30 listopadu, 2022

Svatoplukovy pruty v praxi

Původně jsem chtěl napsat osobní úvahu ohledně možných souvislostí různých dějů, kdy ona souvislost nemusí být tak zřejmá. Důvodem pro tyto úvahy je prostý fakt, že má-li být obrana efektivní, pak je třeba vědět proti čemu nebo proti komu vlastně stojíme a pokoušet se odhadovat vývoj věcí budoucích. V tuto chvíli psaní na výše uvedené téma ještě odložím, protože si myslím, že existuje důležitější (základní) věc.

Podívejte, z jistého pohledu je tady (a byla i na Kydech) v podstatě situace stejná jako na kterémkoliv jiném nebrobruselském webu. Diskutují se témata, která „předhazuje“ mainstream, analyzují se různé úvahy, rozebírají se různé myšlenky – ale vždy je to téma, které nastolil mainstream. I ta Ukrajina … třeba masakr v Buče … mainstream: byla to genocida … alternativa: diskuze zda ano nebo ne, proč ano, proč ne … Jsme tak v postavení psa, který se honí za vlastním ocasem. Můžeme ocenit, že tady na Litterate (ostatně i na Kydech byla) je velmi dobrá diskuze – což zdaleka není na jiných webech samozřejmostí … ale nijak nám to nepomůže, samotná diskuze nijak naši situaci moc nezmění. Všechny ty veřejné diskuze a projevy pouze vrchnost přibržďují … ale pro změnu potřebujeme převzít iniciativu.

A já bych měl otázku – nechybí Vám něco? … opravdu všichni čekáte, že někdo za Vás něco udělá, zařídí, vyřídí? … nevadí Vám, že to zatím vždy dopadlo tak, že s obyčejnými lidmi v konečném důsledku řádně vyje*ali? … že je řádně obrali? … a obírají..

Já nevím jak Vám, ale to, co mně na „vlastenecké frontě“ chybí, je tah na branku, navrhovat a diskutovat řešení. Analýz, rozborů a diskuzí jsou tuny …

Vezmu příklady: je zde každoroční aktivita „Vlasteneckého setkání v Příčovech“, existuje iniciativa „Kudy z krize“ (tam je snad jen opět iniciativa P. Hampla & spol „Pět bodů pro vyřešení energetické krize), máme spoustu malých stran a aktivit, ale vše je to stejné – nemá to tah na branku, ani se nediskutuje žádný nápad … a to vlasteneckou scénu sleduji celkem pozorně neb mám pro to čas. Zaznamenal jsem jediný pokus – od P. Hampla před Covidem, kdy jednu svou diskuzní přednášku (tuším v Olomouci) věnoval nástinu řešení jak z bryndy ven. A taky snad iniciativa „Energie není luxusní zboží“. Jinak nic. Rozbory, diskuze, nechuť se spojovat, každý si chce ohřát svoji polívčičku, každý chce vybudovat svůj hrad na svém pískovišti. Výsledkem pak je probruselká pětikolka u vesla, která fakticky zastupuje menšinu a doslova drtí neorganizovanou většinu. Jediným pozitivem snad je, že se trošku profilují jedinci – např. takový europoslanec I. David má dnes asi celkem slušný přehled o tom, co se děje v zemědělství … příkladů by se našlo jistě více, ale o to teď nejde.

Já bych si dovolil shrnout naši výchozí pozici:

  • Aktivních lidí na alternativě moc není, myslím tím autorů blogů, které mají hlavu a patu, vč. diskutujících s kultivovanou diskuzí.
  • Dalším segmentem jsou malé strany a různé vlastenecké iniciativy, resp. aktivní osobnosti v nich, ovšem s nechutí se spojovat.
  • Tyhle dvě množiny aktivních dohromady opravdu moc lidí nedá, věřte mi.Bavíme se o aktivních na naší straně, nikoliv o našich voličích – je třeba si uvědomit tento rozdíl, viz dále.
  • Pro následující řádky pak nepočítám s aktivními politiky z alternativy – např. poslance Kobzu nebo právě I. Davida atd., přesněji zatím nepočítám.
  • Z posledních voleb máme reálnou (a bohužel) tristní zkušenost se spojováním malých stran … prostě každý chce udělat díru do světa sám, raději bude králem pidistrany bez šance na zvolení než se spojit a spokojit se s místem druhého.
  • Taky si osobně si myslím, že nelze vyhrát, pokud budeme hrát podle jejich pravidel. Ono totiž, pokud lepšolidem hrozí, že neuspějí, tak svižně mění pravidla – viz. např. změna volebních pravidel pro koalice, omezení Ústavou zaručené svobody projevu atd.
  • A nakonec – nelze vůbec uvažovat o nějaké revoluci à la listopad 1989, protože nemůže být žádná vnější podpora, naopak lze očekávat tuhý odpor vč. zahraniční výpomoci při udržení lepšolidí, resp. těchto loutek u koryt.

Přesto si myslím, že existuje řešení jak začít přebírat reálnou moc. Než se začnete smát, požádal bych Vás, aby jste dočetli až do konce …

Podle mého názoru se jedno z řešení jmenuje „Stínový národní parlament“. Ne, nezbláznil jsem se a uvedu důvody proč si myslím, že by to mohlo vyjít. Tato aktivita by elegantně řešila mnoho současných problémů na naší, vlastenecké straně.

  1. Jak jsem již psal, aktivních lidí na vlastenecké scéně opravdu moc nebude. Pokud uvažujeme, že současný Parlament má 200 lidí, tak si myslím, že naplnit stínový do počtu 100 z aktivních lidí bude tak na hraně. Doplnit na 200 ostatně jde vždycky, možná nejpozději před volbami … a právě třeba i současnými politiky, ale o tom později
  2. Ti aktivní na alternativě by mohli akceptovat nějakou porci práce pro vlast. Aby to nebyla utopie, tak by mohla (spíše musela) být stanovena předpokládaná délka např. jedno odpoledne nebo 1 večer týdně – což by mohlo být pro většinu akceptovatelné. Ostatně psaní svých blogů a dalším výstupům věnují jistě více. Nemusí se přeci dělat závody v produktivitě. Stačí pomalý, ale stálý, posun malými kroky vpřed. Navíc, prodiskutované výstupy by byly jen základní návrhy řešení pro nejožehavější věci.
  3. Stínový parlament v počtu 100 osob může např. představovat 5 základních výborů po 20 lidech. Tento počet už je dobře zvládnutelný při video-konferencích. Tady vím o čem mluvím, protože jsem zajišťoval on-line výuku pro školu. Samozřejmostí by ale muselo být, že by to běželo na našich serverech (ostatně už jsou k dispozici), aby nemohlo docházet jednak k blokacím, druhák k servírování informací soupeři – ale to už jsou technikálie.
  4. Stínový parlament taky elegantně řeší nechuť malých stran a uskupení spojovat se … přeci jenom je rozdíl, když za reálně samostatně nevolitelnou „Švýcarskou demokracií“ přijdete s návrhem „pojďte se spojit s „Aliancí národních sil“ než když obě uskupení vyzvete „vyšlete své(ho) zástupce do stínového parlamentu“. Vysláním svého zástupce nic netratí, mohou jen získat.
  5. Stínový parlament by musel opravdu pracovat v nějakém minimalistickém režimu (už jsem psal odhad 1 odpoledne nebo 1 večer týdně), musel by mít nějaké základní výbory – např. zemědělský, národohospodářský, výbor pro spravedlnost, organizační … atd. Představa je taková, že výbory by projednávali svou agendu a příp. své návrhy, přičemž zasedání celého stínového parlamentu by obnášelo on-line konferenci předsedy každého výboru + 1 náhodného člena z každého výboru … opět tak jsme na počtu, který je komfortně zvládnutelný při video-diskuzi.
  6. Ustanovení stínového parlamentu by řešilo další současný problém – různost lidí a vzdálenosti. Nikdy nebude situace, že všichni budou mít jeden unifikovaný názor a jedno unifikované myšlení. V tomhle by to odráželo realitu, jediné kritérium by byl zájem na zachování Česka a na jeho samostatné prosperitě. Zkrátka, lidi jsou jací jsou, jiní k dispozici nejsou a je třeba pracovat s těmi, kteří reálně jsou a jsou ochotni něco pro společnou věc udělat. On-line řešení odbourává problém vzdáleností, je odzkoušené a v podstatě bez navýšení již existujících nákladů ihned realizovatelné.
  7. Další důležité – v podstatě by došlo k tomu, že by lepšolidé mohli být částečně odříznuti od informací, protože projednávání stínového parlamentu by mělo vždy přirozenou snahu být uzavřené – tohle je opět technikálie, více-méně snadno řešitelná. Na jejich straně by mohla zavládnout nervozita, že se něco děje, něco chystá … a nervózní nebo lidé bez informací dělají chyby.
  8. Tohle řešení je také odolnější proti snahám umlčovat weby – pokud budou členové stínového parlamentu aktivní vlastenečtí psavci + aktivní vlastenečtí diskutéři a zástupci malých stran pak výstupy by sami publikovali na svých platformách, bonus navíc – nemusí se nic dalšího budovat, využije se infrastruktura, které již je zavedena. Samozřejmě jde umlčet všechny najednou, ale bylo to by už bylo hodně přes čáru a navíc jen na krátkou dobu – viz. obnovy blokovaných webů.
  9. A snad nejpodstatnější – řízení je proces informační. Pokud budeme schopni nastolovat celospolečenská témata, tak v konečném důsledku to znamená, že se jedná o pomalé přebírání řízení, kdy jediná obrana je, že buď lepšolidé přeberou řízení stínového parlamentu (což půjde těžko, protože členové stínového parlamentu budou dáni, jistě – mohou někoho uplatit, ostatně tak jako vždycky) nebo začnou sami realizovat výstupy stínového parlamentu. Jinou možnost mít nebudou. Další možností pak je projet volby, pokud se lidí tvořící pasivní většinu ztotožní s prací a výstupy stínového parlamentu. Každopádně před volbami je možné celé tohle zaregistrovat např. jako hnutí a předložit voličům hotovou věc, s hotovými lidmi a hotovými a hlavně konkrétními návrhy řešení, které jsou konsensem lidí s různými názory a postoji. Proto by musel stínový parlament opravdu v minimalistickém režimu skutečně pracovat – ale tohle bych jako problém neviděl, byla by to taková přípravka. Zájem by mohli mít hlavně starší a senioři – ti mají čas, zkušenosti a motivaci předat zemi potomkům. Další variantou pak např. je, že by stínový parlament vydal doporučení koho ve volbách volit.
  10. A poslední co mě napadlo – P. Hampl odhaduje, že alternativa je tak 5, max tuším říkal 15% voličů. Asi bych s tím i souhlasil. Jenže stínový parlament není o voličích, ale o aktivních vlastenecky smýšlejících spoluobčanech, je to o předkládání alternativních návrhů a řešení nezajímající se většině.Je to nástroj, jak na svou stranu může aktivní menšina naklonit pasivní většinu, takže tohle řešení elegantně řeší i relativně malý počet aktivních vlastenců. V obecné rovině se tvrdí, že 80% lidí politika nezajímá a přiklánějí se na nějakou stranu. Z toho ovšem vyplývá, že může být třeba poměr 10% aktivních probruselských lepšolidí a 10% aktivních vlastenecky myslících spoluobčanů. Ti probruselští géniové mají sice na své straně peníze, média a moc, ale povětšinou nikoliv řešení, která jsou založena na normálním úsudku, na normálním „selském rozumu“ … ba právě většinou naopak. Z tohoto důvodů nepředkládají široce akceptovatelná řešení, jen většinou manipulují, aby dosáhli svých cílů proti většině … a proto jsou porazitelní. Konkrétně a polopatisticky – např. iniciativa „Energie není luxusní zboží“ by neztrácela čas žmouláním čepice před současnou vládou, ale zpracovala by výstup v rámci stínového parlamentu s tím, ať si volič vybere … když bychom byli u vesla, tak to uděláme takhle a takhle … současní vládci to dělají takhle a takhle …

Bod 9. je taková třešnička na dortu – pokud by se to alespoň trošičku rozjelo, pak by alternativa konečně byla schopna nastolovat témata k celospolečenské diskuzi, což opravdu znamená řídit.

Na závěr si neodpustím jednu poznámku – možná někdo bude namítat, že by se tak mohli do stínového parlamentu dostat rovněž „nedostatečně otitulovaní“ (čti vzdělaní) spoluobčané. Na to mám jednoduchou odpověď – současný Parlament je „vzdělanci“ přeplněn … a výsledek? … no, výsledky horší už snad být nemohou, trend je jednoznačný – naše země je směrována do kopru. Osobně si třeba myslím, že v zemědělství by takový Vidlák mnohé současné poslance strčil do kapsy … to jen tak na okraj.

Příští volby jsou 2025, což je relativně dost času. Netvrdím, že tohle řešení je jediné správné, ale je to řešení, které je realizovatelné a umožňuje rovnoprávně a kolektivně zapojit aktivní spoluobčany na protibruselské straně. Navíc – výstupy by neodrážely názory a řešení nějaké uzavřené bubliny, ale konsenzus lidí, kteří svou skladbou, myšlením a názory reprezentují reálnou skladbu vlastenecky přemýšlejících spoluobčanů v zemi.

Pokud se nemýlím, tak Číňané mají následující moudrost: I ta nejdelší cesta začíná malým vykročením vpřed. Za sebe dodám – pokud internet nezakáží, tak prohrají.

299 thoughts on “Svatoplukovy pruty v praxi

  1. A co takhle začít pracovat na založení demokratické politické strany?
    Nikoliv na další firmě (těch tu máme dvanáct do tuctu).

    Pravidla:
    1. Volný vstup
    2. Politici řeší politiku a program
    3. Členové řeší politiky = primární volby
    4. K dobrému rozhodování jsou potřeba kvalitní informace = soc.síť

    Ps: Pokud politici mají ve stranách pod kontrolou personalistiku jsou v konfliktu zájmů!

    1. Bakalháři a další ricini už „stanovili nový diskurs“, jistě bude v nejbližších dnech a týdnech zaznamenán: namísto „základna NATO (čti USA) ano či ne“ bude (vlastně už je) předmětem debat „vhodná lokalita pro základnu NATO“ (čti USA).

  2. Německo přestává vydávat poznávací značky s písmenem „Z“. Rozhodnutí se dotkne SPZ, které obsahují samostatné písmeno „Z“.

    1. Kdyby bylo při označení techniky použito alespoň šest sedm písmen, dalo by se reálně začít uvažovat o návratu k hlahoilci. A nebo ne tak daleko do minulosti, k osvědčenému „ně nádo bukev, vsjo jásno“. Prostě písmenka jsou … nedoporučena (to je to slovo) všechno a lid radostně drží hubu a krok.

  3. Změna přijde, až bude o hodně hůř. A to bude docela brzy. Průser s energiemi se provalí do zimy. Změna by měla pocházet od mladých, že budou nasraný, je jasné, co budou mít v hlavě, to nikdo neví. pokud jim tam mainstrém nasadí brouky, bude to špatné.

    To že by ev. existoval nějaký paralelní parlament, není nic proti ničemu. důležité je aby měl mediální dosah.

    Taky ba měl člověk začít sám u sebe. Hájit menšinové názory a začít u svých dětí.

        1. :-))
          Ale vážně – podezírám nějakou nevinnou kombinaci sousedních slabik a nebo možná ten worldometer. Občas pozoruju, že do spamu spadne i komentář s pouhým jedním odkazem (třeba zrovna ten Váš), a ten odkaz je nečesky, anglicky tvarovaný. Ale taky to neplatí vždy…

  4. Válek se asi zbláznil, protože rozhodl o úplném zrušení povinnosti nosit respíky ve veřejných prostorách a o úplném zrušení kontroly na hranicích.
    Tak jsem se kouk na worldometer a vono ejhle: https://www.worldometers.info/coronavirus/
    V Německu a Rakousku docela divočina, ve Francii, UK, Španělsku, Holandsku a Itálii to samý. No, a naše milovaná Ukrajina, z níž k nám proudí statisíce osob, už vůbec nezveřejňuje žádná data.

  5. Teleram z Ukrajiny:
    „Náš zdroj uvádí, že z Aleje slávy v Oděse budou odstraněna ruská města hrdinů (Moskva atd.).
    Prozatím bylo rozhodnuto, že se tak nestane, aby nedošlo k negativní reakci veřejnosti, protože Oděsa dnes „slaví“ kdysi populární „svátek“ osvobození města od nacistů.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.