26 dubna, 2024

Máte zasazeno a zaseto?

Letošní jaro se opozdilo. Dokonce i na jižní Moravě stále padají v noci teploty k nule i pod nulu. Úroda meruněk bude letos mizerná, ale zdá se, že třešně mrazům unikly. Pokud teď pojedete kolem polí a uvidíte na nich krásně sytě zelenou trávu dlouhou tak 15 – 20 cm, tak to je ozimná pšenice. A pokud se podíváte na vrcholky kopečků na těch polích, tak už uvidíte žlutou a zelenou. Pořád je sucho. V tuto dobu začínají kvést řepky, ale i laik si všimne, jak nízké ty porosty jsou.

Zároveň je také ještě hodně polí, které jsou sice oseté jařinami, ale nic ještě nevzešlo. Sucho a naštěstí zima. Ještě pořád dostáváme od Pánaboha odklad, pokud zaprší, dopadnou dobře alespoň jařiny. Ozimy už budou zřejmě maximálně průměrné.

Kdo se chystáte sázet brambory, tak teď je nejvyšší čas. Já už je mám týden v zemi. Odrůda Impala a Marabel. Nikdo nevymyslel nic lepšího. Letos jsem už schopen kapkově zavlažovat celé políčko, tak toho budu hojně využívat. Měl bych se na svých 150m2 dopracovat na úrodu okolo 500 – 700 kg brambor.

Stejně tak je poslední šance na zeleninu krátkých dní – ředkvičky, špenát a podobně. Já propaguju červenou řepu, pokud jste se ode mě nechali zlákat na moji oblíbenou letní večeři – uvařit červenou řepu, nakrájet na kolečka, na každé dát kousek balkánského sýra nebo mozzarely, lehce osolit a opepřit – tak teď byste měli zaset první řádek. A pak co čtrnáct dní další a další a další, klidně až do července. Řepa je superpotravina, pokud to takhle uděláte, nemusíte se bát kurdějí i kdyby byla atomová válka. Až do podzimu budete mít každých čtrnáct dní nové mladé hlízy na okamžitou spotřebu. A jakmile začne bulva „dřevnatět,“ tak ji nakrájíte na nudličky a zavaříte. V množství vitamínu C je srovnatelná s kysaným zelím, ale chutná mnohem lépe.

Špenát a ředkvičky sklidíte v druhé půli května a místo nich můžete zasadit rajčata. Tedy, pokud máte teplo. Pokud nejste Polabí nebo Haná, tak budete muset dát rajčata do skleníku. Pokud skleník nemáte a budete přemýšlet, co do země, až sklidíte zeleninu krátkých dní, dejte tam pórek, další řepu, obyčejný i řapíkatý celer, kořenovou zeleninu a podobně. Já budu mít ještě i nějaké cukety, dýně, trochu papriky a pár lilků na rattatouille.

Včera jsem se dočetl, že Pražská plynárenská potřebuje šest miliard, aby mohla dál fungovat. O chybějícím kapitálu v zemědělství jsem vám už referoval několikrát. Automobilový průmysl má čekací lhůty jako na Trabant a auta jsou výrazně horší, než byla před pár lety. Na Donbase zřejmě začala ofenzíva. Leyenová zřejmě šňupe stejný matroš jako Zelenský, protože věří v Ukrajinské vítězství. Blíží se rozuzlení plateb v rublech za ruský plyn. První firmy u nás začínají propouštět. Ceny potravin rostou a porostou. Vybral jsem jen pár příkladů…

Kdo si letos alespoň část potravin vyrobí sám, tak rozhodně neprohloupí…

Jo a ještě jedna věc… na to se vlastně docela těším. Moje babička, ta nechodila do obchodu pro něco konkrétního. Ta prostě šla a koupila co bylo nejlevnější, na co jí stačil velmi omezený rozpočet. Nechodila nakupovat, kdy se jí to nejvíc hodilo, ale pro zeleninu šla před zavíračkou a vzala to, co by se druhý den už neprodalo… za pár korun. Podobně to dělala s masem i dalšími potravinami. Prostě koupila co bylo levné a pak z toho něco uvařila. Ona si nevymyslela jídelníček předem, vařila podle toho, co bylo. Absolvovala ve dvacátých letech rodinnou školu v Prusku… tam je fakt naučili postarat se o domácnost a udělat z naprostého odpadu fenomenální plnohodnotný oběd.

Teď se k tomu vrátíme. Znovu se naučíme, jak se to dělalo, když sice byly pulty plné, ale většina lidí na to neměla. Naučíme se, že vedení domácnosti není opovrženíhodná činnost, ale plnohodnotná a úctyhodná práce, která má měřitelné výsledky. Nakupování nebude obtěžující půlhodina mezi cestou z práce a odpoledním relaxem, ale zásadní práce, která rozhoduje o tom, zda rodina nebude mít hlad. Hospodyňka bude opět něčím, co bude mít obrovskou cenu.

Kdo můžete, nepodceňujte letos svojí zahrádku. Pokud to takhle půjde dál, tak to bude to jediné, co budete za pár měsíců mít. Pokud ještě máte nějaké peníze, teď je čas investovat do dobrého rýče a motyky. Tam, kde není půda a podmínky, tam si pořiďte slepice, vypusťte je na ten anglický trávník, nechte ho přerůst, sekejte ho kosou, dělejte si seno, začněte chovat králíky, spásejte ten kopec ovcemi, prostě využijte to, co tam máte.

A vy, co musíte v paneláku čekat na svůj osud, tak si dejte do truhlíku alespoň bazalku a majoránku… Kdo nemůžete udělat ani to, pořiďte si ty tři rostlinky konopí, které jsou to množství menší než malé… Ať máte na podzim s čím obchodovat.

189 thoughts on “Máte zasazeno a zaseto?

    1. Já bych nezaměňovala ukrajinskou věrchušku s ukrajinským lidem.
      Ty lidi lituji a asi toho nemohou moc dělat, stejně jako i my.
      Naše věrchuška , podle mne, vůbec nevyjadřuje názor většiny Čechů.
      Prostě se na Ukrajině dostala k volantu pěkná verbež.

      1. Tak doufal jsem, že je zřejmé, že mluvím právě o té věrchušce – ukrajinské i německé. Ta ukrajinská dělá fakt všechno pro to, aby se jim ta německá nakonec kousla.

  1. O zemědělství je dneska zajímavý článek na Necenzurovanápravda.cz.
    Neumím dávat odkazy , ale nadpis je Očekává se, že v Evropě brzy dojdou zásoby krmiv, miliony zvířat jsou vybíjeny.

    1. Tamara je výborná. Místa máte dost, tak zasaďte ještě Vandu nebo Christianu. A přidejte Kasandru, ať si prodloužíte období sběru.

  2. K tomu šetření a drahotě…

    Před nějakým časem zavedli v Lidlu tzv. „zeleninové bedýnky“, prostřednictvím kterých chtějí využít i „zbylou“ zeleninu a ovoce. 1x až 2x denně nabízení za pokladnami 2 až 5 bedýnek s náhodnou směsí zeleniny a ovoce. Těm kusům nic není, nejsou nahnilé nebo vyschlé, prostě jen zbyly v regálech, kde se třeba protrhl obal a oni potřebují vyklidit regály před umístěním nového zboží.

    Pokud jsou ty bedýmky k dispozici, když se zrovna dostanu do Lidlu na nákup, tak si vždycky nějakou vezmu. Jen pro představu: minulý týden jsem si vzala bedničku, ve které byl asi 1 kg brambor, 5 cibulí, 2 mrkve, řapíkatý celer, 2 zelené papriky, 2 červené papriky, 2 rajčata, citron, 3 pomeranče, 2 mandarinky, 3 kiwi, krásné velké jablko… V předešlých bedýnkách zase převažovaly třeba jablka, červená řepa, saláty Little Gem, ledový salát.

    Podstatnou vlastností těchhle bedýnek je, že 1 bedýnka stojí 25 Kč (ano, dvacetpětkorunčeských).
    A navíc daná směs je docela dobrodružství a nutí vymýšlet jídla. Třeba z jablek byl dobrý štrůdl, červenou řepu jsem použila na výrobu ruského boršče (není to už trestné vyrábět doma ruskou polívku?).

    1. Když jsem byl v Bělorusku, tak jsme dlabali ruský boršč, běloruský boršč, polský boršč, kavkazský boršč, litevský boršč, ale taky ťoplij a studjonyj boršč, vegetariánský tuřínový boršč, zvěřinový boršč, kuřecí boršč, hlívový boršč a to nejspíš není všechno, páč každý byl jiný a ani jsme nevěděli, jak se to jmenuje. Jako je u nás množství gulášů, na východě mají boršče. Na potforu, žádný ukrajinský tam nebyl. Řekl bych, že je to pouze politický boršč. Takže si jistě něco vyberete! 😉

      Tý vado, fakt existuje něco, jako ta zeleninová bedýnka? Nikdy jsem to neviděl! To jako mám v půl deváté večer v Lidlu řéct:
      „Tož a ešče neco, paní Šošovičková. Dajtě ně hentu vašu zeleninovú bedénku!“ A oni fakt budú vědět, o co de? Nebo tu bedénku majú nekde vystavenú??

      1. Ty bedýnky vystaví vždy 2x denně za pokladnami ve stojanu určeného na ty bedýnky (občas tam vystavují i výprodej řezaných květin – kytici zase za 25 Kč. Ty kytky jsou někdy původně až 10x dražší.)

        Zpravidla je to ráno nějakou dobu po otevření, kdy pracovníci Lidlu uklízí regály v úseku zeleniny a ovoce a navážejí tam nové zboží. Uklizenou zeleninu a ovoce pak ve skladě rozloží rovnoměrně do několika bedýnek, které následně nabídnou za pokladnami za 25 Kč.
        Čas vůbec nejde určit, prostě až to pracovníci dokončí, tak to je. To samé platí pro odpolední směnu.
        Nemusím asi vysvětlovat, že bedýnky jsou při dnešních cenách zeleniny a ovoce okamžitě rozebrané, takže považuju vždy za velkou náhodu, když se vyskytnu v prodejně a nějaká ta bedýnka tam ještě je.
        Nejpravděpodobnější „bedýnková“ doba v Lidlu je dopoledne 8-10 hod a odpoledne 14-16 hod.

  3. Už jsem se v minulosti pod vidláckými články několikrát zmínila, že se starám o docela velkou zahradu za obytným domem uprostřed města. Mám tam spoustu růží a už mám připravené velikánské nádoby na 4. sezonu pěstování rajčat a paprik. Zatím se mi 3x dařilo, loni bylo tolik všeho, že jsem do podzimu ještě rozdávala příbuzenstvu a nakonec jsem stačila i vyrobit pár sklenic se základem na rajskou omáčku.

    Letos jsem si našla na videích na netu, že se dají docela úspěšně pěstovat i brambory v pytlích. Zahradu nemůžu rýt, je tu jednak blbá půda a většinou hezký trávník a pískoviště, kde si v teplých dnech hrají malá děcka z domu…. Tak jsem si založila několik pytlů, koupila sadbové brambory marabel a o víkendu jsem už trochu vyklíčené brambory zasadila do těch pytlů. Jelikož se stále považuju za zahradnického profesionálního amatéra, jsem celá zvědavá, co z těch brambor nakonec bude.

    Někdo tu nedávno psal v malém nenápadném příspěvku, že má skvělé výsledky s pěstováním brambor v hromadě posečené trávy, kterou postupně doplňuje, jak se tráva seče.

    Pokud by měl někdo rady co dělat nebo nedělat při pěstování brambor v pytlích, tak sem s tím :).

    1. Já jsem to zkoušel. Brambor bylo hodně, ale všechny sadbová velikost. Tak snad se vám bude dařit lépe.

      1. Čím hloupější sedlák, tím větší brambory.

        Nemohu si zatím na velkost vlastních brambor (8m2, cca 45 kg) stěžovat.

        Poloranné brambory jsou ideální předplodina pro jahody, které musí do země do 15. srpna, aby příští rok pořádně zaplodily.

  4. Re: Gaia

    Na vaši poznámku, že nikdo neměl v Rzeczypospolité v osmdesátkách nafouklé bříško vám vysvětlím, že Ojczyzna tenkrát přežila díky DALŠÍ půjčce z USA, za kterou se nakoupily fazole z – okamžik napětí – správně, z USA.
    FAzole stokrát jina, a pokaždé Made in USA – pardon – Imported From USA.
    Soudruzi z Vatikánu a ze CIA tenkrát tahali za jeden provaz a podařilo se. Masa zdebilizovaných rolníků – pardon – soukromých farmářů jednoduše Varšavu vyhladověla. V Ojczyznie se totiž neudělala po válce družstva, ani státní statky.

      1. Zajímavé,že dnes tam družstva taky nemají a přitom vše je tady polské. Že by místo půjček pracovaly dotace?

        1. Kvůli tomu padl socik,že byly prázdné krámy ,Targus naznačuje,že za to mohl Vatikán a CIA. Až nebude žrádlo za kapíkue,tak padne kapík? A čím bude nahrazen?

          1. Svobodná ruka trhu zatím vše vyřešila. Nechme se příjemně překvapit. Možná bude ta ruka fialová, a i kdyby už nic neměla, tak nám přinese svobodu. Nebo aspoň několika lidem.

        2. Lepsi podminky, lidi ochotnejsi delat za mensi gros…

          Si pamatuju jak tatik vzdycky skripal zubama, kdyz videl dedovu zahradku. Zapichnes tam prut a ono to vyroste. Pak si vzpomnel na ty tisice konvi odtahanych na jeho vlastni zahradku a prd (relativne) z toho.

          1. Tak půdu mají Pšonci stejnou pořád,podnebný pás taky. Fakt jedině vysvětlení,že pro kapitalistu se pracuje nějak radostněji.

            1. Oni nemeli problem s pestovanim jidla. Oni meli problem s ekonomikou celkove. Vyrabeli jako na vychode, zadluzeni na zapade. Smrtelna kombinace. Napujcovali si na investice, ale v podstate toho za ty prachy nepostavili tolik, aby to ustali.

            2. Apostol by asi odpovedel presneji, ja si matne vapominam, ze Polaci si vyjednali nesrovnatelne lepsi podminky pri vstupu do EU, nez nas machr Telicka.
              Pravdepodobne na tom tedy budou lepe i na dotacich.
              Jinak samozrejme uz pri pohledu na mapu je jasne, ze podminky k zemedelstvi maji lepsi, nez my.

              1. Samozřejmě si vyjednali mnohem lepší podmínky a víc dotací.
                Někde jsem slyšel, že snad polští zemědělci neplatí zdravotní a sociální pojištění, ale nemám jak si to ověřit.

        3. Sibylo, když byla akce Řecko, Vlk tehdy a nejen on, našel že hned po pádu vychodniho bloku bylo Polsku odpuštěno polovina dluhů Spojenými státy.
          Což je lepší výchozí pozice. A nadále jsou Poláci protěžování.
          My jsme měli ukázkové družstevnictví a stěžují si hlavně mladší lidé odchovaní novým školstvím.
          Jednou jsem vedla diskuzi s ženskou, která si na ty komouše stěžovala, jak je ničili a kdesi cosy.
          Nakonec z ní vylezlo, že pocházela ze statku, který asi omylem zaměstnával děvečky a neplatil jim už za 1. republiky povinný sociální příspěvek (Mezi nejvýznamnější patřil zákon č. 221/1924 Sb. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Toto pojištění zajišťovala Ústřední sociální pojišťovna) a dotyčné pak neměly nárok na důchod.
          Tohle patrně vedlo k zákazu u nás soukromých aktivit za komunistů. Ti lidé pracovali na černo, jak se říká a povinný příspěvek na penzi jim asi strhli, ale neodvedli do sociální pojišťovny.
          A milá ženská v tom viděla zkázu sedláků. Když jsem s ní podebatovala o vzdělání, ejhle měla vystudovanou pedagogickou fakultu. Na můj dotaz jak je to možné, když jim komunisté tak ubližovali, už neodpověděla.

          U nás naštěstí družstvo přežilo, mají stále nějaké stáje, tak můžou na něco navázat.
          A mám v živé paměti útoky Václava Havla na Slušovice a pokus kriminalizovat Ing.Františka Čubu. V hornatém a chudém regionu vytvořil fungující družstvo, bohužel se to po revoluci nesetkalo s nadšením.

    1. Delaly, ale moc jich nebylo a s jejich vykonem to nebylo minimalne ze zacatku slavne. V roce 1956 kolektivizaci odpiskali definitivne, ale PGR existovaly az do devadesatek.

    2. Prezili hlavne taky kvuli tomu, ze se stali narodem Ahasveru. Zustat doma, tak si navzajem okusuji nohy. Zas je to ale zocelilo, to ano.

  5. Zemědělství rozumím jak koza hvězdám. Ale líbí se mně nadpis:
    Máte zasazeno a zaseto?

    Po malé úpravě a troše koketérie s interpunkcí:
    Máte zasazeno, a zase to?

  6. Jsem pravidelný čtenář (nikoli „Náhodný kolemjdoucí “ ) a musím pochválit, že dnešní diskuze o potravě se, co do informační hodnoty, samotnému článku přinejmenším vyrovná.

    Ale z jiného soudku – v odkazu je jedna z verzí možných příčin potopení křižníku Moskva.
    https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2022/04/koluje-po-internetu.html#more

    Pokud jsou ty informace pravdivé, naskýtá se otázka kde je hranice mezi „pomocí“ Západu a přímým zapojením NATO do konfliktu RF/Ukrajina?

    1. Re: Karfel

      tato hranice je v počtu „zbiomasovaných“ soudruhů, jejichž rodná řeč nezní příliš ukrajinsky. To je asi tak v kostce vše, co mohu na vaši otázku podotknout.
      K tomu, co jste dal k dispozici, není důvodu něčemu takovému nevěřit. Soudruzi čují, že už nikdy nebude tak dobře a tak veselo, jak bylo doposud.
      Nastává zásadní tajm – provést rozhodnutí, které může vést k rozseknutí.
      Tím rozhodnutím je povel ke zbiomasování co největšího počtu kusů živé síly bez ohledu na cokoli. Když to nešlo domluvou, mělo to jít „přátelskou“ návštěvou s minimálními škodami.
      Návštěva se nezdařila. Návštěvník byl nakopnut do vejcí a ještě se mu posmívají.
      Nyní zbývá jediné – vybílit hospodu termobarickými košťaty.
      Dočista do čista.

    2. Přidám další 2 spekulace, které se objevily v anglicky psaných zprávách:
      1) útok podmořským dronem, prý ho mají Turci a turecká loď dorazila zachraňovat
      2) kdosi tvrdí, že odposlechl komunikace v angličtině, kde nadávali, že křížník Moskva zlikvidoval 20 z 22 útočících UAV

  7. Situace na frontách Ukrajiny od JP

    Lokalita Golovčina, Bělgorodská obast v RF – opět došlo k raketovému přepadu, budeme čekat, jestli Moskva odpoví, jak slibovala.

    Situace na UA – proběhla včera ve 23 hodin aktivizace všech dělostřeleckých a raketových jednotek RA. Postřelována je celá linie dotyku od Izjumu až k na levý břeh Dněpru pod městem Záporoží (Kachovská přehrada). Podle údajů MO RF bylo doposud bombardováno 1267 objektů.
    Proběhla aktivace vojsk na pravém břehu Dněpru (na jih od Zelenodolsku),

    M-pol – situace má už mezinárodní přesah.
    Oddíly RA OPAKOVANĚ vytýčily koridor z Azovstalu pro údajné civilisty, kteří se skrývají v podzemí Azovstalu, a to na dvě hodiny denně, mez 14. a 16. hodinou odpoledne. Zatím nevyšel ani jeden. Pokud tam tedy nějací civilisté jsou, vyplývá z daného stavu věci, že se VSU, speciálně pak batalion Azov, chovají, jako klasičtí teroristé.

      1. Co není, může být. Vsaďte se, že Šojgu
        taky jednou zemře a má pravděpodobnost 33,3333%, že to bude na infarkt.

      1. Re: Foligno

        U nás ani ho**o. Na kopcích sníh, zima, jak v ruském filmu.
        Teploměr lže plus 5 a když jeden vyleze z brlohu, jako by se postavil k otevřenému mrazáku „f Kauvlandě“.
        Zima a mokro, bo u nás pršelo…
        Na pidizáhonku Staré jahody pomrzly kytičky. Uplněfšeckyganc. I ty divoké – sněženky a spol.
        Stromy už sice taky kvetou, ale já se jim divím, já bych se na to vys**l…

        1. Já se jim taky divim. To je vidět, jak chytrý stromy jsou jabloně, ty si s květem pěkně počkají, až mají nějakou šanci a nemusejí spěchat vykvést do mrazu, dozrát a opadat do června a pak další dva tři měsíce tepla dávat jako užitek jenom stín.

          1. Ty jabloně jsou odsud. A ony zas mohou žít jen v mírném pásu,kde se střídají roční období a projdou zimou ve spánku. V subtropech žádné jabloně nemají,tam by nerodily. Zato meruňky a broskve sem byly dovlečeny násilím a podle toho to vypadá

            1. Naše broskvoň ještě nekvete, stejně jako loni. Prostě je chladno.
              Loni také kvetla pozdě. Jiné roky byla už po odkvětu.

      1. Místní Ukrajinci napráskali Rusům, že mají podezření na další biolaboratoř pod Merefou. Narazili na podivnou stavbu velmi přísně hlídanou během sběru lesních plodů před pár lety. Na kanále Rybar nelenili a specialisti z OSINTu k tomu našli doklady o financování v archívu webu americké ambasády v Kyjevě a specialisti z GEOINTu na satelitních snímcích našli příslušné budovy.

  8. OT z M-polu
    Jestli soudruzi na AK nelžou stran udávané lokality, vypadá to na konečné řešení problému Azov.

    https://t.me/intelslava/25890

    Podle mne video zaznamenalo zcela jednoznačně použití termobarické munice.
    Takže se asi moc nedozvíme, koho chtěl furt zachrňovat Makarón, protože z podzemí se na povrch dostane akorát hotový šašllk.

    Njn., nejlepší tajemství jsou ta neprozrazená…

    1. Vždyť je to jasné. Chtěl zachránit těch „tisíc civilistů vč. dětí“, kteří se tam už skoro měsíc skrývají. Každý normální civil se přece hned běží schovat do opuštěné průmyslové zóny bez vody, když na to přijde. Zvlášť když ho tam budou chránit humanitárním přístupem proslulí, kdysi možná trochu ostří, ale dnes již zcela polepšení chlapci z Azova.

      1. Viděl jsem právě před půl hoďkou na YouTube, že civilisti opravdu vyšli ven. Nebylo to však z průmyslové zóny, ale těsně vedle, z obytné zástavby, kde se skrývali. Nevyrozuměl jsem z toho, mělo to jen asi minutu a trochu, jestli bylo rukojmími nebo ne.

        1. Rukojmí byli a nebyli. Azovci je přímo nehlídali, ale byli ve sklepích domů, které stály hned u Azovstali, prostě na protější straně ulice. Lidi se báli vyjít, protože když vystrčili nos, tak po nich stříleli.

    2. Tady v tomto videu tvrdí, že použili Rusové dokonce Tu-160 https://m.youtube.com/watch?v=N-1lEBXpJOk
      To je ten bombardér, který když letěl kolem britských ostrovů, tak Irové vůbec nestartovali stíhačky, že nemají žádnou, která by byla stejně rychlá. Už je to pár roků zpátky, tuším letěli do Sýrie.

  9. A to já teda brambory zasadím až tento vikend. Snad to bude stačit. Ono, těch mých pár řádků naši celoroční potřebu stejně asi nespasí, nicméně na druhou stranu, aspoň něco.
    Ale pomalu už začnu řešit dřevo na příští zimu. Jak tak čtu a vnímám ten současný životaběh, něco mi říká, že bude potřeba ještě víc než letos. A v topení si jsem schopen, na rozdíl od potravin, tu soběstačnost přece jenom zajistit.

    1. Že by Polsko-litevskou unii? Ale tam ty hranice vedly trošku jinak. Nicméně jako záminka pro připojení Lvova, by to nemuselo být úplně od věci. Ono takových mapek ohledně vedení hranic po skončení války je plný internet. Ale to aby si taková Litva začala místo východního, hledět spíše svého jižního křídla.

      1. Já jsem zvědavá, jak by se tvářili, kdyby při to posunu hranic podle kdysi, chtěli němci ten svůj díl, který po válce pšonci zabrali. 🙂
        On to nebyl nějaký malý kousek

  10. Včera manželka upekla skvělé kuře a dnes jsme měli mít druhou půlku k obědu. Bohužel manželka nechala kuře přes noc v takovým tom litinovým pekáči s pokličkou na verandě . Ráno koukám poklička dole, kuře vyndané a z půlky sežrané.
    Dnes budeme mít k obědu asi kočku. Jak jí nejlépe upravit?
    Tak samozřejmě tentokrát to ještě té kočičce odpustíme, ale za měsíc, dva, kdoví ?

    1. Re: Hnidopich

      Jelikož jste zcela zřejmě zcela hloupý, napovím vám zcela výjimečně zdarma.
      Kočce se na Slovensku neříká „mačka“, jak by si někteří lidé mysleli.
      Kočce se na Slovensku říká STREŠNÝ ZAJAC!!!

      Tudíž pečínku připravíte úplně stejně jako ze zajíce, ovšem pozor – změna – z kočky.

      1. Děkuji za objasnění. Vidíte, jak je slovensky výraz „drevokocúr“ matoucí. Ale třeba by z toho šla připravit pečínka jako z veverky!

    2. Stáhnutá kočka je vlastně takový králík, takže předek jako kuře na paprice, hřbet jako falešnou svíčkovou, a třetí den kyselou prdel, ke všemu knedlík, ať toho vypadá víc. Pro celou rodinu to asi nebude, leda by byla na půlkuřetové dietě nějaký ten pátek.

    3. Na druhou stranu, máte chytrou, za kus žvance vděčnou kočičku. Moje rozmazlený mrchy považovaly všechno, co jsem jedla já, za naprosto nepoživatelné. Ale mohla jsem si za to sama – to byl samý BARF apod.

          1. Egyptské mumie mají často u sebe mumifikované kočky. Nejprve se myslelo, že to jsou jejich předčasně zemřelé děti,ale RTG to odhalil

            1. Vždycky se tvrdilo, že ty kočky byly posvátné a uctívané, proto se mumifikovaly. Ale nedávno jsem četla teorii, že se pěstovaly právě jen proto, aby se zabíjely a mumifikovaly jako oběť bohům. Nějak to zjistili na základě porovnávání DNA těch mumií. To mě tedy dost zklamalo.

    4. To mým mladým v noci kočka sundala těžkou pokličku z hrnce s uzeným vývarem.
      Pěkně se nadlábla uzeného. A chutnal jí i ten tuhý tuk nahoře.
      Od té doby potraviny umístěné v zimě před dům pečlivě zagumičkují. 😀🐱

  11. OT pro Náhodného kolemjdoucího.

    Jste si stěžoval, že utíkám od tématu.

    Zde:
    https://t.me/stranaua/37369

    Dopis s trojzubcem v záhlaví a dotaz na řízení města Cherson poté, co Kyjev zastavil přísun peněz z titulu území okupovaného cizími vojsky.

    Reagovat na vaše tvrzení, že M-pol není dobyt, opravdu nebudu. Nastartujte kolo zn. Ukrajina (pokud nemáte, rád vám jeden kousek dodám) a jeďte se osobně přesvědčit, je to kousek.

    1. Re: Homér

      Tak to si paní žila, jak prase v žitě.
      Kopějkou se zcela běžně označuje automobil Lada s motorem 1200 ccm ze sovětské doby.

      Dvacet tři auťáků za šichtu…

      1. To jo do všeho cpe máslo. Nebo je v Rusku tak levné?
        Knedlíky s vejci zeleninová polévka mléčná kaše a pirožky to vůbec není chudá kuchyň.

        1. Re: Gaia

          Ruská kuchyně je poněkud jiný svět. Tedy ruský venkov a dostupnost potravin. Nemá smysl to zde vysvětlovat.

          Btw. ještě před 5 lety jste na rumunském venkově nesehnala v obchodě máslo, mléko a sýry. Rumuni se na mne dívali, jak na idiota, co to po nich chci, když jsem se zastavil a chtěl si dokoupit zásoby.
          Neboli každá vesnice měla dostatek krav, jestli rozumíte, a lidi si to zobchodovali sami mezi sebou.

          1. Tedy tím jsem chtěl naznačit podobnost hospodářských vztahů na venkově rumunském a ruském, či ukrajinském. Prostě kráva určo nebyla něčím vyjímečným a občas dokonce i dávala mlíko.

              1. Teď se soused vrátil z výletu do Polska.
                Byl úplně nadšený, prý jsme sto let za opicema, v Polsku všude čisto, památky opečovávané, Česky Krumlov hadr.
                Přišlo mi to zajímavé. Ještě v šedesátých byli Poláci poněkud pozadu.
                Ale v něčem zase napřed , ty chlupaté čepice naučily české slečny vyrábět právě Polky.
                V českých textilkách pracovaly polské dívky. Obrovským internátům se říkalo hanlivě Pifas.
                Kdo neví co to znamená, tak ať je rád, je to moc sprosté. 😀

                1. V Polsku jsem byla v 83. V Rumunsku v 82. A pak jsem jela do Bulharska. Tam to bylo trochu lepší,měli bonbony a dost ovoce a za hubičku. Ale jinak taky bída. A podvyživený nebyl nikdo.

                  1. Re: Gaia
                    Nic proti vám, ale občas by bylo dobré mrknout na kalendář.
                    Vzpomínat na to, co byllo v PL v r. 83, to už nedělám ani já, a že by bylo o čem vyprávět…

                    1. To píšu kvůli tomu,že je obava,že budou prázdné obchody s potravinami. Tak říkám,že to už tady bylo a nafouklá bříška neměl nikdo.

          2. Rumunsko je kapitola sama o sobě. Byla jsem před 40 lety na dovče v Konstantě docela velké město ale v obchodech s potravinami mimo chlastu a pár kompotů neměli lautr nic. Vrtalo mi hlaavou,z čeho žijí ale nějak to dali. Nafouklá bříška neměl nikdo

          3. To samé bylo na Středním a Východním Slovensku.
            Když nám na velkém vandru došel chleba, tak jsme se z hřebenů spustili do vesnice a vyrazili do obchodu. Prodavačka na nás koukala jak na právě přistavší ufouny. Tak jsme se jí zoufale zeptali, kde teda jako ten chleba máme sehnat, a ona nás poslala do nejbližšího cca statku, ať si řekneme hospodyni. Což jsme učinili a za pár Kčs se nám dostalo velkého pecenu domácího chleba a půl ešusu domácího tvarohu.
            V obchodě sice všude měli xy druhů kořalky, dostatek vidlí a hrábí, konzervy a holiny, možná i zmijovku bychom sehnali, ale po mléce, chlebu a másle ani stopa.

  12. Panelákový lid a lid hypotečních ghett bude hybnou silou vývoje. Dělnická třída je pryč. Nikdo nepozvedne srp a kladivo! Jedině černá obrazovka mobilů a následný hlad vyžene obyvatele z gaučů a vířivek. A půjdou k sousedům.

  13. Brambory mám v zemi týden. je to asi jen na 4×4 metrech ale aspoň cosi. Mám připravené hrobečky a do těch půjdou hokaida a cukety. a nově jsem poryl asi 3 metry u baraku kam dam pecoky….máti má na záhonech salát nějakou cibuli něco bude i ve skleníku. rajčata páru okurek. Loni jsem zasadil bílý rybíz a jeden angrešt uvidíme. Letos poprvé se objevily květy na meruňce kterou mám 2 roky. Ale skrz ty mrazy nevím. a před měsícem jsem koupil na stromy a keře ty dravé roztoče. Není to všelék ale uvidíme jestli to bude k něčemu dobré. Každopádně nestříkám. Kromě buxusu který je pod útoky těch motýlků(housenek) asi 3 roky. Sám bych ho asi dávno vyvalil ale máti má k němu speciální vztah poněvadž jej sadila od maličkých sazeniček její máma.

      1. Páví jazýčky byly oblíbenou delikatesou na dvoře Karla Velikého. Páv je též dobrý hlídač a ušetříte za psa

        1. Sibylo, já jako člověk který nemá rád majitele psů na jejich otázky proč já nemám psa odpovídám, bo vy psičkaři nemáte fantazii.Já koupím pštrosa. Je tež na P, pohlídá
          dvorek stejně dobře jako pes, neštěká, , nekouše ale kope, narozdíl od psa, mi dá vajca, pohnojí zahradu, dá peří do polštařa, a co si budeme povídat maso má tež lepší. A po té poslední poznámce mám od nich vždycky klid.

            1. Ano. Čína a Česko mají taky stejné první písmenko, jako psi a pštrosi- ale to je asi tak všechno..Ale jak se tu dokáže tolik věcí protlachat že jo…

            2. V Česku taky.
              Kdysi jsem dělala v jedné firmě, která sousedila s hasičským sborem.
              Občas si pekli psa, prý s česnekovymi knoflíky a kostkou másla pod hlavou je to veliká ňamka.

        2. Sibylo, páv je také dobrý společník na slavnostních hostinách. Konkrétně paví péro.
          Když je hodovník přežraný, vstrčí si paví péro do krku a může si dát repeté.
          Celkem naturalisticky to popsal Titus Petronius v Hostině u Trimalchiona.
          🤔

      2. Re: pithart

        Asi jde o zkomolený výraz pro fazole větší velikosti – postupem doby a degradací nářečí se z nich staly pecáky a becáky.
        My – normální jim říkáme byncoki.
        Je to podobné, jako s krocanem, kterýžto se nazýval „trušok“.
        Dnes mu zdejší „čechofilové“ říkají – TROUSÁK.

    1. buxusu který je pod útoky těch motýlků(housenek) asi 3 roky.

      Mám vzrostlý buxus, ve kterém již několik let hnízdí kosi. Kosi mají snídani do postele a housenky nemají šanci.

      1. Ono stejnou nebo podobnou práci udělají i rehkové. Z druhé strany domu mám, budku, rehkům se daří., Kosáci nebo něco na ten způsob mi taky hnízdí v jedné takové popínavé spleti. A asi budou zdatní predátoři i sršni. Ale s těmi je mírové soužití z předsudečných důvodů problematické. Prostě je na šopě to hnízdo udělat nenechám. A petky s dírou kde je nalitá malinovka banánové slupky a troška jablečného octa z důvodů ochrany úrody švestek asi taky neopustím. Je to zkrátka o sférách zájmu a vlivu. Vodsaď pocaď. Každopádně motýlci řádí.
        A už se těším až vytáhnu sekačky a poseču trávu bo v komposteru jsem od října doplňoval jenom zbytky jídel a semtam vodu.

    2. Výborná je josta. Něco mezi rybízem a angreštem, želíruje to skoro samo, do lineckých koláčků jako dělané.
      Jsou to takové drobné kuličky, děti to nerady trhají, ale palačinky s jostovou marmeládou dlabou.

    3. Bože ty to vidíš.Zašel jsem do skleníka a moje mati tam má mičurinskou laboratoř. Kromě flancku salátů, rajčat nějaká paprika celer ok, ale, raší tam máta, konopí, pažitka a kopřivy..prý bacha BIO. No mně by omylo. A neexistuje všechno si správně obkecá. Vše je správně.Takže jsem jí popřál hodně úspěchů budu tam chodit zalévat ale neuvěřitelné jak může vypadat myšlenkový pochod v starší hlavince.

  14. 4 dny víkendu byly výlety. Nejlevnější obědové menu bylo v Nových Heřmínovech za 95. Oběd pro 2 lidi, bez polívky, stojí 550-600Kč.
    U ségry se ještě nesadí, bo právě slízá sníh a raší devětsil. Vysoká z ěř má zimní srst, jeleni shodili parohy a srnci právě vytloukají. Kobzole jsme dycky sadili na osvobození a to taky někdy sněží.

  15. Joe nosí plínu
    Olaf disciplínu
    Eman čichá stehýnka
    a Vladimír zlehýnka
    chrání ropná pole.
    Borysu, ty vole
    v Londýně máš Chána
    země porouchaná
    už nepůjde spravit
    jak je budeš zdravit?

  16. To konopí ale všechno nezobchodujte, ale něco si nechte.
    Naložte to do sádla a vzniklá mastička je vynikající na kožní choroby.
    Moje máti to používá na lupénku, manželčin pásový opar jsme tím vyhnali z baráku za dva dny a pak měla dcera nějakou vyrážku, jí říkám, ať si to tím napatlá, že nemůže nic pokazit a druhý den už jí neměla.

  17. Z jednoho kuřete 16 jídel pro dva dospělé a dvě děti.
    1) Odstranit kůži , z prsou nařezat tenké řízečky, dvakrát obalit v trojobalu a s brkaší oblíbený oběd. V KFC tomu říkají dukátky a je to pěkně drahé.
    2) Stehna udělat na paprice, nebo ala svíčková, nemusí být smetana, stačí mléko a kousek másla. Příloha většinou knedlík.
    3) Ze skeletu, křidýlek a případně drobů uvařil polévku, já jsem jí doplňovala drožďovými knedlíčky, příloha rohlík.
    4) A teď největší ňamka. Natrhat hrst kopřiv, spařit, umlít anebo nasekat zbylou kůži, doplnit kouskem levného salámu, pomocí namočených housek a jednoho vajíčka vyrobit dvě šišky nádivky. Když se na ní dá kousek másla , tak je to s brkaší úplná lahůdka. Nejlepší jsou plátky ještě opečené na pánvi do červena.
    Jasně, dneska si každý dá celé stehno. Ale dřív to tak nebylo, stehno se rozdělilo mezi dva strávníky. Omáčkou a knedlíky se nešetřilo.

    1. Ještě skelet – po uvaření pečlivě obereme vč. křídel, v trošce bujónu uvaříme rýži s nastrouhanou mrkví a nakrájenou cibulí, do rýže vmícháme tu hrstku masa a trochu zeleného hrášku a máme super rizoto.
      Když je sýr, tak posypeme kopečky rizota nastrouhaným.

        1. Tak to nevím, ale umleté v nádivce se ani nepoznají ale nějakou nutriční hodnotu určitě mají.
          Kůži vcelku by děti nejedly, skončila by v odpadu.

          1. Kůže z kuřete se dá stáhnout celá, bude sloužit jako obal na tu nádivku.
            Kdysi jsem to plnila mletým kořeněným bůčkem, který se prokládal proužky kuřecího masa. Ta sundaná kůže se naplnila, zašila, upeklo se to alá klasická sekaná, vylepšená tím kuřecím, baštilo se to studené, a byla to mňamka. Akorát sundat tu skuru byla piplačka, nesměla se moc pořezat.

            1. Moje děti se strašně štítily kůží a všeho tlustého. Nesměly to vidět.
              Nejraději měly mleté, tenkrát stejně bez fronty nic jiného nebylo.
              Takže jsem se naučila mleté 100 x jinak.
              Do mletého se dá zabalit prakticky všechno, pomocí igelitového pytlíku jsem vyráběla rolády.
              Naplnit mletým se dá také hodně věcí, nejenom papriky, cukety, vydlabaná rajčata a třeba zelné listy.
              No a sekaná svíčková, masové kuličky v rajské, musaka zapečená v troubě, mleté je neuvěřitelně vděčná potravina.

    2. U nas sa este robila ‚macanka‘ … z jedneho kurata sa nakrmilo aj 9 dospelych … kura sa vyvari, maso sa oberie do polievky, polievka sa zahusti zasmazkou, do vzniknutej omacky sa namaca chleba – preto macanka. Takisto sa da dat do macanky zelenina z vyvaru, a cast masa schovat na veceru ….

        1. Macanku sice mozete uvarit aj z macky, ale castejsie sa stretnete s macankou z juchy – vody z kyslej kapusty … to sa vezme kysla kapusta (kysane zeli), scedi, kapusta sa podusi k haluskam, stava sa prevari s mliekom, osoli, podbije, poleje maslom a maca sa do nej chleba … mne to sice nejde, ale som asi jediny vychodnar na celom svete, kto macanku nema rad

            1. zatrepka … muka roztrepana vo vode/mlieku/vyvare … u nas sa nerobi zatrepka, ale podbijka, a omacka sa podbije … pokial teda nerobite zaprazku – zaprazenu muku na omastku (ta sa do vyvaru nedava, pac ten je mastny ‚sam od seba‘, pokial je masovy)

      1. To si dovedu představit!
        Slováci mají strašně chutnou kuchyni.
        V Žilině na trhu měli vždycky tak dobrou fazolovou polévku, jakou by v Koruně nikdy neuvařili.
        A jednou mě kamarádka se Somotoru nad Bodrogom pozvala k nim domů. ( Myslím, že se takhle jmenovala ta obec. )
        Tam v létě vařili v tzv. černé kuchyni, což byla bouda u domu.
        Obrovský hrnec plný zelných závitků v rýží. Snad 10 kilo jídla. Jen se po nich zaprášilo, byla to hodně početná rodina.
        Dodnes nechápu, jak se to zařídí, že se to nepřipálí. Zázrak !
        Byla to dobrota, přitom to byla opravdu hrozně chudá vesnice. Boháči měli rumpál a plebs jenom vahadlo. 😀
        A mluvili tam všichni maďarsky , jenom Marika uměla pořádně slovensky a dokonce i česky.
        Udělala kariéru v Praze na dráze. Chodila zásadně v uniformě a všechny děti si chtěly vyzkoušet její modrou brigadýrku.

        1. Madari varit vedia … jak hunov nemusim (pac ja slovenka z Kosic, a oni furt hraju na Kassa-varos), tak kuchynu im upriet nemozem … ac by chcela … ale stejne idem na ich nokerle, a perkelty a paprikase a celu dobu v Brne fnukam, ze tu nikto dobos-tortu nepozna … a o klobasach sa vyjadrovat nemozem, moj nazor na miestne klobasy mojho sumperskeho manzela uraza …

          1. V Košicích jsme s Mariku také byly.
            Když jsem v obchodě promluvila česky, tak prodavačky dělaly že nerozumí a něco odsekly maďarsky.
            Tak na ně nastoupila Marika, pěkně je maďarsky seřvala , a najednou mi rozuměly všechno.
            Měly jsme z toho prču.

    1. Musíte je předpěstovat doma – semena vyset do truhlíku a dát do tepla na okno. Až vzejdou, tak rostlinky opatrně přesadit po jedné třeba do kelímků od jogurtu. Ven se dávají, až když jsou rostliny cca 20 cm vysoké a až v druhé půlce května. Rajčata jsou citlivá na teplotu. Potřebují noční teploty přes 10°C.

    2. Pokud výsevem do hlíny myslíte výsev přímo na záhon, tak to je špatně, rajčata musíte předpěstovat. S rajčaty jinak problém nebývá, klíčívost je i u starších semen vysoká. Běžně vysévám i semena 3 roky prošlá a vyklíčí odhadem 70-80%.
      Horší je to s paprikami, kupovaná semena už prakticky nepoužívám. Ze sáčku za 45,-, ve kterém bylo 15 semen, vzešly často jen 2 nebo 3.
      Pro výsev paprik používám semena z paprik koupených vždy na přelomu roku: žlutá (zřejmě odrůda California) – interní označení Globus – , červená kapie (Ramiro) – interní označení Lidl – a bílá na plnění a lečo (Monanta – to jsou jediná semena paprik, která kupuji).
      Letos se mi poprvé stalo, že ze semen z koupené žluté papriky „Globus“ vzešla jen necelá polovina – ovšem při počtu cca 100 semen z jedné papriky je to úplně jedno.

      1. Hmm dala jsem je do krytého sadbovače po pár kouscích, aby nemusela hned rozsazovat a ještě balkonového skleníku. Víka byla orosená takže teplo bylo a nic. Z dvou balíčků ani jedna rostlinka. Zato měsíční jahody vyjely bleskem. Tak nevím co je špatně.

  18. Já to dělám úplně stejně, jako vaše babička.
    Prohlédnu si týdenní nabídky v Penny a v Bille. Billa je dražší, ale někdy tam mají některé produkty levnější než v Penny.
    Kupuji zásadně jenom a pouze to, co jsem si doma napsala na papírek.
    Nejvíc utratím za zeleninu a ovoce a mám to dost vychytané.
    Třeba jahody jsou dražší než pomeranče, ale když odečtu váhu slupky, tak to mnohdy vyjde skoro stejně.
    Řapíkatý celer se přidává jako kusovka, stejně i květák, kapusta. Do vozíku si dám dva – tři kousky a zvážím.
    Někdy jeden řapíkatý celer váží třeba o 300 gr víc, než druhý. U kapusty je váhový rozdíl mnohdy i dvojnásobný!
    Mám ráda zeleninový salát, chce to bezvýraznou zeleninu ( cuketa, zelí, žampiony…) doplnit nějakou pikantní, oba celery jsou výborné. A v salátu jsou výborná i jablka, nakrájená na malé kostičky. I se slupkou, dá rozum.
    No a zálivku má každý tu svojí. Já to střídám, do základu ocet/trochu oleje/sůl , dávám Dijonskou hořčici, pepř, chilli, někdy lžíci křenu, Magi, když nemám Balkán anebo jiný sýr na strouhání, tak do zálivky klidně zašlehám nějaký levný roztíratelný taveňák.
    Fakt je, že jenom máloco se nehodí do salátu . A s kouskem chleba je to zdravé jídlo.
    A má i málo glycidů, někdo je počítá. Ale v tom případě to jablka kazej.

    1. Dodatek:
      Zeleninu dávám v případě třeba okurky syrovou , ale většinou lehce ovařenou na pařáku.
      Třeba u pórku zelenou část vařím déle , tu bílou jenom krátce. Chce to vychytat, jak to kdo rád.
      A do zálivky se výborně hodí i kůra z čerstvě nastrouhaného citronu. Salát má potom zajímavou cizokrajnou chuť.

      1. Kůru z citronů a pomerančů hodně používala moje babička, strouhala ji mj. do moučníků i kandovala. Pak jsme s tím přestali; ty jedovaté postřiky se z ní myslím nedají odstranit.

        1. No saláty z ovoce a zeleniny nejsou moc doporučitelná jídla do krize. Drahé a málo kalorické a nezasytí. Vítězem do krize budou polévky a chleba.

          1. A taky různá levná sladká jídla – zemlbáby ze zbylého pečiva a spadaných jablek, různé kaše, kroupy na sladko i naslano apod. Jen aby byla energie na tu uvaření a upečení.
            Mně to vlastně vyhovuje, vždy dám přednost krajíci dobrého chleba s máslem nebo sádlem před kaviárem nebo biftekem.

            1. U nás byl před výplatou hit česnekové brambory.
              Syrové brambory pokrájet, protřepal v troše oleje, posolit a posypat strouhaným česnekem.
              V troubě upéct do růžova, hnědá kůrčička není na škodu.
              Dá se to konzumovat jen tak, mlsoun si k tomu dá trochu tatarky anebo kečupu.

              1. Jako studentka jsem si přivydělávala mytím nádobí v hotelu Zlatý lev v Liberci – na socialistické poměry nóbl hotel. Když už zmlsaní kuchaři nevěděli roupama coby, strčili do trouby tyhle brambory, aby si spravili chuť. Říkali jim „vyoraný myši“.

                1. Na vedlák jsem myla nádobí v jednom nóbl restaurantu.
                  Jezdily tam zájezdy , převážně Němci, velké skupiny.
                  Překvapilo mě, že nejčastější příloha byly brambory na smetaně.
                  Velký pekáč NEOLOUPANÝCH brambor v hnusné mastné bílé omáčce.
                  To si dávali i k vepřového, snad ke všemu. U nás by tenkrát počátkem devadesátých brambory i se slupkama asi nikdo nejedl. Fuj.

          2. Jasně!
            Ale když je někdo třeba diabetik a počítá glycidy, tak si nemůže dovolit moučná jídla.
            A když má někdo nadváhu, tak mu také kalorie nedělají moc dobře.

            1. Většina našich civilizačních chorob má svůj původ v přejídání a lenosti. Až se budeme muset trochu nuceně postit, tak to přinejmenším s nadváhou rychle zatočí. Samozřejmě, s omluvou lidem s genetickými poruchami apod.

            1. JU, ale bylo to náročné:
              1.den – ze 4 pomerančům kůru nakrájet a zalít 1,5 litrem horké vody
              2. den přidat 1,5lhorké vody, 50dkg cukru, uvěřit a přidat 2,5dkg kyseliny citronové
              3,den pomlet kůru
              4. den přecedit, stočit, vychladit.
              Ale tenkrát byly pomeranče o něčem jiném. Včil je to trháno nedozrálé a dozrává to cestou. A samá chemie. V podstatě se nedají jíst, stejně jako banány. Taky tak nějak… mno
              http://www.youtube.com/embed/_l7sak6Vlq8?rel=0

  19. Jsem zjistil, že apoštolova babička se jmenovala úplně stejně, jako moje manželka. Křestní jméno – Stará, příjmení – Jahoda.
    A taky trpěla selektivní slepotou a hluchotou na vyšší cenovky. Njn., prajzačky jsou všecky stejné…
    … jediná otázka – co máte ve slevě?
    Absolutně nechápu, jak si může udržet v paměti ceny všeho, co kupuje, v nějakých pěti, šesti obchodech, a to tři roky zpátky.

    1. Jo, to je přesné Targusi. Moje babička takhle nakupovala i za socíku v době, kdy teoreticky byly ceny pevné a stálé. Měla zmáklé všechny řezníky i zelináře a kupovala levně to, co jiní nechtěli…
      Ještě z Pruska si přinesla pár receptů, jejichž chuť dodnes cítím…. Například slaneček – kupovala levné podřadné sledě určené k umletí na hnojivo, naložila do cibulového láku s bobkovým listem, k tomu brambory na loupačku… super jídlo. Akorát v Česku už ti sledi nebyli tolik dostupní, takže se z toho stala sváteční pochoutka.
      Nebo bramborové placky – syrové brambory nastrouhat na struhadle najemno, přidat trochu mouky, aby vytáhla z brambor vodu a péct přímo na rozpálené plotně. U nás se to dělalo nasladko. Placka se potřela máslem a posypala cukrem. I náš jezevčík odmítal opustit babiččinu kuchyň, dokud měl jakoukoliv šanci, že ještě dostane kousek.
      Jednou za čas také jezdila k jednomu známému, co měl v doupovských horách ovce. Pro koření. Dlouho nám nechtěla říct, jaké koření to bylo, dověděli jsme se to až v posledních letech jejího života. Ovce v zimě chodily do takových dřevěných přístřešků, které byly plné ovčích bobků. Zjara se na těch bobcích vylíhli švábi (nebo jiní brouci). Ve správný čas je ovčák sbíral. Vždycky naplnil sklenici, brouky zabil trochou éteru, pak je usušil na slunci jako houby a rozemlel v mlýnku na kávu. Chutnalo to jako směs pepře a nového koření.

      1. Re: Apoštol

        Šváby zatím nejíme, protože trpíme nedostatkem ovčích ho**n.
        Placky „na blaše“ (blacha je plotna) děláme pořád, akorát těsto maličko přisolíme. Dělával jsem si je i na vojně, páč jsme topili na světnicích kamínky.
        Na sladko je dělá Jahoda, já je žeru (ne, opravdu je nejím) s kysanou smetanou, nebo aspoň s jogurtem, když je nejhůř. Moje babička ještě osmahla kousek syrového sádla a mastila je škvarkama.
        Moje prateta zas takto vyrobenou pochoutku balila praujcovi a dědovi, když šli dělat do lesa. Vydrželi na tom celý den, zapili to vodou z potůčku a mastné spláchli „achtlikem“ kořalky, který si brali taky sebou. Achtlik sa dal rozlít na šest malých štamprlí.

        Jedinou závadou je, že těch placků už dávno nesežeru tolik, co za mlada…

      2. K zblití!
        Kdysi jsem dělala vedlák v pekárně.
        Pečivo jelo po takovém pásu a nahoře vibroval další pás, který měl sypat pečivo kminem anebo mákem.
        Byli v tom sušení švábi a rusové, prostě hmyz.
        Když v ranní špičce chyběly přepravky , což bylo často, tak pečivo sjíždělo na takové veliké plachty, které byly samý flek od rozšlápnutého hmyzu. Byl VŠUDE.
        Prý se s tím nedá nic dělat, po vykouření je to tam zase. Marný boj.
        Blééé

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *