu rodiném. Byrokracie nulová.


68 thoughts on “Nekukám

  1. Mě by zajímalo jak se v Česku stát stará.
    Doteď jsem se vždy musela starat já, nikdy mi nesehnal práci, tu jsem si musela sehnat sama. Chtěla jsem za komoušů malovat a tedy nějakou školu blízkou tomu, stát potřebuje pracující!
    Měla jsem ráda zvířata a tak jsem šla do zemědělství. Na vše byly tabulky, kolik může studovat děcek SŠ, kolik VŠ, pouze učňovské obory byly volné, ale zase jen některé.
    Třeba automechanik byl jen pro známé známých.
    V JZD byla manuální práce, smrad a v 80. letech už velmi dobré platy a idioti se jim vyhýbaly. Byl tam klid, bo lid potřeboval jíst a tak dali pokoj. Střední školy jsem si dělala při zaměstnání.

    Ze svých zkušeností vím, že se sprostě řečeno SERE i dnes do všeho.
    Musí si platit pojištění, zdravotní a sociální, jinak vás honí exekutor. Je to spíše daň, ale je povinná. Do důchodu půjdete s důchodem, o kterém neustále slyšíte, že vám ho nedají! Když řeknu, že platím povinně a ne málo, najde se hodně hloupých lidí, kteří řeknou, měla jsi si šetřit. Na otázku proč, když platím povinně, dostanu odpověď bo na západě to tak je.
    Na otázku a proč tedy mám tak nižší plat, když jsem součástí toho západu, dostanu odpověď, bo oni tam pracují.
    Takže nás tady v montovnách platí západní společnosti asi za ležení.

    Umře vám člen rodiny máte povinnosti ohlásit změnu, umřel OSVČ, tj. bývalý podnikatel, dostanete sodu u notáře. Vyčte vám všechny jeho prohřešky, ale zamlčí, že vyhrál soud a dostal velké Ho, bo se stal věřitelem nějakého zmetka. Vše bylo před 20 lety a je to už promlčené, blb notář to ale asi neví.
    Chce znát cenu majetku, proč bo dědická daň. Pochopitelně se nemůžete vzdát majetku, když v něm bydlíte, že. Bydlení pod mostem není zrovna v zimě příjemné.
    Stát potřebuje many, many. Barák 2x vytopen, cena tedy o to snížená, notář nasrán, bo je nějak hodnocen.

    Narodí se člen rodiny, musíte opět hlásit a hlavně žádat o rodný list, bez něj se totiž ani nevytento do budoucnosti. A hlavně nevymýšlet cypoviny s místem porodu, mohla by vás honit sociálka. Když se cosyk potento v porodnici, to se stává. Sousedovic holka má po těžkém porodu kleštěmi i v 8 letech vážné zdravotní problémy. Má tolik postižení, že je zázrak že žije a odborný špitál v Ostravě, kde musí chodit na kontroly, to neopomene matce připomenout. Třeba by to zapomněla, že.
    A i když nemá ještě 30 let, vždy cosyk řekne o věku matky, asi kdyby rodila jak cigoňa v 14, šlo by vše bez problémů.
    Musí chodit do školky poslední rok před povinnou školní docházkou, musí chodit do školy, tedy někteří nechodí a ani nepracují, ale ti jsou chránění.

    Už víte proč Amišové a ostatní odešli do Ameriky? Bo ta se nestará, tam si můžou žít už nějakou stovku let podle sebe. V Evropě by je už dávno zlikvidovali.
    Tož kurwa kde je ta starost?

  2. Čekají nás asi pěkné věci:
    Žádná hotovost ani karty. V USA chtějí velké supermarkety přijímat pouze biometrické platby
    Velké supermarkety v USA plánují zakázat platby kartou nebo v hotovosti. Místo toho budou vyžadovat skenování obličeje nebo otisků prstů.

    Tento způsob platby dokonale zapadá do orwellovské společnosti policejního státu. Platební gigant Mastercard připravil tomuto novému systému půdu a spustil program biometrických plateb pro maloobchodníky.

    Zákazníci, kteří skenují zboží u pokladny, pak budou muset pro ověření platby naskenovat také svůj obličej nebo dlaň. Jejich biometrické údaje pak bude možné přiřadit k bankovnímu účtu uloženému v záznamech a po potvrzení transakce bude částka nákupu automaticky odečtena z účtu.

    https://www.aktualnikonflikty.cz/viewtopic.php?f=10&p=268426&sid=ec692b49d3cfff69a323ad0a5ce5730c#p268426

    Nakonec budeme ještě rádi emigrovat k Ámišům. Jak dlouho bude trvat, než to zavedou tady? Stihnu umřít včas? Nemám jít rychle bojovat u kravína?

  3. To není diagonálně, Vevčo. Žijete úplně mimo realitu ČR. I já bych byl rád, kontinuálně, zaměstnaný. Třeba i na cizím, když ne na svém. Ale v ČR pro vzdělané, pracovité bělochy není práce. Co na tom pořád nechápete ?
    Viz třeba : http://www.svice.cz/clanek807-Zpravy-z-bojiste-nezamestnanych-aneb-Individualni-akcni-plan

    Rybník, rákosí a byrokracie. Věřte mi, že bych by schopen a ochoten i kvůli takto „drobnému zločinu“ vůči krajině vzít velmi důrazné argumenty, které každý pochopí i bez překladu, a jít s nimi seznámit úředníka z obecní mafie či stavebního úřadu. Jenže ten systém by byl okamžitě proti mě. Oni chtějí zemi zbídačit, zplundrovat, vykácet, znečistit, zastavět, atd. Protože lidi nechápou, co se děje a nemají ani čas to sledovat, rozporovat. Protože demokracie. Zejména zastupitelská.

    Ze stávek žlutých vest ve Francii nebo kamioňáků v Kanadě taky nebyl „skandal, a vlada obratila“.

    Je to zázrak, že se občas v dějinách, na chvíli, podaří nějakou zemi na pár dekád vyrvat ze spárů deep state. Jako SSSR a některé další. Proto vznikla i 2.světová válka a pak studená válka, McCarthismus, vraždy Kennedyů, nová rusofobie, další expanze USA v Evropě, zničení Lybie, Jugoslávie, teď i popichování na Ukrajině, atd.

    Umírají tisíce lidí, kteří mají víru i statečnost. Protože systém je proti nim. Stejně jako byl ve středověku za inkvizice, protireformace, apod.

    To už není otázka pravdy, spravedlnosti., atd. Systém hnije zaživa, Vevčo. Jsme znovu na předělu dějin.

    Nabízíte tu „řešení“ která mohla možná fungovat před sedmdesáti lety a to ještě ne všude. Proberte se.

    1. Prozaiku: Nejsem mimo realitu Ceska. Ztravila jsem posledni ctyri roky delsimi navstevami s rozhodnutim se vratit. Po posledni navsteve jsem se dostala do dost hluboke deprese, protoze jsem si uplne naraz uvedomila, ze asi jdu z blata do louze. Prave jsem si precetla vas clanek na svici. 100% korupce lidi a systemu. Asi jste mne vylecil z meho zachvatu touhy po vlasti, a byt tam necim platna.

      Kdyz ja jsem navigovala ceskou byrokracii (tu statni i tu soukromou), tak jsem mela pocit, ze se potacim od cloveka, ktery dela sproste naschvaly, k clovekovi, ktery se sice chova slusne, ale energii dava tomu, aby mi vysvetlil, proc mi nemuze pomoct, a ne, aby se mi snazil pomoct. Zacla jsem z toho magorit. Radili mi… musis si vyhledat tu vzacnou osobu, ktera nepatri ani do te prvni, ani do te druhe kategorie. Myslite, ze se to da? Anebo je to spis pro ty, co uz maji leta vypilovani „styky“ a ostatnim to stejne nepomuze?

      System hnije. Ale vinit z toho demokracii? Ja vinim deprivanty. A ty, ce jim nebrani. 🙁

      1. Vevčo, jste naivní. Demokracii v tom smyslu slova, jak mu běžně rozumíme, v ČR nenajdete. – Já nedokážu posoudit, jak to vypadá tam, kde momentálně žijete, ale demokracie v ČR, to jsou pohádky ovčí babičky…

        1. Demokracii vinil prozaik. Ja ne… Pripada mi, ze demokracie byl takovy podobny podvod, jako kdyz nam slibovali kolonizaci jinych planet. Jak to rikali stari Rekove? Po demokracii prichazi tyranie? Vypada to tak.

          1. Demokracie ve starém Řecku byla pouze pro otrokáře a dokonce bylo určeno kolik jich má mít, když vlastnil jednoho otroka, už volit nemohl, byl chudý.
            Je to stále moc bohatých a když hrozí, že drzý lid zvolí někoho, koho ti bohatí nechtějí, dělají všelijaké zákony aby tomu zabránili.

      2. Vevčo, nemohu uvádět další podrobnosti, co jsem zažil s úřady v ČR, protože bych tím způsobil problémy zdejšímu webu, což nechci.

        Váš pocit o potácení je poměrně přesný. Systém je tvořen deprivanty, kteří vědomě a s gustem páchají zlo a pak těmi, kteří krčí rameny, že se to nedá změnit a tak dělají „jen svou práci“. Úplně stejně jako tisíce pomahačů fašismu, kdysi za Hitlera. Nebo v Kafkově Zámku. Nebo Komenského Labyrintu. Nebo Tolstojově Vzkříšení.

        Na demokracii je špatné nejméně dvojí. Za prvé nikdy nikde neexistovala a existovat nemůže, kvůli specifikům lidské povahy. Jde o podobnou chiméru, přelud, fikci jako myšlenka čistého komunismu, kdy si každý bere ze společného jen tolik, kolik potřebuje, bere ohledy na ostatní, věnuje se kultuře, sportu, dětem a do práce chodí dobrovolně, když má čas. To nefunguje.
        Za druhé je hra na demokracii velmi důležitá pro zamlžení role globální plutokracie v manipulaci s davy a ve vyvolávání dojmu, že „lidi to tak chtěli“. A když hlasování nějak „nedopadne“, tak se výsledky učešou nebo se volba, po mediální masáži, opakuje. Příp. se rozhodne i bez referenda, bez voleb. A to je špatně. O tom, co je dobré nebo co je pravda nelze hlasovat.

        Osobně doporučuji důvěřovat Bohu, který bude jednou soudcem všeho zla. Nedělám si srandu.

        1. V podstatě s vámi souhlasím.

          Jen chci upřesnit, že proti deprivantům, kteří už obsadili všechny rozhodující pozice, se OPRAVDU nedá dělat nic. Už jsme to tu probírali nedávno – pokud byste chtěl porazit deprivanta, musel byste se stát horším deprivantem než on. A to normální člověk neumí a ani nechce.

          A ano, jediná cesta je obrátit se do sebe a měnit sebe, ne svět.

        2. Vevčo,moc Vám děkuji za téma, které jste zde otevřela, život Amišů a usilování o nezávislost, obojí mne nesmírně zajímá a pozorně čtu Vaše příspěvky i diskuse.
          Teď chci ale napsat něco k Vašemu rozhodování,zda v Čechách nebo Americe.Přečetla jsem si odpověď Prozaika i Zakladatele a ze své celoživotní zkušenosti bych chtěla reagovat příslovím , že žádná kaše se nejí tak horká jak se uvaří.
          Myslím, že všude a vždy je hodně také o lidech a o tom jak se do lesa volá.Někdo má tak problematickou povahu, že všechno je potom problémem. A nářky a stížnosti a negativita potom neberou konce….Z mé zkušenosti se na úrovni běžného občanského života dá v Čechách zatím ještě docela slušně žít, a ve vesnickém nebo maloměstském prostředí docela dost záležitostí běžného života ovlivnit, najít lidi podobně smýšlející a ochotné něco udělat pro okolí, přírodu, život v obci.Existují tu už zase tzv.okrašlovací spolky, ekologická sdružení ( a tím nemyslím pitomé neziskovky )….. všichni v Čechách přece nejsme a ani za předchozích totalit jsme nebyli neschopní pitomci,co si neumí poradit .Jenom teď s úžasem koukáme, myslím ,že podobně jako normální lidé v Americe, Francii či Německu,jak se ten svět pozvolna zbláznil a hledáme nějaký způsob jak to změnit nebo v tom alespoň přežít.A to nás všechny,optimisty i pesimisty,tady na tomto blogu spojuje.
          Myslím, že byste si ohledně dalšího života rozhodně neměla dělat závěry podle výše zmíněných odpovědí Prozaika i Zakladatele a ti by si měli oba odpustit hodnotit druhé, tím teď myslím tedy hlavně to jak uvádějí své odpovědi Vám,za projevený otevřený názor nebo napsanou zkušenost, slovy jste naivní apod. Přijde mi to urážející a to nejsem žádná feministka. Copak oni mají patent na rozum, že briskně vyhodnotí intelekt každého přispěvatele do diskuse…. není tu někdo trochu moc sebevědomý nebo nevychovaný .
          ..?🙂
          Myslím, že by Vám možná mohlo pomoci, kdybyste do diskuzí nebo do budoucích příspěvků postupně přinášela konkrétní témata, která ohledně stěhování do Čech řešíte, a my bychom se snažili napsat Vám jakou zkušenost jsme udělali či prožíváme každý z nás v našich životech, úplně konkrétně.A od Vás nebo i od Petry bychom se zase mohli dozvědět jakou zkušenost máte s tím samým v Americe.
          A protože píšete o Vysočině,tak Vás zdravím i jako rodák z Havlíčkova Brodu. I když na Vysočině nežiju,patří jí mé srdce ; léta školních prázdnin strávená u babičky brodské v baráčku a u druhé venkovské na statku byla má nejšťastnější a jsou pro mne spolu s lidmi, kteří ten svět tvořili,pokladem, kterým mne život obdaroval.
          Přeju takové krásné dny a dobré lidi všem !

          1. A ještě mne teď napadlo při detailnějším čtení diskuse zdůraznit, že píši jako člověk celoživotně v Čechách – i za dob socialistických – žijící,později pár let úspěšně podnikající a také pobývající pár let v USA ve vlastním domě,který za celý svůj život nikdy nikomu nedal úplatek a také nikdy žádný nedostal. A žiju!
            To jen jako protiváhu těm zde uvedeným tvrzením v jak stoprocentně zkorumpované mafiánské zemi v Čechách žijeme.

            1. Olgo, ani já jsem nikdy nikomu nedala úplatek. A měla jsem se hmotně vždycky dobře.
              Pracovala jsem jako modrý límeček, dělala jsem práci o kterou nikdo moc nestál, brala slušné prachy, dostali jsme i byt a mohla jsem si říkat co jsem chtěla.
              Mocní jdou jenom po ambiciózních lidech, modré límečky a vidláci je nezajímaj.
              Tak to vždycky bylo a vždycky bude, řekl by Egypťan Sinuhet. 😀

              1. No vida ! A myslím, že takových, kteří tady přežili život bez úplatků i se dokázali nějak rozumně domluvit s úřady atd. bude mezi námi většina. A to přesto, že za socialismu se překládala zkratka OÚNZ ( okresní úřad národního zdraví) jako Odevzdej Úplatky Nebo Zemřeš.A z některých diskusních příspěvků to dnes vypadalo, že je tu korupce a mafiánský systém horší než na Sicílii.🙂

          2. Dekuji, Olgo. Mozna to udelam. Ja jsem chtela puvodne na Valassko odkud je velka cast rodiny, ale ta vysocina je taky moc pekna. A neni to tak zruky. Zdravim. 🙂

            1. Já myslela, že jste původním domovem na Vysočině! Na Valašsku je taky krásně a ta řeč! Ta mi zní! A blízká rodina,to je hodně!
              Spíše jde o to,zda se rozhodnete se do Čech vrátit.Třeba Vám naše zkušenosti trochu pomohou při rozhodování.

      3. Téhle větě nerozumím – „…Kdyz ja jsem navigovala ceskou byrokracii (tu statni i tu soukromou), tak jsem mela pocit, ze se potacim od cloveka, ktery dela sproste naschvaly, k clovekovi, ktery se sice chova slusne, ale energii dava tomu, aby mi vysvetlil, proc mi nemuze pomoct…“

        Pokud něco NAVIGUJI, tak to ŘÍDÍM a tudíž bych neměl mít pocit, že „…se potácím od … k…“
        Pokud takový pocit přesto mám, pak to naviguji – tedy řídím – blbě.

        Mimochodem – úředník nikde na světě není od toho, aby Vám pomáhal.
        Na to si musíte zaplatit advokáta.
        Úředník MUSÍ postupovat striktně podle zákona, ať se mu to líbí nebo nelíbí. SMÍ Vám poradit, jak něco udělat/doplnit/vyplnit, aby to bylo správně, ale rozhodně Vám nemá co pomáhat. A zejména ne v rozporu se zákonem.

        1. U použití slova navigovat – Vevča žije v anglofonním prostředí. Poldaufův slovník uvádí, že navigate se může v přeneseném smyslu použít jako absolvovat. Pak vám to začne dávat smysl.

        2. Já bych to „navigování byrokracií“ volně přeložil jako „proplouvání byrokracií“. Mimochodem, Vás zmátla chybějící diakritika, protože když napíšu „navigovani byrokracii“, tak nevíte: komu čemu, nebo kým čím – to jen na okraj pro novokrtěnce, kteří si správnou diakritiku samozřejmě vždy doplní.

          A pokud jde o úředníka, který MUSÍ postupovat striktně podle zákona, tak ano, musí. Ale MŮŽE si ten zákon v jistém rozmezí vykládat, jak se mu líbí. V prospěch i neprospěch klienta.

          Mimo to – mnoho úředníků, konkrétně na FÚ, meze zákona překračuje (v neprospěch „klientů“), jen to sviští, nezákonné zaklekávání je jejich hobby. Ne vždy, ale často vedou „klienty“ do nevýhodných situací a pozic. Proto mám daňového poradce a právníka a s FÚ jednám jen jejich prostřednictvím.

          Netvrdím, že jsou všichni úředníci takoví. Ale existují.

          1. Nikoli, nejenže nemůže, ale nesmí si cokoli jakkoli vykládat.
            K zákonu má prováděcí předpisy a přes to vlak nejede.

            Možná jsou FÚ nějaká výjimka. Nebo jsou prováděcí předpisy a) zmatečné a b) tak gumové, že speciálním finančním úřadům (FAÚ, FŘ) umožňují podivuhodně tvůrčí činnost.
            Do daňových záležitostí bych nerad vstupoval. Jsme národem optimalizátorů, mám na to svůj názor a s tím bych to raději ukončil 🙂

          2. Je to případ od případu.
            Znám jednu paní, která dělala na stavebním odboru. Práce jí bavila a snažila se ze všech sil pomáhat stavebníkům. Radila jim, jak v případě potřeby obejít zbytečně přísný zákon.
            Zrovna na tomhle úřadu byl i rozumný vedoucí, a tak se tam občanům házely menší klacky pod nohy , než mnohde jinde.

      4. Ta rada měla znít – staňte se sama tou vzácnou osobou, a pomáhejte sama těm, kdo navigují českou byrokracií.
        Teprve kdybyste dokázala za stávajících podmínek sama někomu pomoci, pak byste mohla odsoudit ty, kdo to nedokázali.

    1. Ztráta soudnosti.
      Ale každý z těchto trapných kašparů ubere sluníčkářům jedno procento.
      Pro solidního kandidáta je to jednoznačná výhoda…

  4. Navzdory sympatiím k naboženským komunitám, právě historie dokazuje, že koncept Amišů a dalších „pra-evropského“ původu do Ameriky „zavlečených“ sekt, nefunguje. Presněji: funguje jen díky tomu, co Amišové sami nijak ovlivnit nemohou.
    Amišové přišli do Ameriky a měli štěstí na politickou a klimatickou stabilitu po nasledujících 300-350 let. Jejich předchůdci takové štěstí neměli. Známe habánskou keramiku někdo ještě i výrobce vína a tím to končí:-) Stalin americkým prezidentem by amišský názor na elektřinu vyřešil asi podobně jak to popisoval Ladislav Mňačko při odporu jedné zapadlé slovenské vesnice v dobách industrializace v 50. letech 20. století…
    Ja tím chci řici, že sektářský život Amišů a jejich minimálně ideový reimport do Evropy je možný a jen proto, že je nikdo v Americe už nepronásledoval, že byli sice vyhnanci, ale také „dobyvateli“. Historické štěstí. Nic víc, nic míň.
    Pokud by k nim nebyl osud přiznivý, jako v Evropě, pak by jsme na ně vzpomínali někde v regionálním muzeu v rohu stálé expozice, či si spíše nic obecně nepamatovali.
    Pro jistotu, abych byl pochopen, kontrolní otázka: amišská komunita obhospodařující pole nedaleko ukrajinského Mariopulu, by v současnosti, pokud by tam dříve existovala, dělala dnes co?

    1. Petr. W. To se vi. Ale i vedet, kdy prchnout, je cast uspesne strategie. Mennoniti z te Ukrajiny byli ochotni jit do neznama a zacit znova, protoze je car zacal buzerovat. Jini, mene odvazni, zustali.

      Ti amisaci u Mariupolu uz by se byli davno odstehovali na Krym. At by to stalo co stalo. Oni jsou sice starosvetsti, ale nevahaji, kdyz je psani na zdi. 🙂

    2. Tak, jako už zcela průkazně nefunguje koncept Amišů, tak brzo uvidíme, že už nefunguje ani koncept národních států. Globální civilizace je posedlá snahou zlikvidovat vliv jakýchkoli soudržných skupin, ať už je spojuje cokoliv. Plánem je masa totálně kontrolovaných vykořeněných jednotlivců.

    3. Kdyby dnes žily nějaké Amišské komunity ,ne sekty, což někteří diskutující stále nedokáží rozlišit, poblíž Mariopolu,tak víte co, Petře W. ?Nebude se Vám to asi líbit soudě podle Vašeho hodnocení ,ale kdyby nikdo jiný v širokém okolí nepřežil,oni ano a brzy by obdělávali pole někde o kus dál či znovu ta svá.A víte proč ? Protože jich je hodně. Městský singl je jeden , moderní rodina maximálně pětičlenná,ti přežijí válečný konflikt jen pomocí štěstěny. Amišů je hodně,tedy vždy jich dost zůstane, pokud europitomci nedoštvou svět až k atomové válce. A ovládají dokonale vše pro udržení základního života, umí si soběstačně zajistit obživu, topení, oděvy,postavit domy i stodoly a stáje, žít ve svazcích ,ze kterých se rodí děti,vychovat je….
      Podobně by přežili i naši venkovští předci, alespoň několik, kteří by zachovali svůj nebo alespoň lidský rod.
      A víte proč je Amišů hodně? Protože žijí už několik století věrně svoji víru a ta jim určuje i styl komunitního života.A ten je drží pohromadě.Pokud by byli jen sdružením stejně věřících, ale úplně samostatně žijících a hospodařících rodin, už by dnes asi byli známí jen z těch muzeí.Protože vztahy v rodinách jsou často komplikované,rodiny se oddělují, rozpadají, nemají často ekonomickou sílu ani sílu víry či příbuzenství udržet celý rod pohromadě a ve spolupráci.Amišům to právě asi přísně vyžadované dodržování zákonů pramenících z jejich víry umožňuje a ekonomické zajištění všech členů komunity bude asi tím důvodem, proč většina členů po staletí neodchází za takzvaným lepším. A že byste Vy jako mnozí další tak žít nedokázal nemění nic na tom, že udržet život takové úspěšné komunity je také věcí velké statečnosti a osobní odpovědnosti těch lidí, vůči Bohu i svým lidem.Není každý hlupákem jen proto, že nevede stejný život jako Vy. A že nežijí teď u nás ? Mnohé se dá přežít,ale totalita, která tu půlstoletí panovala,asi ne.A historicky prostě odešli do Ameriky, takže se v Evropě přestali vyskytovat.Mudrovat nad tím je asi stejné jako divit se, proč Češi nežijí na severním pólu.
      A Ameriku totalita zatím ještě nepostihla, tak tam mohli pokojně žít svým stylem.A na rozdíl od jiných podobných společenství stále existují. A že klíčem k tomu je vyspělá americká společnost, která jim to na svůj úkor umožňuje? Prosím Vás, copak Amiši neplatí daně?!!! Pokud daně platíte Vy svému státu, očekáváte za to zajištění své bezpečnosti, přístupu ke vzdělání, zdravotní péči atd. Takže amišští daňoví poplatníci mají právo na totéž ! A jejich společenství není kriminální,nepřestupují pokud vím žádné zákony, nežijí v polygamii,nekradou, děti posílají do školy,nevyrábějí ani nedistribují drogy…..tak proč by neměli mít právo žít po svém jako všichni jiní spořádaní občané ?! A žádný zákon na to, že musíte chodit módně oblečení, jezdit autem a používat doma elektrické spotřebiče zatím v Americe neexistuje. Americe mohou být vděční za to ,za co všichni ostatní nekriminální občané – že dosud dokázala nenastolit totalitu ! Tu by nepřežili.
      Zní to jako velká adorace Amišů ,ale jistě je jejich způsob života v mnohém problematický, stejně jako ten můj či Váš. Jenže stovkám tisíc z nich i dnes,v tom světě plném možností, stojí za to takový život žít a jistě ví proč. Kdo jsme my a co o nich víme, abychom měli právo je soudit ?
      Stačí dozvídat se o nich a snažit se od nich převzít to nejlepší pro náš vlastní život.

      1. Máte pravdu. Vždyť se říkávalo: „není -li řád – nastupuje neřád a v tomhle se včil motáme a snažíme se, zatím málo ten řád vrátit. Pud sebezáchovy? Jinak si to nedokážu vysvětlit.

        1. Však se u nás za Rakouska kdysi říkávalo: Na lidi musí být přísnost.
          Přísnost vymizela a z mnohých se stávají zdivočelí tvorové, kteří už neví, co se sebou ještě provést a co vymyslet. A my ostatní to všechno živíme, platíme tu rozcapenost a jen zíráme,co jsme to dopustili….

  5. Dnešní doba propaguje nutnost se přizpůsobit: ve všem, vším, čemukoliv, komukoliv.
    Multikultura a globalizace je prozatím vrchol přizpůsobování. Praktické plody a výhody uvidíme v nadcházející krizi (a asi i válce)
    Vy píšete o lidech, kteří se přizpůsobit nechtějí.
    Bude to zajímavé srovnání – budou na tom za pár let lépe oni nebo my?
    Oni – svázaní přísnými nejen náboženskými pravidly, ale soběstační.
    My – bez jakýchkoliv pravidel a zásad, ale závislí na fungování desítek věcí, procesů, sítí, které nemůžeme sami ovlivnit vůbec nijak.

  6. Stručně, jen k některým bodům :

    Péče o zdraví. Naprostý souhlas, pokud jde o zločineckou debilitu se kterou pojišťovny v ČR sypou statisícové částky do osmdesátníků a přitom odmítají uhradit základní výdaje za výkony na mladých lidech. Četl jsem o kauze, kdy asi devítiletému klukovi rostly přední zuby z čelisti pod úhlem skoro 90 stupňů, takže se nemohl pořádně najíst, měl ustavičně poraněný ret a posměch ve škole. Pojišťovna nedala na operaci ani korunu s odůvodněním, že nejde o život ohrožující stav a může s tím klidně žít i nadále. V normální zemi a době by byl úředník za takové rozhodnutí popraven ( to si nedělám srandu ) a úhada okamžitě provedena.

    Škola. K tomu, aby mladým rodičům pomáhala širší rodina je nutné, aby všichni žili v relativním komfortu a dostatku času, měli to k sobě kousek, příp. měli auta, zahrady, zázemí, atd. To je pro chudinu, kde dědeček s babičkou jezdí v 63 letech bouchat od rána do večera kamsi do montovny, opět sci-fi.

    Daně. V Böhmen und Mähren vám nikdo žádnou „nižší daň“ nepřizná. Miliardáři i prekariát tak platí, při nákupech, za pojištění i za energie a nemovitosti, stejně. To je taková ta „spravedlnost“ kapitalismu.

    Doživotní zabezpečení. Trefa do černého 🙂 Takže pokud žiju v zemi, kde úřady, soudy, policii a státní zastupitelství PROKAZATELNĚ ovládá organizovaný zločin, tak si mám „problém“ vzít do svých rukou, abych se nechoval infantilně jako malé děti v ohrádce, které se zlobí, že jim rodiče nedali, co chtěly…

    ———————-

    A teď ještě jednou o té nezaměstnanosti a spoustě možností, Vevčo… Prosím… Na dobrou noc… 😉

    1. Za „péči“ o osmdesátníka dostane farmalobby peníze prakticky bez práce a bez rizika. Operace kluka je „zatěžuje“ víc.

      1. Já si nemyslím, že u šedesátníků-osmdesátníků provádějí drahé operace jen kvůli tomu, že jim to pojišťovna proplatí. Doktoři se na nich cvičí, trénují si komplikované zákroky, i když vědí, že to stejně pacientům prodlouží život/živoření max. o pár týdnů. Lidé jsou jim vděčni a rozhodně po smrti pacienta netahají nemocnici a operatéry po soudech.
        Je to až absurdní, ale málokdo dokáže říci – ne, už toho nechte a dovolte mi odejít v klidu.
        Četla jsem blog jedné paní (věku asi 80 let), ta měla naživu maminku (100), starala se o ni sestra. V té době už to nešlo dál (stařecká demence), tak maminku s těžkým srdcem daly do LDN. Tam maminka žila dva roky, posledních pár měsíců málo jedla, jen ležela, nekomunikovala – odcházela. Když dostala vysokou horečku, rodina souhlasila s převozem do nemocnice, ale v kovidovém čase ji nechtěla žádná nemocnice v okolí přijmout.
        Bloggerka hrozně hubovala na současnou situaci ve zdravotnictví, zlobila se, že od maminky dává každý ruce pryč. Vůbec nechápala, že převoz do nemocnice je nesmysl, že měly mamince najít hospic a tam ji nechat odejít.
        Lidé přestali mít soudnost.

        1. Ano. Jenže i to lze ošetřit zákonem. Pokud by lidé nad 80 let neměli nárok na žádnou větší operaci nebo lázně, atd. tak to není nehumánní, ale právě naopak.

          Někdo řekne : „ale to je diskriminace kvůli věku“. Ano, stejně, jako tato diskriminace desítky let existuje v platbách za jízdné nebo vstupenky tam či onde.

          Prostě lidský život má nějaké parametry, fáze a to je fakt se kterým lze i nesouhlasit a to je asi tak vše. Je to pořád fakt.
          Člověku v jedenácti rostou druhé zuby. Ve dvaceti, pětadvaceti akutně potřebuje vlastní bydlení a smysluplnou práci, příjem.

          Potřeby dnešních osmdesátníků, kteří dostali ve dvaceti byt zdarma a šli do důchodu v šedesáti jsou zcela jiné.

          Kdo může pochopit, pochop.

          1. Že by závist,Prozaiku ? Nebo zcela prozaické shlédnutí se v odstraňování nepohodlných a stát výdaji zatěžujících v nacistickém Německu?
            Oboje velmi nebezpečné !

          2. Dnešní osmdesátníci dostali byt ve dvaceti?
            Narození v roce 1942 a byty se začaly ve velkém stavět v 70. letech. On totiž ten panelák musel někdo vymyslet!!!
            Počátkem roku 1953 byl u nás dokončen vývoj celopanelového domu. Pro novou technologii výstavby se ve Zlíně zrodil i zcela nový typ kovového jeřábu, s jehož pomocí vyrostl na zlínském nábřeží v polovině roku 1953 první prototyp pětipodlažního domu smontovaný z celostěnových panelů podle projektu ve Zlíně působících architektů H. Adamce a B. Kuly. Byl postaven za pouhé 4 měsíce.

            První panelové domy se objevily v Nizozemsku po 1. světové válce. V Německu se objevily v roce 1923, první blok panelových domů byl postaven v roce 1939 v Paříži, podobné bloky byly stavěny též ve Švédsku a Finsku.
            Stavba panelových domů sloužila jako rychlé a levné bydlení, přesto se nikde v západních zemích nestavěly v tak masovém měřítku jako ve východním bloku. Západní Evropa od jejich výstavby upustila již v 70. letech, ve střední Evropě se stavěly až do začátku devadesátých let a ve východní Evropě se staví dodnes.

            Vážený, naučte se počítat.
            Co říká wiki: v Česku bylo od 50. let 20. století do roku 1991 postaveno kolem 80 000 panelových domů s 1,2 miliony bytů, ve kterých v roce 1989 bydlely více než 3 miliony obyvatel. V 70. letech 20. století byla postavena více než polovina domů.

        2. Určitě nevolám po tom, aby se vitální staříkové nechali bez pomoci umírat. Samotné je mi přes 70, a doufám, že mé běžné bolesti budou řešeny. Ale mám přesně stejnou zkušenost s vlastní dementní maminkou, a rozhodně bych uvítala konec invazivních zásahů a převozů mezi domovem důchodců, LDN a nemocnicí daleko dřív.

          1. Právě tak to myslím i já.
            Jde o soudnost – dnes lidé jakoby nechápali, že jsou smrtelní. A mnozí si nedovedou poradit, nemají představu, co dělat, když jim blízcí zestárnou a odcházejí.
            Z Prozaika čiší hořkost. Ale staří za jeho situaci nemohou.

          2. Souhlas. Realita je, že v minulosti se staříci demence nedožili.
            Nechtěla bych se dožít generačního střetu.
            Málo dětí, hodně staříků, to nevěstí nic povzbudivého. Nemyslím si, že řešení je v přílivu mladé krve z cizokrajných zemi.

    2. Prozaik: Nekdy si tady rikame veci jaksi diagonalne. U amisu neni problem s nezamestnanosti, oni jsou zamestnani porad, a na svem… a ti, co treba pracovat nemuzou, tak se o ne pribuzni a sousedi staraji… proto dostali vyjimku. Protoze to u nich opravdu funguje.

      No, v Americe to taky vede org. zlocin, nedelejte si iluze. Ale ze je Amerika plna zbrani, tak se trochu drzi na uzde. Vite, to jsou i male veci. Ktere by se zmenit mohly. Kde jsem loni byla na vysocine, tak jsem pozorovala, jak mistni byrokracie znicila opodal rybnik. Aby ho „vycistili od rakosi“, tak z neho udelali smradlavou diru (a ze do neho jdou splasky od paru domu, kazdy nadava, a nikdo nic neudela). To rakosi aspon tu vodu filtrovalo… proste pasivita… nas se to netyka… a pak od malych veci k vetsim. Anebo, byla cesta z vesnice do vesnice… jeste kdyz lidi chodili pesky. Mozna staleti. Ted si tu cestu zablokoval nejaky bohac se stadem krav… a lidi jen pokrci rameny.

      No, oni by nizsi dan amisum taky nedali, a jine vyjimky… ale amisi se nedaji. Jak si postavi hlavu, tak s nima nehnes. Protoze… vira hory prenasi. Kdyz je vlada buzerovala, ze decka musi do skoly do sestnacti, sli otcove rodin do basy. A tak dlouho, az z toho byl skandal, a vlada obratila… Z viry pochazi odvaha a statecnost…

      1. Jaktože jdou splašky do rybníka?
        Naše obec musela postavit čističku a platíme nejen vodné, ale i stočné. Obec si na to vzala úvěr a ten musí splacet. Je na to zákon.

        1. Protoze jeden aspon jeden soused barak vlastni na dalku, pronajima, a odmita se o nej starat. Strecha tece, splasky jdou do jimky a odtud do rybnika. Byrokrati to vi. Nic se s tim nedela. Rybnicek mel kdysi jeste predrybnicek, ktery necistoty zachycoval. Ten se zlikvidoval.

  7. Vevčo, děkujeme za zajímavé informace. Nic si nedělejte z toho, že někteří diskutéři mají nějaké vlastní „issues“, které jim brání číst je v klidu 🙂

  8. K tomu zdraví:
    Někdy se mi zdá, že jsme to i v tomhle ohledu vzali ode zdi ke zdi.
    Zdravotnictví pokročilo mílovými skoky vpřed, v české kotlině je kojenecká úmrtnost zanedbatelná.
    Lidský věk se rapidně prodlužuje, po postupné výměně rozličných orgánů se mnozí staříci dožívají požehnaného věku.
    Tam kde kdysi k babičce zavolali kněze, dneska volají rychlou.
    Což by nebylo nic proti něčemu, kdo by chtěl umřít na zánět slepého střeva.
    Ale mnohdy jde o stařenku, která sama cítí únavu a nechce prožít zbytek života na hadičkách.
    Takových případú je docela dost.
    Babička leží na LDNce, naděje na jakoukoli soběstačnost je nulová , přesto ale příbuzní udatně bojují o každý den, který si ještě jejich maminka musí protrpět v tomhle slzavém oudolí.
    Dětí se rodí čím dál, tím méně. V geronto sektoru se uplatní hlavně gastarbeiteři, neb jde o opravdu těžkou a málo atraktivní práci.
    Ale chceme tohle doopravdy?
    Ten kdo někdy navštívil geronto pavilon v Bohnicích dobře ví, o čem mluvím. A pozor! Jsou tam dva.
    Jeden pro chodící a druhý pro už nechodící pacienty.
    Na tom druhém už opravdu nemůže společnost pro ty trosky vůbec nic udělat. Jenom jim koňskými dávkami sedativ umožnit rychlý odchod z tohohle světa.
    Je to složitý. Někdo je vitální i v devadesáti a jiný je kaput už v šedesátce.

    1. Covid ukázal, že se blíží cosi jako zdravotnická diktatura. To, co popisujete, už jsou dlouho její zárodky. Nejen udržování starých lidí na hadičkách za každou cenu, ale diktatura se projevuje i ve vnucování nemocničních porodů – i když vím, že tady zase narazím. Systému vůbec nejde o lidi, ale o celkovou kontrolu nad každým jejich upšouknutím.

      1. no, má to háček…. a co když se v té situaci ocitnete Vy. ?? Co s tím budete dělat… zůstat – nezůstat… toť otázka. O cizích se hezky rozhoduje ale……

        1. Byla jsem osobně svědkem, kdy pána po těžké mrtvici násilím krmili.
          Měl těžkou cukrovku a věděl, ze v takovém případě ochrnutí a závažnou poruchu řeči nerozchodí.
          Ale dali mu infůzi, když odmítal potravu.
          Žil potom ještě celých 10 let, jako ležák, postupně mu amputovali obě nohy.
          Nakonec skončil v Bohnicích, protože neustále křičel, že chce svoje kapičky. ( Tramal )
          Až do té mrtvice byl celkem zdravý, nikdy nestonal, neuměl to a byl to ten nejhorší pacient.
          Tak takovýhle konec bych si fakt nepřála.

      2. Porody v nemocnici bych nevnucovala.
        Ale pokud dojde ke komplikaci, tak léčba jedině za svý. Né na pokladnu.
        Chtít rodit na višni s ďulou, klidně, ale na vlastní riziko.
        Myslím, že ta trocha nepohodlí se dá v nemocnici přežít, když jde o zdraví miminka.

        1. Helanov: Ale jen za predpokladu, ze porody v nemocnici jsou lepsi a bezpecnejsi a vic psychologicky povzbudujici, nez porod doma s kvalifikovanou pomoci. Nerekla bych… kdyz se vyradi zeny v rizikove kategorii… A nejde o pohodli…

        2. O zdraví miminka i matky, a to hlavně o psychické, jde především při lékařských nemocničních porodech, a přitom nemáte odvolání. Dnes je to možná někde jiné, ale já zažila dva hrůzné, takže vím, o čem mluvím.
          Doporučuji shlédnout seriál BBC „Zavolejte porodní sestřičky“, rozdíl mezi sterilním nemocničním porodem a porodem vedeným laskavými porodními sestrami, samozřejmě s lékařem a sanitou v dosahu, je zásadní.
          Tenthle Váš argument mě docela nadzdvihává. Nikdo nepožaduje, aby se za své léčili narkomani, kuřáci, alkoholici, šílení motorkáři a extrémní sportovci, kteří riskují životy a zdraví běžně, ale u nejpřirozenější věci na světě jsou najednou všichni strašně hákliví na to, aby matka, která se nechce podřídit zdravotnické a systémové mafii, náhodou nedostala zpátky něco ze svého pojištění v nutném případě.

          1. Je to ta sama nechutna logika, jak kdyz covidiste vyrvavali, ze neockovani nemaji mit pravo jit do spitalu (jen za vlastni), kdyz chytnou covid.
            Lidi jsou velice predpojati, kdyz posuzuji ruzne typy rizika… cim to je? Riziko je prece riziko.

            1. V případě porodů je bohužel cíleně bagatelizován zásadní význam přirozeného, nelékařského porodu pro celoživotní zdravý vývoj novorozence, i když jsou už dávno k dispozici podložené důkazy – a bylo by jich mnohem víc, kdyby farmalobby nebránila objektivnímu výzkumu. Dnešní porodnictví je přežitkem patriarchálního systému, kdy se muži a jejich systém snaží mít to nejdůležitější, na co nemají přímý vliv, alespoň pod nějakou kontrolou. Přirozeného, ženami vedeného porodu se pudově bojí jako čarodějnictví. Nejsem feministka ani wikanka nebo pod., ale tohle je zřejmé.

              U covidu farmalobby zase ve své propagandě zneužila přirozený strach lidí před epidemií, a jejich snahy zneškodnit ty, co – údajně – smrtelnou chorobu roznášejí. Je to od dob moru furt stejné.

              1. V tomhle se neshodneme. Já upřednostňují zájem miminka před zájmem matky.
                A v porodnici jsou lepší podmínky pro zvládnutí néjakého maléru, který se může přihodit.

        3. Co furt máte s těmi porody? To je jen výdělečný podnik, protože nejsou nutné v 80% žádné lékařské procedury. Jenže co by ta armáda polosoukromníků dělala, že.
          Dožili jsme se dnešních dnů, největší množství lidí na Zemi nevidělo lékaře u svého narození a jsou tu.

            1. A vite, jaka byla umrtnost matek, kdyz je zacali cpat do nemocnic? Ajta krajta. Doktor Semmelweiss by mohl povidat… 🙂

              Kdyz jsem ty statistiky sledovala, jednu z nejmensich umrtnosti nemluvnat i matek melo Holandsko, kde se dal rodilo doma, ale specialne vybavene sanitky byly pobliz, v pripade nutnosti.

Napsat komentář: Vevča Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *