1 července, 2022

O sibiřských kmenech

Autor: dexx

Milé děti, co píšete o sibiřských kmenech a nějakém vyvražďování.

Jmenujte jediný !!! sibiřský kmen, který byl vyvražděn Rusy. Schválně.
Byly občas potyčky, to ano. Jako všude. Někde ze začátku Rusové i prohráli. Bylo jich málo. Ale nevím o případu, kdyby se později mstili. Natož nějak vyvraždili. Ostatně, bez obyvatel, by jim bylo území nanic. Ale to souvisí s tehdejším typem kolonizace, daným přírodními a socioekonomickými podmínkami. A na to není prostor…

Kdežto o Americe severní nemá cenu se bavit. Tam to byla genocida. Mizely celé kmeny. Totéž Amerika jižní. Nebo Austrálie. Tasmánci byli vyhubeni do posledního.
I v době, relativně moderní.

Ono se zdá, že když někde něco bylo, jinde to bude také tak. Jenže, to neplatí.

Ani v severní Evropě, od Koly k Uralu, kde zakládala kupecké osady Novgorodská republika. V severním Rusku je dodnes množství ugrofinských drobných národností, cca stovky až tisíce lidí. Některé jen pár desítek až set km od takových center, jako Petěrburg nebo Moskva.
Které se dodnes na venkově neasimilovaly a nikdo je k tomu prakticky nenutil, žijí svobodně, jako ruští občané na svém území, po staletí.
Na severu žijí Pomorci. Smíšená populace Rusů a původních Ugrofinů. Žádné vyvražďování, ale splynutí. Odtud pocházel slavný kozák Chabarov. Co působil na Amuru.
Ona ruská knížectví nebo Novgorod, postupovali úplně jinak, než třeba později Britové , Belgičané, Holanďané nebo USA.

Co se týče Sibiře. Mezi kmeny zuřila nepřetržitá válka, jako mezi Indiány. Po dobytí sibiřského chanátu, Mansiové a další, přinesli jasak. Chanát tam už nebyl, tak ho odevzdali Rusům. Ti v tom pokračovali a jak pronikali na východ, vybírali jasak. K této, jistě nelidské praktice, bo ji vybírali Rusové, daně se platí všude. Praxe byla taková, že kmeny pod tlakem sousedů, kterým hrozilo vyhubení, platily větší jasak. Rusové jim za to garantovali ochranu před sousedy. Tak přežili třeba Ketové, pár set lidí, kteří už předtím byli z Altaje zatlačení k Jeniseji. Byli málem vyvražděni Evenky. A jsou jazykově příbuzní aljašským a kanadským Indiánům. Jediní ze Sibiře. Proč? Protože jejich příbuzní byli vyvražděni sousedy, proběhla výměna obyvatelstva. Rusové je zachránili do dnešní doby. Od severu Leny na Východ, žili kmeny Jukagirů, původní obyvatelé východu Sibiře, pár tisíc let. Dnes jich polovina není, jiní mají jen desítky nebo stovky lidí. Bylo vybiti. Kým? Většinou Jakuty, kteří se v 16 a 17 století stěhovali ze stepí na sever. Méně Eveny (ne Evenky). Rusové je zachránili do dnešních dob.

Co třeba od Bajkalu na Východ? Burjati, „lesní Mongolové“. Našli útočiště před svými příbuznými, v Rusku.
Řeka Amur? Po prozkoumání oblasti, se tam začali usazovat kozáci a rolníci. Několikrát se zde střetli s Mandžuy. Na úrovni oddílů i regulérních, státních konfliktů. Číňané se snažili oblast vylidnit a kmeny přestěhovat do Mandžuska na pravý břeh Amuru, od řeky do vnitrozemí. Aby místní nemohli obchodovat s Rusy a ti neměli potraviny. Výsledek? Rusové dovezli vlastní rolníky a následně se, o to pevněji, uchytili v území (sankce proti Rusku, v praxi. Nejen Západ je natvrdlý.):-)
Na ruské území utíkali z Číny náčelníci s kmeny, kteří v Rusku hledali politický azyl a svobodu. Rusové byli lepší volba. Když se jednalo o Nerčinském míru a Rusové byli slabší stranou, jeden z čínských požadavků, byl vydat uprchlíky, považované za čínské občany, kteří „zradili“ císaře. Rusové nevydali nikoho. Číňanům, ani Mongolům. I když to pro ně bylo výhodné. Ruský vyslanec prohlásil, že vydání jediného uprchlíka, nepřichází v úvahu. Jejich spojenci byli svatí. (O 180 stupňů odlišná politika od Usáků. Kteří orali, podle momentální výhodnosti, se smlouvami s Indiány i se spojenci. Až dodnes.) Právě DÍKY TÉTO POLITICE, se Rusové později na Amuru udrželi. Měli podporu, sice málo početného, ale místního, obyvatelstva.

Je fascinující, si o tom něco přečíst. U nás se o tom nemluví. Samozřejmě…

PS:
Rusko zachránilo Armény a Gruzínce. Jejich delegace prosila ruského cara na kolenou, aby je připojil k Rusku a ochránil před džihádem okolních slimáků. Car Gruzii připojil, ale až o více jak sto let, později…
Zachránilo Osetínce, Bělorusy. Zachránilo Finy. Ty ve Švédsku kolonizátoři považovali za něco jako lesní zvířata. Nebyli bráni za národ a neměli téměř žádná práva. Za Ruska získali občanskou rovnoprávnost, přístup ke vzdělání a posílení se na ekonomice a jejich podmínky se natolik zlepšily, že v zemi převládli a menšinou se stali Švédové. Rusko vojenskou pomocí a angažovaností, zachránilo Bulhary, Řeky, Srby, Černohorce. (Zde působili i Češi). Zachránilo baltské národy. Které v Prusku neměly národnost, území ani jazyk a čelily brutální, státem organizovane, asimilaci.
Litevcům, které asimilovali Poláci, dokonce po II. Světové, SSSR vrátil jejich historické město Vilnius, do té doby totálně polonifikovaný a součást Polska.
A, zachránili ( v rámci SSSR) i Ukrajince! Protože, bez organizace státu při ukrajinifikaci nové, umělé USSR, by se tato, nově vzniklá národnost, jejíž těžiště v té době leželo v Polsku, kde byla tvrdě potlačována, prosadila jen těžko…

Třeba nemám v něčem pravdu. Od toho je diskuze. Budu rád na upozornění na jakýkoliv omyl.

Nejsem rusofil. Ale tyto věci jsem kdysi studoval a vyšlo mi, že Rusko bylo (v době, kdy se za bretonske nebo welšské slovo ve škole bilo rákoskou, domorodci v Africe nebo v Americe a Austrálii se vraždili velkém a i u nás probíhala brutální germanizace) a je, ve vztahu k menšinám, naprosto liberální.


98 thoughts on “O sibiřských kmenech

  1. Odkud čerpáte?
    Ptám se, abych si taky něco přečetl, tyhle realistické texty o národech jsou fascinující. Kechlibar měl jednu kapitolu o národech jihu Severní Ameriky v době příchodu Španělů, než byli vyhubeni nemocemi a křesťany.

  2. V přehledu mi schází zmínka o organizované snaze zachránit co nejvíce z jazyka a kultury jednotlivých kmenů a národností. Pravda, masově se objevila až za sovětské vlády, ale někteří „národní buditelé“ pracovali už za carského Ruska.

  3. Ještě bych připomněla dějiny koně v Americe. Tak kuna odtamtud pochází,ale předem byl velký jako pes a v Americe vyhynul. Jen ti,co přešli přes Beringovu úžiny do Asie se vyvíjeli dál a ve stepich Eurasie se vyvinuli do dnešní podoby. Indiáni poznali koně až s bílými osadniky a koně se jim zalíbili stali se víc mobilními. Někteří koně jim utekli a prériích zdivočeli a stali se z nich mustangové.

    1. Podle nejnovějších poznatků vyhynul už dnešní kůň, když ještě byla Aljaška spojená s Asii. A bylo to někdy prý před 10 000 lety. Možná i mnohem později, před 3000 lety.
      Oni i v Americe mají permafrost a před 100 lety nacházeli mamutí kly. Mamut žral trávu, tak tam musela být trochu jiná skladba rostlin než dnes.
      Oni v Grónsku byli i Norové a pásli tam ovce, pěstovali ječmen, pak se ochladilo a vymřeli. Před asi 800 lety.

  4. Tedy opravdu nad moje chápání. Hmm
    https://vlkovobloguje.wordpress.com/2022/06/01/flash-reuters-usa-vydaji-doporucujici-dopisy-usnadnujici-vyvoz-obili-a-hnojiv-z-ruska/
    tak by mne zajímalo, co /kolik za to budou chtít, taky jakým právem chtějí domlouvat s rusy něco pro svět, jako by byl někdo nesvéprávný si cokoliv domluvit. A vůbec, vážně jsou tak ehm ehm, že jim na to rusové skočí…. nebo je to snad poslední pokus ex světovýho policajta jak si říkají? vážně nechápu

  5. A zase jsme u toho Švejka, resp. Haška.
    Stačí zalistovat v jeho povídkách z Bugulmy (město mezi Volhou a Uralem) a najít tam zmínka o vesnicích toho či onoho „pronároda“ a jejich náboženstvích. Opravdu to nepůsobí dojmem, že by se jim za cara nějak do národnostních a náboženských věcí pletli.

    1. Kolega z práce byl v Bugulmě na dovolené. Samozřejmě ještě před válkou. Vztahy mezi místními muslimy a pravoslavnými jsou prý i dnes příkladné. Žádná nevraživost ani diskriminace. A Haška si tam náramně považují.

      1. Tak to vašemu kolegovi závidím. Já byl od Bugulmy, jako „posvátného místa“ Haškových příznivců, vzdálen jen asi 100 km, v Dimitrovgradu, ale nebyl čas tam zajet….
        Ách jó, další příležitost už asi nebude.

  6. Humphrey

    Máte pravdu, mnohdy to bylo, jak píšete. Nepochopení, kulturní bariéra.

    Ale mnohdy ne. Angličané na východním pobřeží dnešních USA, opravdu záměrně zlikvidovali celé vesnice a kmeny, odkaz není kompletní, jsou tam jen příklady.
    Na Antilách to taky stálo za to.
    A jinde.
    Zřejmě, po přijetí islámu a arabské expanzi, proběhla mohutná etnická čistka v Arábii a severní Africe. Řecké prameny odtud uvádějí národy, včetně archaických přírodních, o kterých po expanzi není ani zmínka.

    Tento odkaz jsem narychlo vygooglil.

    Zaujalo mne, že ruští Ainové (v čisté formě už prakticky vymřeli, na Hokkaido jich bylo před deseti lety, prý dvacet) chtěli na prezidenti Putinovi, aby Japoncům připomenul jejich genocidu. Na Rusy si nestěžují…

    https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Genocida_p%C5%AFvodn%C3%ADch_obyvatel

    1. Souhlasím s vámi, mě jen vyznění článku přišlo příliš příkré a jednostranné. Britští osadníci i američtí občané se v celé řadě případů dopouštěli genocidy. Ale nebylo to tak černobílé.
      Četl jsem výbornou knihu „Říše letního měsíce“ od od S. C. Gwynneho a ta mi v mnohém otevřela oči. Životní styly bílých osadníků a opravdu divokých Komančů byly tak odlišné, že jen stěží tyto kultury mohly žít v míru.
      Soužití lidí žijících v době kamenné a moderních lidí je těžší, než si dokážeme představit.

        1. Vtipné je, že řada těch porušených smluv je z právního hlediska stále platných. Jen mrtví se tak nějak nemůžou dobrat svých práv, že.

        2. Sibylo, já nechci nic ospravedlňovat, jen pochopit.
          „Ukradli zemi“ – to je jen projekce našich současných moralistických představ do dávné minulosti. Naprostá většina osadníků nejela do Nového světa krást, ale utíkala před bídou, náboženským pronásledováním nebo nemocemi přelidněného Starého světa.
          Pravda, už existovalo Osvícenství a s ním i báječný vynález, jež se zove Lidská práva. Ale nedělejte si iluze. Onomu vynálezu rozumělo a v praxi používalo jen pár vzdělaných lidí. Ostatní byli, z našeho přejemnělého pohledu, jen hrubí neotesanci a kruťasové. Pro ně černoši byli jen otročtí negři a Indiáni životu nebezpečnými barbary. Já ty neotesance neomlouvám, jenom konstatuji fakta.
          Na druhé straně je zase pravda, že Indiáni, například Komančové, se kromě lovu bizonů rádi živili loupežemi. Při nich bez ostychu vraždili lidi a mučili lidi, kteří jim ani nekradli půdu, ani je neohrožovali, jenom farmařili. Pro Komanče byli bílí osadníci jenom zdrojem zisku, nic víc. Zase nikoho nekritizuji, neomlouvám, jen suše konstatuji.
          Jistě uznáte, že za takových okolností docházelo ke konfliktům, ke střetům civilizací. Nebo taky ne, ale aspoň o tom přemýšlejte. Morálka, ani slušné soužití dvou kultur není samozřejmostí. K tomu se musí dospět.

          1. Totiž, osadníci považovali půdu, osídlenou Indiány, za půdu ladem, nevyužitou. Indiáni, žijící hlavně z lovu, severněji, považovali rozlehlá pole a louky za půdu znásilněnou.

            Což je kulturní nekompatibilita.

      1. A ti osadníci se Komančů zeptali, jestli si mohou na území Komančů postavit vesničku?
        Komančové ji řekli, že „Samozřejmě, dyk je místa dost pro všechny. Tudle máte les, ten si pokácejte, tamdle jsou bizoni, tak si poslužte, a tuhlenc je flák krásně úrodný půdy, tak si to zorejte.“?

          1. Americký prezident vyzval náčelníka Seattla,aby prodali území a odtáhli do rezervace,že oni si na jejich území potřebují postavit hlavní město.

        1. No, to „území Komančů“ Komančové krátce předtím zabrali jiným Indiánům. Prostě „právem“ si ho dobyli. Svět je složitej.

          1. Celý kapitalismus a ty západní hodnoty jsou založený na vykořisťování člověka člověkem,tak o čem diskutujeme. Právo na život má jen ten nejhorší a nejsilnější baraba a ostatní ať drží hubu a krok?

  7. “ Mnozí také zaplatili svými životy , když střetli se s Indiány, divochy zdejšími a krve lačnými, s touhou jen po zabíjení a ničení. V Meade vrhli se rudoši na ležení dobytkáŕů, pobili mnoho mužů a poranili ještě více , nešetřili ani žen a dětí… Jen aby ukojili touhu po zabíjení… V osadách Pacific a Bufallo , jež založili přičinliví Češi, si vylili rudoši své divošské choutky tak, ze vraždili bez smilování ženy , muže i děti… Nejeden nebožák modlil se s poslední modlitbou a výčitkou, že přišel do Ameriky dát se zabít Indiány. “
    ( Z dopisu Alžběty svojí milující sestře někde v Čechách. Napsáno na sv. Barboru L. P. 1850 )
    ( Z knihy Hnůj země od Z. Salivarové)

    1. Takhle o Native Americans psal v roce 1989 časopis Vesmír:

      1879: Rudého kmenu jest v amerických Spojených obcích dosud ještě přes 250.000 hlav, ačkoliv vlády na vyhubení divokých tuzemcův ohromné sumy a péče nakládají. Roku 1822 počítalo se hlav Indiánův 457.000, a od té doby ubylo jich přes 200.000. Jednotliví kmenové jako Comanches, Crows a Sioux jeví znamenitou houževnatosť i sílu životní a rozmnožují se četně. Systematické pronásledování a hubení rudých kmenů vyžaduje značného nákladu, neboť na př. válka proti kmeni Seminole ve Floridě, jíž pohubeno 400 Indianův, stála 30 mil. dol., tak že tím na jednu hlavu zabitého připadlo 75.000 dol. – drahé zajisté hlavy.
      https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-2/indiansti-kmenove-ve-spojenych-statech.html

  8. Děkuji za velmi podrobný článek.
    Podle mne problém je v tom, že jednotlivé národy si pamatují hlavně minulé kŕivdy a na dobré zkušenosti se sousedy zapomínají. Ale to je obecná lidská vlastnost.

    1. Taktak. U nás si pamatujeme rok 68 s několika (počet nechci teď hledat) mrtvými. Pouhých 23 let předtím, skončila 2 světová válka, kde jsme ztratili 380 000 lidí ! Což dneska jako nevidíme.

      V roce 68 k nám vpadl SSSR, ne Rusko. V polytbyru byl zastoupeny všechny národnosti a předseda byl Ukrajinec. Šlo o to, abychom nevypadli z východního tábora a na našem území nebyly rozmístěny síly NATO. Zůstala nám vlastní měna a ekonomika, do veřejného života SSSR nezasahoval.

      Za německé okupace se počítalo, že Český živel opustí tento životní prostor a k tomu budou použity všechny prostředky ! V podstatě likvidace národa.

      Samozřejmě, je to politika. Tento pokřivený pohled máme kvůli škole, ti starší ze sdělovadel. Realita je ovšem jiná.

      1. „Pouhých 23 let předtím, skončila 2 světová válka, kde jsme ztratili 380 000 lidí ! Což dneska jako nevidíme. “

        Ale vidíme, a dobře, ostře. To jen věrchuška nám zakrývá oči a ucpává hubu. – Jak píše jeden zdejší diskutující: aby ji smrt pojebala.

      2. Ještě bych dodala, že jsme se za Sovětů měli lépe než v SSSR.
        Sovětští vojíni si u nás připadali jako na Západě a naše dederonky nakupovali po tuctech.
        Moskva si nás musela předcházet, protože soutěž dvou politických bloků.
        V žádném případě nešlo o okrádání ! Okrádají nás až dneska. A jiní.

          1. Mohu se samozřejmě mýlit. Ale když přemítám o té dějinné podivnosti, že německé konečné řešení české otázky je velkoryse odpouštěno, zatímco velmi měkká sovětská okupace je dodnes vydatným zdrojem urputného antirusismu, napadá mi důvod: německý postup byl aktem nikdy neskrývaného německého povýšenectví a nepřátelství, ve válce nakonec poraženého – a poraženému nepříteli lze odpustit. Zatímco vstup vojsk VS v roce 68 byl, a dodnes je, vnímán jako zrada. A zrada se neodpouští.

            1. Ano, částečně tenhle sentiment mezi normálními lidmi existuje. Ale je naprosto programově, systematicky a cíleně podporován, vybičováván a zneužíván našimi globalistickými pohůnky, protože rozkaz „zničit russáka“ platí pro celý euroatlantický svět, a k tomu je všechno dobré.
              Ony by i ty smířlivé tendence vůči poraženým Němcům rychle vybledly, kdyby se do toho média opřela tak, jako do Rusů.

            2. Alef

              To je dobrá myšlenka, určitě na tom něco je!

              PS:
              Paradox je, že Sověti vnímali události v Československu v roce 67 a 68, také jako zradu. A nevděčnost…

      3. Re: dexx

        112 mrtvých, v drtivé většině šlo o oběti dopravních nehod.
        Soudruzi z Ústavu to pak dofoukli někam ke stočtyřicítce.

        Za 21 let tzv. okupace.

  9. Děkuji za článek, pro mě velmi zajímavý, poučný a inspirující – něco si k historii Sibiře seženu a dovzdělám se. Nikdy jsem tam nebyl, táhlo mě to k Bajkalu, ale přišel samet a jiné starosti… někdy v 91-92 jsem projektoval topení do baráků v Jakutské oblasti, pěkně v azbuce (objednatel se mě potom ptal, jestli nejsem Rus).

      1. Byly do domy, sestavené z Unimobuněk, vyráběných Unimontem Ostrava. Max. 2 podlaží, všechno na pilotech (permafrost). Objekty měly názvy „muzeum“, „knihovna“, „jídelna“ apod., v okolí byl les, mapu širších vztahů jsem neviděl (podle mě to byla raketová základna). Kotelna byla dodávkou investora, teplovod byl na bárkách nad zemí, v silné izolaci, všechny armatury byly PN16 (1,6MPa; u nás jsou zpravidla PN6). Radiátory litinové Kalor z Bohumína. Buňky byly z větší části předmontovány v ČSFR a expedovány na vagonech s ozbrojeným doprovodem. Podle dozora jich přiela na místo cca polovina a musely se dodělat nové. Rusové platili všechno dopředu. Mi to hodně bodlo, v té době jsem vůbec nepocítil inflaci.

  10. Ta „sibiřská genocida“ je de facto celá postavená na tom Jermaku Timofejiči (či obráceně), současníku Ivana Hrozného. Kdysi jsem byl přítomen u internetové diskuse na to téma, a v jejich podání byl tehdy Rus při spatření sibiřského nějakého národa ještě krvelačnější, než je dnes u toho ukrajinského. Ale jiné jméno tak jaksi není k dispozici či jak to říct.

    Teď se poprvé co do svého nicku ukážu ve světle nomen v žádném případě omen. Jestli je tu někde k dispozici nějaký množstevní údaj, uvítám jej. K „vylhané historce“ o působené matky církve v Jižní Americe.
    V důsledku, tzn. vezme-li se to z jejich úhlu pohledu (dnes je samozřejmě mnohem intelektuálštější říkat tomu narativ, nebo aspoň prisma), mysleli to misionáři dobře. Co nejvíc dobře, jak to jen šlo. Takový malý indiánek. Ani chodit ještě neumí. Co jej čeká? Jeho rodiče se brání umytí (tzn. křtu) zuby nehty. Tak ten cvrček bude jistě po nich. Ale můžu to já takhle nechat? Můžu dopustit, aby se pak šel svíjet do muk pekelných? Nemůžu! Takže cvrčku, šup tě umýt. Tak. To bychom měli. No jo, ale co to jeho jistojisté hříšné bloudění světem pozemským? Jediná modlitba se od něj čekat nedá, ani žádný další chvalitebný čin. Jestlipak on si to svíjení beztak nevykoleduje? Můžu to já takhle nechat? Taky nemůžu! Takže cvrčku, šup tě šutrem do hlavy. Tak. To bychom taky měli. No nic, jdu se porozhlédnout, co bych tu ještě mohl vykonat dobrotivého…

    1. Moc pěkně napsáno!
      “ Když misionáři přišli do Afriky měli svou Bibli a my měli naši zem.
      Řekli : Modleme se!
      Zavřeli jsme oči a když jsme je otevřeli , my měli jejich Bibli a oni naši zem. “
      Desmond Tutu

        1. Velmi dobry dokonce. Sam Tutu byl horlivym biskupem s bibli v hlave , na sobe a v ruce..
          A kdo a co ho nutilo. Bejt biskupem. Aby moh mit ty zabavny povidacky a vynikat nad jine i svym bohatstvim tak ziskanym..Aby zase jini na tu jeho ted bibli verili..
          A neni spokojenej …Vadi mu ty bili , ale az to zacalo bejt povoleny..
          Udesna je starost zapadu o ty zcasti fanaticky muslimy , kteri se vzdy pridali k okupantum ciny , ale to, ze donedavna 700 tisi cinanu zacali zit bez obav co budou mit k veceri zitra a jejich deti.. To lidsky prava nezajima..
          Hump. by se mel radeji necim jinym ,treba problemy protestantismu , Lutherem a Calvinem jaky rezimy na sve poddane uvalovali..A s jakymi umysly se stehovali do Ameriky..

  11. Dovolil bych si malinko oponovat té genocidě. Severoamerické Indiány neničila ani tak válka, jako spíš snaha jim pomoci proti jejich vůli. Například povinná školní docházka pro děti. Ty byly odtrženy od rodin, naučeny bělošským způsobům a vrženy do světa, kterému absolutně nerozuměly. Ničil je alkohol, který Indiáni neznali (my s ním žijeme cca. 10 tisíc let a taky ho občas nezvládneme) a hlavně bělošský způsob života.
    Prérijní Indián byl bojovník a lovec, ne dělník u pásu. Těžkou práci dělali jen ženy. Tak se z nich stali „povaleči“, „opilci“, zkrátka lidská spodina. Proto taky umírali předčasně.
    Zkrátka nešlo ani tak o zlou vůli jako spíš vzájemné nepochopení a naprosto odlišný způsob života.
    Podobně v Jižní Americe. Tam přežily kmeny, které se Španěly tvrdě bojovaly. Byly poraženy, ztratily třeba polovinu lidí, ale stáhly se do nepřístupné džungle, kam se za nimi Španělům nechtělo. Ale přežili. Zatímco Indiáni, kteří se podvolili, umírali na evropské nemoce a dřinu, do které byli nuceni.
    Zlo podle mě nebylo v chuti „Zápaďanů“ všem ubližovat, ale spíš v nedostatku respektu vůči „primitivům“.

    1. Už to tu padlo. Vybili jim bizony,zdroj obživy. Dali deky po nemocných neštovicemi,alkohol, zotročování střílení stěhování do rezervací věčná šikana bylo toho hodně.

      1. Sibyla: Opatrne. S tema dekama je to pry vymysl.
        Jako asi tech 100 milionu puvodnich obyvatel.

        Tdx, zivot na rezervacich je fujka. Spis bych rekla, ze ne rasou. Slysela jsem i o „bilych indianech“ co ziji na rezervaci a problemy stejne.

        Na druhe strane, jsou dnes i rezervace, kde se indiani topi v penezich. Skrze bud ropu, nebo hazard (kasina, ktera patri tomu kteremu kmenu).

        1. Bezpracný příjem je vždycky devastující. Nejenom pro Indiány v rezervacích.
          Naši Indočeši by mohli vyprávět.
          Žádná křivda se nenapraví tím, že se poškozenému etniku nasypou prachy.

        2. Nic tak nenastvalo v diskusii indianov, ako odkaz ‚vy ste dostali kasina, vy ste vysporiadani‘ … z cernosskej strany, jak zacalo BLM … ja teda drzala hubu, len som citala kam odkazoval fb mojej ciastocne indianskej kamosky … akoze, asi o tom nehovoria … ale vysporiadane to v sebe nemaju … a kasina nepovazuju za ziadnu vyhru.

          1. Nikdy jsem nerekla, ze je to tim vyporadane. Ostatne nikdo jim penize nesypal, proste to tak dopadlo, ze nekde byla ropa, nekde nekomu napadlo delat kasina protoze maji jine zakony nez zbytek Ameriky.

        3. Vycházela jsem z tohoto :https://www.stoplusjednicka.cz/genocida-americkych-indianu-krvi-zbrocena-cesta-k-pozitivni-diskriminaci
          a z tohoto, tam si můžete vybrat: https://cs.wikipedia.org/wiki/Demografick%C3%A1_historie_americk%C3%BDch_indi%C3%A1n%C5%AF
          Ale ono je to jedno z hlediska toho, že prostě ke genocidě došlo, jestli z původně 10- 15 milionů nebo 50 nebo 100 milionů, jednoznačně byli Indiáni vyvražďováni bílými osadníky. A Američané na tom mají nemalý podíl.

          1. Jen k tomu počtu, původních obyvatel Ameriky.

            Když se řekne Severní Amerika, nikdy mne není jasné, jestli se tam započítává Střední Amerika, pokud to není výslovně řečeno. V té existovaly rozvinuté civilizace s větší hustotou osídlení, než severněji.

            První byly Španěly kolonizovány Antiky a pak střední Amerika, dnešní Mexiko a okolí.

            Španělé měli archaické střelné zbraně, železná brnění a meče. Indiánské spojence v řádu desetitisíců, když se vraceli dobýt aztécké hlavní město.
            Ale v Tenočtitlánu, mezitím, díky prvními kontaktu se Španěly, proběhla epidemie neštovic, která kosila Indiány jako mouchy. Takže to dobývání, měli Španělé usnadněné.

            První cestovatelé na jihovýchodě dnešních USA, jako Pánfilo de Narváez a Álvar Núñez Cabeza de Vaca, popisují (odkazy v češtině níže, ale je to stručné. Lepší je, někde z literatury, přečíst přímo výňatky jejich líčení) poměrně husté, zemědělské osídlení. Vesnice pár kilometrů od sebe, všude vládl nějaký náčelník, většinou na území denního, až třídenního, pochodu. (Neměli tažná zvířata, vozy s koly, písmo, trvanlivé potraviny, takže na ovládnutí většího prostoru to logisticky nebylo. ) Obdobně, nejnovější poznatky z Evropy ukazují, že třeba v severním Německu, na pomezí neolitu a doby bronzové, se odehrávaly bitvy s několika tisíci bojovníků na každé straně, což muselo znamenat husté osídlení a rozvinutou organizační strukturu. Tedy, už na té úrovni, v té době, bylo husté osídlení. Žádná ,prakticky liduprázdná, země! Zřejmě se ustálil jakýsi rovnovážný stav, kdy populace už rostla jen málo nebo vůbec, redukována válkami, nemocemi a primárně dostupností potravin. Kdy neúroda znamenala nejen hlad a úmrtí, ale i předchozí dvě, tedy nemoci a války. Prostě, populace byla na maximální nosnosti prostředí.

            Když se vylodili Britové na východním pobřeží Severní Ameriky, osídlení bylo řídké. První výzkumníci udávají množství opuštěných! indiánských vesnic, tehdy ještě v terénu dobře patrných. Kde bylo vše potřebné k životu, nikdo hrnce, totemy, výrobky atd. neodnesl.
            Dnes víme, že Angličané přistáli v době, kdy několik desítek let předtím, se do oblasti rozšířily evropské nemoci z jihu. Které zredukovaly osídlení a rozvrátily společenskou strukturu. Takže tehdejší stav společnosti, by se dal nazývat anarchií.

            Prérijní kmeny, byly také zemědělské. Po redukci jejich počtu o, snad, více jak 80%, šířícími se nemocemi, nastal společenský rozklad, společenská regrese a loupeživý způsob života. Což umožnilo souběžně rozšíření zdivočelých španělských koní, na sever. Nám známí lovci bizonů, byli před několika generacemi zemědělci. Kteří bizony měli jako něco domácí zvířata ve volnosti, ve vegetační době se věnovali zemědělství a poráželi je hromadně na podzim, nahnané trychtýři z klád do ohrad. Na údržbě celého zařízení se, samozřejmě, musely podílet celé vesnice. Obdobně třeba Beotukové na Newfoundlandu, lovili soby.
            V jižních, aridních a horských oblastech USA, a Kalifornii, žily nepočetné skupinky lovců a sběračů, obdobně jako Křováci na okraji Kalahari, v Kapsku a Dračích horách nebo Austrálci.

            Skutečně lovecké kmeny, jak si je dnes představujeme, žily na nehostinném severu….
            ///////////////////////

            https://cs.m.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1nfilo_de_Narv%C3%A1ez

            Pánfilo de Narváez
            ——————————
            https://cs.m.wikipedia.org/wiki/%C3%81lvar_N%C3%BA%C3%B1ez_Cabeza_de_Vaca

            Álvar Núñez Cabeza de Vaca

    2. Hezká pohádka, ale ne. Na území USA dle oficiálních údajů proběhlo asi 1500 válečných aktů vůči původnímu obyvatelstvu. Ony dojmy nejsou pojmy.

      „Od chvíle, kdy Evropané dorazili k americkým břehům, se hranice – okrajové území mezi civilizací bílého člověka a nezkrocenou přírodou – stala společným prostorem obrovských rozdílů, které vedly vládu USA ke schválení více než 1 500 válek, útoků a nájezdů na indiány, což je nejvíce ze všech zemí světa proti původnímu obyvatelstvu. Po skončení indiánských válek na konci 19. století zbývalo méně než 238 000 původních obyvatel, což byl prudký pokles oproti odhadovaným 5 až 15 milionům, které žily v Severní Americe v době Kolumbova příchodu v roce 1492.“

      https://www.history.com/news/native-americans-genocide-united-states

      A to jsou, milej zlatej, jen ty oficiálně přiznané údaje.

      1. A mimochodem, tady máte dost výživné čtení o tom, jak to probíhá dnes:

        https://www.teenvogue.com/story/racism-against-native-americans

        Von je to ten hamburgerožrout jeden lidumil vedle druhého.

        „V současné době jsou indiáni častěji zabíjeni policií než příslušníci jiných ras. U domorodých žen je 2,5krát vyšší pravděpodobnost, že budou znásilněny nebo sexuálně napadeny, než u jakékoli jiné etnické skupiny, a 97 % z nich zažilo násilí spáchané alespoň jednou osobou, která není domorodcem. Domorodá mládež nejenže nejhůře ze všech rasových skupin ukončuje studium, ale také nejčastěji ze všech demografických skupin ve Spojených státech umírá na sebevraždy. Stejní dospívající jsou ve škole dvakrát častěji kázeňsky trestáni než jejich bílí vrstevníci a dvakrát častěji jsou uvězněni za drobné trestné činy než dospívající jakékoli jiné rasy.“

        1. Indiáni jsou zjevně s touto civilizací zcela nekompatibilní – až na výjimky ( asi jako cikáni). Myslím, že ta statistika je trochu zavádějící – posuzuje skutečnost z našeho pohledu, ne z jejich.
          Hluboko v genech domorodé mládeže jsou jiné hodnoty, než se nechat indoktrinovat studiem, a vůbec znásilnit civilizačními požadavky, a ten rozpor je možná právě to, co je vede k sebevraždám. To je problém všech domorodých národů všude na světě, jsou to takové relikty minulosti v pro ně cizím světě. A každý, kdo podceňuje vliv genetické paměti na možnost a ochotu akceptovat novou situaci dělá chybu.

          1. Na sibiři žijící kmeny jsou etnicky prakticky stejné, jako ty americké (stačí se podívat na fotky – Geronimo a Děrsu Uzala vypadají jako bratři). Já nevím, proč to v Asii probíhalo jinak, než v Americe. Že by Rusové a obecně Slované měli v genech dobro a Angličani zlo, tomu nevěřím.
            Myslím si ale, že hodně dělá historie národa. Rusko bylo za svou existenci několikrát skoro zničeno, obrana vlasti je pro většinu z nic důležitá už stovky let. Angličani (a některé další evropské národy) posledních pár set let dobývají, kradou a vraždí. Samozřejmě si to sami před sebou omlouvají „přinášením civilizace“, „lidských práv“ a podobně.
            Takže většina z nich je relativně slušná, ale už ten postoj, že jsou lepší, než „domorodá sebranka“, přináší další a další násilí které je někdy z druhé strany revanšováno, takže to ospravedlňuje další represe.
            Ostatně, náš přístup k cikánům je podobný. Z doby před převratem si pamatuju, že cikáni byli často hluční, někdy dělali bordel, ale buďto pracovali, nebo byli v base (a tam taky pracovali), takže se postupně asimilovali. Znám jich několik ve svém věku, a prakticky všichni jsou slušní lidé.
            Tak jsme jim dali svobodu, život bez práce (už ve druhé generaci), nechali jsme sem nastěhovat spoustu dalších jejich příbuzných ze Slovenska a odjinud, debilizovali, nasadili na ně neziskovky s lidskými právy, udělali jsme z řady z nich prasata, a teď se divíme, jací jsou.
            Ostatně, s českým etnikem ta debilizace, nechuť k práci a podobně probíhá taky. Kdo by se tomu divil? Když se jeden dívá na televizi, tak vidí, že práce je až ten poslední způsob jak se uživit. Kdysi, když nědo nepřišel bez vážného důvodu do práce, tak se za to styděl. a teď? A taky “ Krást není nic špatného, hlavně tě nesmí chytit“, a podobně

      2. Já jsem na netu našel údaj, že při Kolumbově příjezdu lodí vodovodem žilo na obou amerických kontinentech ca 60 milionů lidí. Že k tomu číslu došli nějakou vědeckou extrapolací(?) nebo prostě vědecky. Z toho se nepozná, kolik žilo na severním. Není to tak dávno, kdy byly např. na wiki populační údaje nejen pro Ukrajinu 30. let, ale i pro Severní Ameriku let pokolumbovských a pozdějších. Už jsem je na původních místech nenašel. Nic z toho nevyvozuju. Jen si pamatuju, že k roku 1500 tam pro Severní bylo 4 nebo 6 milionů, v každém případě podobné číslo. A u Jižní snad něco pod 30. Vy uvádíte pro Severní 5-15 milionů, což je sice značný rozptyl ale budiž. Jenže čemu tedy říkat ty oficiální údaje a taky je-li něco oficiální údaj, jakou kvalitu tím získává?
        vsuvka – sice z jiného soudku, ale za novičok éry vydala naše sněmovna usnesení, že se tu ten ďáblík nikdy nenacházel. Tím pádem se z toho stal oficiální údaj o přítomnosti ďáblíka zde. Bez ohledu na realitu, tzn. na jeho důkladný systematický výzkum v Brně.
        Tím nemířím k oponentuře vaší oponentury, protože s věcmi v komentáři, na který odpovídáte, bych asi taky měl problém. Jistě se asi nedá říct, že by komplet připlouvající nové osazenstvo celou dobu provozovalo genocidu v encyklopedickém provedení, za kterýmžto účelem se tam vlastně dostavili. Ale tisíc malých genocid, způsobených ne pro ně samotné, ale pro následující zištné věci, způsobí jednu velkou genocidu. Tam je ten tzv. negativní vliv vnucované pomoci marginální.
        Nehledě k tomu, že Jižní Amerika byla naprosto neskrývanou a programově prováděnou genocidou.
        K odpovídajícímu číslu se ale asi nelze nijak dopočítat. Výchozí údaje se mezi sebou liší minimálně trojnásobně a i beztoho se nedá nijak spolehnout na to, že skutečnost opravdu je někde v tom udávaném rozptylu. Zdaleka nejoblíbenější činností s čísly je hrát s nimi basketbal. V tomto případě je však jedno, zda cílenou činností nových Američanů zemřelo 5 či 50 milionů. Jde o to, že to bylo cílené, což je právě ta encyklopedická genocida.

        1. Existovaly i kmeny v Patagonii, které byly rovněž zlikvidovány.
          Dnes je to málo obývaný kus země.
          Původní obyvatelé ostrovů Karibiku také už nežijí, asi omylem vymřeli, na jednom vládnou černoši, dost blbě.

        2. Na pomezí USA a Mexika se vyplácely odměny za apačské skalpy. 50$ za skalp může, 25$ za skalp ženy a 10$ za skalp dítěte. V reálu lovci skalpů vraždili všechny indiány na které narazili a skalpy pak přečesávali na apačský způsob.

    3. Kecy v kleci. Indiáni byli systematicky vybíjení. Konec, tečka.
      Nechápu co furt vymýšlíte za nesmysly. Američané potřebovali půdu, byli posílání dál na jiné horší území. Tam našli zlato, byli opět vyhnáni. V těch rezervacích jich nepřežilo 80%.
      Dokumentů, kde to přeživší vzpomínají je dost. Stačí otevřít oči a najít si příslušný dokument.

    4. Humphrey

      Máte pravdu, mnohdy to bylo, jak píšete. Nepochopení, kulturní bariéra.

      Ale mnohdy ne. Angličané na východním pobřeží dnešních USA, opravdu záměrně zlikvidovali celé vesnice a kmeny, odkaz není kompletní, jsou tam jen příklady.
      Na Antilách to taky stálo za to.
      A jinde.
      Zřejmě, po přijetí islámu a arabské expanzi, proběhla mohutná etnická čistka v Arábii a severní Africe. Řecké prameny odtud uvádějí národy, včetně archaických přírodních, o kterých po expanzi není ani zmínka.

      Tento odkaz jsem narychlo vygooglil.

      Zaujalo mne, že ruští Ainové (v čisté formě už prakticky vymřeli, na Hokkaido jich bylo před deseti lety, prý dvacet) chtěli na prezidenti Putinovi, aby Japoncům připomenul jejich genocidu. Na Rusy si nestěžují…

      https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Genocida_p%C5%AFvodn%C3%ADch_obyvatel

      1. Co se týče Rusů v tomto odkazu. Záměrně jsem dal odkaz, abychom byli objektivní.

        Daurové, uvádění z Kamčatky, tam nežijí a nežili. Dnes žijí v Číně. Podle daurskeho náčelníka Albazy, byla pojmenována ruská pevnost Albazino.

        Odkaz se zmiňuje o konfliktech s Čukči nebo Itelmeny -Kamčadály. To se dělo běžně a probíhalo ve všech oblastech a státech země, kam někdo cizí přišel. Stejně tak bojovaly národy, kmeny nebo i vesnice, mezi sebou. I u nás se vedly války. V bitvě u Sadové zemřelo hodně vojáků, ale genocida to nebyla. S Čukči tehdy bojovalo původně pár desítek Rusů. Je dobré si to přečíst u ruských pramenů. Pochopitelné potyčky s nově příchozími, se ani náhodou nerovnají s ostatními událostmi v odkazu. Jako likvidačním masakrům z Ameriky nebo odjinud. / Nebyla zde řeč o Indiánech z Ohňové země. Byli vystříleni komplet. Za zabitý kus se vyplácela odměna. To byla politika státu. Stejně tak v severní Americe./
        Jakuti, právě pod ruskou vládou, začali prosperovat a početně růst. Všechny kmeny nebo národy, dosud existují. Jukagirove se , přišelcům, zpočátku také bránili. To nic nemění na faktu, že území jim zabrali Jakuti a Evenové, kteří je vytlačili do nehostinných oblastí a před konečnou likvidací je zachránili právě Rusové.

        U Aleutů ruské prameny nic neuvádějí o zotročování. Mohlo se snad jednat o selhání jednotlivce v jednotlivém případě, ne o politiku státu. Ale nevím, co autor stránky míní. Aleuté mají, dodnes, ruská jména a jsou pravoslavní křesťané, moskevského patriarchátu.

        Ty konflikty nejsou podrobně popsány, na rozdíl od ruských zdrojů. Jen je k nim připojen atribut *brutální“.
        Jedná se k stránky, přeložené z angličtiny. Rusko je tam, podle mne, záměrně vykresleno v nepříznivém světle a i tak lze poznat, že se tam jedná o něco jiného, než státní likvidace celých národností.

        1. Kmeny, zijici na pacifickem pobrezi Kanady a zrejme i Aljasky, v mnoha pripadech byli otrokari. Lovili sousedy, aby jim pracovali na jejich lososovych ulovcich. Otroci byli nekdy obetovani pri potlasich. Nekdy je vzali spis do rodiny. Ale otroctvi to bylo. A nemelo nic spolecneho s belochy. Je to, tak rikajic, jimi vyvinute otroctvi. Byli to taky uspesni valecnici a obchodnici… trochu jako mistni mafiani. Nedivim se, ze Rusum nedali jen tak zelenou.

          Mimochodem, Kiplinguv Bily lachtan je z dob, kdy byli Rusi na Aleutech a pridruzenych mistech.

  12. „Rusku je dodnes množství ugrofinských drobných národností, cca stovky až tisíce lidí. Některé jen pár desítek až set km od takových center, jako Petěrburg nebo Moskva.“

    Mohu potvrdit, při cestě autobusem k Volze do Samary jsme se asi na půl cesty stavěli ve vesnici kde se mluvilo něco jako maďarsky a dali si tam v místní čertovně kafe a šašlík.

    Naši hostitelé nás upozornili, že je to přežívající ugrofinské osídlení.

  13. Taky děkuju. Moc zajímavé. I z hlediska psychologie Rusů. Možná to trochu vysvětluje i jejich politiku dnes. Gorby považoval slovo tehdejších politických kolegů o nerozšiřování NATO za svaté, Putin zřejmě také dlouho věřil blafům a spolupráci a spojenectví. Tenhle smysl pro čest je právě to, co na Rusech proradný Západ tak hystericky nenávidí.
    A raději znovu zdůrazňuji – mluvím o ETNICKÝCH Rusech, tak mi nikdo neoponujte „ale vždyť okupace Ukrajince Brežněva nebo zločiny Gruzína Stalina“ atd.

    1. Gorby byl idealista. Stejně jako Dubček.
      Ten systému byl prohnilý a glásnosť znamenala jistý konec.
      Podle mne je kapitalismus jediný životaschopný systém.
      První kapitalista byl praotec Janeček, který vymyslel díru na mamuta.
      Po zdařilém lovu si ponechal nejhezčí zuby a kly a ozdobil jimi svoje ženy a děti.
      Nikdo neremcal, protože si každý naplnil bříško chutným mamutích stejkem. 😀

      1. Kapitalismus je životaschopný do té doby, než se sám nevyhnutelně zahubí. Staví na lidském sobectví a chamtivosti, a do jeho čela se nutně dostávají asociální deprivanti, kteří to nakonec přivedou zu grunt.

        Krátkodobě jsou životaschopné a celkem funkční osvícené tyranie, ale ty většinou končí s tyranem.

  14. Vzpomínám na Tichona Sjomuškina a jeho knihu Žil jsem na Čukotce, kde popisuje ruskou, či lépe sovětskou, péči o rozvoj Čukčů. Ekonomicky sice akce prodělečná, ale národ Čukčů dodnes žije a má svoji literaturu a v základních školách se mluví čukčsky. Nezanikli, žijí a snad i prosperují. Na národ o pár desítkách tisíc hlav je to vynikající úspěch.

    1. Taky jsem cetla. Eskymaci, co jim vnutili nase typy domku a zivot na davkach, moc neprosperuji, no ale ziji. Tak nevim. Pamatuju, jak tem Cukcum taky nutili ruske jidlo. Clovek by se musel podivat pod poklicku; ale je pravda, ze se jim snazili pomoct.

      Ale ja se priznam, dexxi, ze o tom sama nic nevim, jen jsem hadala. Mozna mate pravdu. Dersu Uzala byl Goldi. Jeho skupina byla znicena, a nakonec i on. Ale Goldiove existuji dal, jsem slysela.

      V Americe slo o pudu. V Rusku ne?

      1. Však to dexx píše – půda na Sibiři je něco jiného než půda v Americe – tam umějí hospodařit právě jen domorodé kmeny. Nelze tam pěstovat nic ve velkém, ani dobytek, a o těžbu tehdy ještě nešlo.

          1. Je tam permafrost. Ta půda je celoročně zmrzlá do hloubky i více než kilometr (tedy momentálně to globální oteplování trochu mění, ale to spíš bude přinášet další problémy – archaické viry, proti který mení obrana, metan apod.) Tundra a sobi, to je tak vše.

            Ovšem dnes také nerostné bohatství, které nedá spát americkým zlodějům.

          2. Přírodní podmínky jen pro otrlé. Komáři, drsné podnebí, kupodivu se tam daří ( dosud) nezhýčkaným Číňanům. Průměrný Rus se tam rozhodně nehrne.
            Místní si pochutnávají na zelenině z čínských skleníků, ale jinak na to šikmooké nadělení pohlížejí nevraživě.

          3. Re: Vevča

            K tomu, abyste pochopila, co je to Sibiř, musela byste tam zajet a vidět.
            V podstatě se stále jedná o prales. Vzdálenosti mezi městy jsou pro Evropany neuvěřitelné, půda nepříliš obdělávatelná a co vám vyroste, to sežerou zvířata, pokud to není ve skleníku, anebo za vysokým plotem. Docela drsné klima, v zimě šílené kosy, v létě hic na zdechnutí a komáři, kam se hnete.
            Pokud vám rozmrzne permafrost, ocitnete se v bažině.
            Minimální silniční síť, jedna železnice, do nedávna tam byla docela velká města, která byla spojena se zbytkem světa pouze letecky.

            Teď si budete myslet, že jsem idiot.

            Zkuste na netu pohledat historii města Surgut. když jsem tam před cca 25 lety přijel, byl tam POUZE železniční most, pro auta tam byl přívoz, silnice k němu sjízdná pouze pro terénní auta. Mezi mnou a městem byly dva kilometry vody…

            https://cs.wikipedia.org/wiki/Surgut
            https://cz.depositphotos.com/stock-photos/ob-%C5%99eka.html

            Zbytek si pohledejte sama…

            1. Já jsem teda viděl jen „soft verzi“ Sibiře u Novosibirska. Do prpagačního letáku bych jim tam rozhodně dal Ob, což je gigant v původním nezkresleném smyslu toho slova. A taxikáře, kterého jsem se ptal na trase z letiště do města u jediné odbočky a jediného ukazatele na jediné město – kolik kilometrů je to do té Čity? A on po krátkém přemýšlení odvětil – tri dňa. To samozřejmě neznamená, že tam nejsou bližší města, na té silnici ale ten ukazatel skutečně byl jen jeden.

              1. Re: piccolomini

                Souhlas. Když jsem se ptal někde před Uralem, kde asi se nachází odbočka ze silnice M-5 na směr Surgut (Surgut samotný jsem na mapě vůbec neměl) chvíli se zamyslel a pak pravil – dnes je neděle večer, takže v úterý kolem poledne.

            2. Privoz znam, byl asi 1-2 kilometry po proudu pod zeleznicnim mostem. Lehci auta se musela na breh vytlacovat. Surgut bylo sidliste postavene na pylonech uprostred bazin. A miliardy komaru.

            3. Zni to jako Minnesota, az na ten permafrost. 🙂 A myslim ze jiznejc se hospodarit prece da, ne? Mam znameho v Barnaulu, moc si to tam chvali. Cele leto jsou na Obu, hospodari na dace.

              Je zajimave… tolik podobnosti, a tolik rozdilu…

      2. Vevča a další

        Ona ruská kolonizace byla něco jiného, než anglosaská.
        Za jiných přírodních a socioekonomických podmínek. Je možné, že by se Rusové chovali v podmínkách, jaké měli Anglosasové nebo Španělé nebo Arabové, obdobně. Ví se ze zpráv starých řeckých autorů, že v Arábii bylo hodně etnicky odlišných kmenů. Některé, podle popisů dokonce odpovídaly Negritům. Kteří dnes žijí v jihovýchodní Asii a jsou jedna skupina s Austrálci. Za Arabské expanze zmizely.
        Ale proběhlo to jinak.

        Třeba Novgorod byl kupecká republika. Vzdáleně, něco jako baltská Hanza. Neměli moc vlastních zdrojů, což jim vynahrazoval obchod. Měl přístup k Bílému moři a odtud lodě se zbožím pluly do západní Evropy, případně do Středozemí, až do nábožensky spřízněné Byzance. Po odtání ledu v Bílém moři, se lodě vracely zpět. Vyvážel hlavně kožešiny, kůže, tuk, vosk – obé na světlo, přitom včelí vosk nečadí a svítilo se s ním v kostelech a u bohatých lidí. V té době byl vosk nedostatkovým, luxusním zbožím. Mrožovinu, med, tehdy jediné sladidlo, sušené tresky, postní jídlo. V menším látky a nějaké obilí. Pak nějaké luxusní výrobky. Dováželi víno, látky, knihy a vůbec luxusní výrobky ze západu a Středozemí. Ty prodávali doma nebo do jižních ruských knížectví.
        Musíme si uvědomit, že v té době bylo lidí relativně málo. Sice na svou obživu potřebovali více půdy, výnosy byl nízké, ale i tak. Takže populace neměla potřebu expandovat. Ani kvůli ekonomice nebo náboženství. Jak to bylo třeba v evropské migraci do Ameriky. Jen kvůli zisku.
        Ty produkty, žádané v západní Evropě, produkovali a lovili v Bílém moři (Balt ovládalo Švédsko), sami. S rozvojem obchodu a většími objemy potřebného zboží z lovu, pronikali Novgorodci dále a dále. A začali ve velkém obchodovat s severními a východními národy nebo kmeny. Zakládali tam kupecké osady, nejdříve pouze přes léto, pak celoroční. Všude, kam se dostaly lodě. Pobřeží Bílého moře,poloostrova Koly, ostrovy. Na východ podél pobřeží a do řek jako Mezen, Dvina, Pečora, až na jejich přítoky. Tedy hodně hluboko do pevniny a až k Uralu. Domorodcům prodávali hlavně výrobky z kovů, mouku, sušenou zeleninu, nasolené potraviny a látky, které nemohli produkovat sami. / O kořalce nevím, ale brambory tehdy nebyly, ovoci se na severu moc nedařilo, cukr nebyl, jen med. A obilí měl Novgorod tak akorát. Pálenka se tehdy vyráběla draho. Měli pivo a medovinu. Ale to se asi nevyplatilo exportovat, je to velká váha./ Kupecké osady se rozrůstaly, Novgorodci zaměstnávali místní lidi, pro které to bylo prestižní, protože měli na víc zboží a kupci, žijící ve stanicích, si brali místní ženy. Pro obě strany to bylo výhodné. Kdyby kupci zmizeli, zmizí obchod a zboží pro domorodce. Kdyby zmizeli domorodci, zmizel by přístup k místním produktům lovu. Tak se stalo, za 200, 300, 400 let, že místní populace se stále více a více, podobala Rusům. Vzhledem, oblečením, vírou, myšlením. Když skončila samostatnost Novgorodu, předal Rusku severní území až k Uralu.
        Tato expanze, kolonizace, jak to nazveme, byla naprosto nenásilná. Na rozdíl, třeba od kolonizace Ameriky.

        Proč? Protože byly jiné podmínky a mentalita.
        Myslím, že proto:
        1. Nejednalo se, původně, o migraci za účelem zabrat půdu. Protože v Novgorodu a potom v Rusku, půdy bylo dost. Vzájemné styky a mísení, probíhaly povlovně, desítky a stovky let. Místní lidé se necítili ohroženi. Pomalu se asimilovali a převzali ruský způsob života a kulturu. Dnes se identifikuje část jako Pomorci. Tedy jako větev ruského národa. Od Rusů se dnes v ničem neliší, jen některými místními tradicemi, kuchyně, vzory na látkách, pořekadla, architektura, asi jako Valašsko od Horácka.
        2. Je asi velký rozdíl mezi člověkem z 12,13, 14, 15 století, než po třicetileté válce, kdy už fungovaly manufaktury, názory na divochy, proběhla reformace a byly první střelné zbraně.
        Mezi Novgorodci a těmi kmeny, zřejmě byla daleko menší kulturní trhlina a obě strany si byly vzájemně kulturně pochopitelnější.

        V Karélii bylo ruské pobřeží s malými rybářskými a kupeckými městečky, karelské zůstalo vnitrozemí. Na Kole sídlí Laponci. Stát se je nikdy nepokusil asimilovat.

        Jinde to, takové, samozřejmě nebylo.
        Na Aljašce měli Rusové problémy s otrokářským kmenem Tlingitů. Kteří lovili otroky a tak byli dobří válečníci a zároveň dobří mořeplavci. Tím spíš, že jich tam bylo málo, v počátku pouze pár set, dostat se tam z evropského Ruska, znamenalo cestu přes Sibiř tam, dva až tři roky. Ale to už je jiný příběh.
        ____________________

        Stojí za zmínku, že v Novgorodu se ,díky rašelinné půdě, našly zachované nápisy na březové kůře. Stovky, možná tisíce. Bojaři zavedli školní docházku na 4 roky. Číst, psát, počítat lidé museli umět, aby pracovali v obchodu. Zachovaly se i školní taháky, s kresbami, jak se žáci nudili. Zároveň se zjistilo, že schopnost číst a psát, byla, aspoň ve městě Novgorodu, rozšířena masově. Včetně mezi ženami. Zachovaly se i psaní služebných, včetně milostných, tedy nemajetných žen. Což je nebývalé v celoevropském měřítku.

        Taky město mělo veřejnou kanalizaci a veřejné osvětlení hlavních ulic. Což je taky, na tu dobu, nebývalé.

        1. Fakt zajímavé, dexxi.
          Informace o Slovanech a Rusech zvlášť jsou už léta systematicky a cíleně zkreslovány, překrucovány a zatajovány.
          Velmi zajímavá je kniha Antonína Horáka O Slovanech úplně jinak, který dochází k závěru, podloženému solidními argumenty a fakty, že to byli Praslované, kteří přinesli světu zárodky kultury, vývoje a pokroku. Ne Římané, Řekové, Sumerové ani Egypťané.
          Pan Horák byl vášnivý Moravan, ale jeho hypotézy jsou solidně podložené.
          Četla jsem to už dávno, ale pokud si dobře vzpomínám, tak zárodky západní nenávisti vůči Slovanům pocházejí už z dob, kdy barbarští nájezdničtí Pragermáni a Pranglosasové zotročili mírumilovné, ale vzdělané a kulturní usedlé Praslovany.

        2. Díky za informaci.
          Dodám, že podle mého názoru velkou roli sehrála sibiřská příroda. Bez znalostí a pomoci místních domorodců nemá „přivandrovalec“ velkou šanci na přežití.

    2. Přidal bych postřeh: Nevím, zda dodnes, ale za mě existovaly série čukčských vtipů. Podle mě nikoli vymýšlené Čukči, ale Rusy. Tedy ruské vtipy o Čukčích. Drtivé většiny o drtivé menšině. A byly to vtipy k Čukčům laskavé a vesměs k Rusům (konkrétním postavám vystupujícím ve vtipech) laskavé o poznání méně.

      Nenapadá mě žádný světový analog.

    3. Proboha, strejdo, co mi to připomínáte? Hodně dávné dětství….
      Pamatuji si z toho jakéhosi zlého šamana, kterého nadšení komsomolci porazili. To nemíním jako dehonestaci, tak mi to snad šedesát let utkvělo v hlavě.
      Měl jsem tu knihu moc rád, nevím, kam ji odnesl čas.

  15. Díky za článek. Nevím jestli jsou tam nějaké nepřesnosti, ale trochu znám situaci Burjatů, kteří byli buddhisté a Rusové se jim do náboženství nikdy nemontovali a to ani za Stalina. Dodnes se tam buddhismus praktikuje.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.