30 ledna, 2023

Statek s příběhem…

Aneb, Vidlák realitním makléřem…

Přátelé, dovolte mi se trochu zasnít a maličko se vypsat z trochy frustrace, protože obojího naráz se mi včera dostalo. Ne, nebojte se, není to nic dramatického, ale sedí mi to v žaludku, je to blogersky osobní a dneska to musí ven. Včera jsem si od blogování vzal volno, protože se mi naskytla nenadálá příležitost, která ale nakonec nedopadla. Byl jsem malý kousíček od realizace svého dalšího snu a když se to nepovedlo, mám z toho trochu pokaženou náladu.

Ale začnu od začátku. Zajisté si pamatujete na můj předvánoční článek, ve kterém jsem nám všem přál takové ty věci, které bychom si přát měli… mír, přátele, rodinu u jednoho stolu, klid, apod, apod. Mimo jiné jsem tam vyjádři přání, mít doma víc prostoru pro víc hostů a přátel. Stejně tak si jistě pamatujete můj novoroční článek o tom, že mám v západních Čechách ještě dobré kamarády, kteří se mnou třeba politicky nesouhlasí, ale nedělají z toho nepřátelství až za hrob, ba naopak – hned využili mého tehdejšího rozčarování z (bývalých) moravských přátel a začali vymýšlet, jak mi hodit lano, abychom se přestěhovali zpátky.

Psal jsem, že u Mariánských lázní našli takřka ideální nemovitost, kterou mi hned vnucovali, že by se mi hodila… Je dostatečně velká Vidáku, aby ses tam vešel i s rodinou, měla to být zároveň restaurace a penzion, což přesně potřebuješ, abys mohl u zabijaček přijímat hosty, zároveň by tě to třeba i živilo, protože do Bavorska není daleko, umíš německy a turisti by „se jen hrnuli.“ Je tam dost místa na všechno, co máš rád a co tě baví… jen bys už nebyl bodrý Moravák, ale sedlák ze sudet. Tachovsko je víceméně prázdné, jsou tam rádi za každého, kdo tam chce jít, nemovitosti jsou relativně levné, prostě samá pozitiva a sociální jistoty (Kromě toho, že je tamodtud všude daleko. Do školy i do obchodu)

Tak samozřejmě nejsem úplný blázen a jestli někdo na tachovsku rekonstruoval dům a teď ho prodává, tak to má nejspíš svoje důvody… Navíc, je rozdíl stěhovat se na Moravu, když máte dvě malé děti a stěhovat se do Čech, když máte dětí pět všechny jsou školou povinné. Ale… on ten dům byl vážně moc pěkný a já se do té představy zamiloval. Penzion, hospůdka, zabijačky, ovečky, kravka… agroturistika… zemědělství jsem se naučil, tak bych to mohl dělat v méně úrodném kraji…

K tomu navíc se mi ozval jeden můj čtenář, kterého zaujalo, co jsem napsal a oslovil mě, jestli bych mu neřekl nějaké podrobnosti. A tak jsme si psali a psali, až se ukázalo, že by možná skutečně existovala cesta, tento statek získat. Znal se s dalšími lidmi, kteří se v podobném byznyse vyznají, nemají hluboko do kapsy, umějí granty a v neposlední řadě mě také čtou, takže by se třeba dalo vytvořit něco, co by to umožnilo. Proti dnešní jednotné pražské frontě je třeba bojovat jejich zbraněmi. Když oni dělají neziskovky, my musíme také dělat spolky. Když oni všechno táhnou přes různé fondy, měli bychom to dělat také. Jestliže mají oni sponzory, my je musíme také hledat…

Zkrátka a dobře, hlodalo to ve mě hlodalo, vznikaly i nějaké praktické kroky, já naprosto nepolíbený tímto oborem jsem se snažil spolu s dalšími dělat byznysplány a vymýšlel, co je možné a co možné není. Ne, nedával jsem tomu moc velkou šanci, ale bylo to hezkých čtrnáct dní snů i vizí. Předevčírem večer pak nenadálý telefonát – Vidláku, zítra jedeme na jednání, možná bych pro celou tuto akci měl sponzora (respektive sponzory), kteří by to uměli zafinancovat a dalo by se s nimi možná domluvit.

A já najednou neměl pomyšlení něco napsat. V hlavě jsem najednou měl jen statek na tachovsku a chiméru, že by se to třeba mohlo povést. Hlava přepnutá, v noci jsem toho moc nenaspal… a tak jsem si vzal od blogu prostě volno.

A pak to vzalo rychlý konec… To víte, když má někdo dost peněz, tak většinou proto, že si je vědom jejich hodnoty, umí je spočítat a rozumí byznysu. Ukázalo se to, co se dalo čekat. Že taková věc je spíš pro radost než pro byznys. Ano, pokud by někdo takový statek měl a nemusel si ho kupovat, tak by na dva platy vydělal. Ale už by nevydělal na hypoteční splátky. Nebo naopak… vydělal by na hypotéku, ale za cenu druhé práce, která by živila rodinu. I za předpokladu, že by se nějaké sponzorské peníze našly… Jinými slovy, Vidláku, nemůžeš mít obojí. Buď dům a nebo blog. Když budeš blogovat, nevyděláš dost peněz a nemáš šanci to uživit a když nebudeš mít blog, tak nebudeš mít reklamu pro ten tvůj „Franklinův dům.“

A tak jsem se z obláčků snesl zase zpátky na zem. Znáte to, od začátku víte, že je to nereálná blbost, protože takhle svět nefunguje, ale je zapotřebí mít také trochu sny. Někdy jsou tak hezké, že se ještě nechcete probudit.

Ale když už jsem se probudil… není mezi vámi někdo, kdo si něco podobného hledá a má na to, aby to uživil? Docela by mě hřálo, kdybych věděl, že si to nakonec koupil někdo, kdo má načteného Vidláka a bude tam třeba hospodařit vidláckým způsobem. Třeba by se našel někdo, kdo by si ten můj sen převzal… Nebo na tom zkrachoval místo mě. 🙂

Tímto článkem vlastně jen dělám práci za realitku… nemovitost mají vychvalovat oni. Ale on je to fakt moc pěkný objekt. Posuďte sami: Prodej, zemědělská usedlost, 2555 m², Stan – Lestkov | Novis Reality

To jen na vysvětlenou, proč jsem včera absentoval… zítra se zase vrátíme k obvyklým tématům.

459 thoughts on “Statek s příběhem…

  1. Mám pro Vidláka pochopení. Taky mám svůj „nemovitostní“ sen, který ne a ne se splnit. V mém případě nejde o statek, mé sny míří trochu jinam – já po poli s motykou, nebudu-li muset, dobrovolně a radostně nikdy lítat nebudu. Ale to je vedlejší.

    Většinou je to tak, že když se nějaké přání ne a ne splnit, má pro nás vesmír nachystáno něco jiného, a třeba i lepšího. Často o tom nevíme, protože je to mimo naše představy, a svým chtěním vesmíru překážíme.

    Důležité je, abych si na předchozí odstavec sám občas vzpomněl a v souladu s tím jednal nezasahováním.

    1. Přesně tak. Novostavba vyjde laciněji než taková šílená rekonstrukce. Pozemek je na to velký dost – starý barák nechat – v létě v tom něco podnikat lze – a vedle postavit novostavbu, dnes obvyklým laciným způsobem: bez sklepa, jen základovou desku, hrubou stavbu (podle toho co vyjde levnější vzhledem k pracovní síle) z Porothermu nebo Hebelu/Ytongu. Menší, na skutečné bydlení, dobře izolovanou. Třeba i jen přízemní s přípravou na budoucí obydlené podkroví.

      Ale celkově, celé je to kokotina. Vyměnit teplou jižní Moravu – okres Znojmo je jedna z nejteplejších lokalit v republice, pro malé zemědělství zdaleka nejvýhodnější – za příšerný studený Zapadákov 600m vysoko, kde z hlíny roste akorát kamení, je na odvoz do blázince s houkačkou.

      1. Máte recht, bydlím pár kiláků vedle ale 200 m níž a i tak bych tu bez skleníku nevypěstoval skoro nic. Tachovsko je divnej kraj, jsem tu 40 let, už jsem si tak nějak zvykl, ale stejně to nějak furt nemám úplně za svůj domov – tedy z 90 % jo, ale …
        Prostě mě sem soudruzi naveleli a tak jsem už tady zůstal. Ať je Vidlák rád za tu Moravu.

        1. Vidlák je takový dobrák, že si na ty Moraváky časem zvykne a oni zase na něj. Asi to chce čas.
          ( Dobrák ve smyslu empatický člověk, žádný ranař. )

  2. Může mi někdo vysvětlit situaci, ve které se právě nacházíme? Opozici je upíráno slovo ve sněmovně.
    Opozice nedostane slovo ve veřejnoprávním médiu a když už, tak jenom štěk. Opozice je dehonestována
    a k tomu všemu hlídací psi demokracie mlčí anebo ještě přikládají pod kotel. V jakém to zřízení prosím žijeme? Toť moje otázka.

    1. Nu, dnes jsem se obrnil a sledoval hlavní zpravodajskou relaci na asi „nejměkčí“ TV stanici, na Primě (ČT mi doktor zakázal).
      Mediální progenerálská masáž jako bejk.
      Tak jsem skutečně zvědav, zda žijeme mezi úplnými blbci, kteří jí podlehnou. Pokud ano, je na čase odložit iluze a růžové brýle a utavřít se do svého světa (na těch pár let, co máme mnozí ještě před sebou).
      Tož tak asi…

      1. Mám obavy, že to tak bohužel je. Poznatky z malé střední školy na malém západočeském městě, jsou veskrze tragické. Bohužel nejen u studentů, tam se to dá očekávat a asi i pochopit. Maje rok do důchodu, jsem smířen s osudem.

      2. Naprosto přesně. Základní vlastností živé hmoty je dráždivost. Tím odporným a primitivním tlakem (kdy např. někdo, kdo nadává, protože vlivem drahoty nevyjde s penězi, je označen za prokremelského desinformátora nebo idiota … a tou neprozřetelnou militantní podporou nacistů/fašistů) by se normální lidi měli vydráždit a u voleb tomu říci ne. Pokud tupá propaganda zvítězí, pak, jak píšete, žijeme mezi úplnými blbci (tedy přesněji většinou úplných blbců) a po zbytek života nezbývá, než zůstat uzavřen do svého světa.

  3. Pane Vidláku, být mladší, já bych to bral,

    Za 9 mio, u nás koupíte starou ratejnu, za m3 z. p. chtějí 1600Kč.

    Inflace 20%.

    Všechno jde výš, obilnice bude na Vysočině.

    Není to ve srážkovém stínu,

    Odbyt zajištěn.

    Vy tam chcete jít.

    Potomky nechte na Moravě, a jděte do toho.

    Takový životní kšeft již nebude.

    1. Pro běžného člověka, který nedisponuje volnými desítkami milionů je to zadarmo drahé. Myslím, že netušíte o čem je řeč.

    1. Generál který prahne po míru, to by byla hodně velká anomálie. Frčky si může vysloužit jen ve válce. Vraždění je jeho pracovní náplň.

      1. „Generál bez války je bezvýznamná figura.“ — Ladislav Mňačko slovenský dramatik, politický spisovatel a romanopisec 1919 – 1994

      1. Nic, ale Marek velice pěkně analyzuje současný svět a hlásá, že se pozvolna vyplňují vize (Jirky) Orwella…Poslechněte si to a nebojte, mám dobrý vkus.

        1. Herec Vám zahraje divadlo kdykoliv si budete přát. Stačí odpovídající gáže, písemná předloha a doporučí nejen zubní pastu.

  4. Takže jedna velmi radostná zpráva hned na úvod i když si myslím, že se vám podobné již jistě dostalo: Děkujte mnohokrát Nejvyššímu, že to neklaplo a vy jste si nepřivázal mlýnský kámen na nohu! Co na nohu, rovnou na krk! Kdysi dávno jsem měl podobný sen. Hospoda na statku, ve stodole akce, svoje místo u stolu štamgastů, zdravit se s hosty a užívat si pohostinnosti a radosti spokojených zákazníků. Statek jsme měli, zrekonstruovali, jen vybavit, finální úpravy a otevřít! NAŠTĚSTÍ jsmeshodou okolností, víceméně taky „pro radost“ a na zkoušku, otevřeli něco menšího, s náročností provozu v naší „vysněné hospodě“ jen málo srovnatelného. Bylo to v době. kdy jsme přebírali evropské normy a předpisy, u nás obvyklým způsobem, “ vždy papežtější než papež“. No, zkrátím to. Zkusili jsme na vlastní kůži, ruce i nohy a po roce bufet pronajali. Ve vysněné hospodě teď bydlím sám a užívám si nejen „stolu štamgastů“, ale s přáteli i akce ve stodole, nikoli však pro prachy, ale pro radost. V únoru budeme taky dělat rodinnou zabijačku, s tím, že prase nechovám, ale koupím. No a když jsem sledoval pro mne velmi poučný seriál pana Pohlreicha, blahořečil jsem Pánu ještě nastokrát! Věřte, že vím o čem mluvím. Momentálně jednu hospodu pronajímáme, s borcem, který provozuje náš bývalý bufet jsu v těsném kontaktu a jeden s (prozatím) hodně úspěšných restauratérů je hodně blízký dobrý známý. Ostatně stačí sledovat, jak dopadli i ti hodně úspěšní restauratéří, kteří prošli tím Pohlreichovým sítem.
    Věřte, že sám časem připustíte, že to nebyla žádná prohra, ale že nad vámi stál váš móóc dobrý anděl Strážný! Přeji vše nejlepší a su moc zvědavý, jak to dopadlo s tým Babišem. 🙂

    1. Tož teď jsem dočetl celý inzerát a prohlédl všechny fotografie. Náklady na dokončení v řádu milionů protože práce je tam jak na kostele v pohraničí, tepelné čerpadlo u takovéto budovy by vás sežralo a ještě byste se moc neohřál, nevím jak by dopadla rekolaudace na objekt k podnikání kvůli kanalizaci (septik??!), vzhledem k tomu no vzhledem ke všem okolnostem bych byl velmi velmi skeptický stran kvality provedení stavebních prací. To by si mohl koupit jenom nějaký multimilionář jako hračku a myslím, že by brzo „ležela někde v koutě“. Ty náklady na provoz musí být docela šílené. Ufff… jak se vás mohl někdo pokusit uvrtat na takovou věc??

    2. A ty normy budou dále přitvrzovat. Bezdotykové baterie, speciální lednička na různé potraviny, zákaz prodeje ohřívaného jídla, to byl jen začátek.
      Vidlák by nemohl slušně zaplatit personál, mzdy jsou v pohostinství i hotelnictví obecně podprůměrné. Čili by ho zaměstnanci měli za hnusného škrta.
      A zapojit manželku a dětičky? Ti si asi zaslouží něco lepšího, než čistit pokakané záchodky a mýt nádobí.
      Kydat hnůj je něco lepšího, než čistit poblité záchodky.

          1. To je fakt i když se to nevylučuje. Ale zase tam je spousta much a věřte, že znovu bych to, kousek ode dveří, na dvorku nechtěl.

            1. co já pamatuji, tak strejda , kdysi dávno, ten hnůj uprostřed dvora čímsi posypával, taknějak průběžně a pak na pole, načež okolo hnojníku nainstaloval žbrlení abychom my prťata do budování várky na příští rok nehapali. Jo jo, ale cítit to nebylo, tak nevím,

    1. Tak TNT bylo po léta v našich krajích z delaborátů, prakticky zadarmo a nebylo třeba vyrábět. Výroba spotřebovává množství kyseliny dusičné, stejně tak jako hexogenu. Mimo jiné produkce zahrnuje množství odpadních kapalin – v EU nepředstavitelně mnoho a ukrutně kontaminovaných. Na hexogen potřebujete kromě kyseliny dusičné i hexametylentetraamin (urotropin),což obojí průmysl vyrábí z amoniaku. Ten jaksi vzniká reakcí čistého dusíku a vodíku na platinovém katalyzátoru, kyselinu dusičnou pak spalováním amoniaku na oxidy dusíku, které se rozpouští ve vodě (zjednodušeně). No, a jaksi k tomu všemu potřebujete zemní plyn, chemii je jedno jestli je plyn demokratický nebo diktátorský, ale ekonomický rozdíl je propastný. Jo. A k nitraci jak TNT, tak nitrocelulosy je potřeba i kyselina sírová, koncentrovaná. A k její výrobě se pro změnu hodila síra z ruské ropy.

      Nebude ekologičtější a levnější rovnou zavést výjimku ze sankcí a tu munici koupit v Rusku? 😆

      1. Munici v Rusku netřeba kupovat. Co nevidět nám ji sem pošle zadarmo. Čeká se jen na ustanovení Gumy na hradě.

      2. Zrovna jsem se chystal napsat, že kromě hnojiv je na plynu závislá taky ta výroba výbušnin. Oni to konec konců většinou diktátoři mastili dohromady a lidi se podivovali, proč bouchají fabriky na hnojiva – buď samy od sebe nebo po dopadech raket.

        Na druhé straně, Rusko dodává ropu na Slovensko, odkud se pak vozí palivo na Ukrajinu- a je to zřejmě pro Rusko super, „protože by to jinak nedělali“.
        Tak i ten plyn by normálně závisel jen na rozhodnutí Německa, jestli ho brát nebo ne. Kdyby ovšem naši spojenci nezničili 3 ze 4 trubek a tu čtvrtou Němci neodmítali pustit.
        Nebýt toho, Rusko by dodávalo plyn i na výrobu munice proti ruské armádě.

        V takovém zajímavém světě žijeme.

          1. Mně to někdy přijde ještě o level absurdnější.
            Moc by mě zajímalo, jestli by z Ruska bylo možné nakoupit buď hotové výbušniny pro výrobu munice nebo rovnou tu munici.
            Vůbec bych se nedivil, kdyby to šlo. Kdyby nějaký Flekenstein měl pod dohledem sklady nebo továrnu a přes Turecko dodal v Rusku již nedostatkovou 152mm munici nějakému Kaganovičovi z Ukrajiny, kterou by pak stříleli do Doněcka.

            1. Proč by ne, když USA nakupovala titan ze Sovětského svazu na stíhačky proti Sovětskému svazu? Prostředník, kamarád, dolárky taky rád…

      3. V tom článku píšou:

        „Výrobce TNT je v Evropě jeden, výrobci černého prachu jsou v Evropě přesně tři, u bezdýmných prachů jich je trochu víc. Výrobci se také potýkají s dodávkami nitrocelulózy.“
        “ ….. začínáme mít problémy s dodávkami nitrocelulózy ze zahraničí. V minulosti se dovážela z Ruska a z Číny. Z Ruska to teď nejde kvůli embargu a mám indikace, že čínští producenti řekli, že si ji nechají pro vlastní výrobu nebo své zákazníky v Ruské federaci.“
        https://www.novinky.cz/clanek/stalo-se-munici-pro-dela-caesar-vyrobi-ceska-stv-group-40417985

  5. Položil bych Vám pár otázek:

    A) Probíhalo před rokem 1918 v českých zemích poněmčování? Co přesně si pod poněmčováním představujete? Kdo prováděl poněmčování? 1) Samotní poněmčení, 2) německý národ z důvodu zášti, 3) držitelé moci (státní struktura, ekonomické subjekty, apod.) z důvodů praktických.

    B) Kdo vládl před rokem 1918 v Předlitavsku? Německý národ nebo habsburská klika/habsburská ideologie?

    Díky za zodpovězení

        1. Však ale než začnete diskutovat, měl byste si napřed nastudovat a ujasnit základní věci, abyste neplácal hovadiny, mohl argumentovat a pokládat rozumné otázky.

          Třeba ten váš dotaz ohledně vlivu německého národa na dění v naší zemi do roku 1918.
          Co tím německým národem myslíte a jak by to mohlo probíhat?

          To máte jak s Grétou .. křičí, ale základní znalosti ze základní školy nemá.

          1. Jenže nikdy nemáte nastudováno úplně. A až bych to úplně nastudoval, nemusel bych se už nikoho v diskusi zde ptát na jeho pohled. Protože bych to už vše věděl. Takže já jen urychluji svůj proces učení. Když jste v boji, tak si nemůžete někde odskočit studovat, musíte udělat to, co umíte teď a tady.

            Gogo, že byste mi nerozuměl, co myslím tím německým národem? Myslím tím moderní národ 19. století, spíše od druhé poloviny tohoto století. Čas nacionalismu v tomto období. Nemyslím tím Svatou říši římskou třeba z roku 1200.

            1. Ale tady poněnčovali Habsburkové ,ne nějaký německý národ. A Rakušáci by vám dali,kdybyste je mezi ně počítal. Ke studiu přidejte i pojem anšlus,ale pochybuju,že to doženete

              1. To by vám Rakušané dali až teď. Ne v dotazovaném období.

                A k těm Habsburkům jste trochu nefér. Z jedné strany jim držel kudlu na krku vlastní německy hovořící lid, ze druhé strany se cukali ti Češi. Německy hovořící lid naznačoval cosi o připojení k Velkému Německu, bude-li přehlížen, Češi zůstávali loajální ze strachu z Velkého Německa. Tak na čí stranu se asi přiklonili?
                Tím samozřejmě nepopírám, že konzervativně smýšlející František Jsef I. neměl větší pochopení „pro své“.

                Ale to je na širší debatu.

                1. Taky se to časem měnilo. Přece jen byli jiné pojetí němectví před zrodem velkoněmectví a po něm. Před Pruskem a potom.
                  Nemluvě o období nacismu.

            2. Jasně, nikdo neví všechno, ale je dobré vědět to základní, nebo podle toho volit způsob diskuse.

              Myslíte ten moderní německý národ, co tehdy vznikl? Já pořád nechápu, ten dotaz, jak německý národ před rokem 1918 ze zášti poněmčoval Čechy.

              Ono je těžké odpovídat na podivně položený dotaz. Můžu si to vyložit několika způsoby a napsat ke každému svůj názor. Ale lepší by bylo, kdybyste napřed vysvětlil, jak si tu situaci představujete v té době vy a pak to dali nějak dohromady.

              1. No tak podívejte. Domnívám se, že v obyčejném Čechovi vzdělanému v českém školství hnízdí myšlenka, že před rokem 1918 nás „poněmčovali“. Kdo? Zřejmě „Němci“. Poněmčení si obyčejný Čech představuje nejspíš tak, že u vás stál nějaký dráb a jakmile jste promluvili česky, tak jste dostali karabáčem. Z důvodu, abych rozebral tuto moji představu toho, co si myslí průměrný Čech, jsem položil ony dotazy. Třeba, bylo „poněmčování“ procesem, ve kterém se vyskytovalo fyzické násilí?

                1. Promiňte, ale takhle pitomou představu poněmčování jsem ještě neslyšel.
                  Vidím, že jsem vás dobře odhadl a velmi vám doporučuji četbu nějaké literatury. A nemyslím tím moderní materiály německých neziskovek.

                  Třeba zkuste podrobný životopis TGM, nebo Friedricha Smetany či Josefa Dobrovského.
                  Pokud jste z generace, která již neumí číst, tak možná zkuste i film F.L.Věk. Jsou tam jisté momenty – z českého pohledu, které vám budou demonstrovat, jak poměrně ostře pročeský autor předlohy a relativně pročeské zpracování je řádově daleko od vaší představy, kterou jste tady předložil.

                  Bojím se zeptat, kam a kdy jste chodil do školy, že jste to nebrali v dějepise a literatuře.

                    1. dexx: Populace vznikají a zanikají. Včleňují se a vyčleňují se. Pojem „Lužický Srb“ nevyjadřuje to stejné v 21. století a v 10. století.

                    2. gogo: A co Vám ten Lužický Srb řekl? Tak zhruba? Člověk se nepotká s Lužickým Srbem často.

                    3. Povídal jsem si s mladou dámou online asi dvě hodiny a většinu času jsme srovnávali kulturu a jazyk.
                      Moc z toho národa nezbylo, řeč udržují jen rodiny. Německo poměrně bezohledně likviduje výuku v jejich jazyce. Většinou z ekonomických záminek.
                      Trochu rozčarování z podpory neevropských, nepůvodních kultur atd.
                      Už dávno nemají ambice tvořit svébytný národ.

                      Když se podíváte na ten severovýchod Německa a místní názvy, tak vás může ledacos trknout. To nebyl zase tak malý národ a samozřejmě genetickou stopu tam má větší než jazykovou a folklorní.

                  1. Takže je poněmčení negativní fenomén? Týká se poněmčení jazyka nebo i identity/kolektivního vědomí?

                    A určitě víte, že historie se neustále reinterpretuje, jelikož jak jsem psal už výše, pojmy zůstávají, ale jejich obsahy se mění.

                    1. To záleží na hodnotiteli.
                      Bylo vyhlazení Židů negativní fenomén? Jasně, že toto je otázka za 3 roky, ale přece byste měl chápat, že z hlediska jedné skupiny je genocida jiné skupiny brána jinak než z hlediska té skupiny likvidované.

                      Je zánik jazyka negativum? Je zánik kultury negativum? Pro mě ano i z objektivního pohledu. Asi jako vymření druhu.

                      Byl zánik Skotského jazyka dobře nebo špatně? Proč dnes Skoti horko těžko obnovují zbytky jazyka? Vzniká tak zcela nový Skotský národ nebo ten národ existuje?

                      Já myslím, že stojí za pozornost taky současnost, kde můžete klást otázky živým lidem a nějak si nakalibrovat svoje chápání.
                      Samozřejmě, že riskujete i pár facek, třeba když budete Irům tvrdit, že jako národ zanikli.

                    2. Pak bych přidal https://www.databazeknih.cz/knihy/ceske-zeme-v-letech-1848-1918-280106

                      A nakonec bych si tu historii zpestřil: https://www.databazeknih.cz/knihy/od-palackeho-k-benesovi-nemecke-texty-o-cesich-nemcich-a-ceskych-zemich-233767

                      A takto vybaven se vraťte a můžeme se začít bavit.

                      Rozumějte, nikdo z nás není Siri, abychom plnili přání na požádání. Neberte to ve zlém, prostě je fajn účastníkům debaty nějakým způsobem dát na jevo, že respektujete jejich čas. Nejlépe tím, že dáte najevo, že jste věnoval věci i trochu toho času svého. Lidé se na debatu chytnou tehdy, je-li obousměrná a zajímavá i pro tu stranu, která odpovídá.
                      Mimochodem, mne doporučované knihy bavily.

                    3. gogo: Ano, člověk má obecně rád diverzitu. Když už něco vzniklo, těžko se smiřuje s tím, že by to mělo zaniknout. Na druhou stranu, to něco se původně vyčlenilo z něčeho jiného a nemuselo vůbec vzniknout.

                    4. Mě tyhle debaty docela baví, bez ironie, i s vámi.
                      Ale myslím opravdu vážně, že se velmi vyplatí si udělat pořádek ve vlastní hlavě. Je někdy ošidné se spoléhat na literaturu přesně o tématu, kde se dají očekávat jednoznačná stanoviska.
                      Mnohem lepší je získat širší kontext a tu mozaiku skládat postupně.
                      A myslím vážně i ten kontakt s kulturami, které jsou válcované nebo třeba jazyk už ztratily.
                      Jen se připravte na to, že pokud začnete chápat věci v jejich kontextu, nebudete už nikdy tak radikální, jako když vám nalijí do hlavy jeden konkrétní názor. To je výhoda propagandy – sice zdebilizuje, ale skupina je zase přesvědčená o své pravdě.

                      A moc doporučuju dělat závěry (pokud už musíte) tak nějak obecně. Tak, aby za aktéry šlo dosazovat a prohazovat. A tímto testovat.

                      Zanikl podle vás český národ? Podle jakého ukazatele? Tak tu podmínku aplikujme na všechny ostatní .. znamená to pak, že zanikli Irové? Fajn, zeptáme se jich…

                      Těch platných závěrů moc nezbude.

                    5. Re: Kpoho

                      Mohu vám doporučit, abyste se svým tématem vysvištěl někam jinam.
                      Tady na vás není nikdo zvědavý.
                      Btw. nezapomínejte, že česový interval „před rokem 1918“ je otevřený, tudíž sahá až někam k prvnímu osídlovní českých příhraničních hvozdů.

                      A již první váš dotaz uvedený slovem „představujete“ je položen špatně, protože myslet znamená ho*no vědět a o slovesu „představovat“ platí totéž.
                      Nazdar bazar.

                    1. Díky za tipy. Uložil jsem si to. Třeba se někdy dostanu do knihovny nebo si to koupím. Ale v blízké době asi ne.

          1. Takže si představujete společnost jako statickou, neměnou? Proč si myslíte, že člověk narozený v roce 1940 bude mít v hlavě to stejné, co člověk narozený v roce 1980 třeba?

              1. Ten po roce 2000, toho to už vůbec nebude zajímat. Pokud se mu od babičky z roku 40 přes rodiče z roku 80 nebude dostávat zášť a pocitu křivdy

                1. To se většinou předává přes školu a režim. Na Ukrajině vyrobili nacistickou banderovskou generaci až v poslední dekádě.

                    1. Já vždycky říkám, že nejjistější způsob vyvolání války by byl posbírat učebnice dějepisu, přeložit je ukazovat je v okolních státech.
                      Evropská válka zaručena na 70 procentech území.

        2. Kdo jste, si ujasníte nejlépe tak, že se zeptáte rodičů. (předpokládám, že svoje pohlaví znáte, že tyto otázky tady řešit nebudeme).
          Ve většině rodin se ví, kdo byli vaši předci tak na úroveň pra pra rodičů. Tedy byste to mohl dotáhnout k počátku 20. století, jak vás zajímá.
          A tím budete vědět, kdo jste vy a kdo jsme „my“ zjistíte, když se zeptáte ostatních a nějak to zpracujete.

          1. A vy myslíte, že každý člověk vždy správně reflektuje děje okolo sebe? Rodina je jen začátek. Nebo že každý člověk reflektuje dění okolo sebe zrovna tím směrem, jaký Vás zajímá?

            1. Já nevím, co chcete na matce, otci, jejich rodičích a prarodičích… reflektovat
              Budete vědět, jaké byli národnosti, jakým jazykem mluvili a když budete mít štěstí a budete si s nimi povídat, získáte pár kamínků do mozaiky, jak to za jejich života vypadalo.

              Jestli pokládáte řečnické otázky „kdo jsme“, je dobré začít u sebe.

              1. Gogo, víte, že třeba slovo Ukrajinec má různý význam podle kontextu? A i v každé době má trochu jiný význam. Pojmy zůstávají, ale obsahy se mění. Proto se věci musí rozebírat.

                1. Ano, konkrétně s Ukrajinci se s tím potýkám neustále. Lidé málokdy chápou, že to slovo nemá jasný význam a než se začnu seriozně bavit, toto si chci vždycky vyjasnit, aby pak při tvrzení nevznikala nedorozumění.
                  A to je taky důvod, proč jsem nechtěl odpovídat na ten váš německý národ, dokud nevysvětlíte kontext.

                  1. Kontext je ten, že chci odhalovat mýty v české historii. Obecně v historii je hodně mýtů. A lidé hodně používají konsenzualistické myšlení – tedy přebírání cizích pohledů, kdy problém nastává tehdy, když je považují za nutně pravdivé a snad i ze sebe autentické. O „konsenzualismu“ a příbuzných věcech píše úvahy na FB třeba Marek Sterzik, bratr Vidláka.

                    1. Odhalujte spíš svoje mýty. Zatím jste předvedl spíš boj s vlastními fabulacemi a demonstroval totální odtrženost od reality.
                      Začněte se současností, s kulturou, která svůj rodný jazyk přestala používat ve vědě, technice a většinově i literatuře.
                      Zkuste ty Skoty, ti jsou rozhodně dál v likvidaci jazyka než byli Češi v době Národního obrození.
                      Zajeďte si tam, anglicky jistě umíte dost na to, abyste se vyptal na co potřebujete. Sepište si svoje rozumy než tam pojedete a pak si to srovnejte s tím, co zjistíte.
                      Mělo by vás to trochu srovnat a upozornit na to, že vlastní fabulace jsou to největší nebezpečí, zejména když už nemáte možnost ověřovat v reálném světě.

        3. Tak jako jestli pod jednou nebo pod obojí? Lid vzkvétal…
          S ohledem na praktické zkušenosti je nejlepší, jestliže široká veřejnostje natolik vytížena, že nemá čas ani náladu se tímto zabývat.

        1. A ta těla příslušníků moderního českého národa také nově vznikla? Byla dovezena, stvořena… co myslíte?
          Zkuste nám to vysvětlit. Ten rozdíl mezi obrozením a vznikem, abychom se správně chápali.

          1. Národ je něco v hlavách lidí. Ta těla už tam byla, ale nově vzniklo určité kolektivní vědomí. Nevznikl ten stejný český národ, co tu byl třeba do roku 1620 zhruba. To byl jiný národ a zaniknul. V „národním obrození“ se něco narodilo, ale obrození to nebylo, protože dvakrát do stejné řeky nevstoupíš.

              1. Tady je hlavně otázka, co bylo českým národem zhruba v období 1620 až počátek národního obrození. Byl tady „český národ“ a jak si ho představit?

                1. Tu populaci si představte úplně stejnou jako žila v celé střední Evropě.
                  Představte si, že se vždycky snesete z nebe k človíčkovi a položíte mu dotaz, abyste se dozvěděl, jaké je národnosti.
                  Jak byste se ho zeptal?

                  A co mysíte, že by odpověděl, kdybyste ho požádal, aby vám nějak definoval svoji identitu, osobní, rodinnou… až ty skupinové.

                  Dobře si to promyslete.

              1. Musíte se umět vcítit, abyste poznal kolektivní vědomí určité populace v určité době. Taky musíte vhodně vystihnout vymezení populace.

                1. Ty dva já odhadnu i bez vcítění se do populace v určité době.

                  Tak přece jen se musím zeptat – dokážete u každého člověka jednoznačně určit zda jde o ženu či muže, aniž byste se jich ptal?
                  Dejme tomu osoba v bezvědomí…

            1. To v hlavách lidí je narativ. A ten tam byl vložen výchovou,ve škole, předky,kulturou,prostředím,které člověka obklopovalo.Pokud někdo žil na tomto území od roku 1620 a dřív až do dneška, tak nezaniknul a je to pořád stejný národ.

              1. A součástí té doby bylo i to, že „český politický národ“ zanikl. Takhle se to často udává. Ztratili jsme určitou samostatnost. A tohle taky muselo mít nějaký vliv na vědomí a identitu populace. Stejně jako ty ostatní věci, co jste jmenovala.

                1. Já myslím, že než začnete fabulovat o českém národě roku 1620, měl byste si ujasnit svoje vnímání a schopnosti úsudku na něčem, co lze jednoznačně verifikovat.

        2. Kpoho, ale ten národ se musel teprve resuscitovat.
          Buditelé se museli naučit česky, protože česky mluvila jenom chudina.
          Teď se dopustím hnusné myšlenky : co by se stalo, kdyby nenastalo národní obrození?
          Patrně bychom mluvili německy a považovali se za Němce a vůbec by nás to netrápilo. Protože jenom vzdělanci by věděli, že nejsme Němci, ale Češi, Moravané a Slezané.

    1. Teda když koukám na tu debatu ve Vašem vlákně a vaše odpovědi… Takhle nějak si představuji rozhovor s AI… Nic ve zlém.

      1. Já bych to tipl spíš na produkt moderního školství, kde žvanění a ideologické šablony jsou nade vše – ovšem patrně exemplář se zbytky samostatného myšlení a snad i zájmem zjistit jak se věci mají skutečně. Doufám.

    2. Abych to uzavřel, zkuste pochopit, jak to probíhá někde nyní, pak si zkuste nastudovat dobový kontext, který vás zajímá a pak se pokuste pochopit ty děje.
      A pro srovnání ze stejné doby a blízké kultury nějaký analogický děj, nejlépe s trochu obrácenými rolemi. (třeba někdo studuje bílé otrokáře a černé otroky a neví, že to bylo i naopak)

    1. V tomto má pravdu, dokonce Pavel má v sobě i cosi navíc, co by za jiných okolností znemožňovalo jeho volbu dokonce i lepšolidmi.

      ALE.
      Věc má druhou stranu – Babiš není Zeman. Zeman měl něco, co dovolovalo lidem ho volit a lidí ochotných ho volit byl dostatek. Těsný, ale dostatek. Zeman byl kontrapunktem Schwarzenberka i Drahoše.

      Babiš je rodným bratrem Pavla a ty vlastnosti, o kterých Vidlák hovořil, jsou do značné míry vlastní i Babišovi. Zeman by porazil Babiše, ale Babiš neporazí Pavla – to je známo už dlouhé měsíce a já si myslím, že Babiš o Hrad ve skutečnosti nestojí. Hrad není cíl, cílem je rituální střet o něj a prohra ve druhém kole.

      1. Nu, já si to myslel taky tak. Proč by měl Babiš chtít na Hrad, když to vůbec nesedí jeho povaze …
        A že nemůže vyhrát. Ale jak sleduji tu stupňující se hysterii na antibabišovské straně, začínám připouštět, že by Babiš nakonec vyhrát mohl. Protože 3 miliony lidí se naserou na to, jak o nich mluví Hrdinova klika.

  6. Vidláku, rozumně jsi učinil. Bývalá usedlost nemá produkční potenciál, a vyžaduje další náklady. Otázka obživy, potřebné infrastruktury, odlišné místní kultury. Ani místo v zastavěné části obce není pěkné. Nechytá za srdce Nepěkná rekonstrukce interiéru s náklady promítnutými v ceně.

  7. Vidláku,podle toho jak píšete a dáváte si věci do souvislostí a stále více se setkáváte s lidmi co nahlédli do
    vysoké politiky mám takový pocit,že vyhledávání nemovitosti co nejvíce na západ má jiné důvody než jsou
    nějaké neshody ve vesnici.Rád bych se pletl.

      1. Je to živý organismus. Ten při pečlivém nastavení teploty, tlaku, vlhkosti i dávce mináže si také nakonec dělá co chce.

  8. Tak jsem vcera myslel, ze vidim svetlo na konci tunelu, a ono ne.
    Zrejme tepla zima zapricinila velmi bojovnou naladu v EU, nebo to jsou prisliby ze zamori, ktere jeste nezname.
    Ursula slibuje podporu Ukrajine az do slavneho vitezstvi. Rutte jakbysmet s tim, ze nic jineho, nez vitezstvi Ukrajiny nepripada v uvahu.
    No a v Bruselu si uz porciji medveda a planuji, co vsechno ruskeho bude po valce zadarmo:

    https://www.euronews.com/2023/01/16/aviation-finance-walsh-hololei

    Clanek je dlouhy, tak bych si dovolil z nej prelozit to dulezite od pana Hololei, generalni reditel pro transport a mobilitu pri Evropske komisi:

    „Rusko valku prohraje, tim zacneme. To urcite pomuze.“ (*)
    „Pokud se jednoho dne rusky vzdusny prostor znovu otevre, tak tak jedna vec musi zmizet, a to jsou poplatky za prelety nad Sibiri“

    *pozn. on tim myslel, ze kdyz Rusko prohraje, tak to pomuze znovuotevreni ruskeho vzdusneho prostoru

    Zajimavost:
    Mistni ctenari urcite vedi, ze po ruske invazi na Ukrajinu EU a par dalsich statu uzavrelo svuj vzdusny prostor pro ruska letadla. Nasledne v reakci na to, uzavrelo Rusko svuj vzdusny prostor pro ty same staty.
    Pan Hololei opakovane zduraznil, ze k uzavreni ruskeho vzdusneho prostoru zpusobila ruska invaze na Ukrajinu.
    To je pekna zkratka, „novinar“ smolici clanek ani nepipnul.

    1. To je stejná logika, v jaké bombardujete civilní objekty a vina za to bombardování leží na vedení bombardovaného státu, protože dosud nesplnilo přání bombardující země.

      Já myslím, že z tohoto hlediska je logika neměnná.

      1. Aha, gogo je dneska jeliman, pro ktereho bombardovani zacalo loni v unoru.
        Pokud Ukrajina bombarduje civilni objekty uz cela leta, a ted jenom o trochu vic, tak se nesmi divit, ze je ted, vcetne tech civilnich objektu, bombardovana take.
        Probudte se, tohle je valka.
        Nejake pozadavky s tim nesouviseji. A to o cem si myslite, ze je „logika“ uz vubec ne.

        1. Vy jste zjevně nepochopil pointu.

          Je stejná, jakou jednou velmi šikovně použil Vidlák v článku a vede to období před 22 roky.

          1. Jojo, naposledy kdyz jste mi tu vmetl, ze jsem neco nepochopil, tak to bylo jak Basta bude mit v prvnim kole pres 20 % a pak zvalcuje Pavka.
            Ano, velmi casto naprosto nechapu pointu vasich prispevku.

            1. Ano, Ano, Sakurko. Jste vztahovačný a navíc zlostný. Můj komentář stran srovnávání Ježíše s Pol Potem jste také nepochopil a ještě jste se na mě zle obořil. Chce to klid a nohy v teple ;-))

      1. No to může být docela zábavné- vypadá to, že budou odhalovat vnitřního nepřítele- varianta padesátá léta , že by se tam požrali mezi sebou.? Tady samozřejmě půjde v první řadě o prachy, ale jistě se to ideově obalí. Máme v archivech spoustu podnětných materiálů, nakonec ještě i pamětníky, mohli bychom nabídnout „nou haf “ To bych prosila lístek do první řady.

        1. Jako přes kopírák. Akorát se záludní vrazi z Vólstrýtu přestěhovali do Kremlu.
          A lidi trochu vyměkli, takže netřeba posílat na uran, bohatě stačí přidusit ekonomicky.
          Výborný nástroj je hypotéka.
          Byly vůbec za bolšána hypotéky? Myslím že ne. Občan si mohl vzít půjčku, ale banka byla tak opatrná, že požadovala 2-3 solventní ručitele a bylo prakticky skoro nemožné upadnout do dluhové pasti.

    2. Zakladateli, jestli jste shledal můj emailem odeslaný příspěvek o Jasných sluncích čitelným a není nic kvalitnějšího ve frontě, tak by s tím porcováním medvěda poměrně dobře ladil…

      1. Já se omlouvám, ale nejméně až do pátku neshledám v mailu nic, neboť jsem v terénu. Naštěstí má ubytovna WiFi, takže můžu aspoň smazat spam a trolly. Do mailu odtud nemám přístup.

  9. OT

    Hezké zhodnocení PP od Jana Kellera:

    Čím si Petr Pavel získal podle vás tolik příznivců? Čím byl pro ně tak zajímavý?

    To byste se musela zeptat jeho voličů, pro mne nijak zajímavý není. Je to typ, který je naprogramován na dvě věci: vykonávat rozkazy a udílet rozkazy. Já osobně si myslím, že nepotřebujeme na Hradě člověka, který bude udílet rozkazy, a už vůbec nepotřebujeme někoho, kdo bude rozkazy slepě vykonávat. Ale podle všeho se dost lidí domnívá, že přece jen něco takového bude ozdobou Hradu. Pokud bude zvolen, budu to respektovat. Na rozdíl od puncovaných demokratů nepolezu na cimbuří vyvěšovat zelené trenýrky.

    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Keller-Vim-jak-Babis-vyhraje-2-kolo-To-Pavel-neokeca-726369

    1. Poslední odpověď je taky výživná:
      – Co nás čeká za vlády prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy?

      J.K.:
      „Jak to mám vědět? To přece ani v nejmenším nezáleží na nich.“ 🙂

    1. To máme krásný výsledek poražený a chudý. Vedle sebe krásné dvě prohry. A když dle jenerála známe poražené, tak bychom měli znát i vítěze. A kdo tedy je vítěz?
      Rozbombardovaná a zmrzačená Ukrajina?
      Anebo si máme vystačit s uspokojením, že sousedovi chcípla koza a my se máme ještě blaze. Na těchto hodnotách opravdu postavit budoucnost nelze. Svět se v p(r)del obrátil a jenerál nás bohužel z toho svým myšlením nevyvede. „Jak sto hoven“!?

  10. Promiňte mi zase odklon od tématu. To víte bába zvědavá. Mám dotaz : Jak dlouho trvá nabíjení elektroauta. U nás na parkovišti v létě postavili takovou bedýnku na nabíjení aut. Celou dobu ani noha/kolo. Včera jsem tam konečně viděla jedno přikurtované a nabíjející se. Páníček seděl uvnitř .A tak mi vrtá hlavou jak dlouho tam asi musí sedět aby mohl kapku popojíždět? Já si dosud myslela, že v garáži se nabíjí do rána, aby byl pohyblivý příští den. A nechat nabíjející se auto bez dozoru se mi zdá nereálné. Ví někdo
    Díky

    1. Záleží na proudu/výkonu a na tom, jak rychle chcete odjet a likvidovat baterky.
      Nejlepší prý je nevybíjet do prázdna a nenabíjet do plna. I tak je to na hodiny v nejlepším případě.
      Dejme tomu 3h vám umožní ujet dalších 300km.

    2. Někteří šťastní majitelé auta na baterky urychlují nabíjení. Sedíc uvnitř auta intenzivně třou ebonitové tyče liščím ohonem a přidávají takto vzniklou elektřinu k elektřině z bedýnky.

      1. Ano, je to tak, až na malé technické upřesnění:
        – nejdená se o ebonit
        – tření není prováděno ohonem
        – proces není závislý na nabíječce, naopak to bývá mnohem častejší na kraji lesa

    3. Re: ema

      V zájmu co nejmenšího snižování životnosti byste neměla nabíjet akumulátory větším proudem, než je číselná hodnota desetiny jejich kapacity.
      Příklad – AKU má kapacitu 80 Ah, neměla byste ji dobíjet větším proudem, než je 8A.
      Toto pravidlo jsme se ovšem učili na starých a hloupých bateriích, ty dnešní krásné, mladé a zejména chytré naflákáte proudem 80 A, jen to fičí. Kolikrát to vaše AKU vydrží, to vám ovšem nikdo neřekne.

      Zásadní problém při rychlodobíjení je uchlazení AKU. Ony se totiž – bestie – nabíjením zahřívají. A zahříváním (nejenom) dochází k jejich nevratnému snižování kapacity z důvodu (nejenom) mechanického poškozování.
      A pokud se je snažíte uchladit, tak je to taky na ho*no, protože vy je neumíte chladit zevnitř, což by bylo žádoucí, nýbrž zvenku, což není úplně tak ono, co by bylo potřeba.

      Tedy abych vám to vysvětlil lidsky. Ideál je takový, jaký si ho vysnili zelení soudruzi.
      Soudruh EKOmanažér přijede dom, pojí salátečku a jde do hajan, případně na jiné místo, kde lze oblažovat manželku. Po osmi hoďkách odpočinku na lůžku a oblažování manželky, by měl být jeho peklostroj nabitý na 70 – 80 %.
      A soudruh může jet EKOmanažovat.
      Jenže když valíte do Práglu vyřizovat dotace, potřebujete rubat (jet rychle), takže na ekopumpě to hodíte na drát, zajdete na ekogáblík (nějaký rostlinný hambáč) a ihned po jeho vyzvracení valíte dál směr Prágl. Tedy pokud vám vzhledem k rychlonabíjení nedoutnají AKU. Což všechno obnáší asi tak hodinu, pokud nejdete probírat podrobnosti s vnadnou sekretářkou a za tu dobu nabijete třeba jenom na 50 – 100 km z deklarovaných 350, to podle instalovaného výkonu a spotřeby elektrohebla.

      1. U normálních aut mě jako kluka zajímala veličina km/h .. jak rychle to umí jet. Ćím víc, tím lepší fáro to bylo.
        Později jsem pobral trochu rozumu a poznal, že hodnoty nad jistou mez jsou k ničemu a začal se orientovat víc na techniku a celkovou funkčnost auta.
        Zavedením elektromobilů nás ale vrací zpět – opět zjišťujeme kolik kilometrů to ujede za hodinu.
        Ale nikoliv hodinu jízdy, nýbrž nabíjení.
        Tedy o kolik kilometrů se mi zvýší dojezd, když budu hodinu nabíjet. U normálních aut to vychází asi na 600km za pět minut tankování, tedy teoreticky 12 000 km/h
        Dnešní elektromobily se pohybují někde kolem hodnot 100 km/h

      2. Díky, to už je na mne moc složitý, já jen nechtěla mrznout venku, když máme okna na druhou stranu. To rychlonabíjení je zajímavé. Dtejně jako zjištění, že v okolí je jen jedno elektroauto.

  11. Povídání k názvu Sudety.

    Slovo Sudéta ( pokud klasičtí autoři si nepřizpůsobili výslovnost, pochází z nějakého keltského jazyka, který byl kdysi rozšířen na našem území. Místo není přesně lokalizováno. Má být někde na sever od Gabréty, což je velmi pravděpodobně Šumava. (Sufix ava /latinský aqua/, který slyšíme často v názvech řek, je zřejmě po Langobardech; možná tu byl už před nimi a znamená voda.)
    Sudéta znamená pohoří kanců, což bylo posvátné, bojovné zvíře. Ovšem, název pro kance, je zřejmě staroevropského původu, např. latinský Sus. Což má přímý vztah k Sudéta.
    Podle Ptolemaiovy mapy, jež byla digitálně převedena na dnešní souřadnou síť, byla místa v mapě lokalizována a tak se zdá, že Sudéta jsou Krušné hory.

    Od dob, kdy Bójové v Sudétě honili kance, se několikráte vyměnilo obyvatelstvo a uplynulo v řekách hodně aquy/avy.

    Naprostá většina lidí už kance nehonila, ale začali se věnovat jiným různým věcem.
    Třeba průmyslovému podnikání. V podnikání bylo jistou dobu jednička Holandsko, ale průmyslová výroba začala v Anglii, protože zde byly jak rudy, tak dostatek energie, ve formě černého uhlí. A v dálkovém obchodě konkurovalo Holandsko. Energii z uhlí, využívaly stroje. Výroba, doprava. Další stroje vznikaly na těžbu a odčerpávání vody. Nerostné bohatství objevovali nejdříve neškolení prospektoři, co měli praxi a „cit“, postupem času to začala být věda. To samé se zdokonalováním výrobních postupů. Vznikaly nové obory a vyučovaly se na školách. Tak se stalo, že Británie měla lepší zbraně a lodě než okolní země a expandovala do zámoří. Což znamenalo více zdrojů na obchod i surovin na výrobu a nakonec i na vědění. Charles Lyell vydal stěžejní dílo Geologie, ze kterého čerpaly generace, mezi jinými jistý Darwin, který v Andách nacházel ulity mořských plžů a v Patagonii fosilie, v Austrálii vačnatce, odvodil si, že Galapágy nikdy nesouvisely s pevninou a začalo mu to pracovat v šedé kůře mozkové.

    U nás, ve střední Evropě, jsme původně přebírali trend že Zápasu, ale pak, pomaloučku, polehoučku, Německo, využívajíce levnou energii z uhlí a zvoucí britské strojní inženýry, předstihlo Británii v průmyslové produkci a právě ono se stalo dílnou světa. Nejen ve výrobě a zpracování oceli a ostatních kovů. Předstihlo ji i ve vědění. Obrovský rozmach následně nastal v chemii, syntéze materiálů, výrobě léků, ale i výbušnin a tak dále.
    Všechno souvisí se vším. Tak tomuto zase my, nepřímo, vděčíme za národní existenci. Rakousko, aby nebylo Německem i jinými, schramstnuto, muselo zavádět reformy. Mimo jiné, i školství. Došlo k uvolnění a mohla se rozvíjet, podle německého vzoru, národní myšlenka.

    Nu a ve střední Evropě máme 2 typy pohoří. Jedno u nich je vyšší, se skalnatými, často špičatými, štíty. Druhé je nižší, zaoblenější, erodovanější. Vše hovoří pro to, že tato pohoří vznikla v různá, geologická období. Už Lyell se ve své knize zabývá datováním geologických procesů. Vědění ještě pokročilo a poslední vrásnění bylo v našem prostoru nazváno alpínské. Podle evropského nejvyššího pohoří, Alp. S názvem druhého, staršího vrásnění, to bylo složitější. Chybí zde nějaká dominanta, kterou by každý znal. Přesto se, snadno zapamatovatelný, ctihodný název, našel. Vždyť již staří Bójové… Tak se toto vrásnění nazvalo sudetským a pohoří, jež v této době vznikla, stejně zaoblená, tedy se stejným reliéfem a zhruba stejně vysoká, se začala, v souhrnu, nazývat sudetská pohoří, zkráceně Sudety. A dnes mluvíme o sudetských nebo alpínských prvcích, když třeba mluvíme o rozšíření kytek.
    Tohle se ovšem s pohořími alpínského vrásnění, nestalo. Pravděpodobně proto, že je zde nápadná dominanta a i ostatní pohoří se od sebe, na první pohled, liší. A i proto, že Alpy je název určitého pohoří, takže nazývat Tatry Alpami, nelze. Proto máme Alpy, Tatry, Fatru, atd. Kdežto Jeseník nebo Šumava, mohou být Sudety.

    Nu a tyto jemné slovní nuance, zapustily kořeny do politiky a přispěly až ke II. světové válce!

    Někdy stačí maličkost a dějiny tečou jiným řečištěm. Třeba, kdyby úspěšného britského právníka jménem Gándhí, v Jižní Africe, výrostci nestrčili z chodníku na silnici…
    Zde stačilo pouze nekřísit název pro Krušné hory, Sudéta, z historie. Co takhle šumavské vrásnění? Pěkně to zní a je nad slunce jasné, obdobně jako u Alp a Tater, že Krkonoše nebo Jeseník, nejsou žádná Šumava.

    Nu, řekni milý čtenáři, není to celé, tak trochu, absurdní??! 🙄 😎

      1. Geologie je jeden z oborů, které vůbec, ale vůbec neovládám. Takže do toho nechci a neumím mluvit.
        Jenom teda v encyklopédii jsem se dočetl, že hercynské vrásnění probíhalo v šesti dílčích fázích (bretonské, sudetské , krušnohorské, asturské, sálské a falcké)
        https://www.cojeco.cz/hercynske-vrasneni

      2. Správně AAA. Hercynské, podle pohoří Hartz.
        Pokud se pohybujeme po našem území, dílčí fáze hercynského vrásnění, se zove sudetské.

        1. Nikoli. Hercynské vrásnění mělo 2 větve. Armorickou a variskou . Na neseme území mimo Krušných hor jsou pohoří větve variské, někdy se u nás říká variské vrásnění.

        2. Úplně by člověka lákalo napsat, že to je důkaz přítomnosti Sudetských Němců z té doby 🙂
          Takže pamatují i trilobity.

          Nemám pochyb o tom, že na Ukrajině by se to ujalo, kdyby existovalo v geologii nějaké banderovské vrásnění.

            1. Joachim Barrande hezkými českými slovy, jako Synek, Maminka, Tetinka, Kralovna, Sluzka či Panenka, pojmenoval i své zkameněliny, a to navzdory mezinárodnímu předpisu.Tak se dostala Česká slova do vědeckého názvosloví

    1. O „Sudetském vrásnění“ jsem nikdy neslyšel. Měl jsem za to, že naše hory jsou (vyjma Karpat) produktem Hercynského vrásnění pojmenovaném po německém pohoří Harz.
      Prosím o odkaz.

      1. Odkazy zde jsou už dva. Myslím, že byste si je našel v pohodě sám.
        Nu, doufám, že se vám to líbilo! 😉

        Ještě něco. Sudéta původně nejspíše byly Krušné hory.
        Přitom sudetská fáze (abychom byli přesní) vrásnění se jich netýkala.
        Mají vlastní vrásnění krušnohorské, fázi hercynského vrásnění. 😉

        https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Sud%C3%A9ta

      2. Odkazy zde jsou už dva. Myslím, že byste si je našel v pohodě sám.
        Nu, doufám, že se vám to líbilo! 😉

        Ještě něco. Sudéta původně nejspíše byly Krušné hory.
        Přitom sudetská fáze (abychom byli přesní) vrásnění se jich netýkala.
        Mají vlastní vrásnění krušnohorské, fázi hercynského vrásnění. 😉.

        https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Sud%C3%A9ta

    2. Sudety by se nemělo říkat. Je to zneužívaný a emočně zabarvený název zneužitý k velkoněmeckým fantasmagoriím. Navíc tím, že jim tak říkáme, potvrzujeme jejich existenci a tím pádem dáváme místním lidem najevo, že jsou naplavený plebs a Němcům tím dáváme za pravdu v tom, že jsme jim je takzvaně „vzali.“
      Je to blábol. Jsou to naše pohraniční hory. „Sudety“ nechte henleinovcům, lidovcům a pražským idiotům, kteří se rádi vymezují proti „špatně volícím křupanům z pohraničí.“

      1. Ano, v šesti větách jste to přesně charakterizoval, Jasone.
        Za sebe bych to jenom trochu doplnil. Slzy dojetí mně spolehlivě padají při filmovém pohledu na vítězný doběh Emila Zátopka na LOH v Helsinkách 1952 v běhu maratonském, kterýkoli závod psích spřežení, pochodující skotští dudáci s jejich chorálovými melodiemi a nejslavnější světový chorál, Svatá válka. Naopak vztek ve mě vzbuzuje pojmenování našich pohraničních oblastí slovem Sudety… Nepříčetný vztek!

      1. Hercynské, podle pohoří Hartz.
        Pokud se pohybujeme po našem území, dílčí fáze hercynského vrásnění, se zove sudetské.
        Odvozené od slova Sudéta a vztáhnjté tudíž i na Šumavu, Jeseníky, Krkonoše a tak dále.

    3. Re: gogo

      Gogošu, Gogošu, vy si tu zas valíte po kýtách.
      Nedočetl jsem to ani náhodou, takže:
      1/ Čechistán byl prvotně formován při Hercynském vrásnění, to je nějaký devon a karbon.
      2/ V třetihorách byly pak zlomy vyvýšeny a projevila se sopečná činnost – viz dnešní zbytky třetihorních kup v Českém středohoří (Milešovka, Říp a třeba můj milovaný Oblík), ale to je asi tak všecko.

      1. To je jako v Americe není vhodné říkat černoch,ale afroameričan, u nás to jde tak stejně sudety u nás ne a v Polsku možno.Jsou slova,na která jsou určité národy citlivé

    4. Ta teorie, že Sudeta ore na Ptolemaiově mapě odpovídá Krušným horám, se mi zdá dost pochybná. Dávám přednost interpretaci:

      Askiborgion – Krkonoše & Jeseníky
      Melibokos – Krušné hory
      Semanos – Český les
      Sudeta – Šumava
      Gabreta – Bavorský les

      1. Při vší úctě, Zdendo,

        hranice mezi Šumavou a Bavorským lesem, není geografická. Je to jedno pohoří. Jména mají rozdílná podle politické hranice.

        https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Bavorsk%C3%BD_les

        Lze předpokládat, že v době Ptolemaiově zde žádná politická ani etnická hranice, nebyla.
        Těžko by tuto jednolitou lokalitu tehdy lidé chápali, jako lokality dvě.

  12. Pojem statek zdá se mi býti poněkud nadnesen-z pohledu kupujícího.
    Statek bez pozemků je jen velký barák, nic víc.
    V lepším případě rekreační objekt, popřípadě dům k bydlení pro někoho, kdo má dostatek oběživa a hledá klid v kraji, jež jest svým způsobem malebný, nicméně neúrodný.
    Každopádně věc názoru, moje žena by řekla barák hrůzy a uklízet bych tam nechtěla.

    Jenomže hen tá druhá míza, že a také velká přání se maj plnit nejen o Vánocích i když jsou to přání nejen od dětství, touha po lidské pospolitosti po souznění (jsou tam jiní a lepší lidi než tady) atd., jednoho nutí hnát se někam jinam, dál. Jakoby to tam zákonitě muselo být lepší než to, co zrovna mám. jenže není.
    Není.
    Stejně jako není lepší holub na střeše, než vrabec v hrsti.

    Touha je mnohdy krutá záležitost, nicméně jsou v životě lidským záležitosti mnohem důležitější. Jako třeba rodina, potomstvo a taková ta malá vítězství, která člověk ocení mnohdy až po létech.
    Takže pane Vidláku, přeji vám jasnou mysl a střízlivý úsudek.
    To se rozhodně vyplatí.

  13. Také jsem kdysi snila o pořízení domu po vzoru Kocoura Mikeše z Hrusic. Dnes je mi velký náš barák, ale naproti máme dobré sousedy.
    A stejně bych jinde než ve Vidlákově nebyla schopna žít, protože „můj stříbrný vítr“ se již velmi unavil.

  14. Poznámky k používání pojmu Sudety

    Kromě korektního geografického pojmenování horského masivu táhnoucího se na severu Čech a Moravy, tento pojem zneužili Velkoněmci po roce 1918 k pojmenování pruhu území převážně osídleného německým obyvatelstvem v česko-moravském pohraničí, a to poprvé v historii jako politický název. Nikdy před tím Sudety politicky neexistovaly. Oficiálně a mezinárodně byly Sudety (později Sudetská župa III. Říše) uznány až v roce 1938 podpisem Mnichovské smlouvy. Označovaly pohraničí obývané většinově německým obyvatelstvem, které bylo odtrženo od Československa. Tato mezinárodně odsouhlasená záležitost, vynucená Mnichovskou smlouvou, trvala pouze necelých 7 let, do května 1945. Takže ti, kteří i mezi Čechy název Sudety dnes používají, vlastně podporují snahy vysídlených českých Němců a jejich potomků o návrat do tehdejšího právního stavu a upomínají na rozhodnutí Mnichovské konference jako správné. Ve Velké Británii by Brit, který by veřejně použil název Malvíny místo Falklandy, rychle společensky skončil, v Česku je možné všechno. A tak řada i vzdělaných Čechů stále více tento umělý pojem používá, aby se vymezila proti oficiálnímu českému stanovisku (založenému Edvardem Benešem, mezi Němci a některými Čechy zejména nenáviděného) a podpořila tak iredentistické a majetkové snahy jak potomků vystěhovaných českých Němců, tak některých, naštěstí minoritních českých politiků, bohužel často katolíků. České hranice, po staletí bez větších změn i v rámci Rakouska-Uherska, byly historicky mezinárodně uznávané jako hranice zemí Koruny české. Z těchto hranic vycházelo úsilí českých politiků vedených Masarykem a Benešem v rámci prací na Versailleské smlouvě a v zásadě tyto hranice platí dodnes.

    Chápu, že pro mnohé německé obyvatele českého pohraničí bylo bolestivé, když se museli vystěhovat z Československa po roce 1945, ale byl to důsledek války, kterou si velká většina Němců, a to včetně těch žijících na území Československa přála a také začala. Navíc během války aktivně pracovala na přípravě genocidy českého národa poté, co by Německo ve válce zvítězilo. Vysídlení bylo sice kolektivním trestem, ale tak byli kolektivně trestáni vždy ti, co války prohráli.

    Němci z českého pohraničí byli spokojeni v době, kdy byli součástí vládnoucího německého národa za Rakouska–Uherska. Jakmile se jejich postavení dostalo na stejnou právní úroveň jako postavení Čechů po roce 1918, začali pracovat na iredentě a byli neloajální k Československu. Byl to důsledek jejich pýchy a velkoněmeckého nadutého myšlení. Příkladem budiž velkoněmecká činnost opata Gilberta Johanna Helmera z kláštera v Teplé, nedaleko od místa s nemovitostí, kterou chtěl Vidlák zakoupit (opatem byl v létech 1900–1944). Ten, když psal o Slovanech, nazýval je die Sklaven (otroci), ne jak je to správně německy, die Slawen. Velkoněmecké chování opata Helmera a jím vedené komunity premonstrátů v Teplé rozhodně nebylo cestou následování Krista. A to pojmenování die Sklaven bylo jen drobkem v tom jak se nepřijatelně ke Slovanům a Čechům zachovali. Těch ponurých tepelských historek, zejména z konce války, je víc. Osobně jsem poznal několik českých Němců, se kterými jsem se přátelil během mého téměř desetiletého pobytu v karlovarském pohraničí, většina ale byla protičeská. Jak napsal po válce o Němcích český básník Jaroslav Seifert, nositel Nobelovy ceny, ve své knize Všecky krásy světa:

    „Já vím, snad nejsou všichni vinni, ale nikdo, ani změna politické situace mě nedonutí, abych zapomněl! Byli příliš krutí a bylo jich mnoho!“

    Používání pojmu Sudety v politickém smyslu, mimo historickou retrospektivu a čistou geografii pro severní část Čech a Moravy, je pro většinu Čechů nepřijatelné. Od nepaměti jde o území Koruny české, později Československé republiky a nyní České republiky. Krajinou Sudet je pouze pro stoupence Velkoněmců, Henleina, K. H. Franka, pana Hitlera.

    1. Díky za poučný výklad.
      Jenom bych nebyla tak přísná k českým Němcům, žijícím v Sudetech.
      Nic nezavinili, přesto se během minuty stali z občany druhé kategorie. Jednacím jazykem v R-U byla němčina, v nově vzniklém ČSR líbezná českoslovenština. Začala probíhat poměrně tuhá čechizace, která měla mnoho podob. Těžce asi nesli i to, že německy mluvící státní zaměstnanci byli nahrazeni Čechy z vnitrozemí.
      ( Jakpak se asi dostal ten český pošťák do místa, kde měla jeho malá dcerka jen jednu českou kamarádku, se kterou se chodily dívat na vojáčky? Jinak tam byly samé německé děti. Film Vlak dětství a naděje jste asi viděl. )
      Těch ústrků bylo opravdu hodně, jenom se o tom nemluví. Když Benešova vláda pochopil že je zle, tak už bylo pozdě a sudetští Němci horovali pro Hitlera a šéfoval jim Henlein. Silné emoce udělaly svoje.
      Z vašeho výkladu tak trochu vyplývá, že všichni Češi jsou hodní a vždycky dělají jenom správné a dobré věci.
      Blbci se ale najdou všude. V tom nejsme výjimkou.
      A do mě! Teď to zase schytám ze všech stran.
      😉

      1. Musím s přihlédnutím k diskuzi zde znovu konstatovat, že mi zpětným pohledem rozpad RU nepřipadá zas až tak šťastný

        1. Admirále, E-U byl mnohonárodní stát s dominancí německého a maďarského národa. Oba národy byly v říši v menšině, přesto vládly a zejména na Slovensku a nejen tam, se snažily o brutální maďarizaci, u nás o poněkud inteligentnější germanizaci.

          Zejména dnes, kdy se stále víc prosazuje federalizace EU je jasné, že v demokratických poměrech nemá idea federalizace naději na přežití. Nikde na světě taková federace více národů v jednom státě bezproblémově neexistuje.
          Takže rozpad R-U byl zákonitý důsledek sociologických jevů a bylo to tak dobře. Nakonec se to týkalo i rozpadu ČSFR.

          1. Těžko říkat „kdyby“.

            RU měl svou mnohonárodností vložen do základů problém. K tomu, jak píšete, pocit nadřazenosti Maďarů a Němců a tvrdá maďarizace v Uhersku. To mohlo obstát v klidných letech, ale ta skončila 1. sv v.

            Když se pak kriticky podíváme na existenci Československa, tak je to ne úplně radostné – furt protektorát. I dnes. Fandíme li protektorátům, můžeme být spokojení.

            Rozpad RU neuklidnil národnostní vášně, naopak.

            Za vznikem RU stály hrozby a výzvy v našem regionu. Ty rozpadem RU nezmizely, nástupnické státy RU na ně mají podobné pohledy. Jsme si bližší než si optikou křivd, které jsme si napáchali schopni uvědomit.

            1. Od té doby dodnes je to stále probíhající proces.
              A konec v nedohlednu.
              Proces skončí tehdy, kdy se skončí změna tvorby v myslích aktérů tohoto procesu.
              Tedy, kdy jedni opustí dojem, že jsou nadřazeni a druzí, že musí být ušlápnutí.
              Čili zas a znova, kdy zafunguje zákon spojených nádob.
              A dnešní podoba toho, co se nazývá sjednocená Evropa, tomu rozhodně nenahrává.

            2. Co se týče existence RU, jeho existenci poté, kdy se vydalo Nové zemské zřízení, bych si rozhodně neidealizoval.

              Ostatně, o těžkém národnostním útlaku a poněmčování, je volně dostupných údajů, dost.

          2. Souhlas. Všechna impéria se rozpadla, i velké celky. Zajistit, aby měly všechny regiony pocit svobody je nemožné. Vždycky bude nějaká entita remcat, mít pocit útlaku. Jestli oprávněný anebo ne, na tom moc nezáleží.
            S tímto jevem obratně pracují Spojené státy. Jejich zájem o Ukrajinu, Bělorusko, bojovné Kurdy, Kavkaz, Tchaiwan , Tibet, provincii Sin- ťiang je neutuchající.
            Přijde mi zajímavé, že zcela neteční jsou k utiskovaným Kataláncům ve Španělsku. Jak je to možné? 🤔

          3. Řekl byste, že v Předlitavsku vládl německý národ nebo spíše habsburská ideologie? Neusilovali Němci o sjednocení s Německem, což Habsburkové/vládnoucí třída nechtěli dopustit?

        2. Co se týče existence RU, jeho existenci poté, kdy se vydalo Nové zemské zřízení, bych si rozhodně neidealizoval.

          Ostatně, o těžkém národnostním útlaku a poněmčování, je volně dostupných údajů, dost.

            1. Montovny,stejně jako dnes. A proč montovny.? Levná pracovní síla a celkem šikovná. Nic jiného za tím Helanov nehledejte.

            2. Nepletete se. Skutečně tomu bylo tak. To až dnes, když útlak pominul jsme se stali zavinutou průmyslovou zemí.

              1. Dnes je taky útlak. Jsme kolonií. A montoven tu je pořád dost a byly by i nové, ale dochází místo, všichni chtějí jen halu na zelené louce.

            3. Čechy za RU – díky nerostným zdrojům dílna RU.

              Směs německého, židovského a českého podnikatelského živlu. Díky tomu vysoká technická vzdělanost tažená poptávkou, což vytvářelo multiplikační efekt – asi jako V Číně před 30 roky.

              S „útlakem“ to nemělo žádnou spojitost.

              1. No vždyť jo!
                Mimochodem, císař věnoval nemalou částku na stavbu Národního divadla. Takže to s tím útlakem asi nebylo tak divoké. A nevyváděly se peníze do Rakouska, to se děje až dneska. Byrokracie byla veliká už tenkrát, ale nesrovnatelná s dnešním stavem.

                  1. Jéžišmarjá!
                    A ty prachy jako byly vydřené JENOM z českých lidí?
                    Jasně že chudáci museli odvádět daně. Všichni, bez rozdílu. Němci i Češi i Rakušané.

                    1. Máte pravdu, všichni platili, ale: „Bez peněz vydřených z českých lidí bych byla jenom bezvýznamnou kněžnou. „(Marie Terezie)

                    2. Jaký daně? Za Marie Terezie ještě byla robota a poddanství bylo zrušeno až 1848. To si Helanov neokecáte.

            1. Ti,co měli prachy chtěli,aby všichni mluvili stejně jako oni,aby jim mohli poroučet. Stejně jako dnes. Proč všichni tady musejí musí na angličtinu ? A za totality, proč všichni museli z ruštiny maturovat. Do budoucnosti to vidím na čínštinu.

              1. Tak proč nás ve škole učí, že zlí Němci poněmčovali hodné Čechy? Alespoň takto tradiční výuka a chápaní vyznívají.

                1. Protože kdyby hodní Turci potrurčovali zlé Rakušany, tak ti by psali něco podobného.
                  Nebo kdyby hodní Francouzi rušili v Evropě němčinu a nahrazovali ji (zcela logicky) francouzštinou.

                  Výuka neříká o hodných a zlých, ale o likvidaci národa, jazyka.

                  Z hlediska těch co likvidují, je to bráno většinou jako dobro, u těch likvidovaných to nebývá tak jednoznačné.

                  Třeba na Ukrajině je zakázáno používat veřejně ruštinu a Rusové byli vyřazeni ze seznamu původních národů Ukrajiny, ačkoliv ještě před 20 roky naprostá většina občanů Ukrajiny mluvila doma rusky jako svým rodným jazykem a Rusové tu oblast vytvořili a dali jí jméno.
                  Tady pak hodnotit, kdo je zlý a kdo hodný, je na 3 roky od Urválka Stříže, když to přehodíte

                  1. Jenže byl tady nadhozen názor, že poněmčování nedělali Němci jako národ z důvodu zášti, nýbrž držitelé moci z důvodů praktických.

                    1. Z praktických důvodů. Němčina sloužila jako lingua franca, nic víc bych za tím nehledala. Stejný účel plnila i latina, na východ od nás ruština, dneska angličtina. Nehledala bych za tím politiku ani útisk.
                      Vzdělaní lidé se potřebují nějak domlouvat.

              2. Sibyla 13:16
                přesně. Naši otcové se učili německy my rusky naši synové anglicky. Naši vnukové nepochybně čínsky. S pravnuky mám trochu problém protože indičtína neexistuje

            2. Já myslím, že centralizace a zavedení školní docházky. To většinou zlikviduje menšinové jazyky. Dialekty pak dorazí rozhlas a televize.
              Takhle se v ČR například rozplevelila šílená pražáčtina i v úplně odlehlých oblastech země.

            3. Údajného?
              Němčina byla po celou dobu existence R-U jediným úředním, jednacím a vyučovacím jazykem, a to až do pol. 19. století; vyjma území, kde probíhala maďarizace.
              Pouze v triviálních školách byla vyučovacím jazykem čeština.

      2. Nic nezavinili? Ještě v posledních demokratických volbách v ČSR volila většina českých Němců Henleina. Takže zavinili.
        Pokud jde o použití jazyků v bývalém ČSR, v úředním styku mohl český Němec používat němčinu a musel dostat odpověď v němčině (a to i v jednání před soudy). Český Němec mohl zastávat i místa ve státní službě, ale musel ovládat také češtinu. A protože mnoho českých Němců sice jakž takž česky mluvilo a rozumělo, z pýchy nešli složit státní zkoušku z češtiny. Zejména po roce 1918 si mysleli, že ČSR padne.
        Nikde jsem nenapsal, že Češi byli a jsou hodní a Němci zlí. Jen hodnotím události od roku cca 1900 do 1945. Obě války začali Němci, ne Češi.

        1. Zneužiti pro válečné cíle byli obyčejní občané z obou stran. Stejně jako dnes. A odnesli to i nevinní. Stejně jako dnes. O čem chcete diskutovat. O hodných Němcích a zlých Češích.? To by asi chtěla Helanov.

          1. „Zneužiti pro válečné cíle byli obyčejní občané z obou stran.“ ?

            Jaké měla „válečné cíle“ demobilizovaná, přepadená v protektorát přeměněná ČR ?

            Jsou chvíle, kdy je paušalizace nutná. Tehdy „sudetští“ Němci, dnes laviny migrantů. Pokaždé v tom davu najdete někoho, kdo je v podstatě nevinný. Ale než to zjistíte, tak ta většina se bude mezitím chovat jako rakovina. A to je hodně nefér vůči obyvatelům vlastní země. Lépe se to chápe, až někomu z blízkých přepadnou děti, znásilní dceru, vykradou byt, zapálí auto ( policie to odloží nebo soudy zametou ) a dostanou dávky ve výši Vašeho platu.

            I tehdy se najde někdo, kdo prohlásí „nejsou všichni stejní“. A bude mít pravdu.

            1. Naši občané byli zneužiti , že se jich nikdo na nic neptal. O nás bez nás .Stejně jako dnes, nás se neptají a chystají válku.

        2. Laco, právě s tou češtinou měl problém. Asi to není legrace, když se má dospělý člověk naučit tak složitý jazyk.
          Představte si, že ve Finsku může švédská menšina mluvit švédsky a všechny tabulky ve veřejném prostoru jsou dvoujazyčné. Aby rozuměli i Švédi.
          A rozhodně se nedá říct, že by historicky vždycky oba národy spolu dobře vycházely.

          1. Ale dnes je to to samé. V baltských státech rusky mluvící menšina nemá plná občanská práva. O Ukrajině ani nemluvě.

            1. Pokud pominu vraždění ruskojazyčných na východě od banderovců, tak možná oficiálně jsou na tom v těch pobaltských zemích ještě hůře než na UA. V Ukrajině ještě ruskojazyční mají občanství UA. Což neplatí o pobaltských Rusech, kteří nesloží nějakou tu zkoušku z litevštiny, lotyšštiny, ti jsou, jestli se nepletu, BEZ OBČANSTVÍ.

      3. Ale neschytáte. ono je to kapku složitější než to vidí aktivisti, jako je pan Laco G.

        Tak třeba je pochybné, že „Oba národy byly v říši v menšině“. To se musí říct vůči komu.
        V Rakousku nebylo např. Čechů a Moravanů víc než německy mluvících. Jiná věc je, že oba „panské“ národy neměly většinu proto „ostatním“. Kteří ale nebyli jednotní.
        Rozpad R-U zavinila hlavně nenažranost Maďarské šlechty a idiotismus Habsburkků, tedy FJ I. Přitom jednou dvakrát za svou vládu měl zaděláno na slušnýho premiéra, ale nepodržel ho. Nakonec, stejně jako nepodržel Mikuláš Stolypina

          1. A nebyl to spíš výbušný kotel na Balkáně a pakty(Trospolek proti Trojdohodě) stejně jako dnes? Balkán chtěli ti i ti, tak se o něj poprali.

              1. To byly momentální věci, co přispěly, to jistě. Ale vnitřní tenze byly na prvním místě, myslím si.
                Ani SSSR by nezničilo „uzbrojení“, nebo Afgh.

        1. V menšině vůči celkovému součtu ostatních národů. I na území Čech a Moravy bylo víc Čechů, než Němců.

      4. sudetští Němci horovali pro Hitlera
        Já znám Egerlanďany z Egerlandu a Krušnohorce z Erzgebirge. Nikdo z nich se nepovažuje za něco sudetského. Jsou to potomci sociálních demokratů a komunistů a drží víru otců. Dodnes. Jen ne tu oficiální, ale „klasickou“. Tím chci říci, že ne všichni tzv. sudetští Němci horovali pro Hitlera. A nejen to, nedivili se, jak dopadli. Dnes ale společně litujeme nenávratnou ztrátu kultury.

    2. Když se Vám nelíbí slovo Sudety, jak tedy máme nazývat území, kde je oproti tradičnímu osídlení prudký propad v socioekonomických faktorech, ve vzhledu vesnic atd.? Sudety jsou skutečnost, je to dosídlená oblast s negativními socioekonomickými důsledky.

      Nenavrhuje mi název „pohraničí“, protože mnoho z těchto míst ani není nějak blízko u hranic.

      Tak jak tedy mám nazývat tuto realitu?

      1. Nijak a nepaušalizovat. V „sudetech „na Tachovsku je to jiné než v „sudetech „na Svitavsku. Tam je navíc daleko i k hranicím. Sudety je opravdu označení pro oblasti,které odtrhl Hitler.Ekonomiku do toho dnes netahat,propad je z jiných příčin. Tečka

        1. Souhlas.
          Ale ono s ekonomikou trochu i souvisí. Po vyhnání Němců se do těch opuštěných regionů natahalo nepřizpůsobivé obyvatelstvo. Samozřejmě až potom, co tam udatné RG ukradly všechno, co nebylo pevně přibité.

            1. Souhlasím. Maminčin bratr (dentista) se po odsunu Němců ostěhoval do Chebu. Šel tam za prací a ordinací s bytem. V domku u svých rodičů se mačkali dvě rodiny a v maličké ordinaci v podkroví domku nebyla ani zavedená voda. Dnes si to ani neumím představit.

            2. Sibylo, viděla jste jak vypadal doslova vybydlený Jablonec nad Nisou?
              Někdo asi zničil ty krásné hrázděné domy. Tohle jsem měla na mysli. Jasně že se tam nastěhovali i slušní lidé. Ale je tam znát, že ta náplava neměla k tomu regionu už ten vztah. Nežili v domech svých předků, ale v cizích domech. Ke kterým přišli za hubičku.

                1. Ty domy někdo vybydloval několik let. Hromady odpadků, místo oken igelity, vytrhané parkety a zárubně, všechno co šlo spálit, anebo odnést do Sběrných surovin , zmizelo.
                  Píši zhruba o roce 70. Dneska vypadá Jablonec určitě jinak. Ale ty domy se zničit nemusely.

        2. no… nacistický termín, jako General Gouvernment, Ostmark, Protektorat B+M atd

          Nevidím problém v jejich používání v daném historickém a kulturním kontextu.

          Můžeme klidně hovořit o Klausovi, který se narodil v Protektorátu. Ale o jeho synovi asi neřekneme, že se narodil v bývalém protektorátu.
          Stejně jako kancléř Scholz není kancléřem bývalého Reichu.

          1. A jak tedy nazvete skutečnost, když se podíváte na každou socioekonomickou mapu ČR? Nebo budete dělat, že to nevidíte, že je to náhoda?

            1. Co uvidím, že oblasti, odkud byli odsunuti (nebo zahynuli u Stalingradu) říští občané, vykazuje i po 80 letech některé jiné charakteristiky, než oblasti, kde k odsunu nedošlo?
              To asi uvidím.
              Podobně uvidím anomálie v oblastech, kde byl po roce 1990 zlikvidovaný průmysl a dopravní obslužnost.
              Uvidím i anomálie v Praze a blízkém okolí.

              Myslím, že uvidím i anomálie v Lidicích a na místech německých vyhlazovacích táborů. Taky uvidím anomálie v populaci Cikánů a Židů. Uvidíme toho spousty.
              Po moru nám zůstaly změny v rozložení krevních skupin a po třicetileté válce změny v DNA populace.

              Takže ano, můžeme říct, že některé z oblastí, které nacističtí Němci označovali za politické Sudety, dodnes vykazují některé charakteristiky.
              Neplatí to ale o všech a neplatí ani to, že ty charakteristiky jsou vlastní jen jim.

              Z bývalého německého nacistického Genereal Gouvernementu například vidíme, že drasticky ubylo Židů a platí to dodnes.
              Používáte proto dodnes ten nacistický termín pro tu oblast? Nebo děláte, že nevidíte jiné charakteristiky, než před německou nadvládou?

        3. Nijak? To je nesmysl. Zatím je stále příliš vysoká korelace mezi těmito socioekonomickými faktory a vysídleným územím. Když se nám nelíbí Sudety, tak to alespoň nazývejme „dosídlené oblasti“.

          1. Proč bychom to měli nějak speciálně nazývat? Nezapomeňte, že vaše nacistické Sudety nejsou přímým ekvivalentem oblastí, odkud byli odsunuti říští občané.
            Patří podle vaší nacistické terminologie např. Brno do Sudet?

      2. Je to jednoduché, území českého pohraničí zabrané Mnichovskou smlouvou. Ale ani toto území na tom socioekonomicky není celé špatně jak píšete. Například celé Liberecko, nebo nakonec i Vidlákov.
        Hodně záleželo, jak po válce byly jednotlivé pohraniční regiony využívány ekonomicky. Například Podkrušnohoří bylo zdevastováno těžbou uhlí a chemickým průmyslem ve prospěch celé ČSSR, ale zpět formou neprůmyslových investic a dotací bylo vráceno málo.

        1. Já bych řekl, že největší katastrofou, tedy s největším vlivem na dnešní stav, byla polistopadová likvidace průmyslu a někde taky po rozdělení Československa příliv slovenských Cikánů.
          Podobná věc se dá vysledovat v mnoha jiných zemích, kde byl zlikvidovaný průmysl, který oblast živil. Uhelné oblasti Británie, regiony s hutnictvím, nebo města duchů v USA po kolapsu automobilového průmyslu.

      3. „dosídlená oblast s negativními socioekonomickými důsledky“

        Záleží, co tím místní Kartouzův vojín má na mysli. Toto je většinou mantrou lepšolidí, proč jsou Němci chudáčci, zváště v dnešní době, kdy máme neohenleinovského premiéra.

        Pobýval jsem těsně před Plyšákem v různých velkých městech pod Krušnými Horami, kde bylo spousta průmyslu, pracovních příležitostí, skvělá dopravní obslužnost. Oblast se dost rozvíjela. Bohužel negativa ohledně ekologie (té pravé). Koneckonců první demonstrace v r.89 byly v Teplicích kvůli nedýchatelnému ovzduší. Takový předkrok listopadu.

        Po r.2000 jsem i chvíli bydlel v UL. Vedle našeho bytu dělnická ubytovna velkého průmyslového podniku. Pobýval tam pár dnů i kamarád z jiného koutu republiky, když s firmou tam měli nějakou práci a my pak mohli chodit denně na pár piv a pokec. Půl roku po mém přestěhování z města se stala z ubytovny pro firemní dělníky ubytovna cikánská . Toto následovalo ve většině ať větších nebo menších měst severočeského kraje. Drvoštěp z Kydů a odsud, kdy pak byl „odejit“ by mohl jistě dlouze vyprávět. V jednom takovém městě naplnili cikánským obyvatelstvem KOMPLET tři nebo čtyři sedmipatrové paneláky za sebou. Jsou to prý jacísi cizí, prý původní Cikánstvo se s nimi nedruží.

        Jdou fámy (že by pravda ?) o tom, že Praha při povodních se elegantně zbavila svých „negativních socioekonomických“ opálených obyvatel. K tomu přičtěme konec průmyslu jako takového a těžby hnědého uhlí, nezaměstnanost a máme hned krajinu, kde zůstávají žít rodiče, ale jejich děti chtějí zdrhout kamkoliv. Fuj ti Češi, jó, to kdyby tam zůstali Němci, to by tam jinak vypadalo, že ? Možná jako v Žitavě, kde se odstěhovali asi už všichni a starosta snad nabízí byty i přespolním Čechům.

    3. Super, toto je třeba šířit.
      Ještě bych podotknul, že dnes opět tolik omílané Rakousko-Uhersko by bývalo neskončilo, nebýt velkoněmeckých fantasmagorií a vymezování se proti Slovanům. Dříve nebo později by došlo k federalizaci a říše by nabídla rovnocenné postavení nejen Rakušanům a Maďarům, ale i Čechům nebo třeba Chorvatům a Bosňákům. Po porážce ve WW1 by ani neměla na výběr. V podstatě by nabídli takovou středoevropskou unii, která by měla spolkový charakter. To by však bylo možné pouze tehdy, pokud by Franz Josef nepopřál sluchu stupidnímu velkoněmeckému blábolení a snaze vykořisťovat údajně jednodušší národy.
      Takže to dopadlo jak to dopadlo a Masaryk nemohl jinak než vyhlásit Československo. Jinak bysme další vlnu germanizace nedali. To, že se později začala Praha chovat v rámci Československa velkopansky už je jiný příběh, ale má důsledky do dneška.

    4. Laco G. Mlynář 18 ledna, 2023 (10:26)

      Poznámky k používání pojmu Sudety

      Váš komentář mi hovoří z duše.
      Naprosto souhlasím, připodepisuji a děkuji!

  15. Vidláku, děkuji Vašemu přetíženému a t.č. udřenému andělu srážnému, že Vás od koupě ochránil !!

  16. Z fotek těch interiérů v inzerátu na mne padl smutek spolu se znechucením. Takhle zkurvit krásný prostor. A když někdo udělá tohle s interiéry, jak asi vypadá to, co vidět na první pohled není?

    1. Vždycky si vzpomenu na známého, který charakterizoval Nového Rusa takto:
      U nás, když v chaloupce s vodou ve studni a záchodem na hnoji člověk zbohatne, tak si v domě pořídí koupelnu a přivede tam vodu.
      Nový Rus si nechá pozlatit rumpál.

      Takhle na mě většinou působí ty předělávky, nebo i vyšší level podnikatelského baroka.

      1. Re: gogo

        Rus je chytrý, protože pozlacením rumpálu, resp. rezignací na mechanizovaný přívod vody ušetří naprosto zásadní částku za permanentku do posilovny.
        A vy tomu nerozumíte, páč jste málo mladý a málo krásný, chytrý jste nebyl nikdy.

  17. Milý Vidláku,
    téměř každého chlapa mezi 50ti až 60ti léty popadne fantas, že už ví jak na život jinak. Končí to výměnami manželek, rozvody, opuštěnými dětmi, hádání se o majetek.
    Můj syn je poloviční Chod a tak docela dobře znám oblast od Chebu po Chodsko, včetně Tachovska. Krásná krajina, ale spíš pro drsoně a ne na prosperující ani mírné zbohatnutí. A navíc, když jsem na začátku devadesátek kupoval bývalou firmu a to v mnohem klimaticky příznivější oblasti, kamarádi, kteří mne přišli navštívit konstatovali, koupil sis práci. A byla to pravda. Téměř 30 let jsem nevěděl, že zrovna probíhá jaro, léto…
    Naštěstí mě od fantazírování držela na dálku moje pragmatická žena.
    Ono když je vám 50, tak si většinou neuvědomujete, že vám do konce sil a začátku nemocí zbývá maximálně 15 drahocenných let, během nichž byste se měl připravit na to co přijde kolem sedmdesátky.

    A ještě jeden dodatek. Vojenští stratégové tvrdí, že kdo první opustí bojiště, prohrál bitvu. Takže řešit problémy s nepřejícími lidmi přestěhováním je vlastně přiznání prohry.

    1. Člověk s tak vysokou mírou empatie, jako Vidlák, navíc s technickým vzděláním TZB, určitě dobře poznal, že ona nemovitost není to pravé ořechové. To, co píšete, bude zřejmě nejsilnější motiv, který Vidláka poháněl.

    2. Re: Laco

      Naprostý souhlas.
      Minimálně s dodatkem.
      Já dodám – kdo uteče jednou, bude utíkat už napořád.
      A na zkažení nálady druhé moudro – časem člověk přijde na to, že je nutné se naučit žít i s porážkou. Pokud ne, zničí ho směřování za dalšími a dalšími vítězstvími.

      Já samozřejmě nevím, jaká je situace na Moravě, ale asi bych neutíkal v případě, že mám svou nemovitost a jakýsi poloperspektivní zdroj obživy. Všechno se dá řešit, čas obrušuje hrany, starým páprdům docházejí síly, občas nějaký „nevhodný kus“ dokonce i umře a mladí žijí v poněkud jiném světě, než my.

        1. Re: Homér

          Asi tak nějak…
          Případně tomu lze pomoci vykopáním hnoje na úhlavního nepřítele.

          Nyní se dobrovolně přiznám, že jsem byl dotlačen svým nepřítelem takovou pěknou fůru hnoje na něj vyvalit před cca 20 cizími lidmi.
          Jako největší průser z této eskalace a následné konfrontace považuji skutečnost, že mne to ani moc netěšilo…
          Njn. stane se…

    3. Zajímalo by mně, jak se na to, co přijde v sedmdesáti, dá připravit.

      Celý život se člověk snaží slušně uživit rodinu a zažívá shon a stres. A nemusí přitom zrovna hrabat na nejvyšší hromadu.
      Nebo žije jen pro sebe bez větších problémů – ale sám.
      Do cca 50 většinou nevíme nic o problémech se zdravím, pořád jedeme jak zamlada.
      Takže, buď být opatrný, rezavět od mládí nebo držet tempo, dokud to jde.
      Případně mít žaludek jako Romanové, Křetínští a od 40 si užívat.

      1. Uvedu jen dva malé příklady takové přípravy. Nebudu bydlet v panelákovém bytě ve 3. patře bez výtahu, ale pořídím si byt v přízemí, do kterého se dostanu z ulice nejvýše pomocí překonání tří schodů.
        Nebudu bydlet na samotě, ale pokud možno ve městě obklopen různými provozovnami služeb. Atd. a tak podobně.

          1. Vlastnictví hrobek a investování do nich jsem nikdy nerozuměl. Dobře, tak hrobka Schwarzenbergů u rybníka Svět, kam chodí turisté jako na prohlídku zámku (nebo chodili, už dlouho jsem tam nebyl po restituci Pezoldovou), ale pro běžného člověka je to zbytečnost. Když se dnes projdete po hřbitově, tak jména zemřelých vám většinou nic neříkají, ať jsou lidí movitých, nebo chudých. Je to věc pro vzpomínání maximálně dvou generací.
            Moji mladí mají pokyn rozprášit na místě, kde se mi za života líbilo.

            1. Nevím, jak je to v současné době. Když umřel otec, dostal jsem od pohřební služby k vyplnění takový detailní dotazník. Byly tam dvě možnosti, jak naložit s popelem zesnulého – „rozptyl“ a „vsyp“. „Rozptyl“ byl ale škrtnutý. Když jsem se dotázal, proč tomu tak je, dozvěděl jsem se, že z ekologických důvodů je možné aplikovat jenom „vsyp“.
              Jinak.
              Hrobky, hroby a podobně jsou pro publikum. Někdy pro rodinu, aby měla místo rozjímání. Hodně (ale ne absolutně) to souvisí s náboženskou vírou. Mě to vcelku míjí, ale třeba ženy to většinou vidí jinak. Vzhledem k tomu, že jsem se v životě nejednou přesvědčil, že to manželka (která řadu věcí chápala jinak, než já) viděla správněji, nedělám si v tomto případě patent na rozum.

        1. Jsem 80+ a zcela s Vašimi doporučeními souhlasím. Doplnil bych ještě:
          Vytvořte si jistou finanční zásobu, aby vás nezaskočilo nečekané vydání (např. koupě nové pračky).
          Pokud je to možné, vyměňte starší věci za KVALITNÍ nové. (Např. 15 let staré auto není dobré řešení). Zachovejte si dostatečný okruh přátel, se kterými se budete pravidelně (relativně často) stýkat. Mezi těmi přáteli by měli být také mladí lidé (dobře rozumějí tomu IT). Pro pohyb je nejlepší zahrádka. Ale hlavně, pečujte o svou manželku (manžela) – ve dvou se to mnohem lépe táhne!

          1. Re: Pepánek

            Pořízení NOVÉHO auta v dnešní době je přehlídkou ztraceného času a vyhozených peněz.
            Když poměřím své výdaje za auto (r. v. 2007, 120 tis. km) s nejbližšími sousedy, mám nutkání jít nakupovat do Technického muzea.

          2. Jste v důchodu 20 let,tak už musíte mít stejně všechno staré. A věk dožití nemá s tím,jak o vás partner pečoval společného vůbec nic. Já dělala všem služku a zbyla jsem poslední

      1. Neřekl bych. Jak jsem zde už jednou psal, umí vařit pivo a utáhne pluh (obrazně). K mé spokojenosti stačí pobyt mezi mými knihami a občasné procházky. Jsem něco jako pecivál prezident Zeman, jenom nesnáším vepřové, nemusím pivo, nekouřím. Vadí mi jen, že podle dochtorů nemám pít víno. Děsně rád spím.

  18. Je to pěkný, Andrej by Vás mohl zasponzorovat, za ty PR služby co jste mu tu udělal byste si to zasloužil (a to teď myslím vážně). Podle fotek to tam nějaký čas už leží, tak by se i s cenou dalo něco udělat, protože v tom kraji těch zájemců tolik nebude + když prodáte barák ve Vidlákově, tak z toho taky nějaká koruna bude… Jako nevěřím, že by se na to v dnešní době nedal nějaký ten meloun sehnat z dotací, jsou různý programy na podporu rozvoje cestovního ruchu, nebo to udělat jako biofarmu apod. To si myslím je reálný, on do toho nikdo moc nejde, protože to je samo plno práce a j to tak aby se to samo uživilo, ale každej kdo má dneska prachy tak je chce raději investovat aby mu to neslo bez práce… Jsou lidi, co se přímo specializují na to získávání dotací na různé projekty, zkusil bych někoho takového. Bude to takový Čapák 2 :))).

    1. A pak budou vycházet články o tom, jak za nezasazení brambor dostat dotaci 5Kč za nezasazený kus.

      To už by mě asi nebavilo číst a už vůbec by to nebylo pro mě inspirativní, jak bývaly ty Vidlákovy texty o vesnickém vidlačení.

      1. „jak za nezasazení brambor dostat dotaci 5Kč za nezasazený kus.“

        ANO! to je objevení staré myšlenky z Hlavy XXII. Tam byl největším odborníkem na nepěstování vojtěšky Major st. Sjížděli se k němu farmáři z širokého kraje o radu, jak nejlépe nepěstovat vojtěšku. Byl to vážený člověk.

        Vidlák se snaží poučit čtenáře, jak nějakou plodinu pěstovat. To je zásadní CHYBA! Rady, jak nějakou plodinu NEPĚSTOVAT po vzoru Majora st. by bylo mnohem populárnější, to by si ten statek na Tachovském úúhoru mohl bez starostí koupit.
        O radu jak nepěstovat a vydělat by se k němu na statek sjížděli celé houfy liberálních úúspěšných Pražáků, pokoje penzionu by se plnily, vše s plnou penzí a mohutnou konzumací.

        ŽIVNOST BY KVETLA!

        Stejně, jako kvete živnost všech kanceláří zařizující zajištění dotací z EU.

          1. Re: Admirál

            NE!!!
            Ti houfi se sjížděli.
            To je stejné jako:
            Rybi plavali – ten ryb.
            Myši myšali – TEN myš.

            S vaším rozhledem to nedotáhnete ani na bocmana.
            Sice nevím kdo to je a co má na lodi na starost, ale v knížkách o něm furt všichni psávali.

            1. Bocman na lodi zodpovídá prvotně za náklad, ale v podstatě skoro za všechno.
              Za zásoby, výzbroj, za pořádek, střídání směn, opravy, nabírání posádky (v minulosti), …

          1. I těch dětí je trochu moc. Teď dávají zase Manželské etudy, doporučuji shlédnout díl Strnadovi. ( prodělali,polovina dětí se nepovedla, manželka se z věčného pinožení zhroutila a skončila v blázinci a nakonec se rozvedli, ale museli spolu žít v baráku,tak nakonec byl na nervy i on.

            1. Re: Gaia

              Já mám tři děti a lituju, že jsme jich neměli více.
              Asi takto – jaký si to uděláš, takový to máš.
              Moje děti věděly, že když nastupuje fotr, končí legrace a přechází se na vojenský režim.
              A věděly to od útlého dětství.
              Vždycky jsem jim v neděli před obědem DŮRAZNĚ připomněl, že veškerá demokracie a lidská práva končí na rohožce před vchodovými dveřmi našeho domku.
              A proto se nikdo nikdy nehroutil.

              1. Ale mohlo to taky dopadnout jako v Pelíškách, když Jindřiška ležela v poho s maminkou v posteli a prohlížela fotky a ona najednou vykřikla, to je pohoda,když táta není doma.

                  1. 🙂 doma není nikdo prorokem. Já se docela usmívám,když někdo tvrdí,že jeho děti jsou takové nebo makové, protože on byl….dosaď sám.

                1. Re: Gaia

                  Jenže mně to bylo tak nějak jedno. Já jsem potřeboval zvládnout smečku a splnit úkoly zadané Jahodou.
                  Proto jsem měl na lednici pověšený MINUTOVÝ rozvrh a každé ráno, když nebyla přítomna paní domu, se jelo podle něj.
                  Stlaní postelí, oblékání, ranní hygiena, čas na snídni, vše jelo na minuty a podle hesla „kdo zaváhá, ten nežere“.
                  Přirozeně všemu předcházela večerní kontrola – nachystané tašky do školy, poskládané šatstvo na ráno, uložené boty.
                  Dětičky tak odcházely způsobně dvě až tři minuty před časovým termínem do školky a do školy.
                  Velmi podobně to dělala moje bývalá sousedka, která měla těch dětí šest.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.