3 prosince, 2022

Ostrovy a voda

Už delší dobu sledujeme útoky na ukrajinskou energetickou síť. Je obdivuhodné, jakou odolnost má soustava rozvodů a elektráren po několika týdnech více méně soustavných útoků. Netušil jsem, že je možné provázat celé oblasti náhradními dodávkami el. energie. Na druhé straně bych nechtěl sedět v ukrajinském paneláku a čekat, kdy půjde topení a kdy proud. Zdá se, že půjde o další hromadný exodus obyvatel Ukrajiny, tentokrát za teplem. Dále uvedené informace jsou z denního tisku Ukrajiny (1.11.2022).

Jiným a možná i větším nebezpečím pro obyvatelstvo Ukrajiny jsou přehrady na Dněpru. Úvahy o vodním armagedonu jsou v ukrajinském tisku dost časté. V tomto článku je uveden jen pohled na soustavu vodních děl na Dněpru a na možnost jejich zničení dominovým efektem. Spouštěčem může být protržení přehrady Kaniv.


Rizika energetických ostrovů

Ukrajina se postupně začíná vzpamatovávat z drsných nouzových výpadků proudu, které po masivních útocích na kritickou infrastrukturu pokryly několik regionů, včetně Kyjeva a jeho regionu.

Následky útoků na energetickou infrastrukturu však tentokrát mohou být vážnější než po předchozích úderech. Útoky Rusů se přesunuly na vybavení vodních elektráren. Je možné, že existuje plán na rozbití ukrajinského energetického systému na samostatné „ostrovy“, což výrazně sníží jeho odolnost. 

Podle oficiálních informací bylo poškozeno 18 zařízení v 10 regionech země. Některé regiony, včetně Kyjevské oblasti a samotného hlavního města, zažily skutečný energetický šok – zmizelo nejen světlo, ale i voda, byly pozorovány rozsáhlé komunikační přerušení. Ale to je jen vnější „obraz“. V odborné komunitě začali mluvit o „nové fázi“ úderů na energetický systém.

Rusové nezasáhli samotné vodní elektrárny (které mohly vyvolat rozsáhlé havárie v celé dněperské kaskádě a zaplavení obrovských území), ale jejich rozvodny. K výraznému poškození vodní elektrárny nebo přehrady nestačí ani tucet raket – mají poměrně vysokou bezpečnost. Distribuční zařízení, zejména transformátory, jsou však zranitelnější. Současně jsou to distribuční stanice, které přijímají elektřinu a „přenášejí“ ji dále – ve směru přenosu energie. Údery navíc probíhaly na rozvodnách 750 kV, to jsou největší objekty v gradaci distribučních stanic. Proto, i když samotná vodní elektrárna zůstane v naprostém pořádku, jednoduše neexistuje možnost přenosu vyrobené energie.

To může naznačovat pokusy Rusů rozbít jednotný ukrajinský energetický systém na řadu samostatných „ostrovů“. Protože ukrajinský energetický systém je již dlouho synchronizován s ruským, má Ruská federace úplné informace o všech vlastnostech systému – jak o hlavních objektech, tak o „úzkých místech“.

Vodní elektrárny jsou součástí manévrovatelné výroby, což znamená, že elektřina, kterou vyrábějí, pokrývá hodiny špičkové spotřeby. Vodní elektrárny obsazují mnohem menší segment výroby než tepelné elektrárny. Pokud tepelné elektrárny představují asi 25%, pak vodní elektrárny – až 6%. Zvláštností vodních elektráren je však to, že mohou rychle zvýšit výrobu – je možné „rozjet“ vodní elektrárny mnohem rychleji než například uhelné tepelné elektrárny.

Současně Rusové také nadále zasahují velké rozvodny, které zajišťují dodávky energie do regionů. Útoky jsou také prováděny na objektech, kde již byly opraveny, a musí být obnoveny znovu. Hlavní problém jsou transformátory.  S takovými potřebami nikdo nepočítal.

Otázkou je, co bude dál. Panují obavy, že dalším cílem ruských útoků mohou být rozvodny jaderných elektráren (na ně již došlo k ojedinělým útokům). Pokud se to stane, situace se bude dále zhoršovat, protože budou problémy nejen s manévrováním, ale také se základní výrobou. To znamená, že energetický systém přestane dodávat výkon nejen ve špičce zvýšené spotřeby elektřiny, ale obecně nepřetržitě.

Hlavním rizikem je podle odborníků „rozpad“ jednotného energetického systému na samostatné ostrovy. Zatím ukrajinský systém funguje synchronně, je možné pokrýt potřeby těch regionů, kde došlo k útokům, podél záložních linií na úkor energetických systémů jiných regionů. Ve skutečnosti díky tomu se energetickým inženýrům dodnes daří poměrně rychle obnovit dodávku energie do „off“ oblastí.

Ale v případě realizace scénáře s energetickými „ostrovy“ taková možnost nebude. Jediný „energetický ostrov“ je mnohem zranitelnější než jednotný energetický systém. Nemůže se jednat jen o nouzové odstávky na několik hodin, ale o úplné odpojení energie na celý den.

Situaci v energetice zhoršuje nástup chladného počasí. Pokud by k včerejším výpadkům elektřiny – kdy například některé oblasti Kyjevské oblasti byly bez elektřiny asi 10 hodin – došlo v zimě při teplotách pod bodem mrazu, následky by mohly být mnohem komplikovanější. Koneckonců, lidé by byli nejen bez elektřiny a vody, ale také v chladných domech (v zimě, když je topení vypnuto, ochladí se během několika hodin).

Maximálně vydrží bez dodávky elektřiny dva dny. Pak – jen evakuace.

Není jasné, zda bude možné se v zimě vyhnout evakuaci. A kam se evakuovat, pokud může být úder téměř na jakékoli místo. Nejstabilnější jsou k dnešnímu dni západní regiony. Existuje další příležitost získat nouzovou pomoc z evropského energetického systému a je mnoho sanatorií, kde mohou být ubytovány desítky tisíc lidí. Problémem je ale logistika, kterou v případě masového přesídlení obyvatelstva není tak snadné zajistit. Je možné, že mnoho lidí bude muset vyřešit otázku odchodu pro sebe – vlastní dopravou, ve venkovských domech s vytápěním kamny nebo v zahraničí.

————————

Rizika vodní kaskády na Dněpru

Co tvoří Dněperskou kaskádu?
Kromě přehrady Kachovka u Chersonu zahrnuje kaskáda vodní elektrárny KyjevKaniv, KremenčukStřední Dněpr (Dněpropetrovsk), Dněproges (Záporoží). Nejvyšší spád má Dněproges (38 m), největší objemy vody zadržuje Kachovka (18km3) a Kremenčuk (14 km3)

Celková plocha nádrží Dněpru je asi 7 tisíc kilometrů čtverečních a celkový objem nahromaděné vody je téměř 44 kilometrů krychlových. Jedná se o obrovské zásoby vody.

Vytvoření řetězce vodních elektráren na Dněpru začalo v roce 1928 výstavbou Dněproges (který byl vyhozen do povětří během druhé světové války a poté obnoven). Dněperská kaskáda se formovala do roku 1980.

Vodní elektrárny jsou součástí skupiny manévrovatelných výrobních jednotek (spolu s tepelnými elektrárnami a kogeneračními jednotkami) a jsou důležitou součástí integrovaného energetického systému.
Vodní elektrárna však není jen elektřina, ale také velké riziko, o kterém se začalo mluvit dlouho před válkou.

Vědci nazvali Dněperskou kaskádu časovanou bombou. Jeho hlavním nebezpečím je, že vodní elektrárny byly postaveny v hustě obydlených oblastech a plochy nádrží jsou příliš velké. To znamená, že jakákoli mimořádná situace s přehradami může vést k následkům katastrofického rozsahu.
Se začátkem totální války se však rizika mnohonásobně zvýšila.
Záplavy, neprůchodné bažiny, radioaktivní bahno.

Přehrada Dněproges se nachází ve vzdálenosti 40 kilometrů od jaderné elektrárny Záporoží. Z vodního rázu mohou být přehrady odplaveny, hladina vody v Kachovském moři po takovém kataklyzmatu prudce klesne. Jaderná elektrárna zůstane bez vody, což může vyvolat havárii typu Fukušima. 

Během výstavby vodní elektrárny Kaniv (v letech 1972-1975) byl popel z tepelných elektráren smíchán do složení hydraulických betonů. Během let provozu voda vymyla tento popel, který vytvořil dutiny. Posouzení rozsahu poškození je podle odborníků obtížné, protože dutiny jsou uvnitř konstrukcí.

Podle předpokladů inženýrů by celá přehrada mohla být v havarijním stavu, přitom zadržuje tlak 2,5 kubických kilometrů vody – a to je velmi velké zatížení přehrady vodní elektrárny. V případě protržení přehrady Kaniv, existuje riziko zaplavení významné části regionu Čerkasy, „vznik neprůchodných bažin na tomto území“, zvýšení tlaku na přehradu nádrže Kremenčuk a její průlom.

Přehrady, které se nacházejí pod vodní elektrárnou Kaniv podél Dněpru, se začnou hroutit jedna po druhé na principu domina.

V případě protržení přehrady nádrže Kremenčuk  za 6 hodin 18 minut vlna přijde na přehradu vodní elektrárny Dněproges. Po 20 hodinách, kdy voda dosáhne úrovně 53 metrů, se může začít hroutit přehrada vodní elektrárny Dněproges, po které začne zaplavení území pod touto nádrží. Vzestup vody na některých místech katastrofické povodňové zóny může dosáhnout 8-12 metrů a zůstane na této úrovni od 4 do 7 hodin s dalším poklesem za 2-4 dny.

Dalším tématem je radioaktivní kal, včetně stroncia-90 a cesia-137, které se usadily na dně kyjevské nádrže po havárii v jaderné elektrárně v Černobylu.

Ve skutečnosti tato hrozba není o mnoho menší než atomová, s jediným rozdílem, že Evropa a Rusko nebudou ovlivněny „vodním Armagedonem“ a veškerá síla úderu dopadne na Ukrajinu.
——————
Mapa potencionálního zaplavení při protržení přehrady Kachovka. Očekává se, že se zvedne vlna o výšce téměř pěti metrů, která dosáhne Chersonu za dvě hodiny. 

22 thoughts on “Ostrovy a voda

  1. Záporožská jaderná elektrárna je už odstavená a Novokachovskou přehradu začali vypouštět v době, kdy na její česla začali střílet ukrajinci, což je minimálně 3 týdny zpátky. Podle posledních údajů by protržení její hráze znamenalo vzestup hladiny Dněpru pod ní pouze o 1 metr. Útoky na energetickou infrastrukturu jsou prováděné především na rozvodny 330 kV, na vyšší to nemělo takovou účinnost. Ukrajinci začínají shánět transformátory, ale dosud nevědí z čeho je zaplatí, nemají na to.

  2. Rozvodna se dá relativně snadno a rychle opravit. (a tak snadno zničit – obvykle stojí na volném prostranství) Transformátory jsou zálohované (je jich tam více než je potřeba), dají se převážet, popadané sloupy a vedení se dá opravit.

    Co se spravuje mnohem hůře jsou zařízení na výrobu elektřiny. Typicky turbíny a generátory. Ty jsou mnohem dražší a obvykle se skladem nedrží. (tohle byl jeden z neuskutečněných zoufalých plánů Němců koncem války – zničit elektrárny v Rusku dálkovým přesným v podstatě sebevražedným bombardováním)

    Takže to na mne působí tak, že Rusové chtějí Ukrajině zničit energetickou síť, ale zatím tak, aby se dala snadnou opravit. Mají jak přitvrzovat.

    Jinak to ukazuje, že je fajn, když je rozvodná síť zálohovaná. Má dost rozvoden a vedení, že ji poruchy a útoky hned tak nesloží. Což je ale těžko slučitelné s dnešní formou hospodaření, kdy se za snižování nákladů dávají manažerům bonusy bez ohledu na zvyšování rizik. A pak se stane, že porucha v jedné rozvodně u Prahy vypne proud velké části hlavního města (letos už tuším dvakrát).

    1. Já nevím, mají na západě vůbec těch 750 kV tak moc, aby pro to nějaká firma vzráběla sériově trafa a jiné zařízení? Nebudou transformátory na ZVN spíš většinově z ex-SSSR? A nevím jestli je pro nějaké ABB změna ze 440 na 750 jen otázkou počtu závitů… Dřív, než na Ukrajině dojdou náhradní díly?

  3. Pro Ukrajinu je stále dobré řešení. Zahájit mírová jednání.
    Ale všem, opakuji všem, stranám vyhovuje současný stav. Západ si zkouší svoji taktiku a zbraně a totéž dělá i Rusko. Možná se tam tajně objeví nějaký Číňan či Korejec.
    A Ukrajina je na odpis. Zaplatí to EU a z ní ve velmi velké míře Češi, vždyť jsou jedním z motorů eskalace.

  4. Píšete:
    „Zdá se, že půjde o další hromadný exodus obyvatel Ukrajiny, tentokrát za teplem.“
    Pokud byste měl pravdu, je to dobrá zpráva. Pokud půjdou obyvatelé Ukrajiny za teplem, pak tedy nikoliv do ČR. Tady v zimě moc teplo nebude.

    Připomíná mi to jeden starý vtip.
    Ruskému imigrantovi říkají štamgasti u nás v hospodě: „Nikolaji, na NOVĚ vysílali, že u vás doma bylo včera mínus třicet stupňů“
    Nikolaj: „To je blbost, u nás doma ještě nikdy nebylo mínus třicet…., možná mínus deset, to je možné.“
    Štamgasti: „Ale ano, vysílali to nejen na NOVĚ, ale i na PRIMĚ. U vás doma mínus třicet!“
    Nikolaj: „Blbost! Možná mínus dvacet, ale třicet určitě ne…“
    Štamgasti: „Mínus třicet!“
    Nikolaj: „Jó, počkejte. Mínus třicet…… vy myslíte VENKU!?“

  5. Já bych jen jednu připomínku. Není dobré zapomínat, že tohle všechno se na ukrdině vystavělo pod patronací sovětů /pokud vůbec to sověti nestavěli sami a místní jen koukali/, když byly obě země jedno. Takže všechn y plány mají rusové a asi dobře vědí jaká je souvislost / soudržnost celé kaskády a kde jsou míst ouveju. I když si myslím, že těch tak moc nebude, oni mívali všechno promyšlené na furt, ne na dočasně. Ať si kdo chce jak chce tvrdí opak… sorry

    1. Dmitrij Vasilec na téma přehrad/elektráren/továren na Ukrajině říká, že Ukrajina pořád řvala o nutnosti dekomunizace. No, a protože všechny tyto stavby se realizovaly v tom zlém SSSR, tak je to asi třeba zlikvidovat, ne?

    2. Emo, vy určitě posloucháte ruské TV, ne ? Přesně vašimi slovy to vysvětlovali teď už nevím, jestli na R.24 nebo RTR Planeta. Ukrajinci si, co se energetiky týče, za třicet let nepostavili vůbec nic (myšleno komplet nového). Takže opravdu ty plány elekráren a veškerého zařízení kolem leží v Moskvě. Takže mají tedy plány, mapy, kam přesně trefit, čemu se vyhnout.

      Že by mi to připomínalo i naši zemi ? Kolik že jsme postavili přehrad s turbínami nebo jiné elektrárny na zelené trávě ? Nepočítaje německými bestiemi násilím vnucené slunečníčky, větrníčky…

  6. Což je tak nějak malinko to co předvídám již delší dobu. Zničením byť robustní distribučních sítí vyvoláme migrační vlnu Ukrů na Západ. Tam už nálada na přijímání nových připrchlíků nepanuje. Sami mají málo. A ono se v různých volbách ukáže, že košile bližší kabátu, Ukři zatím volit nemůžou a nové vlády budou jistě ochotnější vyjednávat. O čemkoliv. Západní “hodnoty” se tak nějak odloží na “lepší časy”. Ty bohužel nenastoupí zdaleka v tak brzkých 3-7 letech co nám zdejší ekonomická elita tvrdí. Tvrdí protože musí. Pesimismus kazí bussines…

    1. „Ukři zatím volit nemůžou…“

      A jste si jist, že se podobný xenofobní zákon nemůže změnit ? Vždyť ti lidé trpí, tady si už zvykají, jejich děti chodí do našich škol, budou nám vydělávat na naše důchody (opravdu existuje nějaký naiva, který si myslí, že se oni po válce budou vracet domů ve velkém ?), takže samá pozitiva a sociální jistoty. A naším drobným poděkováním bude umožnit jim volit. A koho by asi tak volili… Ach jo. Snad jen dezinformuju.

  7. Nemusí ale zdaleka ničit celé rozvodny.
    Bohatě stačí, pokud šikovně trefí plášť trafa a vyteče z něj izolačně/chladicí olej. To je konečná, protože trafo se do několika desítek minut nevratně, neopravitelně prorazí a nechlazením vinutí se toto zdeformuje.
    Těch několik desítek minut trvá, než okape olej z vinutí a dovnitř se průstřely natáhne vzduch – v trafu totiž nesmí být ani molekula vzduchu. To kvůli izolaci a oxidačnímu působení na olej, který přítomností vzduchu ztratí napěťovou pevnost, na zlomek původní běžné hodnoty 50-70kV/cm.

    1. Což úplnně stačí. Při tloušťce plechu trafa i místním “najomnikom” učinit tak pomoci AK 74…. (5.45×39)

      Děsně mě vytáčí rudl divokých prasat co vychází přesně v rovině takového podobného trafa. Hřejě = svítí v termovizi dost podobně. Sakra dobrý důvod jak každým “stisknutím” přemýšlet…

  8. Nemyslím si, že by byl soustředěný útok na vodní stavby aktuální. Je to útok na jedno použití, z řady ultimativních.
    A Ivanovi ještě tak moc do bot neteče. Ještě pořád není rozhodnut jít k vítězství „za každou cenu“. Kdyby byl, už by to dávno udělal. Třeba v době, kdy stál před Kyjevem.

    Co se týká těch kavit v tělese přehrady, taky bych to neviděl tak dramaticky. Stav by měl být pozorovatelný a kontrolovatelný sledováním průsaku skrz hráz.
    Tedy pokud se někdo něčím takovým obtěžuje, to je druhá věc.

    Odbočím – z celého (ne)postupu Ivana mám pocit, jakoby si Ivan zřídil z Ukrajiny laboratoř, ve které si zkouší a piluje různé postupy. Jakoby se připravoval na další válku, o níž my ještě vůbec ani netušíme, že by mohla být…
    … čímž nechci naznačit vůbec nic.

    Jen připomenu plivání vlka na Ivanovo PVO v době odpálení salvy 59 Tomahawku na zcela nevhodného Assada.
    Ivan se prý vůbec s aktivací PVO neobtěžoval. Výsledek – polovina T. trefila nevýznamné cíle, polovina „prý“ skončila kdesi v poušti…
    … fakt to nepřipadá nikomu vůbec divné…?
    Totéž se děje na Antonovském mostě u Chersonu. Přiletí Hááájmrsy, Ivan něco málo sejme, něco málo prý popadá do vody…
    … opravdu padají řízené rakety „jen tak“ do vody…?
    Asi ano, když to Ivan tvrdí a most pořád ještě stojí…

    1. „Odbočím – z celého (ne)postupu Ivana mám pocit, jakoby si Ivan zřídil z Ukrajiny laboratoř, ve které si zkouší a piluje různé postupy. Jakoby se připravoval na další válku, o níž my ještě vůbec ani netušíme, že by mohla být…“

      Ale tohle tu přece tak nějak naznačujeme už od jara. Že Rusové zkoušejí nový způsob vedení války pro boj v místech, kde jsou relativně malé profesionální armády a spousta civilního obyvatelstva, které chce mít hlavně klid a bude do války jen velmi těžce a neúčinně zapojitelné. Jestli tohle došlo už na jaře místnímu vidláctvu, mělo to už dávno dojít i všem těm profesionálům a měli se na to dávno účinně připravovat. Nicméně ideologie je mocnější smyslu pro realitu, takže se holt řítíme do megaprůšvihu.

  9. Zatím se Rusko chová vůči protivníkovi velezdrženlivě. Myslím si, že nechce zabíjet bratry Slovany. Ovšem jsou Haličani opravdu jenom zjudaisovaní Slovani? Odtud pochází zlo nacismu, banderismu! Tak ohromná likvidace asi aktuelně nehrozí. … I když- kdo ví, co ti američtí Židi a jejich kyjevští posluhové-soukmenovci ještě vymyslí…

    1. Re: VČ

      Souhlas s úvodem vašeho textu. Velezdrženlivě, to je to správné slovo…
      Jenže když oni si pořád myslí, že Ivan se z nich právě teď pos*al…

      1. To Vlastimil Č.:
        Pokoušet se dobrat toho, odkud pochází zlo je činnost nesmyslná. Mám osobní zkušenost, že nenávist pudí nenávist a vzájemně se mezi stranami zesiluje. A funguje to i u jinak běžných, slušných lidí.
        A druhý axiom: Když někdo nenávist zabrzdí, ukáže schopnost nebrat nenávist nepřítele na vědomí, nenávist to někdy zastaví. Těch příkladů je sice daleko méně, ale jsou.
        Ostatně – takhle to funguje i u zvířat. Když si vlk lehne na záda a odhalí břicho a krk, znamená to, že se „vzdává“. A nepřátelství tím končí. Mstivost znají až primáti (a lidé).

        1. Vlci volizujou vudci spodni celist , jako znameni ze jsou loajalni a uznavaji vydce smecky.
          Rusove mlati jen do rozvodenn el. elektrren si nevsimaji , maji ty veci zatracene presny.
          Na valky nebudou videt , nebo tak.
          Dalsi valky se chystaji na Recko, na Srbsku ,neuznava Kosovo, v Cernym mori, to je jasny .
          Ukrajina je predobraz ,co se vsechno chysta v evrope..

    2. Taky si myslim, ze se chova velezdrzenlive, ale muze za tim byt spousta veci.
      To o bratrech Slovanech uz minimalne od leta neplati. Muj nazor.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.