28 března, 2024

Tak napřed trošičku historie

Novokrtenci maji svuj pocatek kolem roku 1525 ve Svycarech. Byli ukrutne pronasledovani, muceni a vrazdeni jako kaciri. Casem se ze “svycarskych bratru” vytvorily tri smery (hlavne kvuli vnitronabozenskym rozdilum): amisove, mennonite (puvodne z Holandska) a hutterite (k tem se pocitaji moravsti habani). Casem krutosti prestaly, ale pronasledovani trvalo, hlavne skrze vysoke dane. Nasim habanum ukradli majetek, kdyz na Morave koncem 16. stoleti nabozenska tolerance skoncila. Uprchli na Slovensko a pak dal do Ruska. Mennonite se zase do Ruska dostali pres Polsko, kde vysouseli baziny.

Ze jsou ale pacifiste, nakonec museli prchat i pred carskymi drapy, a tehda (v druhe polovine 19. stoleti) se uz nabizela Amerika. Hutterite zvolili kolektivni velkofarmy s nejnovejsimi stroji a teokratickou vladou biskupu. Ekonomicky se jim dari, a jejich rozlehle farmy se nachazeji hlavne v Dakotach a v Kanade. Kdyz farma doroste do velikosti 150 lidi, rozdeli se na pul a vytvori farmu novou. Soukromy majetek je minimalni, i kdyz pry se to ted trochu meni. Jsou insularni. Jejich “zivotni vzorec” celkem nikoho nelaka, a jsou spis zajimavi tim, ze nevedomky potvrdili Dunbarovo cislo (viz wikipedie).

Amisove a mennonite se hlavne usadili v Pennsylvanii, kde byla historicky v Americe nejvetsi svoboda. Dnes jsou nejpocetnejsi tam, i v Ohiu, v Kentucky, a v Indiane, ale jezto jejich populace tak prudce roste, ziji v soucasnosti po cele Americe. Pocetne skupiny existuji i ve stredni a jizni Americe. Napriklad do Belize byli mennoniti pozvani vladou, a zivi svym zemedelstvim celou zem.

Jejich obce ci okrsky citaji kolem triceti rodin, nekdy vice. Maji mistni “vladu” (ci spis dobrovolny direktorat) biskupa a starsinu, kteri jsou ale primo zodpovedni clenstvu, a ti, kterym se mistni sprava nelibi, se mohou odstehovat do jine obce. Ruzne obce maji ponekud odlisna pravidla. Kazda rodina vlastni svou farmu. Mezi amisi a mennonity neni tak velky rozdil — rozdil je spis v tom, ze obe nabozenske obce maji modernejsi a vice starosvetske odnoze. A prave ty starosvetske osady jsou vice zname, a k tem se pridavaji exulanti z moderniho sveta.

Za starych casu se tito lide ani tak moc nelisili. Ale jak se rozjelo dvacate stoleti se svym programem modernizace, novokrtenci odmitli nasledovat. Ponechali si tradicni satstvo, siroke klobouky u muzu, a cepce u zen. Dal jezdi s konmi. Tekouci voda muze byt, ale odmitaji splachovaci zachody. Nemaji v domacnosti elektrinu; telefon muze byt, ale ne doma. Pouzivaji naftove generatory na urcite prace (napr. mechanicke dojeni), a v dilnach mivaji hydrauliku. Nekteri prijali solarni panely. Neodmitaji vsecky moderni vymozenosti, ale jsou velice opatrni, co preberou — uvedomuji si totiz, ze nova technologie muze skodit lidskym vztahum.

Dosud mluvi nemeckym dialektem, podobnym Plattdeutsch. Taky je ve skolach uci staronemcinu, kterou je psana jejich bible. Anglicky pochopitelne mluvi plyne; nejsou izolovani od ostatnich sousedu. Jejich zivot se otaci kolem rodiny, hospodarstvi, pravidelnych bohosluzeb a sousedskych seslosti, navstev pratel a pribuznych v jinych vzdalenejsich osadach, a dilny ci obchodu, kterym si lecktera rodina privydelava. Jsou znami jako vyrobci kvalitniho nabytku, a vitani v mistnim stavebnictvi. Kdyz se stane v jejich obci nejaka zla vec — treba nekomu vyhori stodola — cela obec se zorganizuje a pres vikend postavi stodolu novou. Zeny vari a serviruji, chlapi stavi, a decka se vsude do toho pletou. Taky si navzajem pomahaji pri znich, pri zabijackach, pri konzervaci urody, a podobne.

Starsi deti, uz vysle ze skoly, maji velkou svobodu, aby poznaly i mainstreamovou kulturu se svymi klady a zapory. Pracuji mezi Americany, maji americke kamarady, a i nad nejakym tim autem ci motorkou se zamhouri oko, je-li ten mladistvy diskretni. Pravidla obce plati az pro ty, kteri se rozhodnou ke krtu (odtud novokrtenstvi… oni trvaji, ze krest ma prijit, az kdyz je clovek dosti dospely, aby chapal, co dela). Velka vetsina mladych zustava.

Rikaji si “prosti lide” proto, ze ziji jednoduse. Domky jsou bile natrene, doma nevesi obrazky na zed, nepestuji vypiplane okrasne zahrady. Sami si siji jednoduche saty. V lete chodi bosky (coz bezne Americany sokuje). Zadne honeni za konzumem ci okazalostmi. Chlapci a muzi jsou po domacku ostrihani “podle hrnce.” Divky a zeny maji dlouhe vlasy. Vari na tradicnich plotnach, topi drevem. A nektere skupiny, cim dal tim pocetnejsi, odmitaji i motory a vsecky nastroje, ktere jsou motory pohanene. Kde je mozno, vyuzivaji konske sily, popripade mlynska kola. Nevyuzivaji ani soudnictvi, ani policie. Kriminalita temer neexistuje.

Toz to je tak zhruba obrazek zivota starosvetskych novokrtencu, kterym ted lecktery American docela zavidi. Clovek by si myslel, ze takova podivinska kultura tezko prezije uprostred lakave konzumni spolecnosti. A prece! Nepreziva, naopak vzkveta. Priste se pustim do jejich skolstvi, peci o zdravi, socialniho pojisteni, a kontaktu se svetem.


121 thoughts on “Tak napřed trošičku historie

  1. Dunbarovo cislo
    Britský antropológ Robin Dunbar si pri svojom výskume primátov všimol zvláštne prepojenie – veľkosť mozgu naznačovala, v akej veľkej skupine žili.
    Povedal si, že podobný pomer môže existovať aj u iných primátov – ľudí.
    Tak sa zrodilo Dunbarovo číslo 150. Podľa antropológa označuje počet ľudí, s ktorými dokáže jednotlivec udržiavať stabilný vzťah.
    Číslo sa veľmi preslávilo, pretože je také jednoduché. No ukázalo sa, že Dunbar ľudí v priateľstvách „obmedzoval“ zbytočne.
    Limit na vzťahy sa podľa autorov nového výskumu nedá zovšeobecniť. Priateľov a známych môže mať človek aj viac ako 150. Švédsky výskum zverejnil vedecký časopis Biology Letters.

    .
    .
    zial dal som najprv prispevok s linkami na zdroje ale system to vyhodnil ako spam :-(((((
    poprosim admina nech sa na to pozrie

  2. Dunbarovo cislo
    https://tech.sme.sk/c/22654753/vyvratili-stary-vyskum-clovek-moze-mat-viac-priatelov-ako-150.html
    Britský antropológ Robin Dunbar si pri svojom výskume primátov všimol zvláštne prepojenie – veľkosť mozgu naznačovala, v akej veľkej skupine žili.
    Povedal si, že podobný pomer môže existovať aj u iných primátov – ľudí.
    Tak sa zrodilo Dunbarovo číslo 150. Podľa antropológa označuje počet ľudí, s ktorými dokáže jednotlivec udržiavať stabilný vzťah.
    Číslo sa veľmi preslávilo, pretože je také jednoduché. No ukázalo sa, že Dunbar ľudí v priateľstvách „obmedzoval“ zbytočne.
    Limit na vzťahy sa podľa autorov nového výskumu nedá zovšeobecniť. Priateľov a známych môže mať človek aj viac ako 150. Švédsky výskum zverejnil vedecký časopis Biology Letters.
    http://dx.doi.org/10.1098/rsbl.2021.0158
    https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2021.0158

    https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/dunbarovo-cislo-pratele

  3. Věrko, to chce klid a jestli Vás dnešní smršť neodradila, prosím ,pište dál. Jsou tu i lidé, které zajímá a chápou že se jinde žije jinak než tady. Co je zvláštní, je fakt že hudrujou a „opravují vše co se děje, ale když jim někdo ukáže, že se dá žít i jinak tak je oheň na střeše a vytáhnou do boje za naše „lepší“. njn češi, s tím nic nenaděláme.. A díky,

  4. Viděl jsem seriál, když jsem měl kabelovku, „Poznejte Hutterity.“ Každodenní život více lidí, sestříhaný.

    Docela zajímavé. Jsou ekonomicky úspěšní. Udržují tradice, morálku a o hodně věcí se dělí. Na to, že jsou v USA, mají i dobrý sociální systém a zdravotní péči pro všechny. Dokonce někteří mladí, jdou do světa na zkušenou a pak se vrátí ke svým. Mohou si vybrat, ale samozřejmě, kvůli vztahům a výchově, se drtivá většina vrátí. Sex samozřejmě po svatbě a mohou se brát pouze mezi sebou. Jinak musí komunitu, připomínalo to kibuc, opustit. Mladíci, z komunity v Severní Dakotě, někde byli a přenocovali v hotelu v Kanadě. Co byli prvně jinde, než v komunitě, koukali, hlavně na ženské, jak se oblékají a chovají Vtipkovali s recepční a přišla řeč na to, že jsou Hutterité. Recepční o nich nic nevěděla a ptala se, jaká mají pravidla. Vysokoškolská studia, která potřebují, třeba lékaře, jim platí komunita. S dívkama nevím, jestli mohly studovat. Měli své rekreační chaty v horách, stačilo se zapsat do pořadníku a jely tam rodiny na víkend nebo mladíci na lov nebo potlach nebo i ženské na dámskou jízdu. Používali auta i elektřinu. Tu z autobaterií, nebo i z větrníků, neměli tam vedení. Ale ne na televizi nebo rádio. Jen na to, co mělo účel.
    Učí se spolu vycházet, stejně několik starších bab byly megery. Když se hádaly, co která kdy kde, řešila to komunita a jedna dokonce pro tom brečela. Pak si to vyříkaly před prostředníky a objaly se.

      1. Mě se docela líbili. 😉
        Bylo to konzervativní Hutterité. Tozn, převládá tradice, ale není to přísné. Nebrání se využívat moderních výdobytků, pokud to neohrožuje komunitu. Nejsou izolováni od světa. Mohou studovat. Když jsou mimo komunitu, nohou se oblékat, jak chtějí.

  5. Většina zdejších diskutujících je vzdělaná, někteří opravdu vysoce. Nic takového by se jim ani u Amišů ani v Gerniku či Svaté Heleně nemohlo stát.
    Obdivujeme jednoduchý a prostý život a nepřipouštíme si, že ničí mnohé talenty a především zabraňuje svobodnému rozvoji myšlení. Není to zdaleka jen o penězích a pohodlnosti, je to i o naplnění vlastních představ o svobodném životě. O touze po poznání, o touze po překonávání překážek, o touze se posunout o kousek dál.
    U Amišů bych si koupil provaz a našel strom.
    Doporučuji k přečtení knížku Racek od Richarda Davida Bacha. Čte se dobře, je malinká, jen 7×7 cm. V ní je odpověď na to co je to touha po vlastním rozvoji, po svobodě, po poznání.

    1. V Gerniku nebo Svaté Heleně, taky v Rovensku, jsou i vzdělaní lidé. Studují v Rumunsku nebo u nás. Není tam pro ně uplatnění, ale vrací se tam na důchod.

    2. Strejdo, a vám vzdělání pomohlo žít šťasně, v haromonii s lidmi a přírodou? A o jakém vzdělání to vlastně mluvíte? O tom které vám systém vnutil, a kterým vás tak akorát indoktrinoval? V čem vidíte výhody a přednosti „vzdělané“ civilizace před jinou formou sociální existence? „Vzdělání“ by v ideální společnosti mohlo mít zcela jinou formu a účinnost, než to, co nazýváme vzděláním dnes.

  6. Moc ráda bych se k vám připojila. U nás už delší čas vychází knihy od Lindy Castillo, všechny jsou z prostředí Amišů. jsou to kriminální případy. Ale hlavně je popsaný způsob života Amišů. Myslím, že my bychom takhle žít nechtěli. Ne kvůli práci, ale pro jejich náboženství,neměnnost a nemožnost změny. Přitom už delší dobu existuje kvalitní možnost a to jsou rodové statky, ze kterých se tvoří rodové osady. V Rusku mohou lidé zdarma získat 1 ha, který dokáže rodinu uživit. Tam už je hodně lidí zapojeno. Rodové statky jsou i u nás, kdo se zajímá o permakulturu, jistě je zná.

    1. U Amišů jsou obecné problémy sociálního života přehledně soustředěny do malého vzorku, tak jsou nápadnější. Ale s problémy náboženství, neměnnosti a nemožnosti změny se přeci nesetkáváme jen u amišů, ale určitě i u islámu, judaismu a dalších nábožensky založených kultur, a kriminální případy nám známé kultury plynou vlastně ze stejných problémů jako jsou ty amišské.
      Pokud víme, tak většina pokusů o alternativní formy života se v praxi potýká s mezilidskými vztahy. Pokud dnes bude někdo chtít zakládat nějaké rodové statky, tak při naší výchově k individualismu, touze po změně a neochotě podřídit se řádu a potřebám skupiny to vidím jako velmi problematické. Člověk nemůže mít bohužel oboje – individuální svobodu a zároveň bezpečný život v malé alternativní skupině. Skupina přežije jen pokud má velmi pevný a tvrdě vyžadovaný řád. Tak to máme v genech, a každodenně dokazujeme, že jsme se zatím nezmohli na to, abychom to rozumně překonali.

      1. Ale to nemáte pravdu, lidi tak žijí protože chtějí. Sami jako rodina, anebo ve společenství, jestli je mezi sebe vyberou. podívejte se na yutube, už mají za sebou slušné výsledky

        1. Tak chvilku počkejme. My starší víme, jak žalostně dopadly podobné pokusy hipíků v šedesátých letech.
          Lidé jsou prostě naprogramovaní tak, že v každé skupině se najde někdo, kdo bude chtít vládnout, kdo bude mít nepřekonatelnou averzi k někomu jinému, a desítky další problémů plynoucích z toho, že člověk je jen hromádka většinou nereflektovaných emocí. To, že si nějaký idealista něco dobrovolně vybere, ještě neznamená, že zvládne problémy spojené s tím, co si vybral. Právě ten typ lidí, tíhnoucích dnes k alternativním formám života, má dlouhodobě velké problémy pragmatickou každodenní realitou. A navíc budou muset tyto skupiny čelit tlaku většinové společnosti.
          Ne že bych jim nepřála úspěch, ale po zkušenostech v něj nevěřím.

    2. 1 hektar rodinu ani omylem neuživí. Leda by ho měla jako záhumenek za účelem přivýdělku a živila se něčím jiným.

      Rodové statky jsou stejný nesmysl jako 1 hektar k uživení.
      Buď jste venkovan a máte k zemědělství vztah od dětství, takže postupně přebíráte hospodářství a zkušenosti od rodičů a prarodičů, nebo jste dobře ekonomicky zajištěný městský člověk, který si pro zábavu pořídí „alternativní hospodářství“ a … a podniká.
      Třeba takhle: http://www.lad-iva.cz/clanek-Valasske-bylinkareni-2022
      Dvoudenní kurz bylinkaření v ceně 2800-4500 Kč/os.

      Funkční hospodářství není nic, co by se dalo vytvořit za rok či dva s brožurkou o „permakultuře“ v ruce. To jsou práce a investice na dvě generace.
      Pak je tu druhá možnost – hotové hospodářství si koupíte tak za 15-20 mega.
      No a pak je tu ještě třetí možnost – po nějaké katastrofě bojujete o holé přežití s motykou v ruce a s pár sadbovými bramborami a pytlíčkem osiva.

        1. Ale mam jenom flicek, Olgo. A k uziveni to neni.
          Nemam proto psat o necem, co si myslim by cloveka uzivilo (a prokazatelne lidi zivi!) bez globalniho otroctvi?

          Hledam cesty ven.

          1. Ten můj dotaz byl určen Občanovi,ten tomu nějak dokonale rozumí! Je tu jiné řazení odpovědí, vždy se mi posunou pod někoho jiného, tentokrát pod Vás,Vevčo.Musím psát jména těch, kterým odpovídám.
            A flíček je lepší než nic!

  7. Krize a válka zatím ještě vždycky přišla – bez ohledu na technologický pokrok – nebo naopak právě kvůli němu. Před každou další válkou jsou lidé – zvláště ve městech – čím dál životně závislejší na křehké všeobjímající síti toho slavného pokroku. Až přijde další válka či krize – a ona přijde – stačí, když vypnou proud nebo zavřou kohoutek od plynu, a budeme zvědavě pozorovat, jestli se lidé dříve utopí ve vlastních výkalech nebo vzájemně pozabíjejí pro kus žvance.
    Jako amišům by se nám to stát nemohlo.

  8. Těm, kdo se tu vysmívají „americkým“ sektám, doporučuju najít si něco třeba o ruských starověrcích. A to nemluvím o způsobu života většiny lidí třetího světa.

  9. Zajímavé. Chce to minimálně tři podmínky. A) náboženská víra. Bez ní nebude těch 150 lidí soudržných. Bez víry se dokáže dohodnout jen menší rodina na společném hospodaření a ne 150 lidí. Většina Čechů jsou přílišni ateisti. B) stát jim musí nechat volnost a ne dusit jim farmu nějakou přísnou potravinářskou inspekcí a mnoha regulacemi. Hodí se i svoboda od státu možnost domácího vyučování nebo si založit vlastní školu. C) současně se ale hodí stát, který se aktivně stará o bezpečnost (armáda, policie), aby komunita nemusela žít v nejistotě opevněná a ověšena zbraněmi. V tomhle nevěřím v ankap. Hodí se i možnost využívat moderní zdravotní péče. V USA jim stát dá víc svobody farmařit podle svého než EU , půdy je tam dost a taky je chrání americká armáda. Jinde by s pacifismem dlouho nevydrželi. To náboženství musí být přirozeně opravdové, kdyby přijala víru komunita ateistů jen účelově, nefungovalo by to.

    1. Vy všichni vidíte jenom Evropu a Ameriku. Naprostá většina obyvatel planety žije podobně nebo hůř než amišové – jen si to bohužel více méně svobodně nevybrali.

      1. Takže jste mimochodem popsala nutnou podmínku pro úspěch podobného projektu: Obrovské množství lidí na dně, pro které je kolektivní sekta a podřízení se kolektivu lepší variantou ke smrti v křoví.

        Ta doba jistě přijde, a pak se podobné projekty budou líhnout jako houby po dešti.

        1. Ale prosím vás – není to spíš naopak? Takto pospolitě žili lidé právě tehdy, kdy jich bylo málo, a tlupa musela držet při sobě, aby vůbec přežila. A k tomu patřilo i bezpodmínečné podřízení se autoritě, pravidlům a hierarchické uspořádání.

      2. aga: Je je rozdíl, jestli má komunita žít si dobře nebo jen přežívat. Navíc úvaha v článku byla o celé komunitě vzájemně si pomáhající a ne jen o málo početné rodině malorolníků, kteří jsou stejně často kovozemědělci, závislí tím pádem i na továrně.

    2. Presne tak: vira, volnost a ochrana. Jeste dodam: profit ze zdroju vetsinove spolecnosti (infrastruktura, zdravotnictvi, chemie atd., byt treba v minimalni mire- ale treba telefon je povolen).

  10. Definitivní nátlak na odchod habánů z jižní Moravy byl až v roce 1622. Spojený s událostmi po Bílé hoře a tlakem na rekatolizaci. Většina habánů to vyřešila odchodem na jihozápad Slovenska (tehdy Horních Uher), menšina zůstala a přešla ke katolictví.
    Kromě jiného byli habáni známí jako excelentní výrobci keramiky, viz, třeba keramická sbírka Hugo Vavrečky a jiné. Při výzdobě z náboženských důvodů nepoužívali červenou barvu (například kraplak), protože připomínala Kristovu krev. Na Moravě žili převážně v uzavřených dvorech ve velkých komunitách a dokud to z náboženských důvodů šlo, byli podporováni místní vysokou šlechtou, která tím demonstrovala svoji suverenitu, ale také ze zištných důvodů, protože habáni, jejich poddaní, byli výteční řemeslníci.

  11. K odmítání technologií – doporučuji vzpomenout si na Planetu opic. V tom odmítání technologií nemusí být jen hloupost nebo zpátečnictví, ale schopnost domyslet věci do konce. Dnes už přeci není těžké pochopit, že nás technologie nejspíš zničí.

    1. aga – pro lidstvo je jediná cesta, technický rozvoj a expanze. Máme to PEVNĚ zabudované v genetické výbavě. Nedá se s tím nic dělat. Maximálně je možné tlumit ty nejspodnější a nekrutější tóny lidské přirozenosti.

      Jakmile není kam expandovat, nastane úpadek, krize, zmatek, války.

      Lidstvo má jen dvě cesty – najít nový směr pro svou expanzi. Možná okolo „té díry, té cedule TUDY“ chodíme a nevidíme. Nebo hurá do STŘEDOVĚKU.

      V našich podmínkách a s naší zvyklostí bylo nakročení k cestě lokální soběstačnosti družstevnictví.

      1. Jako byste řekl, že máme pevně v genech zabudované sebezničení. A měl byste pravdu, existuje dost důkazů o civilizacích, co se takto zničily před námi.

        „Jakmile není kam expandovat, nastane úpadek, krize, zmatek, války.“ – Jak tato věta koresponduje s válkou, která právě nastala – a ostatně i s první a druhou světovou? Já bych řekla, že právě ve válkách se zúročil ten ohromný technologický rozvoj a expanze, hnaný zejména rozvojem zbraňových a dalších pro válku potřebných technologií, takže podle mne války nastanou naopak díky rozvoji technoloogií. Ohledne expanze – nevím, jak ji definujete. Planeta samozřejmě není nafukovací a osm miliard lidí už nemá kam expandovat z hlediska plochy. A veškerý rozvoj s tím nic neudělá, ledaže
        se díky rozvoji podaří globalistům planetu depopulizovat jak zamýšlejí. Gratuluju zastáncům rozvoje k tomuto skvělému výsledku.

        1. Podle mne každá vyspělá civilizace se sama zničí. Chcípne na blahobyt.
          Nastoupí dekadence, lidi už nevědí roupama co by. Vyměknou a protože mají co ztratit, převálcuje je méně vyspělá civilizace, která nemá co ztratit. Může jen získat.
          Naštěstí se to neděje ze dne na den, takže se tomu dá přizpůsobit.

        2. Technologický potenciál není na vině.
          To bylo tak vždycky, železo nahradilo bronz, zadovky předovky.

          Pokud tu pro expanzi „skulinu“ nenajdeme a může to být úplně v překvapujícím směru, jdeme do středověku, Čína se svými miliardou a půl začali konzumovat stejně jako Evropané a Američané. A k tomu je třeba CO?
          ENERGIE!
          A té je dost kde?
          V Rusku.
          Tak si to přeberte, na jakém konci páky je Evropa se svými osvícenými vůdci, válečníkem Fialláhem a pětikolkou.

          Osm miliard lidí se k nám nevejde a tak se o sebe musí postarat a pokud je to napadne, vzít si kondomy.

          Nebo to všechno vyřeší jaderné zbraně,
          Oni zpívají, poslední bitva vzplála“
          Ale ta bitva vzplála už dřív a stojíme na špatné straně.

          Ale to je cesta ještě hlouběji než do středověku.

      2. Admirale, lidi zapominaji, ze i pro technologii plati zákon klesajících výnosů (viz wiki), tak jak plati i pro ostatni lidske snahy.

  12. Píšete:
    „Kdyz farma doroste do velikosti 150 lidi, rozdeli se na pul a vytvori farmu novou. “
    To mi přijde jako včelstvo…. 😀

    1. No, ono to včelstvo nejspíš není kolektivně blbé jako my Evroameričané, jinak by včely vyhynuly už před desítkami miliónů let, podobně jako my vyhyneme během pár desítek či set let.

  13. Moc děkuji moc za pečlivě odzdrojovaný článek.
    Zajímavé mi přijde, že i na té nejbizarnějši sektě je něco přitažlivého.
    Třeba Jehovisti. Z našeho hlediska trochu pošuci, ale i u nich jsou záviděníhodné zvyklosti. Třeba to, že se zásadně nemontují do politiky a nejsou rasisté. Ve Strážní věži se bloncka tulí k černouškovi a koloušek k tygrovi. 😀
    Asi i proto po nich šel Hitler i bolševik a ani libtardi jim nikterak nefanděj. 😀
    Anebo Adventisté sedmého dne. Kapku vlezlí, ale živěj se poctivě a ( asi jako snad jediná konfese) odmítli v ČR církevní restituce.
    Paní Verča píše moc zajímavé články.

    1. Amiši ani Mennonité rozhodně nejsou žádnou náboženskou sektou,jsou společenstvím lidí žijících ve Státech ve své víře a svým způsobem venkovského života ,a to kontinuálně již skoro dvě století . A tohle na Americe opravdu oceňuji – to , že stále ještě poskytuje tolik svobody,aby bylo možné udržet si nezávislý životní styl !
      Několik let jsem pobývala v New England a občas potkala ženy oděné v prostých plátěných šatech s čepci na hlavách či muže s amišskými klobouky, v několika speciálních obchodech viděla jejich háčkované či patchworkované deky, klobouky,med, zavařeniny…. Amišští muži jsou vyhlášenými staviteli stodol, jezdí po celých Státech a na zakázku staví ty nejdražší ale nejkvalitnější tradiční stodoly….Ale to,co je živí,je půda v jejich vlastnictví, což je důležité si uvědomit, jsou po generace majiteli rozsáhlých pozemků,na kterých pracují a které stejně jako svůj majetek stále zvelebují. Vlastní zdroje a to zabezpečuje život každého člena komunity. Jak zde již bylo řečeno,nikdo není násilím nucen v komunitě setrvat, ale většina brzy pochopí, že obstát ve světě „Angličanů“,jak stále ještě nazývají většinovou americkou společnost, není jednoduché nejenom pro ně.A ta mnohými zde odsuzovaná zemědělská dřina? Je tak nesnesitelná pokud dělá člověk na svém, svým tempem,se zkušeností a umem? Jak by odpověděli naši dědové a pradědové, hrdí hospodáři?! Není většina lidí více vysílena prací na tři směny u pásu či v nějaké manažerské funkci plné stresu a s hypotékou na drahý městský byt na krku ?
      Odpovědí jistě je statistika zaznamenávající vzrůstající počet amišských komunit.
      Vevče moc děkuji za toto téma a již dodané i budoucí informace a s velkým zájmem budu číst především o osobních zkušenostech s touto komunitou,pokud nějaké ona či někdo další má.Ráda si vše přečtu i bez diakritiky.

      1. Já jsem to nemyslela hanlivě. Jen jsem si neuvědomila, že slovo sekta má hanlivý přídech. A nechtělo se mi napsat komunita, protože tohle slovo mi poslední dobou vadí.
        “ Porušila jste pravidla komunity, máte ban na 28 dní. “
        😀

        1. To Amiši jistě taky slýchaji často, třeba když jsou načapáni ve městě v „anglických“ šatech nebo za volantem auta… Jejich trestem bývá hlavně zákaz účasti na bohuslužbách a tím jisté vyobcování na určitý čas,kdy musí být jen na svém pozemku.
          A sekta je něco jiného, chtěla jsem to jen vysvětlit,tohle je počesku ( taky nějak zapomínáme česky) společenství.Nepsala jste zle,naopak.

  14. Zajímavý článek. Tak trochu mi to vyprávění připomíná mormony. Sám jsem asi neviděl ani jednoho ale dcerka která byla na západě USA si myslela, když je někde potkali, že se připletli k natáčení nějakého starého filmu. Ad filmy- tuto vámi popisovanou komunitu připomíná velice film Vesnice, kde hrál například Phoenix, nebo S. Weaver.
    Co napsat ještě- no napadá mně i to, že pokud by tato komunita byla po několik generací uzavřenou bude hrozit to, jak to napsat příbuzenský sex zkrátka bratranec si veme sestřenici…apod.
    No a na závěr, je to dost složité. Například. Já sám o sobě nepotřebuju televizi. Ale protože jsem ženatý nežiju v bublině a žena si svět bez TV zřejmě představit neumí. A to je blbá televize. Takže zkuste se nějak vymezit vůči dnešní společnosti. Neříkám, že to nelze, ale není to lehké.

    1. Jen aby tam neprováděli rituál obdobný rituálu Eskymáckému. Tam hostovi nabídnou ke koitu Eskymačku jen proto, aby se oživila DNA od přišedčího.

        1. Jedna zajímavost. Můj kamarád (dej mu…) byl jako expert od Přerováků v Mongolsku, když se tam stavěla cementárna v Darchanu. Bydleli v panelácích soc. střihu. Někdo si pozval na obveselení Mongolku, a před obveselením si ji postavil do vany a řádně si ji napřed vydrhnul. Dál to nebudu rozvádět, ale rozkřiklo se to a přede dveřmi oněch našich stavebníků stály fronty mongolských děvčat, toužících po „vydrhnutí“!

    2. Vesnice úplně přesně popsala to tmářství, demagogii, fanatismus, zpátečnictví těchto náboženských komunit.

      1. Zřejmě film nebo knihu Vesnice neznám,ale jsem přesvědčena, že určitě nevystihují pravý život v amišské komunitě. Lepší představu si uděláte sledováním dokumentů či reality show o životě zběhlých Amišů, vysílané například na televizní stanici TLC. Jsou to na svém majetku prostě žijící venkované řídící se pravidly své víry . I my jsme svázáni spoustou společenských pravidel a dokonce i rozkazů všemocných úředníků….. A že si tito lidé umí zabezpečit veškerou potravu,teplo i vše ostatní nutné pro základní život , že umí žít bez nafty a benzínu, elektřiny a někteří i bez televize, že si mohou na svém nadělat dřevo a umí topit v kamnech a vařit na nich….to jim nyní možná budeme všichni my moderní a nezpátečničtí hodně závidět. A amišské děti jsou podle mne šťastné děti, trávicí celé dny s maminkou hospodařící doma,s rodinou při různých pracích na poli,v zahradě,v lese,obklopeni spoustou zvířat,v nenáročné místní škole,bez obav si hrajících venku….O takovém tmářství dnešní matky jen sní a děti si čtou v knize Děti z Bullerbynu. Samozřejmě vím, že nic nikdy není ideální .

    3. K pokrevním sňatkům u nich dochází celkem pravidelně, protože odmítají nebo jen velmi neochotně přijímají konvertity a komunity tvoří potomci potomků původních cca 500 rodin. Proto také mají rostoucí výskyt různých genetických poruch, poruch krvetvorby, růstu, zraku… Kvůli tragické ústní hygieně a absenci prevence také mají mnohem vyšší výskyt zubních kazů a onemocnění dásní.
      Na druhou stranu je v jejich populaci mnohem nižší výskyt rakovin všeho druhu.

      1. Nižší výskyt rakoviny? Čím se to vysvětluje?

        Že by rakovina nebyla až tak moc dána geneticky, ale mnohem větší efekt měl nezdravý životní styl a přechemizovanost toho, co konzumujeme a v čem žijeme, na rozdíl od těchto komunit?

        1. Ano, je to tak vysvětlováno.
          Dalším důvodem může být odevzdanost – vše, co se uděje v komunitě, je „vůle boží“ a oni to prostě neřeší (vyjma neposlušnosti, kterou naopak řeší velmi a také ji velice vynalézavě trestají). Plus izolacionismus, kdy se o svět mimo hranice farmy nezajímají (nesmějí zajímat; v opačném případě jde o neposlušnost a následuje trest).

    4. Mormoni nejsou „vesnicka“ ci specificky zemedelska kultura. Ale maji velikou soudrznost a radu praktickych zvyku. Ja vzdycky rikam, ze kdyby se Amerika rozpadla, tak mormoni nejlip preziji. Kazdy clen musi mit zasoby, byvalo to na rok (meli na to ve sklepe zvlastni mistnustku), ted je to na tri mesice. A cirkev ma farmy a zasobarny pro potrebne.

      Pribuzenstvi: Amisove maji problem mongolismem, protoze zeny casto rodi az do padesatky (skoro). Byvaly i problemy s pribuznosti, ale jim uz to davno doslo, a dnes to problem neni. Taky neni problem najit nevesty nepribuzne, jelikoz se amisske farmy rozletely po severni i jizni Americe. A nabiraji obcas lidi z venku.

      1. Mormoni hlavně byli sektou, která se neštítila ničeho, včetně vražd. Mají problémy s týráním dětí, nebo jejich znásilňováním. O polygamii nemluvím, to je spíše věcí vkusu. Partner bývá muži a ženě často prostě direktně přidělen.

        Mormoni se jistě probijí (a to i doslova). Mají za sebou historii, kdy masakrovali sousední americké obyvatelstvo (už po Indiánech). Rozhodně nejsou pacifisté, a rozhodně se nějaké vraždičky nebojí.

        Mormoni kdysi v podstatě mafiánsky a oligarchisticky ovládli USA stát Utah. Došlo to tak daleko, že se dlouhou dobu řešil konflikt mezi USA vládou a Utahem. Nakonec USA vláda udělala řadu opatření, mimo jiné stát Utah pořádně zmenšila ve prospěch sousedních států.

        Ono to chce si některé věci neromantizovat, a zajímat se o tu druhou stranu mince, tedy reality. Jedině tak se dá něco doporučovat – a nedělat tak medvědí služby lidem.

        1. Kdo za sebou nemá historii? Třeba v Evropě, třeba husiti, třeba jezuiti…. Tím nechci nikoho obhajovat,ale kdo v průběhu staletí za sebou nemá historii v dobrém i zlém a přesto také oběma směry vynikající jedince a spoustu dobrých lidí ?

        2. Ste rejpal, Miroslave. Katolici i protestanti se snad vrazd (historicky) nestitili? Nemeli snad katolici mafianskou organizaci, ktera i nacisty schovavala a z Evropy vyvazela ve velkem?

          Mnohozenstvi je u mormonu dnes nezakonne (ale na jihu Utahu a v severni Arizone se jeste vyskytuje). Nechci je obhajovat, jen jsem rikala, ze maji nektere prakticke zvyky. (A jsou to dnes dobri, napomocni, sporadani sousede.)

          Co se indianu dotejce, nemyslim, ze by bylo mormoni horsi, nez ostatni usedlici. Byla to genocida po cele Americe.

    1. Lepší dobrovolná totalita amišů, než blížící se nedobrovolná totalita čipů a kreditů. Kterou umožnila ta naše skvělá technologie, které se amišové prozíravě zřekli. Bohužel, nemohli počítat s tím, že nakonec dostihne i je.

      1. Ne. Globalismus je nedobrovolný a někteří se mu snažíme čelit. Nechat se zotročit dobrovolně, jde úplně proti lidské přirozenosti. Proti samotné podstatě lidství. My jsou všechny ty totalitní, fanatické, náboženské obce odporné. A je jedno je-li islámská, židovská, nebo křesťanská.
        Vyměnit nedobrovolnou totalitu za dobrovolnou NENÍ ŘEŠENÍ.

        1. Zřejmě mají amišové a další zgruntu jinou definici zotročení než vy, a ta vaše je nezajímá. Řekla bych, že otroctví je z definice nedobrovolné, co dělají lidé z vlastního rozhodnutí je otroctvím těžko. Pokud si někdo vybere život v náboženské obci , a dodržuje její pravidla dobrovolně, zřejmě jeho duše tuto zkušenost potřebuje, a kdo jsme my, abychom soudili. Vždy znovu mě na vás udivuje, jak – jako sebeproklamovaný budhista – nedokážete respektovat názory a rozhodnutí druhých. Mně se spíš zdá, že ten váš vášnivý odpor souvisí s vašimi problémy s autoritou.

          1. Vždycky to ale narazí u dětí, kteří si to, do čeho vyrostou, vybrat nemohou. O to víc je pak okolí tváří, včetně míry potenciální svobodné vůle si vybrat.

            1. A vy si můžete vybrat? Jsme v soukolí stejně nesvobodného světa jako Amišové, a nemůžeme z něj ven. Jen je ten žalář prostě trochu větší a – zatím – zdánlivě pohodlnější.

              Kdybych si skutečně mohla vybrat, rozhodně bych si nevybrrala tohle.

          2. jo :), „sebeproklamovaný budhista“ – sa bojí pozrieť do zrkadla,
            ešte by tam náhodou niečo uvidel, ale smeje sa všetkým okolo,
            že vyzerajú tak smiešne. Snáď sa potom nezľakne, keď náhodou
            zhliadne svoj obraz v mláke vody, z ktorej bude piť.

  15. Mně text bez diakritiky vadí. Znám plno lidí, kteří žijí v cizině a přitom používají českou klávesnici, takže to jistě jde zařídit.
    K tématu – Naši krajané v rumunském Banátu žili jednoduchým životem až do nedávna, v poslední době je živila hlavně turistika!
    https://cesky.radio.cz/ceske-vesnice-v-banatu-prezivaji-diky-prijmum-z-turistiky-8693876
    Češi tam začali v 90. letech jezdit jako do skanzenu, vozili tam krajanům „zrcátka a korálky“, zatímco místní mladí zjistili, že se nemusí do úmoru dřít a odešli do ČR. Rodiče a prarodiče nechali doma.
    https://dvojka.rozhlas.cz/kdyz-odejdou-vnoucata-dokument-o-zivote-starnoucich-krajanu-v-rumunskem-banatu-7461944
    Nevím, jestli rumunské Čechy něco přiměje vrátit se domů ke starým způsobům života.

    1. Verča nás obdarovává – svým úsilím a časem!!

      A kritizovat ji za to , že ZDARMA DAROVANÝ text nesplńuje jakési formální požadavky?
      Přečíst jej s porozuměním by jistě mělo dát průměrnému čtenáři nesrovnatelně méně úsilí než pro autorku, navyklou na klávesnici bez diakritiky, s jiným rozložením znaků, udělat závěrečnou jazykovou korekturu.
      Jistě by pro Vás nebyl problém Večin články přepsat s diakritikou, případně jemně jazykově poopravit.
      Jsem přesvědčen, že by vám jazyková korektura zabrala mnohem méně času než jí a šéf zakladatel by jej pustil opakovaně na sklo.
      —–
      Já děkuji Verče za článek (ať už bez diakritiky či s ní )a budu se moc těšit na pokračování!
      ———–

      1. Aj Vevče možno pomôže neznesiteľná ľahkosť diakritiky.
        Dnes sa len stiahne jazykový doplnok ku klávesnici a to málo si
        človek zapamätá, kde je č a š, či výkričník.
        Možno to niekde technicky nie je možné, ale ametérske programy
        na českú a slovenskú klávesnicu boli už skoro pred 20 rokmi.
        Na klávesnici sa dajú nastaviť rôzne jazyky a hneď písať.

        1. No bodejť, Aleno!

          Vždyť takovéto blogy a internetové diskuze pod nimi jsou nikoli ostrovem, ale celoplanetární pevninou, kde – bez ohledu na to, kdo je
          levičák, pravičák,inteligentní intelektuál, blbý intelektuál
          či s odpuštěním politik (vyšší forma organizovaného zločinu!) –
          – prostě zde každý bez výjimky, beztrestně a bezelestně , pracuje ZDARMA podle komunistického hesla: Každý podle svých schopností – každému podle jeho potřeb!

          V nevirtuálním prostředí by za bezplatné sepisování a šíření svých hlubokých myšlének dostal flastr i Řeporyjec Novotný, protože tím vlastně skrytě propaguje komununistické zásady! 🙂

    2. Zdravím,v roce 2014 jsme týden pobývali v Banátu v několika vesnicích, hovořila jsem s mnoha obyvateli starými i mladými i těmi,co už přijeli z nového domova v Čechách jen navštívit rodiče. Tradiční venkovský život v zapadlých vesnicích s jazykem a zvyky obrážejícími stále ještě devatenácté století se povrchnímu pozorovateli může zdát romantický,ale realita životů těchto lidí je jiná. Do Banátu přišli z Čech v předminulém století v rámci Rakousko – Uherska hlavně za možností lepší existence, ne však věnovat se primárně zemědělství,ale pracovat do nově zakládaných dolů, těžit rozlehlé bukové lesy….. Vlastní hospodářství u každého stavení bylo tehdy nutností a běžným životním stylem. I za komunistického Rumunska žili stejně,chlapi jezdili denně i osmnácti kilometrové trasy po strmých lesních cestách do práce, ženy a staří doma hospodařili.Teprve v devadesátých letech byla většina pracovních míst zrušena podobně jako u nás, otevřela se možnost návratu do Čech…. stejně jako z českých vesnic šli i z Banátu mladí za prací….. Neutíkali z nějakého záměrně izolovaného rurálního společenství, reagovali pragmaticky na změněnou situaci. Mnozí by raději zůstali doma,kde se dnes opuštěné stařenky v chalupách obávají jak bez pomoci dožijí …..
      Pro nás to bylo krásné setkání s jednou z posledních výsep zbožného , poctivého a pracovitého venkovského života našich předků, se světem, který asi brzy definitivně zmizí.

      1. Dekuji za to, Olgo. Ja si myslim, ze exodus z Banatu byl zpusoben hlavne ceskym skolstvim. Postavili tam velkou skolu (dnes je prazdna), posilali ceske ucitele, kteri nemeli paru o tom, jak se na Banatu zije, a v podstate byli reklamou na moderni zivot v Cesku. Bodejt by deti nechtely pak neco jineho. Toho se prave amisove vyvaruji svymi vlastnimi skolami. I americti zide — kteri tradicne podporovali verejne skolstvi — dnes posilaji deti do zidovskych skol, aby neztratily svou specifickou kulturu.

        1. Zdravím a děkuji za názor.V Banátu ale – jak jsem vyrozuměla z mnoha hovorů s místními na toto téma, několik rodin právě řešilo zda se také vypravit do Čech a opustit jejich vzorně udržované domy a stejně tak vedená hospodářství v té nejbohatší vesnici – šlo především o práci.Muži přišli o práci v dolech, jiná nebyla, dojíždění daleké.To byl hlavní důvod odchodu. Myslím, že zde se krajané nesnažili žít v záměrné izolaci z náboženských či jiných důvodů,zde byli izolováni skutečně odlehlostí vesnic založených v 19.století v horách a patriarchální styl života byl spíše důsledkem celkové chudoby života v socialistickém i posocialistickém Rumunsku.Babičky vyprávěly, že povinností pacientů hospitalizovaných v městské nemocnici bylo ještě v době naší návštěvy donést kromě všeho pro sebe (pyžamo, příbory….) i otep dřeva na topení ! Nikdo se zde nebránil výdobytkům moderního životního stylu, televizi měli skoro všichni,auta kdo mohl…. Kolem vsi sv.Helena byl na vršcích věnec větrných elektráren…. Tady nešlo ani tak o přání dětí jako o udržitelnost života rodin s dětmi v původních vsích.A nikdo neodcházel rád.Mnozí z mladších uzavírají sňatky s Rumuny, stěhují se do rumunských měst. Tito krajané nebyli náboženskou komunitou,jen udržovali svou rodnou řeč, tradice a katolickou víru.Bylo krásné slyšet češtinu,kterou se hovořilo v Čechách v devatenáctém století.

    3. Napsala jsem reakci na Váš příspěvek,ale asi jsem ho omylem posunula níž,pod příspěvek Asfaltového holuba.
      Pobyt v Banátu se dotkl mého srdce, jejich život se mi zdál romantický krásný,ale takový život nebyl jejich prvotní volbou a záměrem,jen vyplynul ze situace,ve které se nacházeli – viz níže. Proto nyní zcela přirozeně odchází za prací a lepším životem do Čech.

        1. Odchází za prací,v Rumunsku jim dostupná není a jen políčka rodinu neuživí.A pragmaticky jdou do Čech, kde se domluví a práci najdou, když se to po převratu umožnilo.

          1. Však o turistice píšu výše. Lidé je tam jezdí okukovat jako v zoo, podívají se, jak se žilo na vsi před první světovou (a i po ní), zavzdychají si…, a pak se zase vrátí do svého pohodlného života.

            1. Vzhledem k tomu, že nás určují první léta našeho života, je těžké změnit jeho chápání a způsob v dospělosti, například přetrhat všechny svazky a zůstat žít v Banátu. Nevím, jak to bude platit obráceně. Obecně – domorodé kmeny, které šly „za lepším“, tu dnes už s námi většinou nejsou, případně jejich členové žijí – až na výjimky – zoufalý vykořeněný život.

              Já posuzuju kvalitu „primitivního“ života v porovnání s tím, co v nejbližší budoucnosti čeká nás – kdy zaplatíme za historicky krátké období pohodlí a konzumu velkou cenu, a kdoví, jestli budeme mít šanci vrátit se alespoň nan úroveň Banátu.

            2. Aleně Z. – Měla byste vidět vděk těch,co tehdy ještě za pár korun (nevím jak dnes) pronajali prázdnou chalupu a za další možnost výdělku zahrnuli hosty doma navařeným jídlem.Zkuste si představit, že žijete ve vesničce v horách uprostřed bukových lesů a do nejbližší civilizace máte dvacet kilometrů strmou lesní cestou.Kde si jako stará babička nebo i mladší hospodyně přivyděláte ke směšnému důchodu? Mladí pryč,za prací,která v okolí už od devadesátých let není.Ti čeští turisté pomohou svými penězi zaplatit nákup v jediném místním obchodě.Projeví upřímný zájem, několik dní s místními žijí v jejich podmínkách,pomohou s těžkou prací, přinesou nové informace…. i o tom co nového v sousední vesnici kilometry vzdálené.Před každou chaloupkou sedí na lavičce jedna nebo dvě babičky v šátcích a hned se samy dávají do hovoru a jsou upřímně rády, že mají společnost a že mohou vyprávět opravdu vděčným posluchačům.Po bohoslužbě se stojí dlouho před kostelem a mluví spolu všichni – místní s místními, místní s turisty, turisté s turisty….s úctou a přátelsky.., česky.Není to žádná výletní megaloď s milionem turistů obléhajících Benátky.Je to setkání pár lidí s upřímným zájmem o život místních lidí organizované banátskými rodáky přesídlenými do Čech.Místní vás zvou do rodin,berou do kostela,na zábavu,je-li nějaká, zajímají se o život v Čechách.Alespoň tak jsem to zažila já a bylo to moc hezké. Už tehdy ale prázdné domy skupovali Rumuni na chalupy,modernizovali,ves plnila jejich auta…. Kdoví jak je tam dnes.Tak jsem ráda, že jsem byla zrovna tam turistou,s láskou.

              1. Olgo, neni mi jasne, proc by tradicni hospodarstvi plus turizmus nebyla dobra cesta do budoucnosti? Dopadlo to jinak… A s tema vetrnyma turbinama byli oblafnuti.

                1. Já myslím,Vevčo, že konkrétně u českých vesnic v Banátu je na uživení zemědělstvím málo pozemků,jsou to vesnice v kopcích nad Dunajem, obklopené lesy.A na uživení v kombinaci s turismem málo turistů.Ta oblast je zajímavá pro Čechy, kteří se zde mohli setkat se svou minulostí,ale pro masovější turistiku není tak atraktivní.Je to pomocí pro starší lidi, kteří si opravili domy v době,kdy měli práci v dolech a dnes nemají žádné nároky a mají ještě sílu hospodařit.Ti tam žijí vcelku spokojeně. Rodiny s dětmi a nutností mít auto na cesty do města k lékaři,do kina,na angličtinu, nutností kupovat oblečení, boty, hudební nástroje, knihy,tablety,platit internet, pojistky, daně…udělat na domě novou střechu….atd.atd.si tou kombinací zde konkrétně asi nevydělají dost.Vývoj tomu nasvědčuje.Bohužel a škoda.

  16. Těžko chápu, že někoho takový život láká. Nejde mi o konzum, to je cesta do pekel, samozřejmě. Ale odmítat vědu, techniku,… Pro mě jsou to ideály, které bych zařadil tak do 15. století.
    Ale je vidět, kam jsme to dopracovali. Od snů o letech do kosmu se zdá být jako nedostižný sen už jenom zdravé žití, žití v míru, často pouhé přežití.
    Deptá mmě to. Nakonce nám zbude jenom sen o kusu chleba navíc v neděli a ve svátek?
    Jsem přesvědčen, že takové komunity sice mohou přežívat, ale bez supportu z ostatního světa ve formě přinejmenším nástrojů, knih a podobně by se poměrně rychle propadly do divošství.

    1. V Davosu ta globalistická banda otevřeně mluvila o tom, že Pfizer vyvíjí čipy, které se budou podávat v rozpustných pilulkách. Přes čip bude ovčan napojen a totálně kontrolován. Peníze jak je známe nebudou, jen kredity.
      Lidi, to nejsou konspirační teorie, to je to, co ti skutečně mocní zcela vážně plánují. Nevíme, jestli jsou dohodnuti globálně, ale vývoj v Číně a vlastně i v Rusku (i tam se tvrdě jelo podle globálních kovidových pravidel) tomu bohužel odpovídá.
      Takže jediné, co nás může zachránit, je nějaká zásadní přírodní katastrofa. Pak by to farmaření v malém mělo slušnou šanci, pokud by někdo přežil. To jsou naše nejlepší vyhlídky.

      1. A jak to souvisí s Amiši a jejich způsobem života?

        Nebo máte dojem, že kdyby se případná elita rozhodne očipovat celou populaci, že Amiše vynechají? Nebo že se Amišů naprosto nedotýká realita mimo jejich komunity?

        Také se divím nad romantikou a vzdycháním po životě 18. a 19. století. On to není žádný med. Je poměrně příznačné, že to obdivují zejména lidé, kteří to nezkusili. Je to spíše z nouze ctnost jako regrese do horšího stavu, když nic jiného nezbývá.

        1. Nevím, jestli globalisti Amiše vynechají – asi ne. A souvisí to tak, že pokud bychom žili všichni jako amiši, tak nás nikdo nebude čipovat a depopulizovat, případně ohrožovat jadernými zbraněmi. V tom je celá pointa, v tom je kouzlo jejich „primitivního“ života. Jděte se zeptat do Doněcku nebo Mariupolu, jestli jim mobily, supermarkety, auta a všechny další výdobytky Vašeho „lepšího“ stavu stojí za to, a jestli by to radši nevyměnili za život po amišsku. A za chvíli se to nebude týkat jen Doněcka, ale i vás. Víte houby, co je to „lepší“ a co „horší“ stav.

    2. Moc ráda bych se k vám připojila. U nás už delší čas vychází knihy od Lindy Castillo, všechny jsou z prostředí Amišů. jsou to kriminální případy. Ale hlavně je popsaný způsob života Amišů. Myslím, že my bychom takhle žít nechtěli. Ne kvůli práci, ale pro jejich náboženství,neměnnost a nemožnost změny. Přitom už delší dobu existuje kvalitní možnost a to jsou rodové statky, ze kterých se tvoří rodové osady. V Rusku mohou lidé zdarma získat 1 ha, který dokáže rodinu uživit. Tam už je hodně lidí zapojeno. Rodové statky jsou i u nás, kdo se zajímá o permakulturu, jistě je zná.

      1. Myslím, že se v této diskusi nějak zapomíná na to úplně základní – Amiši žijí již několik staletí ve své víře,ve svém pojetí víry, která určuje i styl jejich života.Nejsou to městští romantici,co jdou zakládat rodové statky ( kterým stejně jako Vladimíru Mergemu fandím )nebo ekovesnice.Jsou to lidé, kteří přišli do Ameriky žít a udržet svou víru a udrželi ji už skoro dvě stě let.A to neni samozřejmostí a jistě to obnáší i mnohá omezení a určuje životní styl.Kdo se v jejich komunitě narodí a nechce tak v dospělosti žít, může odejít, což se děje.Pokud někdo píše detektivky,asi bude zdůrazňovat temnější stránky života komunity, myslím že reálný život bude méně dramatický.Pro české ateisty skutečně asi není život v pevné víře snesitelným, ale pro Amiše je základem jejich společenství.

        1. Knizky o amisich jsou velice popularni, i detektivky i romanticka „cervena knihovna“ pro pani a divky. Ale vetsina autoru 1) amise zna jenom velice povrchne, a 2) jsou k nim v zasade kriticti, at uz z duvodu jineho typu krestanstvi, anebo z duvodu technologicko-modernostnich. Neda se to vetsinou brat moc vazne. Amisi se tomu smeji.

  17. Už jsem to někam psal, že ačkoli mi text bez diakritiky trochu vadí, mám pro lidi, kteří nemají možnost psát na národní klávesnici, pochopení – protože mám s psaním mimo jiné i tuto zkušenost. Takže to, co teď napíšu, rozhodně není útok na Vevču. Je to míněno jako ilustrace důvodu mé nelásky k českému textu bez nabodeníček.

    Hned první věta:
    Novokrtenci maji svuj pocatek kolem roku 1525 ve Svycarech.

    Hned první slovo té věty: Vevča samozřejmě psala o novokřtěncích. Já tam ty novokřtěnce taky vidím, ale kromě nich tam vidím i novokrtěnce (od slova krtek, krtina). Vidím tam obé současně. – Někdo psal o tom, že přiměřeně inteligentní člověk si dokáže diakritiku doplnit. To je tuze dobrá rada, ale jak si odpomoci od doplňování všech ostatních možných variant?

    Vevču zdravím, děkuji jí za text i za příkladnou nahrávku „na smeč“. Ještě jednou podtrhuju, že to není myšleno zle. Už si chystám chlíveček na její další zajímavý text 😉

    1. To je skoro stejné, jako ty černobílé obrázky, kde prý podle vlastní přirozenosti myšlení, vidí každý to své…

      1. Někdy mi přijde, že tak jako Verča romanticky vidí polovinu češtiny (bez diaktiriky), tak vidí polovinu realitu u Amišů – vynechává se, co se jí nelíbí a nehodí. Bere jen část reality – v češtině i u Amišů.

        1. Bože, to sedí od někoho, kdo s válkou a mrtvolami hned za dveřimi a krizí a hladomorem před nimi bere z téhle reality jen to lepší – i když vlastně ani nevím, co to je.

          1. Já to nechtěl psát přímo, ale kolektivní společenství, zejména ve spojení s náboženstvím – jsou velice často semeništi šikany, agresivity, tyranie, ponižování. Tím spíše, že je obtížnější z toho utéci, tak si prostě „zvyknete“. O tom se nemluví, protože se to do růžové reality nehodí.

            Přímo výslovně jsem na to upozornil, když jsem už nemohl číst Verčiny lži o mormonech a jejich malování na růžovo. Viz můj příspěvek k nim v diskusi zde.

            On i takový Amiš vychovávaný v jejich společenství už de facto není vůbec schopen žít a obhájit svůj život v jiné společnosti. I když to zkusí, většinou se vrací – protože prostě se nic jiného nenaučil, nezná jiná pravidla. Jinde selže.

            Všude je tráva zelenější. Poté, co v minulém století lidé utekli z příliš kolektivního sevření (viz první odstavec), tak další generace tam míří. Až si to vyzkoušejí ten kolektivní diktát, polovina z nich uteče při první příležitosti.

              1. Miloslav má ten probléím, že se bere příliš vážně, typickej arogantní sebežrout. Jen čekám, kdy za každým svým nabubřelým postem uvede „slyšeli jste slovo boží“.

    2. Musím přiznat, že jsem na první dobrou četla „novokrtěnci“. Nepřišlo mi to ani nijak divné, čekala jsem, že se to dál nějak dovysvětlí.
      Je ale pravda, že novokrtěnce bych spíš očekávala v nějakém zahrádkářském článku coby nové hromádky od krtků.

      1. Když už jsme ten termín přivedli na svět, dejme mu též obsah. Samozřejmě mám hned konstruktivní návrh.
        Všichni víme, co ve zpravodajské hantýrce znamená slovo krtek. Novokrtěnec by mohl být takový ještě neplnohodnotný, nehotový krtek-začátečník, krtek-elév. – Předpokládám, že mnozí z těch, kdo jsou zde přítomni služebně, mohli by být právě novokrtěnci.

        Co na to říkáte – ujme se to?

    3. Narhuji a je na case , aby inteligenti , ktery zatim plytvaji casem na nejake ruzne nepodstatnosti ,se spojili proti tem antidiakritikum.. A dali jim co proto..
      Uz kvuli tem novo krtinam..Nebo bez toho krouzku nad u!!
      Coz pozadat vladu ,aby zasahla.
      Kazdymu bezkritikovi na jeho naklady, poridit dozorce. Aby psal s diakritikou na klavesnicich /a nikdy jinak/, na kterych to neni mozne a ktere se pouzivaji v celem svete s vyjimkou Ciny.

      1. Když jsem šel přes Komárovo potočí, byli tam tři škaredí vlci. Jednomu říkali Šimku Klimku. Aj, ty Šimku Klimku, co děláš, že našeho Pepíka nenecháš? Sududubí, sududubí – ať našeho Pepíka vši ani blechy nehubí! Potom se otočila a upalovala k rybníku, jako by jí za patami hořelo.

  18. Nedovedu si takový život představit v podmínkách ČR. To by byli okamžitě vyobcováni z většinové společnosti – jen z důvodu své jinakosti. Někdo by přišel naboso na Národní výbor a byl by ihned označen za výtržníka.

    1. Respekt k určitým tabu je mj. základem sociální soudržnosti a výrazem respektu k těm, kteří toto tabu uznávají.
      Nešel bych v plavkách do katolického kostela kostela na mši, nešel bych do Národního v županu, ani kdyby byl čist vypraný.
      Do mešity bych šel bos a do synagogy s hlavou pokrytou…
      Tedy – pokud bych na některé z těch míst nešel úmyslně provokovat – třeba si zazpívat v pravoslavném chrámu Bohorodičko, vyžeň Putina.
      A pokud bych šel provokovat, nepištěl bych, kdybych tak či onak dostal podle předpokladu na budku, naopak, zažíval bych uspokojení, že má exhibice splnila svůj účel.

    2. V USA je velmi mnoho volného prostoru – proto to tam může existovat.

      Já bych spíše řekl, že USA je kolektivní, zejména na vesnicích. Povinně, bez volby.

      Když žijete v USA na menším městě nebo vesnici, tak se POVINNĚ účastníte všech veřejných akcí – protože jinak byste byli ve stavu, který byste si rozhodně nepřáli. Určitě byste si nelajzli se neúčastni „povinně-dobrovolných akcí“ na menším městě v USA.

      Jinak řečeno, celé USA – a výjimkou větších sídel – je povinně poloAmišovské a polokolektivní. Na vesnicích určitě. Amišové to jen dotáhli o level výše.

      I pro Amiše platí – kde se co zrodí, tam se i hodí. Aneb reálie lokality, kde něco je, jsou polovina reality a podstaty.

      1. Žila jsem několik let v malém městečku v Massachusetts,procestovala půl Ameriky a skutečně nechápu jak jste na své vývody přišel.Možná jste viděl nějaký film a čarodějnických procesech v Salemu v sedmnáctém století.

        1. Já už odtud padám pryč. Nebudu rušit vaše kruhy o dokonalých Amiších, o dokonalých mormonech, či nejlepším životě na světě ve víceméně uzavřené náboženské komunitě.

          Podobné růžové snění bylo, když řada žen uvěřila po propagandě v ČR, že je skvělé žít s muslimem a vdát se za něho, a odjet s ním do státu muslima. Pak vyprávějí mnohem syrovější příběhy než tu růžovou o skvělém islámu.

          Já jsem v tom USA byl nějakou dobu a vícekrát, a díval jsem se pozorně svýma očima, slyšel svýma ušima. Vy k tomu evidentně nemáte co říci, protože já mluvím o konkrétních věcech, a z vás nic nevypadlo – jen kritika. Nemáte co napsat, jen se vám to nelíbí.

          Nebudu rušit kruhy. Ne nadarmo lidi, kteří ten farmářský / zemědělský život žili, ho v drtivé většině rádi opustili. A bránili se zuby nehty návratu. Protože ví – a ví to reálně – o čem to je.

          Mimochodem, sektu Mormonů znám trochu lépe. Před mnoha lety jsem do ní chtěl vstoupit. Po roce 1989, kdy se otevřely mnohé hranice. Odradil mě chlad, doslova ledový chlad až bezcitnost, která byla doslova cítit, ve všech skupinách mormonů. Tam se na přátelství, vztahy a lásku nehraje. Hlavní je poslušnost, a manželského partnera přiděluje příkazem.

          Chtěl jsem jen varovat, že adorovat náboženskou sektu – a je jedno, jestli jehovisty, mormony nebo amiše – je opravdu špatný nápad. Někomu to může vyhovovat, že je mu veleno. Ale mezi farmařením a náboženskou sektou je rozdíl – to druhé si nárokuje vaši svobodu, vaši duši, na kterou už nemáte nárok. Ovšem poté, co budete mít přeprogramovaný mozek s mentalitou naučené bezmocnosti, a budete izolováni – bude problém odejít.

          A už nechám diskusi i články jen růžové realitě a matrixu.

          1. Ano, je hloupost nechat se něčím izolovat a navíc na farmě.
            Dřina + vymývání mozku, to nevěstí nic dobrého, taková kombinace.
            Takto snadno vznikají stáda „lidských ovcí.“

Napsat komentář: aga Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *