3 prosince, 2022

Válečné náklady

Vítězství bude patřit tomu, kdo je ochoten zaplatit jeho cenu… To říkal starověký teoretik strategie mistr Sun´C. Eperijský král Pyrhos zase deprimovaně prohlásil, že ještě jedno takové vítězství a je s nimi konec. Prostě každé vítězství má své náklady, které mohou být malé, ale také obrovské.

Jak velké mohou být, to teď vidíme ve válce na Ukrajině. Obě strany tam na frontu posílají neskutečné množsví materiálu, v zázemí se točí astronomické peníze, těsně za frontou vybuchují muniční sklady i mosty, v dalekém týlu padají sebevražedné drony na trafostanice a raketa, která takový dron umí zasáhnout, je zpravidla o dost dražší, než samotné lítátko s trhavinou. Všichni jsme viděli ty dlouhé transportní vlaky plné tanků, obrňáků, kanónů… a moc jsme neviděli ještě mnohem delší vlaky plné jídla, munice a dalšího vojenského materiálu. Na obou stranách.

Vítězství má svou cenu a tu je nutno zaplatit…

Možná proto by bylo lepší, aby žádné vítězství vlastně nebylo. Všichni ti dávní stratégové a generálové, i ti, kteří dneska popohánějí tuto válku a z pohodlí gauče či Strakovy akademie hovoří o nutnosti pokračovat v boji až do konečného vítězství, i ti analytici, kteří více či méně přesně vyčíslují ty náklady na vítězství a mééédia, která oslavují dílčí úspěchy, tak tihle všichni svorně zapomínají, že války sice rozpoutávají mocipáni , čímž rozhodují, jak velká cena bude za vítězství zaplacena, ale tu vlastní cenu, tu platí obyčejní lidé.

Však už leckomu z vás zdražilo topení, že ano? Jídlo také není zrovna levné, že? Benzín jsme také zažili levnější.

To máte ještě dobré, leckomu na Ukrajině už přišel telegram, že svého manžela, bratra, otce či syna (i dceru) už nikdy neuvidí. V Rusku to není jiné. Leckdo vítězství obětuje nohy či ruce, mnoho dalších už ve jménu vítězství přišlo o domy a místo k životu, všichni dohromady přišli o spoustu peněz a jak vidíte, válka se teprve rozjíždí. Už půl roku nám obě strany podle propagandy protivníka melou z posledního a brzy už to bude…. a skutek utek. Jak Putin, tak kolektivní Biden jsou ochotni podstoupit ještě velké oběti obyčejných lidí, aby byla zaplacena cena za vítězství.

A to nemluvím o tom, že jedna strana ještě prohraje… Náklady zůstanou a vítězství nebude. Ale zpravidla se nakonec ukáže, že stejně prohráli všichni a nejvíc pravdy měl henten Pyrhos. Nakonec se ukáže, že vítězství, pokud vůbec nějaké bude, za to vůbec nestálo. Jen chudí půjdou hledat hroby svých dětí.

Hele, já dneska nechci psát o válce na Ukrajině. Jen jsem ji použil jako příklad toho, že jakékoliv plnohodnotné vítězství stojí obrovské, ba neskutečné náklady. Dovedete si představit, co by mohlo být na Ukrajině i v Rusku, kdyby se všechny ty miliardy dolarů na střílení prostě jen rozdaly? Vidíte, jak hluboko se dá sáhnout do vrecka a jak silně je možné vyplenit peněženky v půlce světa, aby se nám NATO posunulo nebo neposunulo o jeden stát?

Ještě nevíme, kdo vyhraje, ale už můžeme zřetelně vidět, kdo spolehlivě prohraje za všech okolností. Koneckonců, nechodíte kvůli tomu demonstrovat? Není moc příjemné být tím spolehlivě poraženým a spolehlivě zaplatit všechny ty náklady.

Hele, my na těch demonstracích už také začínáme platit cenu za naše konflikty. Všichni víme, jak se nám původní organizátoři rozhádali, jak se navzájem posílají do háje, já už jsem se dozvěděl, že sloužím globálním strukturám, je třeba si na mě dávat pozor, protože nikdo neví, kde jsem se vzal. Také jsem už spoustu lidí zklamal, protože jsem odmítl vystoupit s proslovem, který by nebyl můj. Nejsem jediný.

Jak se má člověk obhájit z nařčení, že je nastrčeným krtkem, že ve skutečnosti slouží Fialovi, že chce jen rozložit zevnitř tu skvělou náladu a brzké vítězství? Jak se to dá udělat? Není žádný průkaz vlastenectví. Reálně mě napadá jediná možnost – odejít. Zůstat doma, ukázat nohama, že nemá zapotřebí se drát do čela, že neočekává žádné prebendy ani výhody, nepotřebuje si nic dokazovat, ani nepotřebuje nikomu nic brát… Ale cena za toto vítězství je vysoká – každý člověk, který nepřijde, je ztrátou, která se nedá snadno nahradit. Ale jak jinak dokázat těm, kteří jsou zklamaní, že člověk skutečně není žádný převlečený globalista nastrčený od BIS?

Dávejte si pozor, co říkáte těm, kteří stojí vedle vás, protože je přivedlo stejné vědomí odpovědnosti, ale mají trochu jiný názor na to, co by se mělo dělat. Máme dost nepřátel i bez toho a vytvářet si další. Takhle to bude strašně drahé, i když zvítězíte.

Je možné vybojovat koncepci a dokonce je možné vybojovat jednotu. Ale za cenu obrovských nákladů – Za cenu lidí, kteří přišli, ale už nepřijdou. Stojí to za to? Nebylo by prostě lepší mít pódium na obou stranách Václaváku, kde by při jednom shromáždění probíhaly dvě přednášky? A nebo ještě lépe – nebylo by lepší v rámci jednoho pódia udělat dvě demonstrace zároveň?

Stojí za to, pokoušet se zvítězit? Stojí za to, mít pravdu, nepřipustit žádné kompromisy, udržet ideovou čistotu i původní étos? Jakmile potok začne sílit, zakalí se. Původní čistotu si udrží, dokud je malý. Příroda se nepokouší tu průzračnost udržet. Přizpůsobí se. On ten původní potok v té vodě pořád je. Je tam všechno, co tam bylo od začátku. Jen tam bývá i něco jiného. Příroda to tak dělá mnohem déle než lidi… asi ví proč. Přitom my potřebujeme nikoliv potok, ale veletok. Který protrhne hráze, vše zaplaví a proti kterému nebude obrany. A ne, ten fakt nebude průzračně čistý. Původní étos může být součástí něčeho většího, ale pokud budeme bojovat za jeho čistotu, tak to bude stát víc, než si obyčejní lidé mohou dovolit.

Proto by bylo lepší, aby se žádné vítězství vůbec nekonalo. Aby nebylo nutné. Nejlepší je jedna demonstrace, kde se sejdou všichni. Pokud to nejde, tak ať jsou na jednom pódiu dvě demonstrace zároveň. Jedna po druhé, nebo vzájemné střídání. Pokud ani to nejde, je lepší aby na obou stranách jednoho shromáždění byla dvě pódia, ale uprostřed zůstal jeden lid, který si může zvolit. A pokud nejde ani to, považuju za dost pravděpodobné, že náklady na vítězství jedné ze stran se ukážou příliš vysoké .

Mám rád všechny kluky (a holky) z realizačních týmů kolem demošek. S leckterými z nich jsem se setkal, s leckterými jsem si potykal, většinou jsem si moc pěkně popovídal a z nikoho jsem neměl pocit, že by to s naší Kotlinkou myslel zle. Chtěl bych, abychom se příště sešli v Práglu všichni. Pro mě za mě nově i s Paroubkem a Vyskočilem. Ale všichni. Ten rozkol je příliš drahý a platí za něj obyčejní lidé pod pódiem. Smysl to má jen tehdy, když budeme všichni na jedné lodi. Nesetkal jsem se s nikým, kdo by to chtěl ničit. Nikdo z organizátorů není žádná globalistická struktura. Mají jen (úplně milimetrově) odlišné představy, jak pokračovat dál.

Výsledkem bude buďto velká bouřící a hučící zakalená voda, plná různých proudů, která smete každou překážku a rozbije každou hráz, na kterou si nikdo netroufne, nebo neškodná čistá bystřina, která se rozlije do horské louky a zmizí.

Na které straně budu já, to je myslím jasné.

215 thoughts on “Válečné náklady

  1. Zlovolnému nařčení se člověk bránit nemůže. Většinou se ani nedozví, kde je jeho zdroj.
    Popsal to dojemně Jan Neruda v povídce Přivedla žebráka na mizinu. Zhrzená bába si udělala dobře a pan Vojtíšek …

  2. Tak Poláci už nám plánují stavět plot na hranici s RF. Ani to tak dlouho netrvalo, znegovat všechno to, co bylo údajně na tom minulém režimu fujky tak, aby to teď bylo vlastně superkůl. Cenzura, politické procesy, honění neexistujících agentů a vnitřních nepřátel, hranice obehnané ploty… Jen tak dál, soudruzi.

    1. Zákon negace negace,vše se opakuje v jiné kvalitě. Na to pozor,po dalším převratu. Za totáče nebyly banány,teď léky a energie.

        1. Já bych je kupovala. Jen škoda, že se nedají přidat do zeleninového salátu.
          Banány v Penny v akci za dvacku, cuketa za 40.
          😀

          1. Re: Helanov

            A kdo vám to nakecal?
            Moje Jahoda je kupuje ve slevě, když už vypadají jako tmavohnědá šiška vytažená z hajzlové mísy.
            Oloupe to a rozpatlá to do mrkvového salátu. Vysvětlila mi, že už ho nemusí přislazovat.

              1. I v učebnici pro obor ,,prodavač potravinářského zboží“ se píše, že nejlepších chuťových vlastností dosahují banány, když se na nich objevují první skvrny (ale jejich skladovatelnost tím končí).

  3. Chápu Vidláka,že je rozčarován, jistě není sám, koho otrávily mediální přestřelky mezi organizátory. Obávám se, že pokud všichni z alternativy nepokrotí svá ega a každý si nekompromisně pojede svou, tak jsme jaksi v hajzlu. Představa ,že si každý bude pořádat někde izolovaně svou minidemonstraci je fakt naivní,.
    Je jistě pár kompromisních témat, na kterých se všichni shodnou. Na úplně první místě bych považovala požadavek na ukončení proxy války, tedy hlasitě volat po míru. To je dnes sprosté slovo, jak jsem slyšela tu divnou osobu pirátku Gregorovou, europoslankyni z božího dopuštění, tak na požadavek na mír, ucedila, že to je mír agresora- no ty jo, to je novotvar. Pak samozřejmě otázky energií , nekompetentní vláda do pryč, boj proti cenzuře a kriminalizaci jiného, než jednoho povoleného názoru apod.
    Taky jaksi musí být všichni schopni pochopit ,že tam nemůže být 30 řečníků , to by tam lidi zestárli a v nastupující zimě i zmrzli. Mohou se vystřídat při další demonstraci. To je naopak žádoucí. Někteří mají schopnost promluvit krátce a úderně, jiní ,přestože třeba v daném problému velmi erudovaní, to pojímají jako přednášku, a tom při vší úctě holt na demonstraci nepatří. Čímž chci zdůraznit, že je potřeba mít dramatarurgii dané demonstrace. Při všem láteření na Vrábela ,já z něho mám pocit, že on má snahu to nějak ukočírovat, a dál jako plus hodnotím jeho kultivovaný projev, hezkou češtinu, bez obvyklých pomocných slov. Ale jistě v rámci alternativy nebude jediný. . Myslím, že Vidlík dělá co může, aby kohouty přesvědčil, tak budu doufat.
    Jo a to odporné kádrování, kdo je kdo ,jestli je to ten nejmorálnější ze všech , kdo za ním stojí apod. bych fakt nechala Rakušanovi, to je momentálně přímá zkratka do pekel.

  4. Přátelé, zase se jen chlubím, ale dovolte mi odkázat vás na moji novou rubriku na Parlamentních listech, kde se každý týden budou objevovat moje glosy společenského dění.

    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Lidi-shani-brambory-uhli-oraji-zahumenky-Kamna-a-hrnce-na-zeli-na-dracku-Co-Fiala-nevi-I-o-Vaclavaku-719181

    To jen abyste viděli, že fakt nesedím na prdeli a doopravdy se snažím dělat to, co hlásám. Rozšířit čtenářskou základnu, se všemi se spřátelit a spojovat.

    1. také už jsem četl. pro nás, kteří kydy čteme denně, tam není (a asi ani nemůže být) nic nového, ale je prima, že se tím dosah kydů rozšíří i na lidi, kteří by sem normálně třeba ani nepřišli.

      1. Prostě něco dělám a dělám, co umím a jak umím. A musím kvůli tomu dělat i nějaké věci, které bych před rokem nedělal, protože jsem nemusel.
        Ale zase to má výhodu – celkem přesně vidím, kdo mi věří a kdo ví nejlíp, jaký jsem šmejd. Budu to mít snadné, vybrat si jednou spolupracovníky…

        1. Vybírat si spolupracovníky jen mezi těmi, co vám věří a jsou vám oddaní, nemusí být ku zdaru podniku, pakliže má jít o něco reálného, důležitého a netriviálního.

          Zajímalo by mě hlavně to, zda existuje v alternativě někdo, kdo by mohl zafungovat jako jakési jádro pro narůstání krystalu. Někdo s racionálním přístupem a schopností budovat stabilní a funkční struktury. Nemyslím tím podiového křiklouna co se považuje za lídra.

          Já jsem míval dojem, že nějaká mikrojádra se nacházejí právě zde, nebo že odsud na ně povedou nitky. Poslední dobou mám ale dojem, že začíná převládat povrchnost a celebritní přístup.

          1. Jo, mikrojádra byly… ale zůstaly mikro. Čisté horské potůčky. Ale jakmile jsem se začal snažit o jejich soutoky, aby se spojily a vytvořily sílu, tak se zakalily a leckdo začal vzpomínat na dávnou čistotu.
            Potíž je v tom, že pokud se má dojít k nějakému výsledku, je zapotřebí lecos obětovat a pochopit, že se hodně věcí změní a mezi nimi i věci, které jsme měnit ani nechtěli.
            Najednou se ukazuje, že sice tu znělo hodně hlasů, že by se mělo něco dělat, ale když se tak stalo, tak se ukázalo, že skutečným přáním bylo, aby vše zůstalo tak jak je. Že nejvíc vyhovovalo, že je to tady jako dutá vrba pro různé stýskání si.
            Přesto jsem se dal na vojnu a budu bojovat. Raději do kalného proudu než se obehnat hrází za zachování čistoty.

            1. Jenže ty potůčky ne vždy tečou stejným směrem. Aby se spojily, je potřeba docela důkladná příprava. Na úrovni hesel a povrchních tlachů se mohou dva lidi jevit jak spojenci tak oponenti, a přitom faktický stav může být přesně opačný.
              Plácání o pravici a levici, různá zažitá klišé, rozdíly v chápání termínů nebo jiné interpretace či dokonce znalosti dějů.. to všechno lidi musejí vzít v potaz, než se ukáže, zda mají společný cíl a cestu.
              Málokdo je připraven na hlubší diskusi a ve velké většině případů z toho mají spíš děs a snahu se tomu vyhnout. To povrchní spojování bez hlubší orby většinou v sobě nese zárodek budoucího nesmiřitelného konfliktu. Protože zhrzení milenci jsou podstatně nesmiřitelnější než jen nesouhlasící cizí lidé. Co si nevyjasníte na počátku bez křivd, to si po zradě už nikdy nevyjasníte a nedá se to napravit. Prostě taková je lidská přirozenost.
              Proto jsem skeptický k nátlakovému sjednocování bez toho hlubšího předchozího prokydání.

              1. Dám příklad k těm potůčkům. Někdo vyznává kult Václava Havla, někdo jej přímo nenávidí, oba pro jeho mediální obraz,
                Ten první nikdy neobětuje vědomě modlu, ten druhý nikdy nebude hajzla adorovat, tuto oběť nevykoná ani jeden.
                Řeklo by se nesmiřitelní.
                Přitom postoje obou jsou založeny na nějakém extrémním obraze. Pokud to u nich nepřerostlo v náboženství, nebo jim to neznemožňuje jejich ego, mají možnost se seznámit se skutečným, reálným, historickým Havlem. Pokud mají oba pokoru před realitou, a jejich ega jim to dovolí, je vysoká pravděpodobnost, že se z extrémů propracují do nějakého středového chuchvalce chápání a interpretací, velmi vzdáleného od původních nesmiřitelných postojů.
                A to je tak v mnoha oblastech .. postoj k Izraeli, k Rusku, Ukrajině, Německu, nacismu, komunismu, pravice, levice, kapitalismus, liberalismus … je to mnohdy boj rituální, boj kultů, neúcta k realitě.
                Vezměte lidem kultovní předměty, nálepky, svaté a ostatní „velké“ věci a přinuťte je diskutovat o tomtéž tématu, ale jen s použitím pro ně přízemních nástrojů.
                Nikdy nedojdou k tak nesmiřitelným postojům jako při používání těch velkolepách nálepek.

                1. A teď konkrétně GOGO vy. Co vy konkrétně děláte, nebo jste udělal? Postavil jste alespoň psí boudu? Nebo jen žvaníte?

                  1. Jen žvaním. Slovem i písmem. Většina aktivit je prostě tohoto typu. Zatím se nestřílí a nevěší, dokonce ani nefackuje, zatím se jen píše a žvaní.
                    Bohužel některé projekty, se kterými jsem se spojil, zanikly fakticky nebo i formálně a některé se vydaly pro mě nepřijatelnou cestou.
                    Politickou stranu jsem nikdy nezaložil ani nebyl předsedou, jestli jde o toto. K některým jsem se přidal nebo s nimi spolupracoval, kandidoval.

                    Psí boudy dvě, ale na to jste se ve skutečnosti neptal, že ne?

                    Ale úzce materiálně pojato, jen žvaním.

                    1. Taky jsem se vás, gogo, už ptala, co děláte pro alternativu vy?
                      Kritizovat dovedete spoustou slov, ale sám….
                      Neříkám, že je Vidlák nekritizovatelný, ale vy tu sedíte každý den a chrlíte potoky negativizmu, to je vše, co dovedete.
                      Párkrát vás tu někdo nazval trollem a ono na tom fakt něco je. Rozbíjíte diskusi; tam, kde Vidlák nabídne cestu, vy hned vyrazíte a obšírně píšete, proč to nepůjde; atd., atd.

    2. Na Parlamentních listech je zas jiný druh čtenářů, ale se stejným očekáváním. Určitě Vás přijmou. Jen ať tu nevznikne nový druh závislosti – Vidlákovina. :-))

    3. Taky gratuluji, četla jsem a líbila se mi i diskuse. Snažíte se a děláte to dobře, plané rozumování, které zde často zaznívá,zda vůbec něco dělat, ničemu nepomůže, vaše články ano. A my čtenáři se máme o koho opřít, neboť většině z nás se už delší dobu zdá, že svět se už úplně zbláznil,a můžeme si v debatách pod články tříbit názory, šířit je a konat aspoň to,co zase každý za sebe konat může.

      1. Pan Polanský, který se ujal pana Vidláka, je ředitel Parlistů. Těší mě, že i u nich si v redakci považují našeho oblíbeného komentátora.
        🥰

    4. Lid sjednoti az skutecna nouze. Stale ji zaziva jen velmi malo lidi. Bude to trvat jeste relativne dlouho nez prijde na radu nejaky naznak spolecenske katarze.

  5. Jakto že nás komunisti nedonutili zastavovat autem na přechodu pr. ch. a demokrati ano? (sice někteří na to dlabou). Jak? Nějaká společná… nevím. Uvědomění. Trapné je nezastavit. Uvědomění hlásali komunisti. Každý si tak maximálně uvědomoval, jak mu to leze krkem. Teď je lusknutím prstu uvědomělý kažsý a alternativa nemůže to stádo probrat. Alternativa je nemoderní. Tak a po tomto malém shrnutí můžem přemýšlet dál, co nabídnout. Nic mne nenapadá. Nějakou hodnotu, jasnou a přitom zapomenutou. Druhá strana má zdraví, solidaritu, toleranci. Tak to hlásají v podstatě. A my?

  6. To, ze neobsahuje ziadne objektivne informacie, ziadnu pridanu hodnotu, len burcovanie, co mas robit – zucastnit sa vsetkych demonstracii Cesko First, a nepozerat nato, ze tam vystupuje nejaky debil/li ktorych fakt nemusis. Proste cista agitka.
    A pokial ide o nejake tie zarucene spravy, ktore tu vidlák občas podhodí a ktore sa ukazu 100% nepravdive, (napr. ked začiatkom septembra zaručene vedel, ze Fialu do konca septembra daju dole jeho vlastní), tak sa mi zda, že vidlak už prestal pouzivat vlastny usudok a namiesto toho len preposiela dalej kuloarne reci, co mu povedia politici ktorí ho navstivili.
    Ako povedal gogo, už sa citi byt jedným z nich a ja dodavam, ze namiesto toho aby si zachovaval vlastnu tvar, tak sa im snazi az nechtne liez do riti. Inak neviem aky maju zmysel tie jeho „politicke zabijacky“. Keby namiesto politikov pozval na zabijacku trebars ludi z domova dochodcov, tak by sa mozno dozvedel ovela viac. Ale chapem, ze ti ho po volbach nevymenuju za svojho poradcu alebo asistenta.

    1. Psal jste, ze tu koncite.
      Ja, pokud se mi nekde nelibi, tak tam nelezu.
      Pokud mate pocit, ze to Vidlak delal blbe, mate moznost predvest, ze to jde i lepe.

      Internetovych tlachalu (gogo) je tu dost.

        1. Ja jsem to tu o sobe psal opakovane.
          Ale ja na rozdil od vas Vidlaka nekibicuju, jak to dela blbe, a jak by to mel delat lip.
          To je totiz nejlepsi poznavaci znameni internetoveho tlachala.

          1. Vidlák psal o Ukrajině očividné nesmysly, tak jsem na to začal poukazovat a upozorňovat, že to neodpovídá skutečnosti.
            Pak se občas vyjádřím k tomu, jak se projevuje tzv. alternativa a tu a tam se zopakuju v tom, co já považuju za rozumnější.
            Na Vidláka nemám požadavky a nepíšu mu, jak by to konkrétně on měl dělat líp. Dělá co považuje za potřebné, já si třeba myslím, že není jedno, kdo a proč organizuje demošku, tady se lišíme, ale už jsem tady několikrát psal, že Vidlák zaslouží respekt minimálně za upřímnou snahu a to, že reálně něco dělá.

            Ale nic z toho nevybočuje z tlachalství. Bylo by potřeba se spojit ne proto, aby nás bylo víc na náměstí nebo na podiu, ale proto, abychom dali dohromady nějaký racionální postup, jak to dělat líp, než Fiala.

  7. Ona totiž chybí společně sdílená vize, jak by to jako mělo fungovat správně. Ta vize by měla být sdílena nejen lidma tady, ale i v okolních státech a i v Rusku. Když dočtete útlou knížečku Poznámky o elitách, válce a míru, najdete v poslední kapitole alternativní scénáře, jak to s námi dopadne ať už Rusko vyhraje nebo prohraje. V obou případech to pro nás končí špatně (a to i bez jaderné apokalypsy, kterou autor vynechává).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.